Téma: současnost i budoucnost instant messengerů (2. díl)

9. 4. 2012

Sdílet

 Autor: Redakce

Mobilní operátoři zuří, mají zdatnou konkurenci

Zejména s nástupem chytrých telefonů a dostupnějšího rychlejšího mobilního připojení k internetu se komunikační programy a služby rozšířily ze světa osobních počítačů také na nejrůznější chytrou přenosnou elektroniku od mobilů přes tablety po přehrávače. Při připojení přes Wi-Fi nebo 3G síť poskytují vysokou konkurenci tradičním telekomunikačním službám mobilních operátorů.

Například pro Skype není problém realizovat zdarma videohovory nejen mezi uživateli mobilů a tabletů, ale třeba i křižně mezi mobilem a počítačem. Výrobci mobilů se trendu přizpůsobují a běžně vybavují své mobily sekundární čelní kamerkou právě pro internetové hovory. Pokud se uživatel mobilu připojí přes Wi-Fi, nemá operátor z jeho komunikace ani korunu.

Operátoři tedy přemýšlí, co s tím. Snižují limity pro objem přenášených dat nebo pošilhávají po blokování konkrétních služeb jako je Skype, které jim nepříjemně lezou do zelí. Nejčerstvěji se myšlenka blokovat internetové volání opět vynořila ve Švédsku. Proto bojovníci za práva spotřebitelů volají po zákonem vyžadované síťové neutralitě, kterou by poskytovatelé připojení museli respektovat a nemohli blokovat či omezovat konkrétní služby, které se jim nehodí do krámu.

Jde o to, aby nebyly upřednostněny ekonomické zájmy mobilních operátorů nad svobodným technologickým vývojem a zájmy spotřebitelů. Podle některých vizionářů nás čeká buď doba temna, kdy si operátoři budou blokovat cokoliv, co se jim zlíbí (nebo spíše znelíbí), nebo se naopak z poskytovatelů telekomunikačních služeb změní primárně v dodavatele mobilní konektivity v 3G a 4G sítích pro internetové služby využívané chytrou mobilní elektronikou.

Sociální sítě rozdaly nové karty, hra pokračuje

Mobilní operátoři pláčou i nad útěkem uživatelů od textových zpráv k bezplatné komunikaci v sociálních sítích jako je Facebook či Twitter, které se snaží stovky milionů svých uživatelů oslovit nejen za monitorem osobního počítače, ale i na cestách s mobilem nebo tabletem v kapse. Sociální sítě však mění i samotné instant messagingové služby. Odebírají jim uživatele a zavádějí nové pořádky, jako jsou otevřené protokoly komunikačních služeb bez nativního klienta.

Velká část komunikace se z instant messengerů přesouvá právě na sociální sítě a to jak v nepřímé, tak přímé formě. Nepřímou formou je myšlena situace, kdy uživatel vykřičí informaci do světa neadresnou stavovou zprávou na svém profilu. Ostatní uživatele ji pak buď pasivně akceptují bez reakce, nebo aktivně reagují a rozvinou diskusi nebo informaci sdílí. To je novinka, kterou v tomto rozsahu instant messagingové nástroje před nástupem sociálních sítí prakticky nenabízely (s výjimkou jednoduchých stavových zpráv).

Přímá komunikace pak spočívá v psaní nejrůznějších přímých a soukromých zpráv mezi dvěma či více konkrétními uživateli nebo ve využití instant messagingových služeb, které moderní sociální sítě přijaly za své. Například Facebook má svůj Facebook Chat. Dlouho nabízel a dodnes v tom pokračuje možnost rychlé textové komunikace v reálném čase mezi uživateli, kteří se právě pohybují po stránkách této sociální sítě se stovkami milionů uživatelů.

V roce 2010 se Facebook rozhodl vyslyšet přání uživatelů a přiblížil Facebook Chat tradičním instant-messagingovým službám. Zvolil opačný postup než jeho starší konkurence. Žádný vývoj vlastního klienta a jeho protlačování. Díky otevřenému protokolu Jabber svůj Facebook Chat zpřístupnil pro uživatele všech těch alternativních programů, které si s Jabberem dlouhodobě vřele tykají.

O pět let dříve přišel s vlastní instant-messagingovou službou Google Talk založené na technologii Jabber také gigant Google. Vydal sice vlastního jednoduchého komunikačního klienta, ale zároveň službu otevřel všem alternativním programům. S postupem času Google rezignoval na vývoj desktopového klienta a svůj Google Talk začal tlačit přes web, samozřejmě za přetrvávající podpory alternativních desktopových klientů.

Dnes je možné vidět Google Talk jako chat v e-mailové službě Gmail, kde při pročítání pošty ve webovém rozhraní spolu mohou uživatelé navázat rychlou textovou komunikaci v reálném čase, aniž by k tomu potřebovali speciální program. Google Talk se také v určité obměně objevuje v stále relativně nové komunitní službě Google Plus, která nabírá první desítky milionů uživatelů.

Poskytovatelé starších komunikačních programů a služeb samozřejmě nechtěli jen tiše přihlížet odlivu uživatelů a tak se snaží k sociálním sítím postavit s usměvavou a vřelou tváří. Například takové ICQ bezezbytku využilo otevřenosti protokolu služeb Facebook Chat a Google Talk a obě je zařadilo do výbavy svého oficiálního klienta. Skype podporuje alespoň Facebook Chat.

Navíc se komunikační programy snaží propojit se sociálními sítěmi tak, aby uživatelé mohli tamní dění sledovat pohodlně z okna svého komunikačního programu a případně mohli i posílat nové stavové zprávy, sdílet fotografie nebo reagovat na ostatní uživatele. Zdá se tedy, že prozatím se jde cestou úzké spolupráce instant messengerů a sociálních sítí.

Přesto je pokles uživatelů instant messengerů nepopiratelným faktem a až další roky určí, jestli je sociální sítě semelou a vezmou sebou i tradiční e-mail, jak se momentálně předvídá právě sociálním sítím. Ty zvyšují svou konkurenceschopnost i tím, že jdou za hranice čistě textové komunikace a chtějí kráčet po multimediální cestě podobně jako Skype a jeho následovatelé.

Facebook testuje multimediální komunikaci mezi svými uživateli už nějaký ten pátek. Pro videohovory přes Facebook si stačí do prohlížeče doinstalovat jednoduchý zásuvný modul. I Google nabízí plug-in, který jeho službu Google Talk obohatí o multimediální komunikaci a ještě přidá levné mezinárodní volání přes internet na klasická telefonní čísla přímo z Gmailu.

Poslední vývoj na trhu a pokus o výhled

Trh komunikačních služeb rozhodně není rigidní. Máme tu nové technologie, nové spolupráce, nové akvizice. Můžeme se tedy těšit na další vývoj. Nejdříve si ale zrekapitulujme aktuální stav. Trápící se AOL předloni prodalo ICQ ruskému investorovi. To tak nyní patří do skupiny Mail.ru a po neúspěchu na americkém trhu se chce soustředit na trhy, kde se mu daří, mezi něž patří i ten český.

ICQ pod křídly Mail.ru výrazně vylepšilo podporu sociálních sítí, vyšla řada mobilních aplikací pro nejrůznější platformy a noví majitelé si opatrně hledají i cestičku k dialogu s tvůrci alternativních klientů. To naopak stále se trápící AOL podle zákulisních informací pověsilo velký otazník i nad další osud vlastní služby AIM, kterou si po odprodeji ICQ prozatím nechalo.

Událostí číslo jedna v posledních měsících a letech je ale změna vlastníka služby Skype. To nějaký čas patřilo do rodiny aukční síně eBay. Klíčový komunikační nástroj pro dražící uživatele se z něj nestal a obtížně se hledala i cesta jak uživatele motivovat k využívání placené části portfolia služeb. Loni ale přišla opravdová bomba. Microsoft zalovil v peněžence a Skype koupil. Přeplatil konkurenční Google i Facebook.

Microsoft doufá, že Skype bude prostředkem pro cestu vzhůru hned ve dvou oblastech: internetové služby a mobilní platformy. Prioritní je pro Microsoft integrace služby Skype hluboko do budoucí verze systému Windows Phone, aby uživatele této platformy volali přes internet stejně snadno, samozřejmě a pohodlně jako využívají tradiční hlasové služby operátora. Skype má být killer-feature zatím nepříliš úspěšného systému.

Microsoft chce Skype proměnit ve vysokou kartu i na poli tabletů. Shodou okolností právě v Praze bude vznikat Skype v podobě pro prostředí Metro, které uvidíme na nové generaci tabletů s Windows 8. Ty se mají popasovat s velmi úspěšným iPadem od Applu a růžky vystrkujícím Androidem, který sice zatím mezi tablety není tak úspěšný, ale je třeba s ním počítat.

Skype samozřejmě nezmizí ani z osobních počítačů, i když je otázkou, jak a zdali vůbec bude koexistovat se stávajícím programem Windows Live Messenger. Dalším úkolem je Skype spřátelit s úspěšnou herní konzolí Xbox 360, kde velmi pozitivní roli může sehrát pohybový senzor Kinect. Tím spíše, pokud se skutečně podaří Microsoftu domluvit s výrobci televizorů na jeho integraci přímo do televizních přijímačů.

Microsoft chce také naučit uživatele programu Skype platit za služby. Nemáme prý čekat nějaké velké zpoplatnění dosud bezplatných služeb. Microsoft si ale představuje, že by třeba konferenční hovory s více účastníky nabízel firmám za poplatek, kdy při vysoké kvalitě obrazu (1080p) může Skype konkurovat podstatně dražším videokonferenčním řešením.

Dalším plánem Microsoftu je maximalizovat dostupnost placených služeb. Mohlo by to znamenat, že na český trh vedle SkypeIn dorazí konečně i SkypeOut, tudíž i čeští zákaznici by si mohli nechat přidělit telefonní číslo a používat Skype jak pro odchozí, tak příchozí hovory jako náhradu běžné telefonní linky.

Pro Microsoft je též prioritní spolupráce s Facebookem, jehož je akcionářem. Technologii značky Skype už před akvizicí začal Facebook používat pro videohovory. Nyní lze čekat ještě užší spolupráci a hlubší integraci služeb Facebooku do samotného programu Skype. Microsoft může též zkusit protlačit Skype jako jednoduchý komunikační kanál i do firemní sféry. Není těžké představit si spolupráci Outlook + Skype.

To Google spíše přemýšlí, jak komunikaci přenést do webového prostředí tak, aby si komunikační služby vystačily pro textovou a hlavně i multimediální komunikaci s technologiemi webového prohlížeče a nepotřebovaly speciální zásuvné moduly. Ať už nějaké vlastní speciální nebo ty pro technologie Flash či Silverlight.

 

Google založil otevřený projekt WebRTC, jehož cílem je umožnit webovým vývojářům navrhovat komunikační nástroje s podporou přenosu zvuku a videa, které nebudou vyžadovat instalaci žádného speciálního doplňku do webového prohlížeče. Webovým vývojářům by pak měl stačit jen JavaScript v kombinaci s HTML 5. Projekt WebRTC má kořeny už v roce 2010, kdy Google do začátku koupil společnost Global IP Solutions (GIPS).

ICTS24

Americký internetový kolos doufá, že se mu podaří takto iniciovat nový technologický standard pro komunikaci v reálném čase. Bez zajímavosti není, že WebRTC podporují i Mozilla Corporation a Opera Software, takže o širokou podporu ve webových prohlížečích by teoreticky nouze být neměla. Přidat by se mohl i Microsoft, který také hodně mluví o důrazu na HTML 5 a svůj Silverlight již začal pomaličku ukládat k věčnému spánku.

Takže co očekávat? Komunikační služby na nás budou vykukovat nejen z počítačů, ale prakticky z veškeré moderní elektroniky. Levné či bezplatné volání přes internet z mobilů by časem mělo zevšednit, pokud regulátoři trhu zkrotí choutky mobilních operátorů blokovat konkurenci. A v neposlední řadě se zjednoduší komunikace z webových prohlížečů. Inu, čeká nás zřejmě velmi zajímavá budoucnost, ze které bude v konečném důsledku těžit hlavně uživatel.