Test chladičů: Tuniq, Thermolab, Gelid, Alpenföhn,…

 

Úvod a Thermolab Baram

 

V této části se seznámíte s výsledky další šestky chladičů. Byla zahrnuta jak těžká váha, tak cenový trhák a miniaturní Freezer 7 pro referenční porovnání. Výsledky dopadly vcelku překvapivě, ukázalo se, že víc svalů vždy neznamená všechno.

Pouze připomínám, že výsledky jsou plně porovnatelné s předchozím testem http://extrahardware.cnews.cz/corsair-h50-vs-megahalems-vs-xigmatek-thors-hammer

Pro nedočkavé z vás mám dobrou zprávu, vlastní testy začínají o řádek níže.

Thermolab Baram

Korejská firma Thermolab stojí za dalším chladičem v testu.

Název Baram znamená v překladu vítr. Výrobce si nebere servítky a na svém webu ukazuje výhody jeho chladiče oproti ostatním běžně prodávaným:

• Rozmístění heatpipe pomáhající optimálnímu rozvod tepla
• Žebra tvarovná pro co nejmenší odpor vzduchu
• Rozteč žeber připravena pro axiální ventilátory
• Vykrojená žebra tvoří tunel zrychlující proudící vzduch

Balení

Krabice z pevného kartonu je opravdu velmi jednoduchá, není nijak barvená a je na ní natištěno několik základních informací o produktu. Chladič je zabalen v igelitovém pytlíku a chráněn vrstvou kartonu navíc. Ač to tak nevypadá, ochrana mi přijde dostatečná.

Příslušenství

Veškeré příslušenství je uloženo vedle chladiče, oddělené pouze kartonovou přepážkou. Jeho obsah se skládá z backplate připomínajícího pavouka, montážní příslušenství pro sockety LGA775/1366 a AMD AM2/AM2+, spony pro uchycení dvou ventilátorů a štědré balení teplovodivé pasty. Ventilátor budete hledat zbytečně.

Manuál je pěkně zpracovaný, je ale jen dvoujazyčný a mateřština přítomna není.

Popis

Padesát čtyři žeber o tloušťce pouhých 0,2 mm s přibližně sinusoidním tvarem se pravidelně střídá se svojí amplitudou, tvoříce tak zajímavý efekt, který by měl snížit odpor vzduchu. Všechna žebra kromě krajních nesou výrazné výřezy, ty mají sloužit ke zvýšení rychlosti proudění vzduchu. Rozestupy mezi žebry činí 2 mm. Žebra nejsou nijak vzájemně spojena a drží tak pouze na heatpipes. Těch napočítáte celkem pět, průměr dosahuje 6 mm. Spojení se žebry je celkem dobré, občas prosvítá kus měděné trubičky, ale není to nic vážného. Rozmístění je pěkně rovnoměrné, přesně jak výrobce slibuje.

Základna je pokovená a vyleštěná, vaše přítelkyně, či žena by ji mohla používat jako pohotovostní zrcátko. Nelíbilo se mi, že takto pěkná základna nebyla nijak speciálně chráněna. Do základny míří všechny heatpipe a dle letmého pohledu zjistíte, že na ní nesedí moc velkou plochou, zploštění je minimální. Pro montáž spon jsou předvrtány čtyři otvory se závity.

Instalace

Přišroubováním čtyř spon k základně chladiče započnete instalaci. Dalším krokem bude nalepení podložek na otvory odpovídající zvolené patici v backplate. Na tutéž součástku následně nalepíte čtvercovou izolaci a celek nasadíte na základní desku. Před usazením chladiče na CPU je zapotřebí nanést tenkou vrstvu teplovodivé pasty. Chladič na základní desku přichytíte zašroubováním čtyř šroubů s pružinou. Ventilátor nakonec přichytíte ocelovými sponami.

Parametry

 

Testování

Absence ventilátoru v balení vylučuje prakticky jakékoliv postřehy z provozu, chladič zkrátka chladí. Byla provedena čtyři měření, jako ventilátor byl použit Nexus. Poslední měření proběhlo na 1900 ot. /min.

 

Tuniq Tower 120 Extreme

 

Tuniq Tower 120 Extreme

Jeden z nejvýkonnějších chladičů dorazil na recenzi v nejnovější verzi s přídomkem „Extreme“. Podle výrobce je lepší, hezčí, výkonnější a vůbec prostě cool.

 Tyto skvělé vlastnosti by měly mít zčásti na starosti tyto technologie:

• Core-Contact, technologie přímého kontaktu heatpipe s procesorem
• Tři 8mm a dvě 6mm vysoce kvalitní heatpipe
• Tichý ventilátor s vysokou životností v balení
• Kvalitní pasta TX-3

Balení

Relativně velká kartonová krabice není potištěná, jak je zvykem, ale je vsunuta v papírovém obalu s potiskem. Ten není nijak agresivní a decentní formou vám poskytne důležité informace o výrobku uvnitř.

Úroveň ochrany je vynikající, samotný chladič je uzavřen v plastovém výlitku, ten je dále z boků chráněn měkkou pěnou.                   

Příslušenství

Příslušenství, uložené v rámci balení ve vlastní vypolstrované krabičce, se mi jeví jako velmi kvalitní a bohaté. Kromě spon, montážního příslušenství a backplate pro všechny myslitelné moderní platformy se uvnitř krabičky nachází též balení teplovodivé pasty a jednoduchý regulátor otáček do volné pozice pro rozšiřující karty.

I když to tak na první pohled možná nevypadá, za své peníze dostáváte i modře podsvícený ventilátor. Na pohled druhý zjistíte, že se nachází uvnitř chladiče.

Jeden z nejlépe zpracovaných manuálů, co jsem měl tu čest u chladičů vidět, je vyveden pouze v anglickém jazyce. 

Popis

Ač nejsem zastáncem všemožně kroucených a nepravoúhlých záležitostí, musím uznat, že design se Tuniqu povedl na výbornou. Kromě základny je vše barveno černě.  Čtyřicet tři žeber o tloušťce 0,3 mm s okraji tvořícími vlny, je na teplovodivých trubičkách rozmístěno s mezerou 2 mm. Navíc jsou jednotlivá žebra vůči sobě posunuta o pár mm horizontálně, ve výsledku tak vlny tvoří zajímavý efekt, mě osobně připomínající žraločí kůži. Na vrchním žebru naleznete menší kus plastu, nesoucí logo výrobce, se stejným vzorem, jako mají žebra. Jednotlivá žebra jsou na heatpipe nasazena maximální možnou plochou a vzájemně jsou na kratších stranách zahnuta směrem dolů a tvoří tak vedení pro procházející vzduch, což by mělo zlepšit průtok vzduchu chladičem. Uvnitř žebrování se nachází 120mm ventilátor. Pokud by vám z jakéhokoliv důvodu nevyhovoval, lze snadno vyměnit za jiný.

Chladič celkem disponuje pěti teplovodivými trubičkami, tři z nich mají průměr 8 mm a zbylé dvě 6 mm.  Na základně jsou trubice zbroušeny a poskytují tak přímý kontakt s procesorem, jednotlivé průměry se pravidelně střídají, procesory s menším IHS mohou mít problém s tím, že dvě krajní heatpipe nebudou využity na 100% své plochy. Kvalita zpracování základny je průměrná, rýhy po frézování jsou zcela zřetelné. Na opačné straně základny pak objevíte malý černý pasivek. Spona, sloužící k uchycení na základní desku, je již z výroby našroubovaná na místě.                   

Instalace

Montáž na základní desku začnete výběrem správných otvorů v backplate. Otvory prostrčíte čtyři dlouhé šrouby bez otvorů na šroubovák a z druhé strany zajistíte plochými maticemi a přilepíte izolační podložky. Celek prostrčíte otvory kolem socketu, na procesor nanesete teplovodivou pastu a chladič na trčící šrouby nasadíte. Posledním krokem je dotažení čtyř šroubů s pružinou, zde ale nastává kámen úrazu. Ke šroubům není možné se přes chladič rozumně dostat prsty, nemluvě o šroubováku. S vypětím všech sil se mi nakonec nadvakrát podařilo chladič správně usadit.

Ti z vás, co před pohodlnou regulací základní deskou preferují natahování se kamsi na zadní část skříně, je možnost zařadit mezi ventilátor a základní desku jednoduchý, ale fungující regulátor otáček.      

Parametry

 

Testování

Modře podsvícený ventilátor není nejtišší, ale žádnou tragédii při rozumných otáčkách čekat nemusíte. Testy byly provedeny celkem tři, při posledním se točil ventilátor na 1900 rpm.

 

Alpenföhn Nordwand rev.B

 

Alpenföhn Nordwand rev.B

Německá firma s jednou z nejznámějších hor v Evropě, Matterhornem, v logu stojí za chladičem Nordwand rev.B.

Strohá webová prezentace výrobce prozradí, že mezi hlavní taháky tohoto chladiče patří:

• Technologie HDC, přímý kontakt heatpipe s procesorem
• Pět 8mm heatpipe
• Tichý modře podsvícený ventilátor
• Hrbolatý povrch žeber
• Protivibrační uchycení ventilátoru

Balení

Kartonová krabice s modrobílým potiskem kromě průhledu ve tvaru diamantu nijak nevybočuje z obvyklých zvyklostí výrobců. Na obalu jsou uvedeny všechny důležité informace.

Uvnitř je chladič chráněný v bohatě naddimenzovaném plastovém výlisku, poskytujícím dostatečnou ochranu.

Příslušenství

V menší krabičce na vás čeká standardní příslušenství. Backplate a montážní příslušenství na všechny dnešní patice je doplněno bílou teplovodivou pastou, protivibračními úchytkami pro dva ventilátory a redukcí, umožňující napojení dodávaného průhledného ventilátoru s modrým podsvícením na konektor molex.

Strohý manuál je pouze pro anglicky rozumící část populace.

Popis

Po vybalení jsem měl dojem, že se výrobce nechal zlákat současnou módou, velká část chladiče je totiž lesklá a velmi citlivá na otisky prstů. Žeber je rovných padesát, materiál má tloušťku 0,2 mm a rozestupy mezi žebry činí 2 mm. Na kratší straně jsou žebra sekerovitého půdorysu ohnuta dolů a tvoří tak bariéry pro účinnější vedení vzduchu mezi žebry. Nechybí ani otvory pro uchycení gumových držáků ventilátorů. Na žebrování nejspíše shledáte nejzajímavější povrchovou úpravu. Kromě vrchního žebra jsou všechna ostatní opatřena velkým množstvím drobných hrbolků a prohlubní. Záměr je jednoznačný, dochází tím ke zvětšení plochy žeber a proudění vzduchu se stává více turbulentním, tvorba miniaturních separačních buněk za překážkou by měla pomoci přenosu tepla z žebra do okolí.

Pět mohutných 8mm heapipe je k žebrům upevněno maximální možnou styčnou plochou a uvnitř žebrování je rozvedeno do dvou šípovitých tvarů. Teplovodivé trubičky se sbíhají u základny, kde jsou vyfrézovány tak, že se přímo dotýkají procesoru. Povrch dosahuje průměrné kvality a mezi jednotlivými trubičkami jsou relativně velké mezery, menší procesory tím pádem nebudou využívat jejich plného počtu. Na opačné straně základny vyniká modře eloxovaný pasiv miniaturních rozměrů. K základně je již z výroby přišroubována spona k uchycení na základní desku. Nějak si říkám, že všechny tyto technologie jsem již někde viděl, ale to nechme na uváženou příslušným patentním ůřadům. 

Instalace

Způsob přichycení je natolik podobný chladiči od firmy Tuniq, až si říkám, zda EKL, stojící za Nordwandem, není s Tuniqem nějak spřízněna. Vše tedy začne výběrem otvorů v backplate a prostrčením totožných šroubů, jako u předchozího chladiče, zajištěním matice a podložkami a vsunutím tohoto celku otvory kolem socketu. Po aplikaci teplovodivé pasty nasadíte chladič na dlouhé šrouby připevněním opět stejnými šrouby dohromady. Je zde jeden menší rozdíl, jsou přítomny podložky pod pružinky šroubů. Díky tvaru chladiče zde ale nebyl problém s dostupností šroubů a vše proběhlo hladce.

Ventilátor se instaluje pro změnu podle vzoru Xigmateku na gumové hroty ukotvené v žebroví chladiče.

Parametry

 

Testování

Modře podsvícený ventilátor hlučností zapadl do průměru. Měřeny byly pouze tři testy, jelikož 1500 ot./ min. je pro ventilátor konečná.       

 

Gelid Tranquillo

 

Gelid Tranquillo

Jeden ze švýcarských a v Hong Kongu žijících spoluzakladatelů Arctic Cooling si jednoho dne řekl, že má starého podniku dost a založil si vlastní firmu zabývající se rovněž především výrobou chlazení pro PC.

Chladič Tranquillo je vcelku nenápadný chladič, ale podle webu výrobce honosí se několika zajímavými vlastnostmi:

• Čtyři účinné heatpipe
• Chytrá křivka otáček PWM ventilátoru
• Tichý provoz, vysoký průtok vzduchu
• Optimalizovaný tvar lopatek ventilátoru
• Žebra matematicky modelovaná pro nejvyšší účinnost
• Záruka pět let

Balení

Jedna z menších kartonových krabic v našich testech má pěkný svěží design a nese veškeré důležité informace o svém obsahu. Po otevření zjistíte, že vlastní chladič je vložen v plastovém výlisku, ten se na několika místech přímo dotýká žeber a při ráznějším nárazu bych se mírně obával poškození. Ke mně ale dorazilo balení zcela netknuté.

Příslušenství

Do menší krabičky vám výrobce přibalil veškeré příslušenství. Tvoří jej tři backplaty, spony a montážní příslušenství na veškeré současné patice. Všechny kovové součásti jsou krásně masivní a vypadají důvěryhodně. Kromě výše zmíněného za své peníze ještě získáte teplovodivou pastu, spony na uchycení ventilátoru a malou nálepku s logem výrobce.

Součástí balení je samozřejmě i ventilátor s PWM regulací a podle výrobce se jedná o tichý a kvalitní kus. Uvidíme při testech. Něco by vám mohl napovědět Tomášův test Test ventilátorů Gelid Silent 12 PWM a Wing 12 UV Blue.

Velmi stručný manuál je psán pěti jazyky, čeština zahrnuta není.

Popis

Menší chladič střídmého vzhledu se skládá ze čtyřiceti žeber o tloušťce 0,3 mm s rozestupy činícími 2,5 mm. Tvar žeber připomíná široce rozevřenou šipku, směřující k výstupnímu ventilátoru. Na bocích jsou žebra částečně spojena a tvoří tunel pro usměrnění průtoku vzduchu. Povrch žeber shledáte dozajista zajímavým, obdobně jako Nordwand od Alpenföhnu je pokryt výstupky a prohlubněmi pro zvýšení turbulentního proudění a zvětšení plochy žeber. Žebra nejsou nasazena na heatpipe zcela ideálně, mezi jednotlivými kusy prosvítá zhruba 1 mm teplovodivé trubičky. Ty napočítáte celkem čtyři a po změření dojdete k průměru 6 mm.

Základna je tvořena měděným blokem, na který jsou připájeny heatpipe. Při bližším pohledu jsem zjistil, že trubičky nedosedají zcela ideálně, doufám, že hlouběji do základny je vše v pořádku. Samotná základna má viditelné stopy po opracování, přesto je přítomen slabší zrcadlový efekt. Měděná část základny je obklopena hliníkovým pasivem s otvory pro montážní spony.

Instalace

Montáž na základní desku začíná zvolením správného montážního kříže. Jako další krok z něj sejmete ochrannou vrstvu oboustranné lepenky a přilepíte jej zespod desky.  Podle zvoleného backplate vyberete správné spony a ty se zasunete do otvorů v základně, kde je pojistíte šrouby. Nanesete teplovodivou pastu a chladič položíte na procesor. Tyto dva celky sešroubujete dohromady šrouby s pružinami. Menší problémy jsem měl s instalací ventilátoru, dodané spony byly dlouhé akorát na milimetr a nasadit je byl trochu boj.

Parametry

 

Testování

Testy byly provedeny pouze na tři, ventilátor neumožňuje vyšší otáčky než 1500 rpm a tvar chladiče zamezuje použití pomocného ventilátoru.

Dodaný ventilátor s PWM regulací mě příjemně překvapil. Až do 1100 ot./min. je krásně tichý a na své maximum není zdaleka nepříjemný.

 

Arctic Cooling Freezer Pro 7 Rev.2

 

Arctic Cooling Freezer Pro 7 Rev.2

Etalon na poli chladičů byl do testu zařazen hlavně z důvodu referenčního porovnání.

Není tomu tak dávno, co byla uvedena revize B, tuto nejnovější revizi máme samozřejmě k dispozici na testy. Co by podle výrobce měl chladič přinést?

• Kompatibilita s Intel Core i7 a Core i5 a s paticemi AMD
• Skvělý chladící výkon - 130 W
• Ultra tichý 92mm PWM ventilátor
• Šest teplovodivých trubiček a 42 žeber pro účinný odvod tepla
•  Patentované uchycení ventilátoru, eliminující vibrace
• Předaplikovaná pasta Arctic MX-2
•  Snadná instalace

Balení

Malinký chladič přichází v zajímavém celoprůhledném obalu, ten však není naštěstí zatavený a drží pohromadě díky třem šikovným západkám. Mezi chladič a obal je vloženo několik potištěných papírů se základními informacemi o výrobku. Co se týče ochrany, tak zde ve mně obal mnoho důvěry nevzbudil.

Příslušenství

Nebohatá výbava se skládá z montážního příslušenství pro všechny současné sockety, malé nálepky s logem firmy a stručného čtyřjazyčného manuálu, v němž byste češtinu hledali zbytečně.

Součástí chladiče je i ventilátor s udávanou hlučností 0,8 Sone, což by mělo být kolem 27,2 dBA i když přepočty těchto jednotek jsou ošemetné.

Popis

Notoricky známé tvary chladiče jsou tvořeny čtyřiceti dvěma žebry o tloušťce 0,15 mm s rozestupy 2 mm. Žebra jsou usazena na třech heatpipe, na nichž sedí krásně maximální možnou plochou. U trubiček byste naměřili průměr rovnající se šesti milimetrům.  Měděná základna je z větší části pokryta teplovodivou pastou, kraje základny však prozradí její vcelku dobré opracování. Teplovodivé trubičky jsou k základně přiletovány, tím je zajištěn dobrý přenos tepla. Na opačné straně základny na vás čeká ocelová spona, sloužící k instalaci na základní desku.

Dodávaný černo – bílý ventilátor o průměru 92 mm je k chladiči přichycen plastovým rámečkem. Výrobce má již dlouhou dobu vymyšlený systém eliminace vibrací, ventilátor je na plastový rámeček uchycen gumovými hroty. Ventilátor samotný pak disponuje PWM regulací.

Instalace

Instalace je snadná, ale není nijak geniální. Montáž na základní desku začnete nasazením plastového rámečku, připevněného pomocí dvou plastových dílů. První prostrčíte otvorem v rámečku a v základní desce a druhý do něj následně zasunete, tím se rámeček napevno zafixuje. Na takto připravený základ zbývá nainstalovat chladič, to provedete tak, že sundáte ventilátor a přišroubujete chladič k rámečku. Těžko soudit, zda je tento systém vůbec lepší jak push-pins u předchozí verze, alespoň je ale chladič kompatibilní s více paticemi. Kolegové z redakce tento systém upřímně nenávidí.

Parametry

 

Testování

Dodaný ventilátor dosahuje lepšího průměru, oceňuji široký rozsah regulace otáček pomocí PWM. Jak se dalo očekávat, na 800 ot. /min. chladič nestíhal a po krátké zátěži se PC restartovalo při dosažení zhruba 85°C. Po zvýšení otáček se situace mírně zlepšila, poslední měření proběhlo na 2300 rpm.

 

Spire TherMax II

 

Spire TherMax II

Letitý výrobce chladičů stojí za dalším kouskem v testu.

Model TherMax II je podle webu výrobce pěkně vybavený chladič disponující následujícími vlastnostmi:

• Čtyři 8mm měděné heatpipe
• Technologie Direct – touch
• UV – reaktivní 120mm ventilátor BlueStar
• Přibalen regulátor otáček do PCI pozice
• Úžasně tichý, pouhých 29.0 dBA
• Padesát sedm  mikrožeber
• Podpora procesorů Intel a AMD
• Chladící výkon 130 W

Balení

Velká kartonová krabice, s velkým průzorem na chladič, pro mě byla chvilku ježkem v kleci. Nemohl jsem přijít na systém otevírání, nakonec se to po použití menšího násilí podařilo. Přeříznutí nálepek vám umožní otevření přední části balení. Uvnitř je vše uloženo v plastových výliskách, ochrana je na vysoké úrovni, nicméně zřejmě již z výroby bylo několik žeber mírně ohnuto.  

Příslušenství

Bohatá výbava začíná samozřejmým montážním příslušenstvím. To zde naleznete pro všechny současné patice. K tomu je navíc zahrnut i UV reaktivní ventilátor, teplovodivá pasta a regulátor otáček.

Popis

Chladič je klasické konstrukce, skládá se z padesáti sedmi žeber o tloušťce 0,15 mm a rozestupy mezi nimi se rovnají dvěma milimetrům. Půdorys žeber je asymetrický s výraznějším vykrojením v části dosedající na ventilátor. Horní žebro disponuje matnou povrchovou úpravou a nese logo výrobce, společně se zakončením teplovodivých trubic. Trubice napočítáte celkem čtyři, všechny mají průměr 8 mm. Žebra na tyto trubice dosedají ne zcela ideálně a plocha sousedící s heatpipe by mohla být větší.

Trubice se sbíhají k základně, kde jsou vyfrézována a dosedají tak přímo na procesor. Kvalita povrchu je průměrná a odpovídá ostatním chladičům s tímto typem základny. Na základně sedí již z výroby přichycena spona pro montáž k základní desce.

Dodaný ventilátor má světle modrou barvu a pod UV osvětlením by měl svítit. Bohužel nemám UV světlo k dispozici a nemohu to ověřit.

Instalace

Montáž na LGA775 je snadná, ovšem nemůžu zde tvrdit, že v jednoduchosti je síla. Vše začnete nacvaknutím plastového rámečku do děr okolo socketu. Rámečkem prostrčíte čtyři plastové hroty, tím by měl být zajištěn. Po aplikaci modré teplovodivé pasty už pouze navléknete spony chladiče na plastový rámeček a instalace samotného chladiče je hotova. Zajímavé je, že pro LGA1366 je již backplate přítomen.

Další úkolem je instalace ventilátoru a regulátoru otáček. Ventilátor namontujete bez problémů přes ocelové spony, ovšem zapojení regulátoru mě přineslo zklamání, je podle mě zbytečně komplikované, musíte propojit nejdříve ventilátor s regulátorem, regulátor se základní deskou a nakonec do regulátoru přivést elektřinu přes Molex konektor.  Bohužel u mě to znamenalo připojit do modulárního zdroje kabel s odpovídajícími konektory pouze kvůli ventilátoru.

Parametry

 

Testování

Dodaný ventilátor mě moc nepřesvědčil a patří mezi horší kusy. Více mě ale znepokojil regulátor, po zapojení se mi otáčky občas samovolně měnily, což bylo poznat i na zvukovém projevu ventilátoru.

Jako jediný doposud testovaný chladič se TherMax II nepodařilo nainstalovat na základní desku v požadované orientaci, pasiv severního můstku kolidoval se sponami a testy tak byly provedeny s ventilátorem foukajícím směrem od grafické karty, což může být společně s nevyužitím celé plochy základny příčinou slabších výsledků, jelikož jsem pro kontrolu chladič osazoval na základní desku třikrát, abych vyloučil chybný kontakt s procesorem.

Byla provedena čtyři měření, oproti specifikacím bylo možné ventilátor provozovat od 820 rpm, čtvrté měření běžel ventilátor na 1900rpm.

 

Testovací sestava a metodika

 

Testovací sestava

Na test procesorů byl oproti testům skříní vyměněn procesor, dvoujádrový Intel Core 2 Duo E6750 byl nahrazen čtyřjádrovým kusem ze stejné stáje, modelem Q6600 rev. G0. Protože jsem chtěl chladiče co nejvíce zatížit, byl z důvodu dosažení vyššího odpadního tepla navíc přetaktován na 3300 MHz při napětí 1,5 V v BIOSu, což znamenalo 1,36 V pod zátěží v programu CPU-Z.

 

Testovací metodika

Všechny chladiče v tomto i v následujících testech budou testovány stejnou metodikou pro možnost jejich dalšího porovnávání. Při návrhu metodiky jsem měl na zřeteli především tři body. Omezení chyby měření na akceptovatelnou mez, relativní časovou nenáročnost měření kvůli možnosti zahrnutí většího množství produktů a nakonec snadnou montáž na základní desku při zachování modelu proudění vzduchu v počítačové skříni.

Z výše zmíněných bodů mi vyšla výroba kartonové náhražky skříně a kontrola teploty vstupního vzduchu. Krabice má objem přibližně podobný jako větší počítačová skříň a jsou v ní nainstalovány dva 12cm ventilátory na pozicích, kde by je každá slušná opravdová skříň měla. V krabici jsou během testů uloženy všechny komponenty včetně zdroje, ten má pro omezení jeho vlivu na tok vzduchu v krabici zajištěn vlastní ventilační otvory. Po instalaci a zajištění komponent na předem daná místa byla krabice zaizolována lepenkou. Teplota vstupního vzduchu se pohybovala vždy kolem 20° C, odchylky při jednotlivých měřeních nebyly větší jak 1° C.

Teploty jsem odčítal z interního senzoru v procesoru, vzhledem k použití stejného kusu CPU na všechny testy, bych zde chybu neviděl nijak kritickou. Jako vstupní a výstupní ventilátor byly použity chladiče FX12-2000 od firmy Nanoxia, běžící na 1000 ot. /min.  V případě, že testovací chladič neměl v balení ventilátor, použil jsem na jeho náhradu Nexus D12SL-12 PWM. Chladiče jsem testoval postupně s ventilátorem běžícím na 800, 1100, 1500 a vždy s nastavením, které jsem považoval za maximální možnou efektivitu při rozumné hlučnosti, to je vždy popsáno u jednotlivých chladičů.

Procesor byl zatěžován v programu OCCT 3.1.0 a z grafů  toho samého programu byly i odčítány teploty. Testování probíhalo tak, že po zapnutí PC jsem nechal běžet systém 10 min. pod zátěží pro zahřátí a následně jsem 10 min. čekal do dalších testů. Program byl nastaven na 15min. test, během něhož nejdříve měří 1 min. bez zátěže, následuje 10 minut zátěže a poté 4 minuty opět bez zátěže, na úplném konci byly odečteny teploty v idle. Z výsledných grafů byla odečtena maximální teplota na všech jádrech a vypočítán jejich aritmetický průměr.

 

Výsledky testů a verdikt

 

Výsledky testů

Před výsledky jsem měl několik otázek, hlavně vyšší cena některých chladičů mi neustále vrtala hlavou a byl jsem zvědavý, zda si jí obhájí. Bohužel chladiče s přímým dotekem heatpipe měly tu nevýhodu, že IHS procesoru bylo menší, než základna. Nevidím to však jako slabinu testů, ale jako problém výrobců chladičů, například u Coolinku, který je připraven na další kolo testů, je vidět, že to řešit lze.

Už z grafů teplot bez zátěže je jasně vidět, že některé chladiče začínají ztrácet. Nejhorší byl Freezer, velice překvapivě těsně za ním Spire TherMax II.

Zatížení procesoru znamenalo pro chladiče větší výzvu. Nebohý Freezer už tuto zátěž nezvládal a jasně se ukázalo, jak moc je závislý na rychlých otáčkách ventilátoru, pokud chce pomýšlet na uchlazení nenažraných procesorů. Nemastný neslaný byl výkon TherMaxu II. Vítěz byl také jasný, nicméně za ním se již zbylé pole srovnalo.

Pokud porovnám dnešní baterii testů s minulými, tak průběžné první místo nadále drží Prolimatech Megahalems, v jehož těsném závěsu je Tuniq Tower 120 Extreme a vodní chlazení od Corsairu, to ale společně se vzduchovými chladiči hodnoceno nakonec nebude.

Verdikt

Druhá várka chladičů mě nadchla, obzvláště pak Gelid Tranquillo. Za skvělou cenu dostanete výkonný chladič s kvalitním ventilátorem v balení. Pokud ho cenově srovnám s výsledkově podobným Nordwandem a Baramem, tak z porovnání vychází velice zajímavě.

Vítěz druhé části testu, Tuniq Tower 120 Extreme, dnes nenašel konkurenci, cenu si tím podle mého názoru obhájil.

Propad Spire TherMax II byl menším zklamáním a znamenal mnoho pokusů o správné uchycení na základní desku, bohužel všechna měření končila obdobně.

Opět nebudu zatím udělovat žádná hodnocení, i když žhavého adepta na Smart Buy již máme. V dalším testu by měly být doměřeny všechny plánované tower chladiče, včetně těch nejtěžších vah a až poté hodnocení udělím.

Za zapůjčení chladičů Tuniq a Alpenföhn děkujeme společnosti JSComputers

Za zapůjčení chladičů Arctic Cooling, Gelid a Spire děkujeme společnosti Bostar

Za zapůjčení chladiče Thermolab děkujeme společnosti TN Trade