Není to tak, že tyto mainframe nevyužívají všechen HW dodané konfigurace, ale pouze ten jež je předmětem prvotní objednávky? Takže v případe nutnosti navýšení výkonu jsou pouze aktivovány další HW zdroje (za tomu odpovídajácí úhradu)? Je to řešení, které asi minimalizuje odstávku a snižuje riziko dodatečného HW upgrade. Výrobní cena "nevyužívaného" HW je asi zanedbatelná proti celkovým nákladům řešení (nákladům odstávky).
Mělo by to být přesně tak.
IBM to dělá jinak než třeba Intel. Ten když prodává 20jádrový Xeon udělaný z 28jádrového křemíku (nebo ekvivalent AMD), tak ty vypnutá jádra jsou vypnutá definitivně. Některá můžou být klidně funkční, ale prostě bylo třeba vyrobit 20jádrové modely, tak se vypnula.
IBM prodává s vypnutými jádry, ale má infrastrukturu na jejich opětovné zapnutí (samozřejmě by se to netýkalo těch jader, které by opravdu měly defekt a byly vypnuté kvůli výtěžnosti), takže může nabízet po pořízení serveru/service kontraktu, že vám v už nainstalovaném procesoru zapne za poplatek navíc další doteď spící jádra.
Bylo to zhruba tak. Big blue dělal systémy které v sobě měli kryplíto výkonu. HW konfigurace byla stejná. Když jste zaplatili málo tak kyplítko zapnuli. Při vyšší platbě kryplítko vypnuli. Když jste zaplatili upgrade byly schopni kryplítko dálkově vypnout.
Tímhle minimalizovali výrobní sortiment (náklady) a hw tam odblokovali případně povolili vyšší frekvence. Přehráním konfigurace vytvořili ze stejného počítače poněkud jiný.
Pouze prodejní politika.