Srovnávací test osmi čteček elektronických knih (pouze e-ink)

Nejeden knihomol v poslední době řešil dilema, zda si dopřát luxusu lehké elektronické čtečky, do jejíchž útrob se vleze celá knihovna, nebo nadále setrvat u běžných knih. Proto jsme do testu přizvali do srovnávacího testu osm čteček, které využívají elektronického inkoustu.

Je však třeba připomenout, že elektronická čtečka nemusí znamenat pouze tento konkrétní typ zařízení. Elektronické čtení si můžete dopřát i na displejích tabletů nebo smartphonů, do kterých doinstalujete speciální software. Dobrým příkladem může být multiplatformní aplikace Amazonu, která synchronizuje veškeré vaše nakoupené knihy mezi tablety, smartphony, počítači a čtečkami Kindle.Pokud si však chcete dopřát opravdu pohodlné čtení bez pálení očí a nutnosti téměř každodenního nabíjení, zůstávají nejlepší volbou čtečky s elektronickým inkoustem.

Co je to e-ink?

Úkolem elektronického papíru je co možná nejvíce se přiblížit k vlastnostem klasického papíru za podmínky, že bude možné měnit jeho obsah. Drtivá většina dnešních čteček dnes využívá technologie, jejichž fungování tkví v použití dvoubarevných mikrokapslí ukrytých v kulovitých buňkách. Jednotlivé kapsle jsou obarvené na černou nebo bílou barvu a v buňkách se pohybují pomocí změny elektrického náboje. Ten se mění na dvou elektrodách umístěných na spodní a horní vrstvě. Podle toho, zda je černý náboj přitažen nebo odpuzen od svrchní vrstvy se bod na displeji jeví bílý, nebo černý. V případě použití částečného napětí dostane bod šedou barvu.

TechnogieE-ink není podsvícená, a tak je třeba stejně jako u běžné knihy použít lampičku či jiné osvětlení. To je ostatně jen dobře, našemu zraku civění na zářící objekt nedělá dvakrát nejlépe.

Další výhodou je minimální spotřeba elektrické energie. Ta je potřeba pouze při změně náboje v elektrodách. Po té je náboj zachován a jednotlivé mikrokapsle vytrvávají na svém místě. Proto je výdrž čteček většinou uváděna v počtu otočených stránek. Tyto hodnoty hravě překračují několik tisíc, a pokud nejste opravdu výkonnými čtenáři, na jedno nabití vám bude čtečka fungovat několik týdnů a klidně i měsíc.

I u čteček se někteří výrobci přiklánějí k použití dotykového displeje. Většina z nich je bohužel na hraně použitelnosti, někteří výrobci však produkují čtečky s displejem, u něhož se dotykové ovládání dá označit za použitelné. I v našem testu jsme takovéto překvapení zažili. Konkrétně to bylo u zařízení Sony, které pro snímání dotyků používá infračervených paprsků umístěných na okrajích displeje. Se stejným principem se můžete setkat i u většiny dotykových All-in-one počítačů a monitorů. Na rozdíl od něj čtečka Pocketbook využívá magnetické pero, kterým působíte na citlivou vrstvu pod displejem – ta se pak postará o vyhodnocení místa dotyku. Tato metoda jednak vyžaduje použití dotykového pera a jednak je méně přesnější díky působení magnetu nejen na hrotu stylusu.

Nejen čtení knih

U čteček se stále častěji setkáváme s funkcemi, které se čtením knih vůbec nesouvisí. Mohou jimi být webové prohlížeče, kalendáře, přehrávače hudby nebo čtečky RSS kanálů. Tyto funkce jsou sice příjemné, v kombinaci s e-ink displejem však jejich použitelnost však prudce klesá.

 

Naopak chytré čtečky také dokáží poskytnout možnosti, kterých byste u papírové knihy nikdy nedosáhli. Příkladem za všechny může být slovník – ať už překladový nebo výkladový. Pokud si nejste jisti u cizího nebo odborného výrazu, stačí dané slovo označit kurzorem a ihned se dozvědět jeho význam.

Jak jsme testovali

Čtečky jsou typem zařízení, kde není možné získat přesně změřitelné hodnoty. Prakticky nás nezajímá výpočetní výkon a nepotřebujeme měřit ani jiné exaktní hodnoty. Proto je tento test postavenna subjektivním hodnocení jednotlivých vlastností.Bodování je jako obvykle rozděleno do tří kategorií, v nichž jsme zhodnotili všechny důležité parametry a přiřadili jim odpovídající bodovou váhu.

V první kategorii formátyjsme se věnovali formátům elektronických knih, které jsou možné v jednotlivých čtečkách otevřít. Některé si poradí pouze s dvěma či třemi formáty, které jsou určené pro danou čtečku, jiné pokryjí portoflio desítek formátů. Mnoho z nich také otevře soubory textových dokumentů, jako jsou DOC, TXT nebo RTF. Poměrně nízkou váhu dostala tato kategorie především vzhledem k tomu, že je možné velice rychle mezi jednotlivými formáty převádět. Stačí jeden efektivní nástroj (např. Calibre) a lusknutím prstu převedete kompletní knihovnu do požadovaného formátu.

Druhá kategorie, kterou jsme souhrnně pojmenovali ergonomie, v sobě skrývá většinu důležitých vlastností čtečky. I proto tvořila celou polovinu z výsledného hodnocení. Zde se skrývá kvalita displeje (jemnost, kontrast, zašedlý papír), samotnou konstrukci a zpracování čtečky a také umístění ovládacích tlačítek. Dále jsme do této kategorie zařadili rychlost a pohodlnost práce v grafickém prostředí čteček. Body jsme strhávali především za pomalejší procházení nabídek či trhání při otáčení stránek.

Poslední kategorie funkce zahrnuje softwarové možnosti čtečky a aplikace, které se čtením knih tolik nesouvisí. I proto tvořila v celkovém hodnocení čteček pouze pětinu. Ohodnotili jsme zde slovníky, převod textu na mluvené slovo, webové prohlížeče, přehrávače hudby a další.

1. - 4. místo

1. Amazon Kindle

Před začátkem testování jsme tajně doufali, že se mezi testovanými čtečkami vyskytne objev, který sesadí z pomyslného trůnu průkopníka a krále elektronických čteček. Bohužel se tak nestalo a tak musíme právem přiřknout prvenství čtvrté generaci Kindlu.

Díky bohatým zkušenostem, které vývojáři při navrhování mohli využít, vznikla čtečka, jež splňuje hlavní požadavky na tento typ zařízení. Tím prvním je velmi nízká cena, která se za mořem zastavila na číslovce 79 USD. I když si v tuzemských eshopech něco připlatíte, stále za čtečku nedáte víc, než dva a půl tisíce. Kindle dále nabízí displej, který nabídne nejbělejší odstín elektronického papíru a velmi vysoký kontrast inkoustu. Tím je zajištěno pohodlné čtení, které se blíží běžným tištěným knihám.

Stejně jako na předchozí generaci s klávesnicí Amazon najdete tlačítka pro otáčení stránek v levé i pravé hraně, což je. Čtečku tak můžete pohodlně držet levou i pravou rukou. I z důvodu absence hardwarové klávesnice je Kindle velmi malý a lehký.

Vylepšení se dočkala i výpočetní jednotka Kindlu a celé prostředí je poháněno procesorem typu Cortex-A8, konkrétně typem i.MX508, jež běží na pracovní frekvenci 800 MHz. Ten si poradí prakticky nejrychleji ze všech testovaných čteček s otvíráním složitějších PDF. U pomalejších strojů se může PDF dokument s několika vrstvami otvírat dlouhé desítky sekund, zde se většinou zadaří za párokamžiků.

Obtíže někomu mohou činit podporované formáty, jejichž portfolio není zrovna nejširší. Neotevřete ani ePub, ani PDB. Vše se však dá vyřešit konverzí pomocí programů třetích stran. Některé formáty je navíc možné převádět pomocí online služby Amazonu, která dokáže konvertovat dokument v příloze mailu a ten následně odeslat do čtečky. Výhodné to je především u knih v PDF nebo u formátu DOC.

2. Sony PRS-T1

Pokud bychom přeci jen měli hovořit o nějakém překvapení testu, pak by se tohoto titulu dočkala japonská čtečka. Překvapila nás svým dotykovým ovládáním, které kromě rychlých reakcí navíc podporuje i více dotyků. Klidně tak můžete zvětšovat text známým gestem z tabletů a smartphonů pinch-to-zoom (roztažení dvou prstů od sebe). Pokud uvážíme, že je stále použitý elektronický inkoust, je takovéto fungování obdivuhodné. Na displej není třeba při ovládání nijak tlačit ani používat stylus, čtečka využívá infračervených snímačů. I proto je displej zapuštěný do těla o něco více, než u ostatních konkurentů.

Čtečka nás však nepřekvapila jen povedeným dotykovým displejem. Kladně jsme hodnotili také uživatelské rozhraní, které je optimalizováno právě pro ovládání prsty. Všechny prvky jsou dostatečně velké a dobře se na ně trefuje. Pokud byste přeci jen patřili do tábora odpůrců ťapání po displeji, k většině úkonů můžete použít pětici kláves pod displejem. Dvě z nich jsou přirazeny pro otáčení stránek v elektronických knihách. To však můžete provádět i klasických dotykovým gestem, kdy po displeji prstem přejedete stejně jako při otáčení papírové stránky. I kvůli otáčecím tlačítkům umístěným pod displejem je tato varianta pohodlnější.

Sony nás také přesvědčilo zpracováním čtečky a její hmotností. Plasty nikde nepůsobí levným dojmem ani se nějak výrazně neprohýbají. Jediným zádrhelem tak pro některé uživatele může být lesklý povrch, na kterém nečistoty a otisky ulpívají opravdu snadno.

Stejně jako u Kindlu se ani zde neobejdete bez programů pro převádění formátů elektronických knih. Sony si totiž poradí jen s ePub, PDF a TXT. Vzhledem k absenci adresářové struktury nahrané soubory v jiných formátech ve čtečce ani neuvidíte, v knihovně se zobrazí pouze knihy v podporovaných formátech.

3. iRiver Story HD

Čtečka nikterak známého výrobce nás zaujala už svým balením. Podobně jako Amazon u Kindlu i iRiver vsadil na retro styl, který působí podobně elegantně jako třeba zápisníky Moleskine. Ani samotná čtečka není žádnou šedou myší. Přední straně vyvedené v bílé barvě dobře sekunduje hnědá zadní strana. Ta na eleganci úspěšně přidává.

Netradičně výrobce vyřešil i klávesy. QWERTY klávesnice je tvořena opravdu úzkými klávesami, které jsou vyrobeny z tvrdého průhledného plastu. I když jsme ze začátku měli trochu obavy z jejich použitelnosti, ty se nakonec ukázaly jako liché. Na čtečce samozřejmě nemůžete psát romány, pro základní zadávání textu ale poslouží mnohokrát lépe, než virtuální klávesnice na většině čteček.

Velice povedená je také směrová klávesa, která slouží pro posun v menu a také otáčení stránek. Nejdelší stříbrná kláves v horní řadě totiž funguje trochu jinak, než byste očekávali. Pro vertikální pohyb v prostředí čtečky se dá klávesa naklánět nahoru a dolů, pro pohyb do stran je možné tuto klávesu na obou koncích zmáčknout. Těmi stejnými pohyby také otáčíte stránky při čtení. Navíc to celé působí poměrně bytelným dojmem a tak se nemusíte obávat nějaké brzké reklamace nebo problémů s ovládáním.

Aby netradičních věcí nebylo málo, odlišný je také displej čtečky. Liší se použitým rozlišením 1 024 × 768, které je v našem testu nejvyšší a poskytuje tak nejjemnější a nejvyhlazenější písmo. Na první pohled si tak můžete všimnout mnohem lépe vypadajícího prostředí čtečky, které není zbytečně přeplácáno žádnými grafickými prvky. Tvořeno je především textem.

Čtečka je navíc poháněna stejným procesorem jako je Kindle, a tak je možné iRiver využít i pro prohlížení větších PDF, která jsou určena pro tisk na list velikosti A4.

4. PocketBook 612 Silver

Druhou čtečkou v testu, která disponuje dotykovým displejem, je zástupce ukrajinské společnosti. Bohužel k dotykovému ovládání využívá magnetické pero a tak není možné zařízení ovládat pouhými prsty. Pero, které je možné zasunout do těla čtečky, se stane po pár minutách tréninku docela přesné. 

Více, než dotykovým ovládáním nás však čtečka zaujala širokou podporou formátů. Poradí si takřka s jakýmkoliv myslitelným formátem elektronických knih i běžných dokumentů a obrázků. Nechybí ani podpora pro knihy ve formátu pro Kindle - MOBI. Zajímavostí je také práce s archivy ZIP, ze kterých umí čtečka otevřít třeba obrázky. Obdobnou funkci jsme objevili i u předchozího konkurenta iRiver.

PocketBook má pravděpodobně nejpevnější konstrukci z celého startovního pole testu. Rámeček i samotný displej by měl zvládnout nějaké to přilehnutí či přisednutí. Jedinou částí, která působí lehce levnějším dojmem je plastový kryt v zadní části čtečky. Ani ten však celkový dojem nijak nezkazí.

I když si Pocketbook poradí s obrovským množstvím formátů včetně PDF, právě u těchto dokumentů si často vyláme zuby na složitějších souborech. Především pokud je v dokumentu umístěno více grafických prvků v několika složených vrstvách, jejich otevírání může zabrat i několik minut. To stejné platí o dalších úkonech, jako je otáčení stránek nebo zoomování. Příčinou je především ne zrovna výkonný procesor Samsung, který pracuje na frekvecnci 533 MHz a bohužel se občas zadýchá i v samotném prostředí čtečky. To je do značné míry velikostí jednotlivých prvků přizpůsobeno pro dotykové ovládání.

Kromě jiných bonusových funkcí Pocketbook předinstaloval do čtečky aplikaci pro převod psaného textu na mluvenou řeč (text-to-speech), bohužel si však neporadí s češtinou. Stejně tak můžete využít výkladového slovníku ABBYY Lingvo.

5. - 8. místo

5. BeBook Club S

Další z řady čteček, kterou výrobce obdařil bílým rámečkem, touto vlastností spíše trpí. Docela dobře totiž vynikne notně našedlý elektronický papír. Jeho barva se, více, než okolním okrajům, blíží stříbrným ovládacím prvkům. Tím samozřejmě utrpěl i kontrast elektronického inkoustu, který rozhodně patří k nejnižším v testu.

Konstrukce čtečky kombinuje levnější plasty, které známé z čínských výrobků, a imitaci kovu na zadní straně. Ta je opatřena matným nástřikem, který zabraňuje vyklouznutí z ruky a také zbytečnému usazování nečistot. Na jednu stranu je to dobrý nápad, na druhou však musíme strhnout nějaký bodík za nepříjemný pocit z tohoto materiálu. Kvůli hrubšímu nástřiku může zadní strana docela dobře sloužit jako pilník na nehty.

Dobrý pocit jsme při testování neměli ani z ovládacích tlačítek. Především na směrový kříž, který je podivně spojen s potvrzovací klávesou si budete u BeBooku nějaký čas zvykat. Nešťastná jsou také tlačítka pro otáčení stránek. Jsou sice na obou stranách tak, aby bylo možné otáčet stránky při uchopení kteroukoliv rukou, avšak jejich velikost je rozhodně nedostačující.

Celkem spokojeni jsme byli s prostředím čtečky. To je možné používat jako matici velkých ikon, nebo jako nabídku se stromovou strukturou. Ta je mnohdy přehlednější a rychlejší, než běžné menu.  Její ovládání bohužel není vždy perfektní a občas působí zmateným dojmem. Především při přechodu několika úrovněmi nabídek. Výrobce do čtečky předinstaloval kalkulačku, kalendář, zobrazení hodin, které můžete využít na nočním stolku a také audio přehrávač. Ten je možné využít pouze při připojení sluchátek. Stejně jako u mnoha jiných čteček, i zde můžete vnitřní kapacitu rozšířit pomocí paměťových karet.

6. Prestigio Libretto PER5162B

Výrobce vycházel při navrhování čtečky z designu třetí generace Kindlu s klávesnicí. Na rozdíl od trochu obyčejně šedého Kindlu zvolili návrháři čistě černou barvu, která působí elegantnějším dojmem. Tlačítka pro otáčení stránek ale najdete pouze na levé straně. Pro někoho, kdo drží čtečku v pravé ruce, to může být výhoda – není potřeba složitě přehmatávat a stránka se dá pohodlně otočit palcem. V opačném případě vás však při každém otočení čeká nepříjemná ekvilibristika.

Čtečka rozhodně potěší přibaleným příslušenstvím. V krabici najdete elegantní kožené pouzdro v černé barvě doplněno červenými doplňky a odznáčkem ve tvaru loga Prestigia. Ač se jedná o umělou kůži, k ochraně čtečky při přenášení poslouží velice dobře. Dalším netradičním příslušenstvím jsou sluchátka velmi nestandardního tvaru. Vypadají téměř jako pecky, na které někdo z rozmaru namontoval špunty. V uchu však drží až překvapivě dobře a ani jejich hudební kvality nejsou nijak špatné. Rozhodně překonají většinu sluchátek, které najdete přibalené k nejnovějším telefonům.

Mnohem důležitější jsou však provozní vlastnosti při čtení knih. Těmi nás čtečka zrovna dvakrát neoslnila. Nevýhody spatřujeme v kvalitách elektronického papíru, na kterém při otáčení stránek nebo procházení menu zůstávají zřetelné obrysy předchozích nabídek či stránek. Docela často tak budete při čtení obnovovat displej speciálním tlačítkem.

Ani rychlost čtečky není nijak oslňující, i při běžných formátech (ePub, TXT) se čtečka dokáže zamyslet třeba na dvě sekundy, než dojde k samotnému překreslení displeje. V kombinaci s poměrně tuhými tlačítky se nám několikrát stalo, že nebylo poznat, jestli je čtečka „kousnutá“, nebo špatně reagovalo tlačítko. Prestigio vyniká konstrukcí a příslušenstvím, se samotným čtením je to však horší.

7. Energy Sistem Book 1162

Na první pohled čtečka španělského výrobce zaujme počtem bočních kláves na po pravé straně rámečku. Ty jsou vtipně zakomponovány do nabídky čtečky a jsou využívány pro potvrzení jednotlivých voleb v menu. Každé tlačítko z celkových jedenácti tedy odpovídá jedné možnosti v nabídce. Tou může být třeba nastavení nebo seznam knih. Zajímavý je také levý okraj čtečky – ten není s pravým symetrický a je tvořen jakýmsi válcem, na jehož horním okraji najdete tlačítko pro zapnutí či vypnutí. Nad sloupcem pravých tlačítek najdete LED diodu, která signalizuje zmáčknutí kterékoliv klávesy na čtečce. To nám přijde poněkud zbytečné a při čtení může být neustálé blikání při otočení stránky rušivé.

Výhradu máme také k tlačítkům pro otáčení stránek. Ty jsou umístěny v právem spodním rohu, navíc jsou orientovány vertikálně. Zmáčknutím horní části tlačítka se vrátíte o stránku zpět, spodní stranou přejdete na další. Pohodlného otáčení stránek tedy dosáhnete pouze tehdy, když budete čtečku v ruce držet za pravý spodní roh.

Čtečka lehce pokulhává i v rychlosti systému. V případě, že zmáčknete tlačítko pro přechod mezi jednotlivými volbami vícekrát za sebou, čtečka se dokáže na několik sekund zaseknout. To se může stát třeba, pokud chcete rychleji prolistovat seznam knih. Pokud je zpomalená systémová nabídka, je jasné, že nebude zcela plynulé ani čtení knih. Zde se nižší výkon projeví především v otevírání a přibližování dokumentů ve formátu PDF.

Největší slabinou čtečky je displej. Ten trpí nejslabším kontrastem v testu, což zapříčinilo méně pohodlné čtení, pokud nastavíte menší font. Navzdory klasickému rozlišení 800 × 600 není písmo vyhlazené tak, jako na jiných čtečkách. Energy Sistem tedy zaujme především širokou podporou formátů.

8. Trevi EB 5006 Ink

Černý Petr tentokrát zbyl na zástupce společnosti Trevi. Je však nutné podotknout, že kvalita čteček na posledních třech místech se nijak zásadně nelišila. Tím je neodsuzujeme jako nepoužitelné, ale oproti čtečkám na prvních místech se jedná o jinou kategorii, čemuž bohužel neodpovídá cena.

Výrobce použil stejné vnější šasi jako Prestigio, rozdíly jsou pouze ve směrovém ovladači. V případě Prestigia se jedná o joystick, zde najdete klasický směrový kříž s prostředním potvrzovacím tlačítkem. Stejně jako u zmíněné konkurece, i zde najdete stříbrný rámeček, kolem celého těla. Na rozdíl od Prestigia si bohužel nehezky povrzává a to navzdory tomu, že je na pevno a nejde sundat. Právě Prestigio je totiž možné rozdělat a vložit přímo do těla paměťovou kartu, baterii a v případě 3G modelu i SIM kartu.

QWERTY klávesnice by našla poměrně snadno využití ve vestavěném poznámkovém bloku či při vytváření poznámek, problémem však je poměrně tuhý stisk. Především u mezerníku je potřeba řádně přitlačit. I když má čtečka stejnou konstrukci, jako předchozí konkurent, liší se použitým elektronickým papírem. Ten je v případě Trevi o poznání horší. Je především o mnoho více zabarven do šedých odstínů a utrpěl i kontrast. Čtení tak rozhodně není k nejpříjemnější.

Prostředí čtečky je tvořeno seznamy položek, kde má každá volba přiřazeno své číslo. Díky tomu je možné v seznamech procházet pomocí numerických kláves. S rychlostí na tom Trevi není zrovna nejlépe, i při procházení klasického nastavení se dokáže na několik sekund zadrhnout a zážitek z práce tak docela dobře znechutit.