Z kosmodromu na mysu Canaveral včera odstartovala raketa Falcon 9, která na oběžnou dráhu vynesla loď Dragon vybavenou zásobami a vědeckými přístroji pro Mezinárodní vesmírnou stanici. Start nakonec proběhl až od den později. Původně byl naplánován na sobotu, ale pouhých 13 sekund před zážehem byl přerušen.
Jak uvedl Elon Musk, všechny systémy fungovaly normálně, ale technikům se nelíbil pohyb hydraulického pístu, který naklání motor v horním stupni. Pokud by to byl jediný problém, mise by prý bez problémů mohla pokračovat. Společnost SpaceX ale chtěla den navíc využít k vyšetření, jestli nešlo o důsledek něčeho závažnějšího.
Evidentně nešlo. V 15:38 našeho času Falcon odstartoval, o devět minut později ve vertikální poloze přistál první stupeň a po pár minutách už Dragon úspěšně roztáhl solární panely a započal cestu za ISS.
CRS-10 byla desátou zásobovací misí SpaceX. K ISS veze 2,5 tuny nákladu včetně přístroje SAGE III, který bude studovat plyny v atmosféře (ozón, aerosoli, vodní páru…). Loď Dragon by se měla s ISS spojit ve středu.
Apollo 4, Columbia a Dragon
Aktuální mise byla důležitá i z historického hlediska. Šlo o první komerční let ze Startovacího komplexu 39, konkrétně rampy LC39A. Zní poprvé 9. listopadu 1967 odstartovala raketa Saturn V při misi Apollo 4. Stejná pak 12. dubna 1981 posloužila i pro první let raketoplánu (Columbia) při misi STS-1.
Komplex se od roku 2011 nepoužíval (raketoplány skončily a program Constellation byl zrušen). V roce 2013 NASA oznámila, že jej pronajme komerčním letům. Do soutěže se kromě SpaceX přihlásila i společnost Blue Origin Jeffa Bezose. NASA ale nakonec vybrala firmu Elona Muska a udělila ji exkluzivní 12letou licenci.
SpaceX chce komplex využít pro start raket Falcon 9 a Falcon Heavy. Ta druhá by měla v budoucnu vrátit lidi na Měsíc a dostat je i k Marsu. Prezidentka SpaceX Gwynne Shotwell o víkendu mj. prohlásila, že nepilotovaná loď Red Dragon nakonec k rudé planetě nepoletí v roce 2018, ale reálněji se jeví až rok 2020.
