„Čeho jsme se před pár lety báli bylo vysoké riziko, že by jeden výrobce hardware mohl Android ovládnout. Tušili jsme, kdo by to asi mohl být, vzhledem k dostupným zdrojům a vertikální integraci, a také jsme si uvědomovali, že s naším rozhodnutím přicházíme vcelku pozdě. V daném prostoru bylo už mnoho konkurentů.“
Ačkoliv Elop nejmenuje konkrétně, z popisu je zřejmé, že měl tehdy na mysli Samsung. Čas ukázal, že se nemýlil. „Podívejte se na ekosystém Androidu dnes. Je zde spousta dobrých zařízení od spousty různých firem, ale jedna z nich se prakticky stala dominantním hráčem.“
Nabízet Windows Phone je podle Elopa strategicky výhodné při jednání s operátory. „Prvním krokem v konverzaci je porozumění, že nejsme Apple a nejsme Samsung/Android – bývalo to Android/Samsung, teď už se to točí okolo Samsungu – že jsme třetí alternativou. Operátoři chtějí jednat s více lidmi, všechny držet pod tlakem a mít tu nejlepší možnost výběru, proto tu třetí alternativu chtějí. Díky tomu máme otevřené dveře u AT&T a každého dalšího operátora na světě, protože jsme šli cestou třetího ekosystému.
Je to těžké, velmi těžké, protože přicházíme jako vyzyvatel, musíme si vybudovat důvěru, ale to se nám s partnery jako AT&T postupně daří. Bylo to správné rozhodnutí. Podívejte se, kolik je právě teď dalších výrobců telefonů s Androidem, ti jsou v těžké pozici.“
Jestli se Nokii někde nedaří prorazit, tak je to právě ve Spojených státech, které jsou domácím hřištěm Applu. Kdyby však Nokia vsadila na Android, mohla dnes skončit jako Motorola (v zuboženém stavu ji odkoupil Google) nebo HTC (prodeje klesají, nedávno firma zažila exodus vrcholných manažerů). Musela by také vyvinout vlastní nadstavbu Androidu (ve stylu TouchWiz nebo Sense), což stojí čas a peníze. S Windows Phone sice Nokia platí Microsoftu za licence, ten jí to však částečně kompenzuje „příspěvky na podporu platformy“ (zřejmě hlavně na marketingové účely) ve výši 250 milionů dolarů za kvartál.
Zdroj: The Guardian