Tak je Android open source, nebo není? [komentář]

14. 2. 2014

Sdílet

 Autor: Redakce

Kvůli stále probíhajícímu sporu mezi Googlem a Oraclem byly zveřejněny jinak přísně tajné dokumenty – smlouvy, které Google podepsal se Samsungem a HTC. Ty definují, co výrobci se systémem mohou dělat a jak jej nastavit.

Známý novinář a blogger Paul Thurrott, který je těsně spjat s produkty Microsoftu, k tomu píše, že Android ve skutečnosti není otevřený. Opravdu? To záleží, který „Android“ má na mysli.

Android je otevřený, Google Apps nikoliv

Samotný operační systém open source je. Vyvíjí jej Open Handset Alliance, jejíž nejdůležitějším (ale ne jediným) členem je Google. Android staví na principech svobodného softwaru a OHA jej vydává pod licencí Apache. Na source.android.com si můžete stáhnout zdrojové kódy AOSP (Android Open Source Project), systém upravit, přeložit a vydat, jak se vám zlíbí. To samé může učinit každý výrobce a Google k tomu nemůže říct ani popel. Jako vznikají desítky linuxových distribucí, stejně mohou vznikat i desítky různých Androidů.

Android je otevřený, tyto aplikace Googlu nikoliv
Android je otevřený, tyto aplikace Googlu nikoliv

Google může výrobcům klást podmínky jen v případě, že se Samsung a spol. rozhodnou používat i aplikace Googlu. Ty open source nejsou, jeho proprietární software podléhá přísné licenční politice. A to je důvod, proč Thurrott tvrdí, že Android není otevřený.

Zveřejněné smlouvy MADA (Mobile Application Distribution Agreement) pocházejí z roku 2011, ale ty dnešní se nejspíš nebudou výrazně lišit. Podstatné je, že se vůbec netýkají operační systému, ale pouze oněch proprietárních aplikací.

Co výrobce musí splnit, pokud chce používat aplikace Googlu

Google v dokumentu zmiňuje, že výrobce nemůže nainstalovat jen vybrané programy, ale rovnou všechny povinné aplikace. Samsung tak nemůže z balíčku vytáhnout jen vyhledávač a YouTube, ale musí přidat i mapy, Android Market (starý název, tehdy to ještě nebyl Google Play), Gmail nebo Gtalk. Tyto aplikace navíc nesmí být nikde schované, ale naopak musí být přístupné nanejvýš o jednu úroveň hlouběji/dál, než je domovská obrazovka. To znamená v menu nebo na vedlejší ploše.

Další podmínkou je, že Google bude výchozím vyhledávačem ve všech službách pracujících s webem. Network Location Provider musí být součástí zařízení a rovněž nastaven jako výchozí. Google má výhradní právo k aktualizacím vlastních aplikací a výrobce mu v tom nemůže bránit. Tím si Google zajišťuje, že jeho aplikace (nikoliv samotný systém) budou vždy v co možná nejčerstvější verzi. Všechna tato pravidla trvají dva roky a pak musí být znovu smluvně prodloužena.

Zajímavostí je, že výrobci v dokumentu souhlasí s tím, že budou Googlu zasílat počty prodejů koncových zařízení. Google tak vždy ví, kolik produktů s jeho softwarem je v oběhu.

Každý může mít vlastní Android

Ač jde o přísné podmínky, nijak tím neohrožují otevřenost systému. Nikdo výrobcům nebrání, aby si AOSP upravili k obrazu svému a vydali jako vlastní systém se svými podmínkami. Nejdál to dotáhl Amazon se svým Fire OS na tabletech Kindle Fire. Jde o fork (odnož) Androidu, ale Amazon si upravil vzhled a aplikace Googlu nahradil svými, případně alternativami partnerů.

Díky AOSP vznikají i tuny komunitních ROM jako CyanogenMod. Nad AOSP staví se systémy i někteří výrobci v Číně nebo Rusku. Pokud na nich chcete používat aplikace Googlu, musíte si je sami nahrát nelegálním způsobem (tzv. sideload). Výrobce by si to na triko nevzal.

Android je pro Google nepřímým zdrojem příjmů. Systém výrobcům neprodává, ale pokud chtějí používat jeho vyhledávač, e-mail, mapy atd., musí se mu podřídit a nabízet celý softwarový balík. To je jediná oblast, která je svazuje. Není možné, aby si Samsung nechal jen vyhledávač, YouTube, ale předinstaloval jen mapy Nokie, svůj obchod se softwarem a e-mail třeba od Yahoo. Jsou to služby, na kterých Google vydělává, což mu nemůžeme mít za zlé. Ze stejného důvodu Google nevydá samotný Play Store pro systémy BB10 nebo Jolla Sailfish, přestože si s aplikacemi pro Android jinak poradí.

 

Jestli je to fér, nebo ne, o tom může rozhodnout například Evropská komise. Ta je v podobných situacích hodně citlivá. Microsoft dříve donutila odstranit ze systému Windows Media Player a pak si vynutila nabídku alternativních webových prohlížečů. A to přesto, že si každý uživatel mohl kdykoliv (i v minulosti) bez omezení nainstalovat vlastní prohlížeč i přehrávač.

ICTS24

Android je v podobné pozici. S dominantním 80% tržním podílem se může dostat pod hledáček regulátorů, kterým se nemusí líbit, že si výrobci nemohou sami určit, jak s aplikacemi Googlu naloží. Dnešní spor je ale o tom, že nesmíme vkládat rovnítko mezi Android a nesvobodný software Googlu. Druhé bez prvního nemůže fungovat, ale první bez druhého ano.

Zdroj: Windows IT Pro, Ben Edelman