Patentové a licenční spory jsou v počítačovém průmyslu docela častým prostředkem, často v rámci konkurenčního boje. Divnější ale je, když něco takového vypukne mezi partnery nebo dodavatelem a zákazníkem. To se teď překvapivě stalo jednomu z největších výrobců procesorů ARM Qualcommu. Samotný ARM mu totiž chce zakázat používat pokročilou architekturu jader Nuvia, do které se paradoxně vkládaly naděje, že dobude ARMu víc z trhu PC.
Qualcomm a Nuvia = 1 licence + 1 licence = 0 licencí?
Pro kontext je asi dobré připomenutí situace. Asi víte, že Qualcomm je jeden z největších výrobců mobilních čipů pro telefony, které jsou založené architektuře ARM. Qualcomm teď licencuje standardní jádra linie Cortex navržená ARMem, firma ale má i tzv. architektonickou licenci, která firmě dává práva použít stejnou instrukční sadu ARM, ale jádro si navrhnout doma. To Qualcomm dlouho používal před příchodem 64bitové éry až do Snapdragonu 820, než přešel na jádra Cortex.
Jádra Cortex mají dobrou efektivitu (proto na ně Qualcomm, ale také třeba Samsung přešli), ale výkon nemíří zas tak vysoko ve srovnání s jádry x86 od AMD a Intelu, ale i ve srovnání s přímo konkurujícími jádry ARM od Applu. Toto je jedna z asi největších překážek, na kterou Qualcomm narazil ve snaze přímo konkurovat AMD a Intelu na trhu PC – podařilo se mu s Microsoftem zprovoznit Windows 10 a 11 na svých procesorech a dostat na trh takové notebooky, ale není o ně příliš zájem. Výkon je nižší, a tak se stává problémem, že aplikace nepřeložené přímo pro architekturu ARM je stejně jako u Applu potřeba provozovat přes emulaci.
A právě zde přichází na řadu Nuvia. Tato firma vznikla jako takřka hvězdný startup – založili ji vysocí zaměstnanci Applu, kteří stáli za jeho vysoce úspěšnými architekturami CPU, a od počátku se tak do Nuvie vkládaly naděje, že zopakuje úspěch Applu (a někdy i dost přehnané představy, že zcela převálcuje Intel a AMD). Nuvia skutečně oznámila jádro, u kterého slibovala masivní výkon (až bude za několik let hotové), nicméně avizovala plán věnovat se serverovým procesorům.
A zde začíná spor s ARMem. Qualcomm koupil firmu Nuvia za poměrně velké peníze a oznámil, že její jádra použije místo jader Cortex v procesorech pro notebooky. Ty tak byly vyvíjené dle architektonické licence místo licence přímo na jádra od ARMu. Zatím pořád není jasné, jak kvalitní architekturu Nuvia vyprodukuje, ale pokud by dostála svému masivnímu „hype“, mohly být notebookové procesory ARM od Qualcommu ekvivalentem toho, co je ceněno na procesorech Apple M1 a M2.
Zdálo by se, že toto by mělo ARMu konvenovat, protože pokud by se podařilo procesory ARM prosadit jako standardně používanou platformu pro Windows, měl by ARM příjmy z dalšího trhu navíc, a navíc by oslabil a potenciálně mohl začít nahrazovat největší konkurenci (procesory x86).
Podle ARMu jsou CPU jádra Nuvia nelegální a mají být zničena
Místo toho ale přichází překvapení: ARM dal Qualcomm k soudu a paradoxně se alespoň zvnějšku tváří přesně, jako by chtěl tento rozlet zabít. Firma si v žalobě stěžuje, že Qualcomm porušuje licenční dohodu a nemá právo onu architekturu koupenou spolu s firmou Nuvia používat. Licence Nuvie je podle ARMu po koupi Qualcommem neplatná a pozor, podle ARMu bylo od Qualcommu ilegální pokračovat ve vývoji, a co je asi nejpikantnější část: ARM alespoň na oko (prakticky jde asi jen o pokus získat silnou páku na žalovanou stranu) požaduje, aby Qualcomm nejenže nepoužíval, ale rovnou „zničil“ výsledek tohoto údajně nelegálního vývoje jader a procesorů Nuvia. Pro Qualcomm by to samozřejmě byla velká finanční (a „člověkohodinová“) ztráta, ale ještě větší by asi byla škoda na onom plánu prosadit ARM do notebooků s Windows.
Zde je dobré zdůraznit, že Nuvia měla legitimní architektonickou licenci, která ji opravňovala vyvíjet to, co vyvíjela, tedy vlastní jádro s instrukční sadou od ARMu. Pokud je známo, také Qualcomm stále má tuto architektonickou licenci, která opravňuje k vyvíjení vlastních architektur s instrukční sadou ARM. Laicky by se tedy zdálo, že není problém, ale ARM nesouhlasí a tvrdí, že Nuvia neměla právo převést IP vyvinuté pod svou licencí na Qualcomm a že tímto porušením její ujednaná licence zanikla. Podle některých interpretací může být problém v tom, že licence Nuvie byla skutečně jen čistě na serverové použití, objevily se názory, že Qualcomm má svoji zase jen na mobilní použití (nicméně je otázka, je-li to vůbec pravda, protože ještě před pár lety Qualcomm serverové jádro ARM vyvíjel, a dokonce i uvedl na trh, licenci tedy měl a soudě třeba podle AMD, které si svoji údajně stále drží, ji firmy jen tak neukončují, když ji přestanou používat).
- Více: Qualcomm vypouští na trh serverová CPU Centriq, mají porazit Intel efektivitou i cenou
- Více: Falkor a Centriq. Podrobnosti ARM procesoru, kterým Qualcomm útočí na serverové Intely
Podle ARMu takto Nuvia (ve vlastnictví Qualcommu) ztratila licenci v březnu 2022 a nevyhověla výzvám pro nějaké nové vyjednání licence. Žaloba tak prohlašuje vývoj souvisejících produktů a architektur za nelegální a požaduje kromě odškodného za porušení ochranných známek také „zničení určitých designů Nuvie“. Žaloba je mimochodem podaná u soudu v Delaware.
Na druhou stranu Qualcomm médiím sdělil, že žaloba dle něj není opodstatněná a „ignoruje“ to, že má firma širokou (zřejmě ve smyslu oblasti činností, které dovoluje) a dobře podloženou licenci. Qualcomm popírá, že by ARMu smlouva nebo něco dalšího dávalo právo do vývoje produktů a dalších aktivit zasahovat a bránit jim. Nemáme dost informací, takže těžko říct, kdo by u soudu eventuálně uspěl a zda ARM opravdu v licenčních smlouvách nemá kličky, na kterých Qualcomm chytí a vytrestá.
Qualcomm také ve vyjádření zmiňuje, že považuje za nešťastné, jak tento krok ARMu vybočil z dlouhodobé úspěšné spolupráce a poškodil ji. Takováto vyjádření jsou v obchodních sporech dost běžná. Ale zde v situaci, kdy Qualcomm je jeden z největších a strategicky nejdůležitějších zákazníků, má řádnou vlastní licenci, není známo, že by se vyhýbal placení a je, zdá se, žalován za technikálii, to nezní úplně prázdně.
Reálným cílem je asi dohoda o vyšších tantiémách
Jak bylo zmíněno, ARM s požadavkem na zahození a zničení vyvinuté technologie, která stála miliardy dolarů, nezačal tuto konfrontaci zrovna v rukavičkách. Nicméně toto asi nebude reálný cíl firmy. ARM zde sice možná žárlí, že pokud by Qualcomm prodával procesory pro notebooky s vlastními jádry (ke všemu lepšími), bude za to přes architektonickou licenci dostávat menší poplatky, než kdyby Qualcomm platil za nějakých osm či víc jader Cortex za každý SoC. Ale ARM také nemůže nevidět, že Cortexy v noteboocích úspěch zatím neměly a jejich výkon se nezvyšuje takovým tempem, aby dohnaly Apple, Intel a AMD a změnily to.
Na různých místech se objevily názory, že to, co ARM skutečně chce, je dotlačit jednoduše Qualcomm k tomu, aby podepsal nové smlouvy, které by obnášely vyšší poplatky, než jaké firma platí teď. Architektonické licence jsou, zdá se, hodně dlouhodobé a je možné, že v době, kdy si ji Qualcomm pořídil, to měl za hodně levných podmínek a i nyní platí tantiémy menší, než by se ARMu hodilo. Jak je to ve skutečnosti, zda jsou platby Qualcommu férové, nebo opravdu neadekvátně nízké, to ale opět netušíme.
ARM nedávno oznámil propouštění a restrukturalizaci ve snaze zvýšit ziskovost firmy poté, co neprošel záměr prodat ji Nvidii (selhal na antimonopolním řízení nejen v Číně, kde se čekaly politicky motivované obstrukce, ale i v domácích USA, kde tedy asi převládly antimonopolní ohledy). ARM místo toho má být uveden na burzu formou IPO a firma chce kvůli tomu mít co nejlépe vypadající zisky a marže. Snaha dostat víc peněz z Qualcommu, případně dalších klientů (přes riziko, že to pokazí dlouhodobé vztahy), tedy také může být snaha o zlepšení „monetizace“ duševního vlastnictví, které ARM drží.
Nicméně, ARM asi tímto také vyslal celkem silný signál, že ona svobodnější licence architektury RISC-V má něco do sebe. Byť platí, že instrukční sada ARM má značné výhody zralého ekosystému a i zřejmě i lepšího a výkonnějšího designu, tímto firma sama přisypala na pomyslnou misku vah v úvahách firem, které budou konkurenční RISC-V jako alternativu zvažovat.
Zdroje: ARM, The Register