Nabízí se možnost koupit si monitor s vestavěným TV tunerem, který by umožňoval sledování televizního vysílání nezávisle na počítači. Toto řešení nás ale momentálně nezajímá, protože chceme sledovat televizi na počítači třeba při práci a využít všechny výhody, které se nabízejí včetně automatizace nahrávání vybraných pořadů.
Na nákupy: jaký tuner?
Počítač bude nutné dovybavit TV tunerem. Pro stolní počítače jsou k dispozici TV tunery ve formě rozšiřující karty do pozice PCI nebo PCI Express. Existují ale i TV tunery o velikosti rozměrnějšího flash disku, které se zapojují do portu USB 2.0. Jejich instalace je pro laika jednodušší, navíc nic nebrání je použít v přenosných počítačích, jako jsou notebooky, netbooky, ultrabooky a další módní trendy, které si na nás výrobci počítačů vymyslí.
V prodeji jsou běžně DVB-T tunery pro příjem pozemního digitálního vysílání a DVB-S tunery pro příjem digitálního satelitního vysílání. Naladíte na nich však jen volné nekódované stanice, protože prostě není kam strčit dekódovací kartu (surově laicky řečeno). Zaměřme se spíše tedy na DVB-T tunery, které dnes v České republice umožňují zdarma naladit ve třech multiplexech v ostrém provozu deset kanálů, případně ještě nějaké další regionální.
Doporučujeme kupovat tunery osvědčenějších značek jako je Pinnacle nebo AverMedia. Levnější tunery vykazují vyšší míru problémů se zpracováním signálu, což se projevuje nežádoucím kostičkováním obrazu. S tím ale budete zřejmě bojovat i u značkových špičkových tunerů. O tom ale až později, až se propracujeme k problematice antén.
Dnes stačí koupit čistokrevný DVB-T tuner. Hybridní tuner se souběžnou podporou analogového vysílání nemá už pro české uživatele smysl, protože analogové televizní vysílání definitivně skončilo. Pokud tedy necestuje do zahraničí, kde byste na notebooku chtěli sledovat nějaký ten stále analogově šířený kanál, hybridní tuner shánět nemusíte. Ono jich ostatně logicky na trhu ubývá.
Otázkou je, co od TV tuneru chtít. Většina funkcí je softwarová záležitost. Hlavní dilema je, jestli se spokojit s tunerem s podporou kódování MPEG-2 nebo raději už koupit tuner s podporou vyspělejšího kódování MPEG-4. To v České republice používá jen zkušebně běžící čtvrtý multiplex, který po změně majitele snad konečně čeká rozšíření pokrytí, které by stálo za řeč.
První tři multiplexy vysílají v MPEG-2, takže momentálně by stačil TV tuner s výhradní podporou tohoto kódování. Problém je, že jestli se někdy bude chtít ve stávajících třech multiplexech vysílat ve vysokém rozlišení (HDTV), tak přechod na úspornější MPEG-4 bude nutný, aby se všechny kanály do multiplexu vešly. Koupě DVB-T tuneru i s podporou MPEG-4 tak nemusí být špatná investice vzhledem do budoucna.
Co s anténou aneb lovíme signál
DVB-T tuner v počítači potřebuje přivést pokud možno kvalitní televizní signál podobně jako běžný televizní přijímač. K zařízením jsou často dodávány miniaturní antény, u kterých výrobce slibuje bezproblémové zachycení signálu kdekoliv a kdykoliv, klidně i při jízdě autem. Teoreticky by to s digitálním signálem mělo být možné. Praxe je bohužel horší.
Je to stejné jako s klasickými pokojovými anténami. Aby zprostředkovala pro televizní přijímač použitelný signál, musí být daná lokalita opravdu dobře pokryta. Signál nesmí být ani slabý (pak je potřeba zesilovač), ani příliš silný (pak je nutné jej zase utlumit). Rušení projevující se nepříjemným kostičkováním navíc může působit běžící elektronika nebo třeba přecházení osob po místnosti.
Od miniaturních antén dodaných k přenosným TV tunerům tedy zázraky rozhodně nečekejte. Nejjistější je přivést signál koaxiálním kabelem z antény vhodné pro příjem digitálního signálu, kterou máte za oknem nebo na střeše. To ostatně platí i pro klasické televizory. Další možností jsou samozřejmě společné televizní antény (STA), pokud už byly upraveny pro příjem digitálního signálu.
Windows Media Center v akci
Aplikace Windows Media Center má zajišťovat pohodlný přístup k multimediálním funkcím počítače. Jejím hlavním využitím je ale obsluha TV tuneru. Jejich výrobci sice dodávají vlastní software, ovšem ne vždy jde o dobře odvedenou práci. Windows Media Center přináší vše, co by běžný divák do začátku mohl potřebovat.
Windows Media Center je součástí speciální edice Windows XP (Media Center Edition) a vybraných edic Windows Vista (Home Premium, Ultimate) a Windows 7 (Home Premium, Professional, Ultimate). Navzdory starším spekulacím bude součástí i systému Windows 8, ovšem zatím nevíme přesně kterých edic, protože paletu edic Microsoft zatím nepředstavil (spekuluje se o třech až devíti).
Malá odbočka k Windows 8: tam se aplikace Windows Media Center od dob Windows 7 prakticky nezměnila. Je škoda, že Microsoft nepočítá alespoň s částečným zpřístupněním funkcí pro obsluhu TV tuneru v prostředí Metro. TV tunery by se pak mohly stát samozřejmou součástí tabletů, podobně jako třeba GPS navigace, což z pohledu zákazníka nezní jako nejhloupější nápad.
Zpět k tématu. S Windows Media Center je kompatibilní drtivá většina TV tunerů, které se nyní nachází na trhu. V novějších systémech se obvykle stáhnou potřebné ovladače přes Windows Update a pak už jen zbývá expresní nastavení aplikace Windows Media Center, kde nejvíce času zabere hledání dostupných televizních kanálů.
Po dokončení konfigurace Windows Media Center umožňuje sledovat televizi na počítači buď v okně běžícím přes celou obrazovku (tedy klasický fullscreen), nebo v okně, které si můžete dát někam stranou jako kulisu k práci, jíž se zrovna zabýváte. Windows Media Center má základní funkce pro přepínání mezi kanály či regulaci hlasitosti. Nechybí však ani programový průvodce, time-shift a nahrávání pořadů na pevný disk.
Time-shift umožňuje pozastavit živé televizní vysílání, když si momentálně musíte jít třeba něco zařídit. Po návratu k počítači pořad dokoukáte ze záznamu. Ten lze volitelně ukládat do operační paměti nebo na pevný disk. Nahrávání ukládá pořady (jeden pořad = jeden soubor) klasicky na pevný disk. Nahrávání lze iniciovat ručně nebo automaticky s pomocí programového průvodce.
Programový průvodce překvapivě nečerpá data z EPG, ale stahuje si je z Internetu. Kromě zobrazení informace o právě běžícím pořadu nabízí televizní program na několik dní dopředu. Ke každému pořadu je k dispozici doprovodný popis. Libovolný pořad si můžete označit k automatickému nahrávání. O to se pak Windows Media Center tedy postará sám, bez vašeho přičinění.
Pro realizaci nahrávání umí Windows Media Center za tímto účelem i probudit počítač z režimu spánku nebo úsporného režimu. Nahrávání běží na pozadí a na moderních počítačích je spotřeba systémových prostředků prakticky neznatelná, takže během nahrávání lze s počítačem normálně pracovat. Výkon není nijak dramaticky snížen. Výjimku tvoří snad jen netbooky, kde občas nestíhá pevný disk.
Zajímavou funkcí je plánování nahrávání seriálů. Místo označování jednotlivých epizod si můžete nastavit, že Windows Media Center nahraje všechny epizody daného seriálu, které se ve vysílání objeví. Problém nastává s archivací většího počtu nahraných pořadů na pevném disku. Microsoft používá vlastní formát Windows DVR, kde celovečerní film v běžném rozlišení může na pevném disku zabrat klidně 3 GB až 5 GB dat.
Televize v síti? Pokud máte Xbox 360; Pozor na poplatky
Televize v síti? Pokud máte Xbox 360…
Použití dosti specifického a zdaleka ne široce podporovaného formátu limituje možnosti sdílení nahraných pořadů v síti. Sdílení pořadů mezi počítači s Windows Vista nebo Windows 7 není problém. U dalších zařízení pochodíte téměř výhradně s výrobky typu Windows Media Center Extender. Vzorově spolupracuje Windows Media Center s herní konzolí Xbox 360, díky níž můžete na počítači nahrané pořady snadno sledovat na televizní obrazovce. Stačí funkční síť a správně nakonfigurovaná zařízení.
Xbox 360 umí na televizní obrazovce přes síť vyvolat aplikaci Windows Media Center a zajistit přístup k jejím funkcím tak, jako byste seděli u daného počítače, kde jste si pořady nahrávali. Ovládání je zprostředkované klasicky gamepadem, výhodnější je ale dokoupit mediální dálkový ovladač, který usnadní jak práci s aplikací Windows Media Center, tak třeba přehrávání filmů z DVD nosičů. Zároveň umožňuje obsluhu televizoru.
Alternativní software
Pokud máte edici Windows XP, Windows Vista nebo Windows 7, která aplikací Windows Media Center nedisponuje, můžete si zvolit některý z alternativních programů. Jak již bylo řečeno, potřebný software je obvykle součástí balení TV tuneru. Další možností imitující Windows Media Center je nezávislý projekt MediaPortal.
Zajímavým výtvorem je ProgDVB s poněkud klasičtějším uživatelským rozhraním. Má velkou řadu funkcí, mezi nimiž zaujme podpora internetových televizí, obrazu v obrazu (PiP) a mozaiky, klasický EPG, teletext, plánování nahrávání či time-shift. Potěší hlavně široká podpora formátů pro nahrávání vysílání, s nimiž si poradí nejrůznější DLNA přehrávače.
Pozor na poplatky aneb kdy platit
Za počítač vybavený TV tunerem je nutné platit koncesionářský poplatek jako za televizní přijímač. Domácnosti naštěstí tento poplatek platí jen jednou nehledě na počet přijímačů. Pokud tedy už platíte koncesionářský poplatek za televizor, další poplatek za počítač s TV tunerem platit nemusíte. Horší to mají firmy, které musí platit za jednotlivé přijímače.
S DVB-T přijímači je navíc ta potíž, že vedle televizního poplatku je nutné hradit i rozhlasový poplatek. V prvním veřejnoprávním multiplexu totiž naladíte i Český rozhlas. Pokud dosud rozhlasový poplatek neplatíte, při pořízení zařízení schopného přijmu DVB-T jej platit musíte. Neplatiči se vystavují riziku vysokých sankcí, jednání v rukavičkách nečekejte.
Placení rozhlasového poplatku by však mohlo časem odpadnout. Existuje možnost, že Český rozhlas opustí první veřejnoprávní multiplex, aby uvolnil prostor pro další kanál České televize. Její nový šéf Petr Dvořák při šplhání do ředitelského křesla velmi vážně hovořil o pátém kanálu orientovaném na dětské publikum.
Pátý kanál by tedy problém s poplatky za rozhlas mohl vyřešit (proč mám platit za rozhlas, když chci sledovat televizi – oprávněná otázka poplatníka). Tedy pokud si nekoupíte TV tuner, který má ještě FM přijímač pro příjem běžného analogového rozhlasového vysílání, kdy se placení nevyhnete. Opět ale platí, že domácnosti platí poplatek jen jednou. Problém se zvýšenými náklady ovšem mohou mít firmy, a to třeba i kvůli mobilům s FM přijímačem atd.
ČLÁNKY DO MAILU