V krabici dostanete soundbar z dílny Bowers & Wilkins, jež k televizoru připojíte systémovým kabelem. Právě soundbar tento televizor prodražuje, ale zároveň mu dává velkou přidanou hodnotu. Za Philips 55OLED935 zaplatíte 59 990 Kč, větší 65" varianta je za 79 990 Kč a naopak menší 48" za 54 990 Kč. 48" velikost je novinka, ještě loni se OLED televizory v malých úhlopříčkách vůbec nevyráběly, jejich cena tedy není o moc nižší. Stejný OLED panel od LG je pak i třeba ve 48" modelu od Sony.
V balení najdete dva druhy stojanu, přičemž použijete jen jeden. Vyberete si podle toho, zda bude televizor stát na stolku, nebo jej umístíte do držáku na zeď. Oba stojany jsou přitom masivní a propracované kusy železa, takže je trochu škoda, že nešlo vymyslet jeden univerzálnější úchyt. Druhý prostě zbyde. Na druhou stranu televizor vypadá v obou variantách velmi elegantně.
Pro testování jsem použil stolní držák. Televizor s ním vypadá, jako by stál přímo na soundbaru, ten ale zajišťuje jen balanc. Soundbar je opticky vystrčený do prostoru před televizor a poutá na sebe pozornost. Uprostřed má výrazný kulatý reproduktor (tweeter) pro zvýraznění hlasových frekvencí a mřížka hlavních měničů je nakloněná šikmo nahoru pro lepší efekt Dolby Atmos. Je naladěný pro konkrétní úhlopříčku.
Televizoru má elektroniku ve spodní části šasi, v horní extrémně tenké polovině je to již pouze displej. Konektory standardně směřují do boku a dolů. Zástrčka napájecího kabelu z těla televizoru trochu trčí. Pro vybalení z krabice a instalaci musíte být dva, jeden člověk už dnes televizor sám nenainstaluje.
Proti minulé generaci (OLED934) přibyl čtyřstranný Ambilight a LEDky teď svítí i na spodní straně. V nastavení lze případně spodní pruh diod zvlášť ztlumit či vypnout.
Obraz a zvuk
Obrazovka OLED znamená dokonalou černou a televizory s tímto panelem dnes začínají už někde na 25 tisících. U vyšších řad bývá panel kvalitnější s vyšší svítivostí. Philips obraz dále vylepšuje pomocí procesoru P5. Televizor má navíc senzor okolního osvětlení, na jehož základě umí upravovat jas podle okolí.
Barvy měřím vždy ve filmovém režimu, který by měl být nejpřesnější. Volit můžete ještě režimy osobní, jasný, přirozený nebo u nových modelů režim AI. Ten pak umožňuje další nastavení, nicméně přišel mi jako vylepšení standardních líbivých režimů. Zůstávám proto věrný filmovému režimu. Trošku mi chyběla možnost využít možnosti AI právě ve filmovém režimu.
Vyvážení bílé směřuje lehce do zelených odstínů, což by šlo kalibrací opravit, ale rozdíl je velmi malý a ani jej nepoznáte. Křivka gama se v základu drží okolo hodnoty 2,2. Homogenita obrazu je díky OLEDu dokonalá, na obrazovce nejsou žádná místa, která by svítila více než jiná (samozřejmě nepočítám local dimming).
Ochrana proti vypalování probíhá jednak „po staru“, tedy mikroposunem obrazu, ale také pomocí nové technologie detekováním statických částí obrazu (např. loga TV stanice) a postupným snížením jasu v této oblasti obrazu.
V nastavení si také můžete napevno zvolit port HDMI, u kterého se televizor automaticky přepne do filmového režimu. Typicky třeba Blu-ray. To se hodí v případě, že byste třeba pro televizní kanály používali jiný režim obrazu.
Philips nabízí několik úrovní nastavení plynulosti, na své si tedy přijdou milovníci efektu Soap Opera, ale také puristé. V režimu Pure Cinema televizor korektně zobrazuje filmy natočené ve 24 snímcích. Podpora HDR je příkladná. Vedle Dolby Vision televizor umí HDR10, HDR10+ i HLG.
Špičkový Bowers & Wilkins
Soundbar je s televizorem spojený proprietárním kablíkem a k jinému televizoru byste jej ani nepřipojili. Obraz i zvuk jsou zde prakticky svázané do jednoho zařízení. Výsledek je dražší než kdybyste si kvalitní televizor i soundbar kupovali zvlášť, ale také jde ale o perfektní symbiózu. Obě komponenty jsou také designově sladěné. Soundbar už tedy za jiný nevyměníte, nebo ne snadno. Není k tomu ale důvod, jeho životnost bude vyšší než u panelu.
Soundbar obsahuje deset reproduktorů v konfiguraci 3.1.2 a máte ještě možnost připojit subwoofer (není potřeba, basy jsou silné a čisté) nebo přes DTS Play-Fi další reproduktory bezdrátově. Kvalita zvuku je vynikající, zvlášť když do nich pustíte odpovídající zdroj. Jsou slyšet i naprosté detaily. Celkový výkon soundbaru je 70 W.
Smart TV a prostředí
Domovské tlačítko dálkového ovladače otevře Android TV verze 9. A zatímco o obraz se stará vlastní procesor P5 AI, Smart TV pohání MediaTek 5887. Jde o klasický Android s jeho výhodami i nevýhodami – velkou podporou aplikací internetových televizí i streamovacích služeb, nebo s hlasovým vyhledáváním přes Google Asistenta. Ten umí vyhledávat na YouTube, ale i otevírat některé aplikace. V Česku jde však stále jen o polovičatou funkci.
K síti se připojíte drátově nebo přes Wi-Fi 5. Bluetooth je však starší verze 4.2. Konektorová výbava obsahuje čtyři porty HDMI, všechny umí zpětný audio kanál ARC, ale ani jeden stále není verze 2.1. 120Hz panel tak v rozlišení 4K nevyužijete a hráči se stejně poohlédnou spíše po jiných značkách. Jedinou modernější funkcí je u nich ALLM (Auto Low Latency Mode)
Do nastavení televizoru se dostává vcelku složitě. Stiskem tlačítka Menu se zobrazí několik základních možností nastavení, kde musíte vybrat položku Časté nastavení a v ní potom ještě přejít na položku Všechna nastavení. Teprve nyní jste v nastavení.
Novou funkcí a opakem klasického budíku je Ambisleep pro usínání. Po aktivaci tak můžete usínat za zvuků deštného pralesa a přitom sledovat virtuální krb vytvořený z Ambilightu. Rfekty lze vybrat i jiné a obrazovka je přitom zhasnutá.
DVB-T2
Tuner DVB-T2 umí osmidenní EPG a jeho spuštění přeruší televizní signál. Stiskem tlačítka List na dálkovém ovladači můžete listovat mezi naladěnými kanály. Funkci HbbTV (červené tlačítko) lze zapnout jen pro všechny stanice současně. Pokud jej například chcete využívat jen na ČT jako já, u komerčních stanic na vás bude občas vyskakovat reklama. Vypnout jej lze zase jen úplně.
Dálkové ovládání
Ve stejném designu se šikmou hranou jako soundbar je i dálkové ovládání. U tohoto modelu nemá na zadní straně qwerty klávesnici, zato luxusní kožený (či koženkový?) povrch spodní strany. Pod hlavním zapínacím tlačítkem je možnost nastavení (případně zapnutí) Ambilightu. Následují promo-tlačítka pro spuštění aplikací Netflix a Rakuten, menu, Google Assitent a výběr zdrojů (HDMI apod.). Jenže TP Vision dálková ovládání prostě nějak neumí a ač mě to netěší, kritizovat budu i tentokrát.
Tlačítka jsou zcela zarovnaná s tělem ovladače, chybí rozdělení do logických bloků a poslepu nejde nahmatat ani středový kříž, natož hlasitost. Poslepu tak neuděláte s ovladačem kromě zapnutí televizoru vlastně nic.
Když už se musíte pokaždé dívat, co mačkáte, tak alespoň ve tmě při večerním sledování filmu pomůže velmi pěkné bílé podsvícení. To se objeví po stisku libovolného tlačítka a po dvou sekundách zase zhasne. Trefíte se tak vlastně až napodruhé. Pokud bych měl i radit, tak Philips třeba mohl použít gyroskop (který v ovladači umí, používá jej v modelech s qwerty klávesnicí) a rozsvítit ovladač už při jeho zvednutí ze stolu.
Nový ovladač je tak sice luxusnější, ale ve výsledku horší, než jaký používal u starších modelů. Starší modely ovladačů nicméně u nového televizoru také fungují.
Ani u jiných značek to není žádná výhra a opět se ukazuje, že ergonomický ovladač pro televizory umí pouze LG a Samsung. Philips zřejmě opět napnul všechny síly do velmi kvalitního obrazu i zvuku a tyhle „drobnosti“ okolo opomíjí.
Hodnocení
Hlavní konkurenční výhodou Philipsu je stále Ambilight. U tohoto modelu se přidává povedený design a výborný zvuk. Důvodem pro pořízení právě značky Philips je právě výborný zvuk u modelů označených jako OLED+.
Čtyřstranný Ambilight je pak ještě o kus lepší, byť TP Vision u něj raději ponechává volbu pro samostatné ztlumení či vypnutí dolní strany. Osvětlení ze všech stran je ale příjemné nejen při pověšení na zeď a vypnul bych ji jen v případě, že by příliš osvětlovala televizní stolek.
Špatnou zprávou je i absence HDMI 2.1, což televizor v očích náročnějších hráčů diskvalifikuje. Naopak fanoušci přesného obrazu budou nadšeni. Philips má navíc širokou podporu standardů HDR.
Philips vyrobil televizor s opravdu povedeným obrazem a nadstandardně kvalitním zvukem. K němu si připočtěte prodejního žolíka ve formě Ambilightu. Pěkné je i provedení stojanu. Drobnostem okolo, jako je dálkové ovládání nebo prostředí nastavení ale už tolik pozornosti nevěnoval.