Stejně jako předchozí generace, ani Tesla C1060 nemá výstupy na monitor. To kvůli tomu, že tuto funkci zajišťuje NVIO čip a ten by u tohoto akcelerátoru byl zbytečný. V jádře je aktivních všech 240 stream processorů, ty běží na 1,33 GHz (oproti 1,3 GHz u GeForce GTX 280), na dosažení magické hranice 1 TFLOPS to ale stále nestačí. Frekvence celého jádra uvedena není, ale je zřejmě zbytečná. Karta má k dispozici celkem 4 GB pamětí typu GDDR3, ty pracují na 1,6 GHz efektivně.
Chlazení Tesly S1070 je zřejmě účinnější, než to u samostatné karty, a tak si Nvidia dovolila nataktovat stream processory na 1,5 GHz. Díky tomu se stroj se čtyřmi grafickými jádry může pyšnit teoretickým výkonem mírně přesahujícím 4 TeraFLOPS. Tesla S1070 bude Nvidia prodávat za $7999 (přes 150 tisíc korun), samostatná Tesla C1060 vyjde na $1699 (přes 30 tisíc korun).
Stejně jako současné a budoucí GPGPU akcelerátory AMD/ATi FireStream, i jádro G200 zvládá výpočty s přesností na 64 bitů. Není v nich ale zrovna oslnivě výkonné, Anandtech počítá, že lepšího poměru výkon/watt dosáhne stanice s 32 Xeony. Nízký výkon v double-precision výpočtech je způsoben tím, že v každém čipu G200 je pouze 30 jednotek pro tyto operace. Tyto jednotky jsou přitom nezávislé na stream processorech (oproti tomu, čipy ATi RV670 a RV770 provádí FP32 i FP64 výpočty přes své stream processory). Takže pokud by aplikace vyžadovala oba typy výpočtů zároveň, G200 by mohla dosahovat relativně lepších výsledků. Kdyby naopak program využil pouze double-precision jednotky, Tesla S1070 by pravděpodobně nedosáhla spotřeby 700 W a výpočet Anandtechu by byl tedy chybný.
Podobnou tabulku jste mohli vidět v recenzi GeForce GTX 280, pouze tam chyběl Playstation 3 a Tesla na bázi GeForce 8 (G80) a červené GPU se jmenovalo Radeon HD 3870. Nutno ovšem poznamenat, že x86 procesory, Cell v Playstationu 3 a grafická jádra provádí každé jiné druhy simulací a takovéto srovnání tedy není zcela přesné. Výpočty na GPU jsou velmi závislé na optimalizaci programu. Vijay Pande, hlavní vývojář Folding@home, se nechal slyšet, že v laboratoři se na čipu RV670 podařilo dosáhnout rychlosti odpovídající 500-600 nanosekundám simulace za den.
Zdroj: Anandtech
ČLÁNKY DO MAILU