Veřejná konzultace týkající se střídání času byla co do účasti největší v historii. Do dotazníkového průzkumu Evropské komise se do 4. července do 16. srpna 2018 zapojilo 4,6 milionu lidí. Z toho 84 % respondentů si přeje, aby střídání času skončilo. Kromě toho 76 % občanů uvedlo, že s přechody času mají negativní nebo velmi negativní zkušenosti. Důvodem důvody jsou mj. dopady na lidské zdraví, vyšší počet dopravních nehod nebo neuspokojivé úspory energie.
Zveřejněné výsledky jsou zatím předběžné, finální podobu Komise zveřejní v následujících týdnech. Trend se ale nezmění. Komise tak zohlední názor občanů a Evropskému parlamentu a Radě předloží návrh, podle něhož by pravidelné střídání času skončilo. Zachoval by se pouze letní. Který z časů by zůstal zachován, zatím nevíme. Ze zprávy vydané Komisí tato informace nevyplývá.
Pohled do grafů ukazuje, že v jižních státech jako Kypr, Malta nebo Řecko střídá času nevadí tolik jako na severu. Je to logické, jsou blíže rovníku a výkyvy mezi délkou dne a noci během obou slunovratů nejsou tak dramatické. Mezi největší odpůrce ale překvapivě patří také Španělsko, kde pro zachování střídání hlasovalo 7 % lidí. Jen ve Finsku a Polsku byly výsledky jednoznačnější, tam je pro střídání 5 % populace.
Ve finských Helsinkách trvá 21. června den 18 hodin a 55 minut. Slunce vychází 3:54 a zapadá 22:50. Naopak 21. prosince má den jen 5 hodin a 49 minut. Východ je v 9:23 a západ v 15:12. V norských Špicberkách jsou rozdíly ještě extrémnější. V řeckých Aténách je 21. června den dlouhý 14 hodin a 48 minut (6:02 až 20:50). Během 21. prosince má den 9 hodin a 31 minut (7:37 až 17:08).
Výsledky mohlo částečně ovlivnit zapojení jednotlivých zemí. Zatímco v 80milionovém Německu hlasovalo 3,79 % populace (nejvíce z celé EU), v 60milionové Itálii se ozvalo jen 0,04 občanů (nejméně v EU).
V Česku hlasovalo 0,59 % populace, tedy asi 59 000 lidí. Pro zachování změn času bylo 17 % Čechů, proti 83 %. Zhruba 76 % Čechů střídání pociťuje negativně. V obou ohledech jsem tak přesně v evropském průměru.