Seznam.cz ve spolupráci s Centrem prevence rizikové virtuální komunikace Pedagogické fakulty Univerzity Palackého provedli výzkum zaměřený na chování starších lidí v online prostředí. Konkrétně se výzkumu zúčastnili lidé ve věku od 35 let a výše (rozděleni do čtyř věkových kategorií), kteří své dětství a dospívání strávili v době, kdy soudobé technologie ICT nebyly dostupné. Jak se v dnešním online prostředí chovají a jaké v něm provádí aktivity? Začněme tím, jaká zařízení tito jedinci používají. Čím mladší je člověk, tím pravděpodobněji používá smartphone (85 % ve věkové skupině 35–44 let a 56 % ve skupině 65 let a více), byť i mladší lidé vedle chytrých mobilů hojně využívají počítače stolní i přenosné. Mladí také více používají tablety. To ale není tak zajímavé jako další zjištění.
Aktivity „Starců na netu“
Výzkum byl pojmenován jako Starci na netu a odhaluje, že u lidí nad 55 let vede vyhledávač Seznam.cz, zatímco ti pod uvedenou věkovou hranicí používají častěji Google, byť tyto rozdíly nejsou příliš signifikantní a používanost vyhledávačů je na podobných úrovních.
Všechny zkoumané věkové skupiny používají e-mail skoro bez výjimky a jedná se o suverénně nejpoužívanější službu (v průměru ji pravidelně používá 97 % lidí ve věku nad 35 let). Druhou nejčastější aktivitu představuje vyhledávání informací (94 %), dále pak v žebříčku najdeme čtení zpráv (89 %).
V tomto kontextu stojí za to zmínit, že 61 % respondentů a respondentek celkově komunikuje přes přímé komunikátory jako Skype nebo WhatsApp. Dále v 59 % případů používají sociální sítě. Velmi oblíbené je také nakupování na internetu (78 %) nebo používání internetového bankovnictví (75 %). Kompletní přehled aktivit můžete najít ve výzkumné zprávě.
Spam šíří nejvíce starší lidé
Pro zkoumanou skupinu lidí je tedy typické, že se při komunikaci primárně opírají o e-mail. Většina respondentek a respondentů používá nepřekvapivě e-mail od Seznamu (83 %), ale možná překvapivě dost využívají též Gmail (56 %). Čísla napovídají, že někteří vlastní více než jednu schránku a služby kombinují.
V kontextu dnešní doby patrně nepřekvapí, že čím starší člověk je, tím spíše e-mailem šíří spam. Pod tímto pojmem najdeme jak různé řetězové zprávy a vtipné prezentace, tak samozřejmě i dezinformační zprávy včetně hoaxů. Výzkum potvrzuje, že lidé neověřují pravdivost informací, ale rovnou je přeposílají dál.
E-maily, jejichž obsah se týká varování různého druhu (včetně varování před migrací), rozesílá:
- 12 % lidí ve věku 35–44 let,
- 23 % ve věku 45–54 let,
- 38 % ve věku 55–64 let,
- 47 % lidí ve věku od 65 let a starší.
Mimochodem podobný obrázek nabízí otázka na sdílení e-mailových zpráv s pěknými obrázky či videy. Nejnižší zkoumaná věková kategorie je sdílí minimálně, s věkem ale ke sdílení dochází častěji. Lidé nad hranicí 65 let pak takové e-maily sdílí v 51 % případů. Celkem 67 % lidí ve věku 35–44 let uvedlo, že žádné e-maily nepřeposílá, zatímco ve věkové kategorii 65 let a starší takto odpovědělo 17 % dotázaných.
Závěr
Zjištění nejspíš nepřekvapí. Možná sami znáte někoho, kdo dosáhl seniorského věku a chodí vám od něj přes e-mail různé přeposlané zprávy od neškodných videí po jasné dezinformace. Právě na tuto část výzkumu upozorňuji, neboť potvrzuje, že máme určitý problém, co se práce s informacemi týče.
iRozhlas před pár dny potvrdil, že dezinformační vlna se naposledy mohutně zvedla před během prezidentské volby. Ve článku je odhaleno, že za tvorbou dezinformačních zpráv stojí různí lidé včetně lékaře, advokáta nebo důchodce. Právě e-mailem se mezi staršími lidmi dezinformace šířily a jejich dosah je odhadován na desítky tisíc lidí.
Za přečtení stojí minimálně ještě rozhovor s autorem jednoho populárního dezinformačního e‑mailu. Rozhovor najdete opět na webu iRozhlas.cz. Seniora oslovila dříve i Česká televize. Jeho odpovědi na otázky týkající se zdrojů jsou nekonkrétní a nemá svá tvrzení čím doložit. Výzkum Centrum prevence rizikové virtuální komunikace a Seznamu.cz jen potvrzuje, že máme problém – různé dezinformační zprávy ochotně sdílíme a jejich vliv sílí.
„V řadě případů si senioři informace, které sami šíří, vůbec neověří, protože důvěřují autoritě, která jim e-mail poslala. Tou mohou být jejich kamarádi, bývalí spolužáci nebo kolegové. To s sebou nese celou řadu rizik – starší uživatele internetu lze snadno ovlivnit a ti potom aktivně ovlivňují své přátele a známé prostřednictvím e-mailového spamu.
Proto je velmi důležité učit uživatele internetových služeb rozlišovat pravdivé a nepravdivé informace, učit je s informacemi kriticky pracovat, naučit je hledat primární a věrohodné zdroje a upozorňovat je na strategie, které autoři nepravdivých zpráv (hoaxů, dezinformací, fake news) využívají,“ uvedl Doc. Mgr. Kamil Kopecký, Ph.D. z Univerzity Palackého pro Seznam.
Ještě dodám, co nám výzkum neříká. Nevíme, zda mladší lidé sdílí dezinformace v menší či větší míře. Na to se výzkum nezaměřil, sledoval obsah sdílený přes e-mail, nikoli obsah sdílený na sociálních sítích. Z dopadů na seniory a seniory bych ještě závěrem zmínil, že je silně ohrožují podvodné zprávy snažící se je donutit přihlásit se k falešnému bankovnictví. Mohou se mnohem snáze stát obětmi finančních podvodů, jak z výzkumu rovněž vyplývá.
