Test 120–256GB SSD v ceně 1600–3000 Kč (1. část: Adata, Crucial, Kingston, SanDisk)

Magická zkratka SSD znamená datové úložiště, ve kterém se na rozdíl od klasických pevných disků nic se netočí. Data jsou uložena na čipech s téměř okamžitou přístupovou dobou, nemusíte tedy čekat drahocenné milisekundy, než se čtecí hlavička přesune na to správné místo magnetického kotouče. Jako náhrada pevného disku je ale SSD stále drahé řešení a potenciální porucha zde znamená jistou ztrátu dat. Ne že by bylo SSD méně spolehlivé, ale v případě problémů z něj data na rozdíl od pevného disku nikdo nezachrání.

Na disk D je potom vhodné přesměrovat i některé systémové adresáře Windows, které obsahují data. Třeba Dokumenty a Obrázky. Zůstanou součástí vašeho profi lu, ale budou umístěna na bezpečnějším místě s větší kapacitou.

Dva disky lepší než jeden

Diskové oddíly C a D ale mohou (a měly by) být i dva separátní pevné disky a zde právě nastupuje SSD. Druhý disk už je naprosto nezávislý a určený jen na data. Dejte si na něj složky pro dokumenty, filmy, hudbu a fotky a každý odborník vám pochválí, jaký máte na počítači pořádek.

Na rozdíl od SSD je u pevného disku (disk D) téměř jedno, jaký má výkon, hlavně aby byl spolehlivý, tichý a měl nízkou spotřebu. Naopak SSD (disk C) musí být co nejrychlejší. Ale většina SSD je rychlá tak moc, že je pro většinu uživatelů téměř jedno, jakou značku si pořídí, pokud nejde o nějakou pochybnou „čínu“.

Pro Windows a aplikace stačí málo, teoreticky i 64 GB, ale to byste museli být hodně nenároční. Dostatečná velikost je dnes 128, nebo lépe 256 GB, kam se spolehlivě vejde operační systém i všechny programy a hry. A třeba i oddíl pro obnovu (recovery), se kterým je u notebooků potřeba počítat.

Při výběru notebooku byste měli s místem pro dva pevné disky počítat. Tedy pokud zrovna nekupujete drahý ultrabook s velkým 512GB SSD, u něj už druhý disk tolik řešit nemusíte.

Testované disky:Adata, Crucial, Kingstone a SanDisk. Příští týden bude druhá část s OCZ, Intel, Samsung, Corsair a SSHD.

Dva disky nejsou problém ve stolním počítači, ale notebook má často místo jen pro jeden. Pokud máte v notebooku slot mSATA, je lepší koupit SSD právě do tohoto slotu. Zbude vám volná 2,5" pozice pro datový disk. Jenže dražší notebooky s mSATA již většinou SSD mají a u levnějších zase občas nejde tento slot použít jinak než pro cache, tedy zrychlení stávajícího disku.

Bez mSATA je to horší. Většinou nezbývá než stávající pevný disk vyměnit a osadit místo něj 2,5" SSD. Vždy bych se díval po SSD s výškou 7 mm, které osadíte i do tenkých ultrabooků a cenově vyjdou nastejno.

Ovšem druhého disku se tak snadno nevzdávejte. Pokud máte notebook s optickou mechanikou (kterou jste pravděpodobně už rok nepoužili), máte vyhráno. Původní disk snadno vložíte do notebooku na její místo, stačí za pár stovek dokoupit plastový rámeček a povolit jeden šroubek.

Optickou mechaniku navíc nemusíte vyhazovat, a pokud ji ještě stále používáte, nechte si ji jako externí. I pro tento případ jsou v prodeji levné rámečky pro rozhraní USB. Rozhodně jde o lepší řešení, než si jako externí nechat původní pevný disk. Vždy jde o stejnou operaci: naklonovat systém ze starého disku na SSD, disky vyměnit, starý disk zformátovat. K některým SSD dostanete klonovací kit, ale pokud chcete ušetřit, dá se to zvládnout o něco složitěji i bez něj.

Testovací sestava:

 

Poznámka: dvojité průběhy v HD Tune u některých SSD znamenají první spuštění a poté druhé po delší době používání.

 

 

 

Adata

Nejlevnější SSD v testu a také na trhu, samozřejmě pokud počítáme rozumné kapacity od 120 GB výše. Dražší a výkonnější Premier Pro SP920 za 1 905 Kč nebyl ještě v době testu dostupný.

SP600 má papírově docela slabé hodnoty, čtení i zápis jsou ve srovnání s ostatními velmi nízké, i když pořád obrovský kus nad pevnými disky. Ofi ciálně má mít rychlost čtení až 360 MB/s a zápis 130 MB/s, ale naměřené hodnoty u čtení ukazují až 480 MB/s. ADATA možná také experimentuje s čipy.

Přes podprůměrnou rychlost zápisu malých dat má ADATA velmi dobrý poměr cena/výkon a krátkou přístupovou dobu. Potěší za všech okolností velmi nízká spotřeba – jen dvě SSD mají podobně nízkou, ale pouze v klidovém stavu. ADATA má minimální příkon i při čtení a zápisu.

Uvnitř byste našli řadič JMF661 od společnosti JMicron a v příslušenství i redukci do 3,5" pozice stolního počítače. Přímo na disku je nálepka se sériovým číslem pro Acronis, takže s klonováním původního disku nebude problém.

Adata Premier Pro SP600, 128 GB

 
 

 

 

 

Crucial

Crucial je značka SSD americké firmy Micron a známý výherce řady dřívějších testů SSD. V současnosti prodává cenově výhodnou řadu M500 a o pětistovku dražší, výkonnější M550. Disky Crucial M500 používají řadič Marvell 88SS9187 a letošní novinka M550 má potom Marvell 88SS9189 s hardwarovým šifrováním.

Oproti M500 má M550 podstatně rychlejší zápis, hlavně proti srovnatelné kapacitě. Větší 240GB Crucial M500 je pak logicky výkonnější a na novou 128GB M550 už tolik neztrácí. Dražší kapacity výkonnějšího disku M550 by podle výrobce měla mít zhruba stejný výkon jako testovaná 128GB M550. Micron do nich totiž osadil více 64Gb čipů místo menšího počtu 128Gb.

Crucial nabízí u řady M550 lehce vyšší kapacity: 128, 256, 512 GB a 1TB, zatímco M500 začíná na 120 GB (240, 480). M550 si totiž podle výrobce vystačí s menší kapacitou pro redundanci, prý při stejné spolehlivost. Lepší řadič podporuje například funkci DevSleep a úspornější cache, což se nám ale na příkonu nepotvrdilo. Malé M500 má výrazně nižší spotřebu než 240GB M500 i M550.

Specialitou M550 je přítomnost kondenzátorů pro záložní napájení. Pokud vypadne proud, měl by disk stihnout všechna data ještě uložit. Všechny tři Crucialy jsou dobrou volbou, ať už chcete nižší cenu, nebo vyšší výkon. Podlé celkového skóre AS SSD je Crucial M550 dokonce nejvýkonnější, velmi dobře si totiž poradí s malými soubory.

Crucial M500, 120 GB

 
 

 

 

 

Crucial M500, 240 GB

 
 
 

 

 

 

Crucial M550, 128 GB

 
 

​

 

Kingston

Kingston je známý hlavně mezi levnými SSD. Když nevíte, jaké SSD koupit, a hledíte na cenu, většinou si vyberete Kingston. Ani takováto impulsivní koupě ovšem nemusí být špatná volba.

Základní řada pro běžného uživatele je SSDNow V300, které obsahuje široce rozšířený řadič SandForce SF-2281. Nedávno proběhla taková menší aféra s tímto diskem, kdy Kingston pro zachování nízké ceny začal používat jiné paměťové čipy. Výkon šel až o polovinu dolů, ale disk se prodával pořád se stejným označením. Místo pamětí od Toshiby používal ty od Micronu, a co přesně je uvnitř testovaných SSD za čipy, tak nelze s jistotou říct.

Kingston v tom prý neviděl úmysl, jelikož jiný název by mohl mást zákazníky a naměřené hodnoty prý pořád dosahovaly rychlostí, které Kingston dříve deklaroval. Jen už nebyl tak výhodný. Kingston ovšem oznámil, že paměti Micron už znovu nepoužije. Přes celé toto divadlo je pro mnoho uživatelů cena na prvním místě, a pokud nemají srovnání nebo prostě nejsou příliš nároční, i s pomalejším SSDNow V300 udělají z levného notebooku rychlé dělo.

Námi testované V300 dosahuje téměř přesně Kingstonem udávaného výkonu, v celém testu je ale nejpomalejší. Prodává se v kapacitách 60 až 480 GB. O něco výkonnější je 240GB verze, kterou seženete za poměrně výhodnou cenu. Ale kdo chce výkon srovnatelný s ostatními disky, sáhne po KC300, který je původně určený pro profesionální využití. Model HyperX 3K je už svou tloušťkou 9,5 mm pro tenké notebooky méně vhodný a Kingston vyrábí i byznysové modely s označením E100 a E50. Chystá se ale 7mm model HyperX Fury, který by měl být lepší než V300.

Kingston prodává svá SSD i ve verzích s kitem pro klonování disku. Připlatíte si několik stovek a přechod z pevného disku na SSD máte za chvíli hotový. Zbyde vám rámeček pro disk, který jde samozřejmě dále využít, ale pokud už nějaký máte, za kit můžete ušetřit.

 

Kingston SSDNow V300, 120 GB

 
 
 

 

 

Kingston SSDNow V300, 240 GB

 
 

 

Kingston SSDNow KC300, 120 GB

 
 

 

SanDisk

SanDisk bývá velmi dobrou volbou u flashdisků, kde nabízí skvělou konstrukci i vysokou rychlost, hlavně u zápisu. Malé SSD od SanDisku také najdete v řadě notebooků jako podpůrnou cache ke klasickému disku.

Má řady Ultra Plus (nejvýše 256 GB) a dražší Extreme II s až 480 GB. Do testu se jako výhodný model jeví Ultra Plus s kapacitou 128 GB, přičemž 256GB verze má být podstatně výkonnější v zápisu. Řadičem je Marvell 88SS9175 s vlastním firmwarem a paměťové 19nm čipy si SanDisk také dodal sám.

SanDisk je na tom ve všech disciplínách celkem dobře, nezaostává ani u malých souborů a výkonem se dotahuje na špičku, cenově je přitom o kousek levnější. SSD Ultra Plus je extrémně lehké, v plastovém těle váží pouhých 37 gramů. Ani tři SanDisky by nevážily tolik jako jedno hliníkové OCZ. Uvnitř je zřejmě jen poloviční plošný spoj s několika málo čipy, což by sice mělo mít negativní vliv na výkon, nicméně tento SanDisk se s tím zdá se vypořádal. Není vůbec špatnou volbou.

SanDisk Ultra Plus, 128 GB

 
 

 

 

Grafy: výkon a spotřeba

PCMark 8 Storage měří výkon čistě jen pevného disku. Pokud bychom použili celkový test PCMark 7, který měří výkon celého počítače včetně pevného disku, výsledky by se lišily jen velmi málo.

 

Sekvenční čtení a zápis

Sekvenční čtení a zápis v benchmarku AS SSD. Tohle je to číslo, které udávají výrobci jako rychlost disku. V praxi jej dosáhnete jen při kopírování velkých dat, důležitější bývá rychlost při přenosu malých souborů.

 

Kopírování dat v AS SSD ve třech scénářích. První jsou velká data, druhé hodně malých souborů a třetí scénář je něco mezi.

 

512 kB

Rychlost přenosu menších souborů o velikosti 512 kB v benchmarku HD Tune.

 

4 kB, 64 threads

Rychlost přenosu menších souborů o velikosti 4 kB při 64 vláknech v benchmarku AS SSD.

 

Přístupová doba

 

Spotřeba

Příkon disku jsme měřili bočníkem. Přes multimetr jsme odečetli skutečné napětí (téměř přesně 5 V) zvlášť pro klid, čtení i zápis. To stejné potom pro proud a z hodnot spočítali výsledný příkon. Tato hodnota je důležitá spíše jen pro úsporné ultrabooky.

 

​

​