GPU v testu, parametry
Už jsem avizoval, že se jedná pouze o rozšiřování článku Test integrovaných a levných grafik, část I. (hry). Od té doby přibyla do výsledkové listiny obě Llano (A8-3850 a A6-3650), tentokrát bude přírůstků hned pět. Které to tedy jsou?
Intel Core i3-2100 a Pentium G620
Zatímco Core i3-2100 nese grafiku Intelem označenou jako HD Graphics 2000, Pentium má mít „jen“ HD Graphics. To by mohlo naznačovat společné rysy s předchozí generací v Clarkdale, není tomu ale tak. HD Graphics má naprosto stejný výkon jako třeba HD Graphics 2000 z Core i3-2100 či třeba i5-2300. Dokonce vám nabídne stejné možnosti akcelerace HD videa jako IGP dražších procesorů.
Rozdíly jsou pouze v zablokovaných funkcích QuickSync (převod videa za asistence GPU), InTru 3D (akcelerace 3D Blu-ray), Insider (podpora DRM pro webové streamování HD videa – podpora bitstreamování bezztrátového audia je zachována i u Pentia G) a Clear Video HD (jen případný post processing – nikoli kompletní přehrávání 1080p videa, jak byste se snadno mohli mylně dozvědět ze stránek Intelu).
Jelikož všechny grafiky kromě procesorů K (a modelů jako je i3-2105) mají frekvenci 850–1100 MHz a stejný počet vykonávacích jednotek, jsou také stejně rychlé v 3D. Parametry HD Graphics z Pentia G620 si tak v tabulce níže můžete vlastně přečíst ve sloupci označeném podle procesoru Core i5-2300.
DXVA checker (vlevo pro Pentium G620, vpravo pro Core i3-2100) potvrzuje stejné schopnosti akcelerace HD videa
MSI Radeon HD 6570
Radeon HD 6570 nese jádro Turks a to se svými 480 stream procesory zdánlivě vymyká lowendu. Doba jde ale rychle a budete překvapeni, jak si v dané konkurenci HD 6570 (ne)poradil. Provedení od MSI má 1 GB paměti DDR3 (na fotce níže si všimněte, kdo je výrobcem paměťových čipů) a jedná se tedy o pomalejší ze dvou možných variant. GPU pak běží na standardních 650 MHz.
MSI při provedení myslela na malé (Home Theater) PC, kromě dvou low-profile záslepek je tu ještě nízký chladič. Jeho konstrukce přímo vybízí k výměně malých a ne úplně tichých větráčků za ochlazování nějakým víceméně systémovým proudem vzduchu či poblíž umístěným tichým ventilátorem větších rozměrů. Chvályhodná je přítomnost konektoru HDMI 1.4a.
Zde ještě obrázek záložky Sensors z klidového stavu v desktopu Windows 7
MSI GeForce GT 430 OC
GeForce GT 430 dorazila v sympatické kraťoučké verzi, chladič s nízkým větším ventilátorem s PWM regulací působil na první dojem jako tichošlápek. Po zapnutí už si to myslet nebudete a opravdovým ticho-nárůživcům nebude stačit ani SW regulace.
Opět lze chválit HDMI 1.4a a ono "OC edition" na krabici se ve výsledku projevuje jen jako 30 MHz frekvence jádra navíc. Paměti DDR3 běží už na referenčních 1800 MHz efektivně. Co je bohužel horší a na co jsem se nachytal i já, to je rozhodnutí použít sběrnici o poloviční šířce.
MSI sice volbou 64bitové sběrnice něco na výrobě ušetří, pro 3D výkon se jedná ale o zásadní brzdu. Na zadní straně krabice je v malé tabulce tento parametr uveden, detekuje jej třeba i GPU-Z.
Zde ještě obrázek záložky Sensors z klidového stavu v desktopu Windows 7
MSI GeForce GT 520
GT 520 má ve srovnání s GT 430 poloviční počet stream (CUDA) procesorů a poloviční šířku sběrnice. Nepracujete-li v Nvidii či TSMC, tak se nikde nedozvíte, kolik tranzistorů má malý čip GF119. Ten je přeci jen skoro o 40 % větší než GT218 v naprosto lowendové GeForce 210, proto GT 520 musí být oproti tomuto dnu náležitě naceněna.
MSI u karty zvolila podobně jako u HD 6570 low-profile provedení, na TDP 29 W stačí tentokrát větráček jediný. U pracovních frekvencí se Tchaj-wanci drželi specifikací.
Zde ještě obrázek záložky Sensors z klidového stavu v desktopu Windows 7
Parametry grafických řešení dle specifikací výrobce
| Ion 2 | GeForce | GeForce | GeForce | GeForce | GeForce | |
| (Ion Next-Gen) | 210 | GT 520 | GT 430 | GTS 450 | 8800 GT | |
| Jádro | GT218 | GT218 | GF119 | GF108 | GF106 | G92 |
| Výrobní proces | 40 nm | 40 nm | 40 nm | 40 nm | 40 nm | 65 nm |
| Velikost jádra | 57 mm2 | 57 mm2 | 79 mm2 | ~116 mm2 | ~240 mm2 | 324 mm2 |
| Tranzistorů | 260 mil. | 260 mil. | ? | 585 mil. | 1,17 mld. | 754 mil. |
| Stream procesorů |
16 | 16 | 48 | 96 | 192 | 112 |
| Takt jádra | 450 MHz | 589 MHz | 810 MHz | 700 MHz | 783 MHz | 600 MHz |
| Takt SP | 1100 MHz | 1402 MHz | 1620 MHz | 1400 MHz | 1566 MHz | 1500 MHz |
| ROP/RBE | 4 | 4 | 4 | 4 | 16 | 16 |
| Texturovacích jedn. |
8 | 8 | 8 | 16 | 32 | 56 |
| Paměť | 512 MB DDR3 | 512 MB DDR2 | 1 GB GDDR3 | 1 GB DDR3 | 1 GB GDDR5 | 512 MB GDDR3 |
| Takt pamětí | 800 MHz | 1000 MHz | 1800 MHz | 1800 MHz | 3608 MHz | 1800 MHz |
| Šířka sběrnice | 128-bit | 64-bit | 64-bit | 128-bit | 128-bit | 256-bit |
| Propustnost pamětí |
12,8 GB/s | 8 GB/s | 14,4 GB/s | 28,8 GB/s | 57,7 GB/s | 57,6 GB/s |
| Fillrate (pixely) |
1,8 Gpx/s | 2,4 Gpx/s | 5 Gpx/s | 2,8 Gpx/s | 12,5 Gpx/s | 9,6 Gpx/s |
| Fillrate (textury) |
3,6 Gtx/s | 4,7 Gtx/s | 10 Gtx/s | 11,2 Gtx/s | 25,1 Gtx/s | 33,6 Gtx/s |
| FLOPS | 35 GFLOPS | 45 GFLOPS | 156 GFLOPS | 269 GFLOPS | 601 GFLOPS | 336 GFLOPS |
| Max. spotřeba | – | 30,5 W | 29 W | 49 W | 106 W | 105 W |
| Délka karty | – | 17 cm | 17 cm | 15 cm | 21 cm | 23 cm |
| Shader model | 4.1 | 4.1 | 5.0 | 5.0 | 5.0 | 4.0 |
| Radeon | Radeon | Radeon | Radeon | Radeon | Radeon | |
| HD 5550 | HD 5570 | HD 5670 | HD 6570 | HD 6670 | HD 6790 | |
| Jádro | Redwood | Redwood | Redwood | Turks | Turks | Barts |
| Výrobní proces | 40 nm | 40 nm | 40 nm | 40 nm | 40 nm | 40 nm |
| Velikost jádra | 104 mm2 | 104 mm2 | 104 mm2 | 118 mm2 | 118 mm2 | 255 mm2 |
| Tranzistorů | 627 mil. | 627 mil. | 627 mil. | 716 mil. | 716 mil. | 1,7 mld. |
| Stream procesorů |
64 (320) | 80 (400) | 80 (400) | 96 (480) | 96 (480) | 160 (800) |
| Takt jádra | 550 MHz | 650 MHz | 775 MHz | 650 MHz | 800 MHz | 840 MHz |
| Takt SP | 550 MHz | 650 MHz | 775 MHz | 650 MHz | 800 MHz | 840 MHz |
| ROP/RBE | 8 | 8 | 8 | 8 | 8 | 16 |
| Texturovacích jedn. |
16 | 20 | 20 | 24 | 24 | 40 |
| Paměť | 512, 1024 MB DDR2/DDR3 |
512, 1024 MB DDR2/GDDR3 |
512, 1024 MB GDDR3/GDDR5 |
512-2048 MB/ 512-1024 MB |
1024 MB | 1 GB GDDR5 |
| Takt pamětí | 400 / 800 MHz | 400/900 MHz | 800/1000 MHz | 900 MHz DDR3 / 900–1000 MHz GDDR5 |
1000 MHz | 4200 MHz |
| Šířka sběrnice | 128-bit | 128-bit | 128-bit | 128-bit | 128-bit | 256-bit |
| Propustnost pamětí |
12,8/25,6 GB/s | 12,8/25,6/57,6 GB/s | 25,6/64 GB/s | 28,8/64 GB/s | 64 GB/s | 134,4 GB/s |
| Fillrate (pixely) |
4,4 GPx/s | 5,2 GPx/s | 6,2 GPx/s | 5,2 GPx/s | 6,4 GPx/s | 13,4 Gpx/s |
| Fillrate (textury) |
8,8 GTx/s | 13 GTx/s | 15,5 GTx/s | 15,6 GTx/s | 19,2 GTx/s | 33,6 Gtx/s |
| FLOPS | 352 GFLOPS | 520 GFLOPS | 620 GFLOPS | 624 GFLOPS | 768 GFLOPS | 1,34 TFLOPS |
| Max. spotřeba | 39 | 39 | 64 | 60 W | 66 W | 150 W |
| Délka karty | 5 | 5 | 5 | 15 cm | – | 24 cm |
| Shader model | 5.0 | 5.0 | 5.0 | 5.0 | 5.0 | 5.0 |
| Radeon | Radeon | Radeon | Radeon | Radeon | Radeon | |
| HD 4290 | HD 5450 | HD 6310 | HD 6450 | HD 6530D | HD 6550D | |
| Jádro | RS880D/RV620 | Cedar | Wrestler | Caicos | Sumo | Sumo |
| Výrobní proces | 55 nm | 40 nm | 40 nm | 40 nm | 32 nm | 32 nm |
| Velikost jádra | 73 mm2 | 67 mm2 | 75 mm2 | 67 mm2 | – | – |
| Tranzistorů | 205 mil. | 292 mil. | – | 370 mil. | – | – |
| Stream procesorů |
8 (40) | 16 (80) | 16 (80) | 32 (160) | 64 (320) | 80 (400) |
| Takt jádra | 700 MHz | 650 MHz | 500 MHz | 750 MHz | 443 MHz | 600 MHz |
| Takt SP | 700 MHz | 650 MHz | 500 MHz | 750 MHz | 443 MHz | 600 MHz |
| ROP/RBE | 4 | 4 | 4 | 4 | 2 | 2 |
| Texturovacích jedn. |
4 | 8 | 8 | 8 | 16 | 20 |
| Paměť | 512 MB sd. + 128 MB sideport |
512, 1024 MB DDR2/DDR3 |
384 MB DDR3 | 512 MB GDDR5 | sdílená | sdílená |
| Takt pamětí | 2200 MHz | 400/800 MHz | 1066 MHz | 3600 MHz | 1333–1866 MHz | 1333–1866 MHz |
| Šířka sběrnice | 128-bit | 64-bit | 128-bit | 64-bit | 128-bit | 128-bit |
| Propustnost pamětí |
23,4 GB/s | 6,4/12,8 GB/s | 17,1 GB/s | 28,8 GB/s | 21,3–29,9 GB/s | 21,3–29,9 GB/s |
| Fillrate (pixely) |
2,8 Gpx/s | 2,6 GP/s | 2 Gpx/s | 3 Gpx/s | 3,5 GPx/s | 4,8 GPx/s |
| Fillrate (textury) |
2,8 Gtx/s | 5,2 GT/s | 4 Gtx/s | 6 Gtx/s | 7,1 GTx/s | 12 GTx/s |
| FLOPS | 56 GFLOPS | 104 GFLOPS | 80 GFLOPS | 240 GFLOPS | 284 GFLOPS | 480 GFLOPS |
| Max. spotřeba | – | 20 W | 18 W (s CPU) | 31 W | 65/95 W (s CPU) | 65/95 W (s CPU) |
| Délka karty | – | 15 cm | – | 15 cm | – | – |
| Shader model | 4.1 | 5.0 | 5.0 | 5.0 | 5.0 | 5.0 |
| 915G | G45 | Core i3-530 | Core i3-661 | Core i5-2300 | Core i5-2500K | |
| GMA 900 | GMA X4500HD | HD Graphics | HD Graphics | HD Graphics 2000 | HD Graphics 3000 | |
| Jádro | Grantsdale | Eaglelake | Clarkdale | Clarkdale | Sandy Bridge | Sandy Bridge |
| Výrobní proces | 130 nm | 90 nm | 45 nm | 45 nm | 32 nm | 32 nm |
| Velikost jádra | 61 mm2 | 150 mm2 | 288 mm2 | 288 mm2 | 230 mm2 | 315 mm2 |
| Tranzistorů | – | – | 177 mil. | 177 mil. | 330 mil. | 384 mil. |
| Stream procesorů |
4 px/0 vert. | 10 | 12 | 12 | 6 | 12 |
| Takt jádra | 333 MHz | 800 MHz | 733 MHz | 933 MHz | 1100 MHz | 1100 MHz |
| Takt SP | 333 MHz | 800 MHz | 733 MHz | 933 MHz | 1100 MHz | 1100 MHz |
| ROP/RBE | 4 | 2 | 2 | 2 | 2 | 2 |
| Texturovacích jedn. |
4 | 4 | 4 | 4 | 3 | 4 |
| Paměť | 128 MB DDR2 | 1,7 GB DDR3 | 1,72 GB DDR3 | 1,72 GB DDR3 | 1,72 GB DDR3 | 1,72 GB DDR3 |
| Takt pamětí | 266 MHz | 1066 MHz | 1333 MHz | 1333 MHz | 1333 MHz | 1333 MHz |
| Šířka sběrnice | 128-bit | 128-bit | 128-bit | 128-bit | 128-bit | 128-bit |
| Propustnost pamětí |
6,4 GB/s | 8,53 GB/s | 10,67 GB/s | 10,67 GB/s | 10,67 GB/s | 10,67 GB/s |
| Fillrate (pixely) |
1,33 Gpx/s | 1,6 Gpx/s | 1,47 Gpx/s | 1,87 Gpx/s | 2,2 Gpx/s | 2,2 Gpx/s |
| Fillrate (textury) |
1,33 Gtx/s | 3,2 Gtx/s | 2,93 Gtx/s | 3,73 Gtx/s | 3,3 Gtx/s | 4,4 Gtx/s |
| FLOPS | – | – | – | – | – | – |
| Max. spotřeba | – | – | 65 W (s CPU) | 87 W (s CPU) | 95 W (s CPU) | 95 W (s CPU) |
| Délka karty | – | – | – | – | – | – |
| Shader model | 2.0 | 4.0 | 4.1 | 4.1 | 4.1 | 4.1 |
Další testovací konfigurace, informace k interaktivním grafům
Testovací konfigurace ve srovnání
Jelikož velká část testovaných GPU je integrovaných buď v procesoru, nebo čipové sadě, nebylo samozřejmě možné použít stejný procesor a stejnou základní desku pro všechny grafické čipy. Jako takový středobod jsem použil Core i5-2300 a desku s Intel H67. To je sama o sobě konfigurace zastupující položku Intel HD 2000, po přidání Radeonu HD 5450, 6450 či 6570 nebo třeba GeForce 210 či GT 430 pak základ pro měření výkonu těchto diskrétních grafik.
Trošku jako z jiného světa či jako pěst na oko, chcete-li, je mezi kartami také GeForce 8800 GT. Ta nejenže může představovat výkon (přetaktované) GeForce GT 240, ale hlavně také tvoří pojítko s minulými testy. S použitím tranzitivity a trochy fantazie si tak můžete odvodit, jak by třeba Radeon HD 6450 obstál proti Radeonu HD 4670 nebo třeba GeForce 9500 GT či dokonce Radeonu X1950 Pro. Stačí nalistovat starší testy v sekci Grafické karty, vždyť GeForce 8800 GT se tam objevuje ve spoustě testů už od listopadu 2007.
Společným bodem testovacích sestav byly tyto komponenty:
- chladič: Noctua NH-C12P
- paměti: 2× 2 GB DDR3-1600 Kingston HyperX LoVo (nastaveny na 1333-8-8-24-1T ve většině případů)
- zdroj: Seasonic EnergyKnight (T3), 400 W
- pevný disk: WD Caviar (WD3200AAKS), 320 GB
- operační systém: Windows 7 Ultimate SP1, 64-bit
Intel HD Graphics 3000 (CPU Core i5-2500K) a Intel HD Graphics 2000 (Core i5-2300) používaly základní desku s čipsetem H67 (Cougar Point) přímo od Intelu. Společně s procesorem Core i5-2300 tato konfigurace platila také pro všechny diskrétní grafiky.
- základní deska: Intel DH67BL
Intel HD Graphics na různých taktech (CPU Core i5-661, i3-530 a G6950) jsem pak testoval v základní desce s čipsetem H55 (Ibex Peak) od Gigabyte.
- základní deska: Gigabyte GA-H55M-UD2H
H55M-UD2H je formátu micro ATX a problém není ani větší chladič (Scythe Kabuto) či vyšší paměti (HyperX T)
AMD 890GX čili Radeon HD 4290 jsem otestoval nejen na frekvenci 500 MHz (nastavení od MSI, v jiných deskách najdete třeba nastavení na 700 MHz), ale také na maximálním stabilním přetaktování (850 MHz). Tím doplňuji nedávný test desky 890GXM-G65 a vy uvidíte, že oněch 500 MHz je zvolených rozumně:
- základní deska: MSI 890GXM-G65
Abychom mohli zkusit také výkon Radeonu HD 6310 v Zacate (AMD E-350), dodal nám Gigabyte základní desku s tímto APU. Ta naštěstí pracuje s plnými DDR3 DIMM i běžným zdrojem ATX.
- základní deska: Gigabyte GA-E350N-USB3
- chladič: součástí balení základní desky
Naprostou výjimkou byla potom konfigurace s Nvidia Ion 2. Její základ tvořila totiž základní deska Asus AT5IONT-Deluxe, což jsou vlastně taková střeva notebooku lehce upravená pro desktop. Na mini ITX desce najdete kromě pasivu také integrovaný Intel Atom D525 a čipset NM10. Deska bohužel počítá pouze se SO-DIMM, naštěstí byl v redakci po ruce zrovna jeden All-in-One od Asusu a v něm 2× 2 GB DDR3 v tomto provedení. Také zdroj je pro tuto desku stejný jako u notebooků: externí 65W. Jak uvidíte v kapitole o spotřebě, velká výhoda to zřejmě nebyla (buď je tato deska s Atomem D525 a Ionem 2 dost žravá, nebo je 65W adaptér při malých odběrech stejně neefektivní jako 400W Seasonic EnergyKnight – a to by bylo ostudnější snad ještě více).
- základní deska: Asus AT5IONT-Deluxe
- paměti: 2× 2 GB DDR3-1333 Samsung
- zdroj: externí adaptér, 65 W
- chladič: pasiv přímo na desce + Nanoxia FX12
Co se týče zvolených herních testů, primárním cílem jich bylo vyzkoušet hodně a odhalit tak případné slabiny ohledně širší kompatibility. Snažil jsem se také namíchat novější i starší hry. Jelikož průběh některých testů a co hůře třeba už i pohyb v menu hry na slabších kartách trvá věky, bez pokrytectví také přiznám, že jsem se snažil zařadit co nejvíce her, které se testují snadno a pokud možno bez průběžného zasahování (ideálně skriptem).
Nastavení jsem se snažil zvolit tak, aby to pokud možno alespoň nejrychlejší integrovaná grafika stíhala okolo těch 25 až 30 snímků za sekundu. Současně jsem ale nechtěl jít pod „koukatelné“ nastavení, takže výjimky se najdou. Typickým testovaným rozlišením bylo 1680 × 1050 px, jelikož to je už nějaký ten rok dostupné za velmi přijatelné ceny. K televiznímu Full HD (1920 × 1080 px) to současně není až tak daleko, takže dostanete také představu o tom, co by se asi tak stalo, kdybyste chtěli z té či oné integrované grafiky udělat nejen akcelerátor pro přehrání všemožných filmů, ale také třeba středobod herní (PC) konzole.
Interaktivní grafy 2.0
- Pokud se vám nelíbí písmo se stíny, velmi snadno je vypnete v
Nastavení. Máte-li ještě problémy s rychlostí zobrazování, můžete v
Nastavení povypínat také animace. - Pořadí testovaných produktů můžete
snadno změnit zvolením řazení dle naměřené hodnoty v testu, podle různých skupin apod.
-
Po najetí myší na některou z
položek se z této stane 100 %
(základ) a ostatní položky se spočítají podle ní. Všechny absolutní
hodnoty se změní na relativní. Zpět se změní, až kurzor myši opustí
oblast s názvy položek.
-
Budete-li chtít nějakou
položku v grafech sledovat, můžete si její pruh libovolně
obarvit. Stačí klepnout levým tlačítkem myši na barevném pruhu a vybrat
si z palety. Máte-li povoleny cookies, mělo by vám nastavení vydržet i
pro další grafy v dalších kapitolách.
-
Cenu a další základní parametry můžete zobrazit kdykoliv v
každém grafu: stačí u vybraného procesoru najet kurzorem myši nad pruh s
hodnotou (měření) a chvíli počkat. Objeví se jako plovoucí nápověda (tooltip).
-
Zámek základu (produkt, který
se stane těmi 100 % a od něhož se odvíjí další relativní hodnoty)
aktivujete pomocí současného stisku klávesy CTRL a levého tlačítka myši
nad produktem (či jeho pruhem v grafu), který chcete uzamknout.
-
Před prvním použitím grafů si
pro jistotu vyprázdněte cache prohlížeče (zřejmě bude stačit refresh) a v případě problému smažte i příslušné cookies. -
Interaktivní grafy 2.0 jsou
kompatibilní s prohlížeči Firefox (testovány verze 4.x), Opera
(testováno s 11.x), Internet Explorer 8 a 9 (verze 7 a starší už nejsou
podporovány) a Chrome (zde mají tooltipy hranaté rohy namísto kulatých). - V případě problémů se nejdříve
ujistěte, že máte v prohlížeči povoleny skripty i cookies, dále splnění
bodů 7 a 8, teprve potom nám chybu prosím co nejpřesněji reportujte.
Jedná se o první ostré nasazení grafů, takže i přes delší testování
autorem a redakcí při komplexnosti aplikace určitě ještě nějaké mouchy v
nějaké kombinaci objevíte.
Zasloužená reklama:
Autorem enginu interaktivních grafů na ExtraHardware je Lukáš Prvý, který opravdu umí v makrech pro Office (VBA), JavaScriptu, XHTML a asi i v lecčems dalším neuvěřitelné věci v
krátkém čase. Budete-li na váš web potřebovat nějakou skutečnou vyšší
dívčí, můžete jej už teď kontaktovat na e-mailu LukasPrvy(zavináč)email.cz
ArmA II (DX9), Call of Duty 4: Modern Warfare (DX9)
ArmA II
Při testování ve velmi náročné hře českého původu jsem využil
integrovaného benchmarku. Detaily jsou nastaveny na celkový profil normální. Rozlišení výjimečně není 1680 × 1050 px, ale 1600 × 900 px (jediné společné pro grafiky Intel, AMD i Nvidia).
Call of Duty 4: Modern Warfare
Ačkoli se asi nejvíce zapsal druhý díl této série, tak i čtvrtý byl v multiplayeru hodně rozšířen. Nijak zvlášť náročnou hru jsem testoval s téměř všemi detaily na maximu, ale bez anti-aliasingu a AF.
Call of Juarez (DX10), Company of Heroes (DX9)
Call of Juarez
Test je prováděn pomocí volně stažitelného benchmarku. Ten je spíše
demonstrací všech v době vydání nových technik umožněných či usnadněných
díky DirectX 10. Bylo ponecháno nastavení normal, anti-aliasing vypnut.
Company of Heroes
Původně jsem chtěl použít nejnovější Company of Heroes: Tales of Valor (2.601), tato hra se ale na grafikách Intel ani pořádně nespustí (nepomůže spouštění s parametrem -dx9). Takže přišla na řadu starší verze a původní CoH. Všechny detaily jsem v této starší a nenáročné DX9 verzi nastavil naplno, jen anti-aliasing jsem vypnul.
Crysis (DX10), Devil May Cry 4 (DX10)
Crysis
Testoval
jsem s celkovou úrovní detailů „Medium“a pomocí průletu na mapě Island (shodná sekvence
je v GPUbenchmark.bat, já používám ale pro usnadnění Crysis Benchmark
Tool), plnou verzí hry s
nainstalovanou záplatou 1.2.1.
Devil May Cry 4
U Devil May Cry 4 jsem použil samostatný benchmark, konkrétně jeho DX10 verzi. Benchmark je dokončen ve výchozím nastavením, výsledkem je průměr ze čtyř částí.
U všech grafik Intel docházelo k nekorektnímu zobrazování ve druhé části benchmarku.
Enemy Territory: Quake Wars (OpenGL), Far Cry 2 (DX10.1)
Enemy Territory: Quake Wars
Nové Enemy Territory představuje jedinou současnou moderní OpenGL
hru pod Windows a zároveň jediný OpenGL test v testovací sadě. Quake
Wars používají značně upravený Doom 3 engine, obohacený především o
technologii MegaTexture (více o technologii v článku na Beyond3D).
Pro testy používám profil nastavení Normal, přes konzoli vypínám limit 30
(com_unlockFPS 1) i 60 fps (com_unlock_maxFPS 0, je vhodné nastavit do
autoexec.cfg), AA i AF jsem nechal vypnuty.
Pro účely testování jsem si nahrál vlastní timedemo
(recordtimenetdemo), které měří výkon v rozsáhlé lokaci se stromy
(Valley). Timedemo (pro verzi 2.0) ke stažení: zde.
Far Cry 2
Pro testy jsem používal zabudovaný benchmark, test Ranch Small.
Výsledky v grafech jsou z plynulejšího ze dvou opakování. Používám režim
DirectX 10 a detaily Very High. Anti-aliasing byl vypnutý.
Více v článku Far Cry 2: výkon grafických karet a vliv nastavení.
F.E.A.R. (DX9), Left 4 Dead (DX9)
F.E.A.R.
Není legrace, když současný hardware trápí takto stará hra? A dokonce bez anti-aliasingu. Jinak mám všechny detaily nastaveny na maximální hodnoty a všechny obraz
vylepšující funkce včetně měkkých stínů zapnuty. Testuji zabudovaným
benchmarkem.
Left 4 Dead
Pro účely testování v Left 4 Dead jsem si vytvořil vlastní timedemo v první mapě první kampaně. Tu proběhnu skoro celou, intenzivním bojům se přitom spíše vyhýbám, abych testoval hlavně grafickou kartu. Všechny detaily jsou na nejvyšších hodnotách, filtrování je nastaveno Trilinear a anti-aliasing vypnut.
Timedemo v Left 4 Dead bohužel nebylo možné na žádné starší grafice od Intelu spustit (mluvím o HD Graphics z Clarkdale). Nepomohlo ani počkání na novou verzi ovladačů.
Mafia II (DX9), Resident Evil 5 (DX10)
Mafia II
Náročnou Mafii na těchto kartách testuji jen s celkovým nastavením Low, APEX PhysX je vypnuta.
Resident Evil 5
DX10 varianta benchmarku dává grafikám zabrat více než Devil May Cry 4. Nastavení ponecháno na výchozím, anti-aliasing i motion blur vypnuty.
Serious Sam 2 (DX9), Splinter Cell 3 (DX9)
Serious Sam 2
Starší
DirectX 9 hra je s maximálními detaily, HDR a ve vyšším rozlišením
stále dobrým testem grafických karet. Croteam enginy umí, i v Serious
Sam 2 použil několik zajímavých technologií (třeba jako jeden z prvních
využil kompresi ATI 3Dc). Pomocí zabudovaného benchmarku, který můžete
ovládat skriptem, měřím výkon v demu Branchester.
Testovací skripty ke stažení: zde.
Splinter Cell: Chaos Theory
Splinter
Cell: Chaos Theory byla jednou z prvních her, jež využívaly shader
model 3.0. A to tak, že velmi dobře a ku prospěchu věci. V testované
části lighthouse tvůrci několikrát pěkně použijí HDR s tone mappingem,
parallax mapping i měkké stíny. Hra i přes své stáří stále velmi dobře
škáluje grafické karty. Testovací skript ke stažení: zde.
Jelikož grafiky Intel (všechny bez výjimky) zobrazují jen HUD a jinak bílou plochu (za kterou je zřejmě normálně počítána scéna) a protože také poměr sil mezi Ionem 2 a G210 je v této hře jakýsi podezřelý, nepočítal jsem s ní do grafu celkového výkonu.
S.T.A.L.K.E.R.: Call of Pripyat (DX10) a Shadow Of Chernobyl (DX9)
S.T.A.L.K.E.R.: Call of Pripyat
Pro
testování této moderními technologiemi nabité hry používám samostatný
benchmark. Ten byl pro tuto třídu grafik nastaven na celkové detaily Medium a otestoval jsem jak Enh. full dyn lighting (DX10, výsledky v grafu), tak DX9 cestu.
S.T.A.L.K.E.R.: Shadow of Chernobyl
Engine
Stalkeru, X-Ray engine, je zajímavý mimo jiné tím, že používá deferred
shading umožňující velké množství dynamických zdrojů světla. Ve hře se
setkáte s normálovým a paralaxním mapováním, měkkými stíny, FP HDR,
dynamickými efekty počasí a mnoha postprocessingovými efekty. Ukrajinský
tým už pracuje na pokračování na vylepšeném enginu (Clear Sky). Používám timedemo v Agroprom Research Institute, při běžném hraní jsou snímkové frekvence nižší.
Soubor s nastavením ke stažení: zde.
Oblivion (DX9), Trackmania Nations Forever (DX9)
The Elder Scrolls IV: Oblivion
Čtvrtý díl série Elder Scrolls patří i přes svůj věk stále mezi
nejnáročnější hry vůbec. Zvlášť, když stejně jako já v testu, vyberete
lokace s množstvím vlnící se trávy, pohupujících se stromů a přesto
rozhledem do vzdálené krajiny (The West Weald). Testuji s výchozím nastavením detailů, navíc zapínám HDR. V souboru Oblivion.ini navíc vypínám vertikální
synchronizaci (iPresentInterval=0).
Bohužel, ani v tomto případě grafiky Intel nezobrazují scénu při daném nastavení korektně, resp. platí podobný problém jako třeba u staršího Splinter Cell 3.
Trackmania Nations Forever
Trackmaniu hraje nejen ve světě, ale i v ČR obrovský počet hráčů,
hra má navíc zabudovanou možnost benchmarku. Ten používám pro
realistické a současně přesné měření i já. Použil jsem profil nastavení Vysoké (dost daleko od maximální), v poslední kapitole můžete najít i výsledky se středními detaily.
Unreal Tournament 3 (DX9), World in Conflict (DX10), X3: Terran Conflict (DX9)
Unreal Tournament 3
Jelikož je na UE3 postavena spousta her jak na PC, tak na konzolích, je to doslova ideální hra pro vyzkoušení v takovémto testu. Před testováním musíte v UTEngine.ini vypnout
vyhlazování snímkové frekvence (implicitně nastaveno na interval 22 až
62 fps) a to tak, že najdete bSmoothFrameRate=True a nastavíte na False
(předtím odstraňte u souboru atribut Jen pro čtení). Testoval jsem
pomocí flyby.
Nastavení hry ke stažení: zde.
World in Conflict
Testuji s upraveným profilem medium (zapnul jsem navíc DX10 rendering, jinak nic). Používám vestavěný benchmark.
X3: Terran Conflict
Samostatný benchmark byl spuštěn s nejvyššími detaily (detaily textur: High), osminásobným AF a vypnutým anti-aliasingem.
Příkon (spotřeba), shrnutí herního výkonu, verdikt
Průměrný výkon napříč hrami
Dvacet herních testů jsem nakonec shrnul v jediném grafu, 100 % v každé dílčí hře tvořila nejrychlejší grafika (většinou s odstupem referenční GeForce 8800 GT).
Koho by zajímal relativní výkon v případě, že 100 % v každém dílčím testu bude tvořit APU A8-3850, může brát v potaz raději následující graf:
Kontext v podobě min. pořizovací ceny testovaných platforem (základní deska, procesor, grafické řešení):
Spotřeba (příkon)
Zejména tuto třídu karet ale nelze hodnotit pouze podle výkonu. Velkou roli hraje i nutný příkon, díky němu lze počítat se zdrojem s nízkým výkonem a hlavně není potřeba dimenzovat chlazení na velké odpadní teplo. Nejdříve tedy klidový stav ve Windows 7 (pro detaily celých sestav se prosím vraťte do druhé kapitoly článku).
A následně nejvyšší hodnoty během druhého spuštění benchmarku World in Conflict (kde je zapojena jak grafická karta, tak docela i vícejádrový procesor).
Podmnožinu grafik jsem podrobil srovnání příkonu (celé sestavy) při přehrávání HD videa na YouTube:
Zejména obě přibyvší GeForce pak můžete hledat a srovnávat v grafu zabývajícím se příkonem PC při přehrávání typického zástupce H.264 (resp. x264, L4.1, 4 ref. frames). Zde máte graf pro VC-1 (Blue Planet) a GT 430 jsem stihl změřit také při 3D Blu-ray.
Doplnění (nižší rozlišení, AA)
Pokud někomu v testech scházelo alespoň občas nižší rozlišení, nebo naopak vyzkoušení vlivu anti-aliasingu, pokusím se jej nezklamat. Potřebná podkladová data by měla být v této XLSX tabulce, kterou dávám k dispozici (později ještě někde najdu log a doplním kompletně sloupec u HD 6570).
Závěr
Zajímá-li vás 3D výkon integrované grafiky, pak test ověřil, že je opravdu zcela jedno, vezmete-li Pentium G620, Core i3-2100 nebo třeba i5-2300. Mezi Sandy Bridge GPU je rozdíl v 3D výkonu pouze tam, kde srovnáváte s HD 3000 (v desktopu v modelech s K a CPU jako i3-2105). A vzhledem k nízké spotřebě (příkonu) Pentia G620 v zátěži je asi celkem jedno, že při přehrávání 3D Blu-ray není k dispozici GPU akcelerace. Další funkční rozdíly proti HD Graphics 2000 a 3000 podle mého názoru za ušetření ráda vymění většina uživatelů.
Integrované grafiky ještě úplně být nenechám, jelikož APU A8-3850 (grafika HD 6550D) nasadilo laťku pořádně vysoko. Tak vysoko, že GeForce GT 520 s 48 stream procesory na silnější Llano nemá ani náhodou. GT 520 tak připadá v úvahu jen tam, kde z nějakého důvodu APU není či být nemůže a současně přece jen potřebujete něco lepšího než třeba integrované grafiky Intelu. Za příplatek 250 Kč však můžete dostat o hodně výkonnější kolegyni ze stejné stáje.
Tím se dostávám ke GT 430. Tato GeForce vypadala, že by se svými 96 stream procesory mohla už pomýšlet na nějaký těsný závěs za GeForce 8800 GT. S poloviční šířkou sběrnice oproti standardní GT 430 a čtvrtinové ve srovnání právě s 8800 GT ale ani omylem, jak se ukázalo. Propustnost pamětí pouhých 14,4 GB/s se jako brzda projejví už v rozlišení 1680 × 1050 px bez anti-aliasingu. No nic, další srovnání lze provést třeba proti A8-3850. Jenže ouha podruhé – výkon není o moc lepší. I s touto grafikou se dá počítat jen mimo pole působnosti APU.
Nakonec tu máme Radeon HD 6570. Ten se sice dostal o 44 % nad výkon GeForce GT 430, stojí však také více a nelze si nevšimnout, že i tento výsledk znamená pouze 70 % výkonu důchodkyně jménem GeForce 8800 GT. Varianta s GDDR5 by na tom asi byla lépe, to už je ale další příplatek. Ve srovnání s GPU v A8-3850 mluvíme o nějakých 45 % výkonu navrch, sami posuďte, zda vám to za nákup stojí.
Já bych řekl, že než za nějakých 1660 Kč koupit stále jen o něco lepší než základní (či v případě Llana integrovanou) grafiku, přemýšlel bych o lehounkém připlacení za výše taktovaný HD 6670 s GDDR5 nebo potom (přece jen žravější) GeForce GTS 450. Turks se tedy trefuje hlavně do jakési kategorie max. výkonu grafik bez přídavného napájení. Za spotřebu musím HD 6570 vůbec pochválit – při o kus vyšším výkonu v tomto ohledu třeba GT 430 dost zahanbí.
Ke všem testům bych rád podotknul, že jsem GPU Intelu nepřeměřoval s nedávno vyšlými údajně výrazně vylepšenými ovladači a Radeony HD 65xx obsažené v APU Llano (A8-3850 a A6-3650) by při použití rychlejších pamětí než DDR3-1333-8-8-8-24-1 mohly běžet ještě rychleji a levné diskrétní grafiky ještě více zahanbit. Více o tom najdete v poslední kapitole článku Radeon v A8-3850: vyplatí se připlatit čtyři stovky?.
|
|
Za |
