V recenzi zveřejněné při uvedení GeForce GTX 650 Ti Boost jsme otestovali referenční kartu od Nvidie. Protože jde ale o model, který je postavený na již delší dobu používaném jádře GK106 a po hardwarové stránce se jen málo liší od plnohodnotné GTX 660, výrobci u nových karet využívají povětšinou vlastní konstrukci karet, kterou již mají hotovou z nereferenčních modelů GeForce GTX 660.
Na karty v referenčním provedení nejspíš vůbec nenarazíte. Není to žádná škoda, už u referenčního návrhu se nejpíš počítalo s tím, že budou výrobci raději využívat vlastní, tolik propagovaná řešení. Referenční chladič (viz třeba rozborku na TechPowerUp) dělá dojem, že vznikl jen aby se neřeklo s cílem „nějak to co nejjednodušeji uchladit za všech okolností tak, aby to moc nestálo.“
Dnes se podíváme na jeden ze čtveřice modelů od MSI, jak jinak než na ten nejlépe vybavený model s označením N650Ti TF 2GD5/OC BE, neboli MSI GeForce GTX 650 Ti Boost Twin Frozr OC.
Karta je od výrobce přetaktovaná. Základní takt GPU je 1033 MHz (u referenční karty je to 980 MHz), takt s GPU Boost je ~1098 MHz (u referenční karty 1033 MHz). Paměti GDDR5 běží na referenčním taktu 6008 MHz efektivně, na kartě jsou osazené 2 GB.
Karta je osazená dvouslotovým chladičem Twin Frozr III s dvojicí ventilátorů s propeller blade (MSI tak říká ventilátorům s početnými krátkými rovnými lopatkami).
Kryt chladiče není delší než samotný plošný spoj, celková délka karty je 22,2 mm.
Uspořádání konektorů je standardní pro výkonnější GeForce z rodiny Kepler. Na kartě je dual-link DVI-I, dual link DVI-D, HDMI a DisplayPort. Tři monitory na klasických konektorech lze spřáhnout do spojité plochy Nvidia Surround, DisplayPort lze využít pro čtvrtý přídavný displej.
Na kartě je jeden konektor pro SLI, na tuto cenovou kategorii více než dost.
Napájecí konektor (6pin PCIe Power) je orientovaný směrem do strany.
Průměr lopatek ventilátoru je ~73 mm, což může být ekvivalent 80mm ventilátoru.
Teplo od základny odvádí hned tři heatpipe, dvě s průměrem 6mm a uprostřed jedna osmimilimetrová.
Krabička sází na jednoduchý, elegantní a snad až trochu ponurý design.
V příslušenství je jen to základní: stručná instalační příručka, medium s ovladači, redukce z DVI-I na analogový D-sub a redukce pro přídavné napájení (ze dvou 4pinových diskových molexů na 6pin PCIe power).
Na kartě jsou 6GHz paměti Hynix H5GQ2H24AFR-R0C.
Testovací sestava, metodika
Testovací sestava
Jako testovací platforma posloužila základní deska Gigabyte X79-UD5 s BIOSem F10. Procesor je šestijádrový Core i7-3960X s TDP 130 W, který je přetaktovaný na 4,2 GHz při 1,36 V. Asistuje mu 16GB kit operačních paměti DDR3 od Kingstonu.
- základní deska: Gigabyte X79-UD5
- procesor: Core i7-3960X (deaktivovaný HTT, C1E, EIST), 4,2 GHz na 1,36 V
- chladič CPU: Noctua NH-D14
- paměti: 4× 4 GB Kingston DDR3 KHX2133C11D3K4/16GX
- zdroj: Enermax Revolution 85 ERV920EWT-00, 920 W
- pevný disk: Intel SSD 510 (250 GB)
- skříň: Gelid DarkForce
- operační systém: Windows 7 x64
Testy hlučnosti
Hlučnost grafických karet měřím samostatně na speciální sestavě, která vznikla jen kvůli tomuto účelu. Podrobnosti o ní najdete v článku Ze zákulisí: nové sestavy pro měření grafik a hlučnosti. Sestava je osazená SSD, o chlazení dvoujádrového Athlonu se stará chladič Noctua NH-C14, která během měření hlučnosti chladí procesor jen pasivně. Jediným aktivním zdrojem hluku u sestavy při měření je tak tichý zdroj Enermax s ventilátorem běžícím na přibližně 600 ot./min. Abych hluk jeho ventilátoru co nejvíc izoloval od grafické karty, je záměrně umístěný až za základní deskou.
Při měření na grafické kartě nastavím otáčky, které jsem zjistil ze zátěžových testů naměřených na herní sestavě a změřím samostatně hlučnost grafické karty. Protože je většina karet (hlavně bez zátěže) tišší než samotná testovací sestava pro měření výkonu, je to jediná možnost, jak se vyhnout zkreslení výsledků systémovými ventilátory a ostatními aktivními prvky chlazení.
Ovladače a karty pro srovnání
Ve srovnání najdete karty, které jste mohli vidět v recenzích na Extrahardware.cz. Na jakých ovladačích byla karta testovaná zjistíte z podrobnějších informací, které se zobrazí v rámečku v grafech po najetí na příslušný datový pruh.
Aliens vs. Predator, Battlefield 3
Aliens vs. Predator
Scénu z úvodu hry jsme nově nahradili samostatným benchmarkem, který je na internetu k dispozici ke stažení zdarma. Běží v režimu DirectX 11 a je o poznání náročnější než náš původní test.
Pro snadnější testování existuje utilita AvP benchmark tool, tu stačí nastavit takto a spustit test:
Battlefield 3
Battlefield testuji s maximální úrovní detailů, výjimkou je pouze deaktivované vyhlazování MSAA, který kvůli náročnosti enginu zvládají rozumně jen nejvýkonnější karty. Vyhlazuje se tedy pouze pomocí FXAA. Testuje se 70 s dlouhý úsek po začátku druhé mise Operation Swordbreaker po vystoupení z transportéru.
Crysis Warhead, Crysis 2
Crysis Warhead
K otestování výkonu v Crysis: Warhead používám utilitu Framebuffer Crysis Warhead Benchmarking Tool 0.31. Aby bylo měření kompatibilní s ověřovaným (ranked) benchmarkem, nechávám volbu na mapě ambush a implicitním čase (v tomto případě noc). Používám rozhraní DirectX 10 a zkouším jak nastavení Gamer (hráč, odpovídá detailům high v původním Crysis), tak Enthusiast (very high). Beru výsledek druhého měření, kdy už je hra načtena v paměti. Měření jsou opakovatelná s minimální odchylkou.
Crysis 2
V prvních dvou grafech je v singleplayeru měřeno prvních 60 sekund z mapy Alien Vessel, ve druhém pak 105 s z mapy City Hall.
Hra má doinstalovaný patch s podporou DirectX 11 a hires pack textur. Detaily jsou nastavené na maximum.
Max Payne 3, Metro 2033
Max Payne 3
Také Max Payne 3 je testovaný stejnou metodikou jako ve srovnání výkonu grafických karet. Téměř všechna nastavení jsou na maximu, výjimkou je snížené rozlišení map pro stíny (s nejvyšší kvalitou stínů by nebylo možné měřit v rozlišení 2560 × 1600 bodů karty s 1 GB paměti). Z obdobného důvodu a také kvůli velkým nárokům na výkon karet je deaktivované náročnější vyhlazování MSAA, hrany jsou vyhlazované pouze pomocí FXAA..
Výkon měřím FRAPSem po dobu 38 sekund ve dvou náročných lokacích – na druhém checkpointu z páté kapitoly a na druhém checkpointu ze sedmé kapitoly.
Metro 2033
Testování v Metro 2033 doznalo oproti dřívější metodice jednu podstatnou změnu. Hru už netestuji ručně, ale pomocí vestavěného benchmarku.
Nastavení odpovídá velkému srovnání 16 grafických karet. Testuji v nabízené lokaci Frontline. V Metro 2033 netestuji nejnáročnější nastavení, jak již psal ve velkém srovnání 16 karet Mirek, MSAA je spíše na škodu (ve hře rozmazává tak, jakoby šlo o nějaký postprocessing filtr a ne běžný multi-sampling) a tudíž používám pro změnu zase skoro neznatelné AAA. Vypnuta je výkon neskutečným způsobem žeroucí funkce DOF (Depth Of Field, hloubka ostrosti), jelikož to podle diskuzních fór nejspíše pro hratelné snímkové frekvence udělá většina lidí.
S.T.A.L.K.E.R.: Call of Pripyat Benchmark, World in Conflict
S.T.A.L.K.E.R.: Call of Pripyat Benchmark
Nastavení testu je shodné s předcházející metodikou, liší se pouze v tom, že už nadále testuji pouze dvě náročnější nastavení.
Pro testování této moderními technologiemi nabité hry používám samostatný benchmark. V něm pak celkové nastavení Ultra, Enhan. full dynamic lighting s MSAA for A-teste objects (anti-aliasing transparentních textur), SSAO Mode nastaveným na HDAO, kvalitou na Ultra (verze Compute Shader), zaplou teselací i CHS (Contact hardening shadows).
World in Conflict
Testuji s upraveným profilem very high details. Navíc jsem zapínám water reflects clouds (voda odráží oblaka) a anizotropní filtrování navýšil na 16×. Používám vestavěný benchmark.
Řízení spotřeby, přetaktování, spotřeba (příkon)
Řízení spotřeby GPU Boost
U referenční GeForce GTX 650 Ti Boost má podle specifikací běžet jádro na základních 980 MHz a na přibližných 1033 MHz s GPU Boost. Tento přetaktovaný model od MSI má podle specifikací výrobce mít 1033 MHz už jako základní frekvenci a s GPU Boost má běžet na ~1098 MHz. Běžela ale ještě o dost výše – po spuštění zátěže dost dlouho na 1189 MHz (což bylo zároveň maximum, při kterém jsem ji přistihl) a po zahřátí karty se přepínala mezi 1175 a 1162 MHz.
Při běžném hraní, které není tak náročné, si tedy karta nejspíš udrží takt GPU oněch bezmála 1,2 GHz (v rovněž náročnějším AvP šla s taktem o stupínek níže jen sporadicky). V následujícím grafu je šest po sobě jdoucích průběhů (jeden trvá cca 2 minuty) se stejným nastavením, jako je ve srovnání výkonu při rozlišení 1920 × 1080 bodů). Až u posledních dvou průběhů už výrazně nerostla teplota karty.
Přetaktování
Grafická karta si při přetaktování moc nerozuměla s poslední betaverzí MSI Afterburner. Při aplikaci (použití) změn v nastavení se přepínalo mezi jakýmsi režimem s GPU na 1032 MHz, VID 1,065 V (a spotřebou v Crysis přibližně 228 W) a režimem, ve kterém karta běžela 100 MHz nad udávanými specifikacemi (1198 MHz, 1,175 V, spotřeba ~268 W), pro změnu nastavení bylo tedy zapotřebí „aplikovat“ dvakrát po sobě.
Se zvednutím limitu spotřeby se takty GPU už samy nezvedaly. Spíše než spotřeba tedy automatické přetaktování omezuje nějaká maximální povolená frekvence GPU.
Se zvedáním offsetu pro takt GPU (Core Clock Boost) o 100 MHz se mi podařilo zvednout frekvenci GPU na 1289 MHz, na těch ale byla karta stabilní jen pár sekund. Asi hodinovou zátěž v Crysis pak karta ustála s pamětmi na 6600 MHz efektivně a taktem GPU na 1255 MHz (offset +70 MHz s automatikou nastaveným VID na 1,175 V). Spotřeba byla přitom stoupla jen o ~8 W. Karta na těchto taktech ale nemusela ještě pořád být stoprocentně stabilní.
Dosažená frekvence 1255 MHz je oproti udávaným 1098 MHz s GPU Boost podstatně vyšší (nemluvě o referenčních 1033 MHz s GPU Boost). Horší je, že i bez přetaktování automatika zvedá takty až na 1189 MHz a oproti tomu už není ruční navýšení na 1255 MHz moc výrazné. Nebo jednodušeji – nepočítejte s tím, že byste u karty s ručním přetaktováním GPU oproti výsledkům v grafech výrazně zvedli výkon. V Crysis narostl jen ze 32,7 na 34,0 fps.
S přetaktováním pamětí o 700 MHz efektivně se výkon v Crysis zvedl ještě ze 34,0 na 34,9 fps. S dalším zvedáním taktu pamětí (běžely i na 7400 MHz) už ale výkon nerostl. Buď už čip vyšší výkon pamětí už nevyužil, nebo se s vyšším taktem pamětí nastavilo horší časování.
Celkově tedy narostl výkon s přetaktováním o necelých 7 %, v každé hře ale bude rozdíl trochu jiný.
Měření spotřeby
Protože nás zajímají především rozdíly mezi jednotlivými kartami, pro zmenšení chyby měření a snížení vlivu procesoru jsou u sestavy deaktivované úsporné funkce procesoru (ten je navíc přetaktovaný). To kdybyste se divili, proč se jinde dostávají k hodnotám kolem 60 W, zatímco naše sestava jde daleko přes 100 W. Samotná sestava bez grafické karty by měla mít bez zátěže spotřebu kolem 115 W.
Spotřeba MSI GeForce GTX 650 Ti Boost Twin Frozr OC
Spotřeba karty je bez zátěže prakticky stejná jako u referenční grafiky. Potěšilo mne, že ani v zátěži nijak výrazně nenarostla i přes výrazné navýšení taktů. Oproti referenční kartě byla jen o 12 W vyšší.
Spotřeba v úsporném režimu monitoru
Tady Radeony vítězí zásluhou technologie ZeroCore, ve kterém by jejich spotřeba měla být nižší než 3 W. Záměrně říkám že měla, protože s přibývajícími kartami a při rozdílech mezi Radeony je zřejmé, že se všechny Radeony do deklarovaného 3W limitu v ZeroCore vejít nemohly.
Spotřeba ve Windows
Následuje spotřeba počítače při nečinnosti, kdy je zobrazená pracovní plocha systému. Tam je spotřeba karty o malinko vyšší, pohybujeme se ale na rozdílech v řádech jednotek Wattů, které jsou jen o málo větší než chyba měření.
Spotřeba při intenzivní zátěži v Crysis
V následujícím grafu je spotřeba sestavy v náročné statické scéně v Crysis. Grafické karty v ní dosahují o poznání vyšší spotřeby než při běžném hraní, snad se dá říci, že má blízko k maximální hodnotám, na které se ve hrách běžně vůbec dá u grafické karty dostat.
Nejde o jednu špičkovou hodnotu, kterou zaznamenal wattmetr, jak se to často pro usnadnění v testech měří, ale o průměrnou hodnotu zaznamenávanou zhruba po dobu jedné minuty po 10–30 minutách stejné zátěže, kdy se dostatečně prohřeje chladič karty i samotná sestava a teplota grafického jádra i spotřeba se ustálí.
Při běžném hraní, kde není grafické jádro tolik vytížené a karty se tak nezahřívají, bývají rozdíly menší. Obzvlášť to platí, když grafickou kartu brzdí procesor.
Zejména 28nm Radeonům příliš nesvědčí vyšší teploty, na které se karty v testovací scéně v Crysis zahřívají, počítejte s tím, že při běžném hraní, kde takovou scénou jen proběhnete, na tom budou ve srovnání s Geforce líp.
Některé karty už jsou bohužel rozebírané, takže už nemají původní pastu.
V následujícím grafu je vypočtený poměr výkon/watt ze stejné scény. Číslo je to jen přibližné, vychází z odhadované spotřeby karty (tu jsem dostal odečtením spotřeby sestavy s jedním zatíženým jádrem od spotřeby celé sestavy) a vyjadřuje, kolik W si vyžádá jeden snímek za sekundu. Nižší hodnoty jsou lepší . Opět připomínám, že jde o situaci při intenzivním vytížení grafické karty náročnou scénou a v méně náročných situacích jsou rozdíly menší.
Teploty, otáčky ventilátoru, hlučnost
Teploty GPU
Teploty bez zátěže měřím při okolní teplotě 25 °C v zakrytované testovací sestavě. Teplotu v zátěži odečítám po ustálení po 10–60 minutách zatížení grafické karty náročnou scénou v Crysis. Dosahovaná teplota je vyšší než při běžném hraní, jde o zátěž, na kterou se můžete dostat ve výjimečně náročných scénách a situacích. Do jisté míry supluje zátěžové testy jako je Furmark či MSI Kombustor, jen s tím rozdílem, že nejde o umělý test stavěný speciálně na abnormální vytížení grafického čipu, ale je přímo z praxe.
Pamatujte na to, že se u daného údaje spoléháme jen na to, co na sebe sama grafická karta požaluje a nikde není uvedeno, nakolik údaj z čidla odpovídá realitě. U některých komponent se běžně stává, že senzory hlásí nižší teplotu, než má vzduch, který jej chladí.
Proto nedoporučuji srovnávat teploty u různých modelů karet, rozumně porovnávat se dají snad jen karty se stejným grafickým čipem. Mezi jednotlivými modely už nezbývá než se spoléhat na to, že hodnota, kterou zobrazují diagnostické utility, odpovídá realitě a výrobce ji nějak nepřikrášlil.
Teploty MSI GeForce GTX 650 Ti Boost Twin Frozr OC
U teploty bez zátěže není co řešit. Možná je až zbytečně nízká, jenže ventilátory běží téměř na minimu, jsou neslyšné a další snížení o nějakých 100 otáček už by nemělo prakticky na nic vliv.
Zato v zátěži je teplota opravdu hodně nízká, 63 °C patří k těm nejnižším teplotám naměřeným u karet v zátěži. Bohužel je to za cenu vyšších otáček ventilátorů. Klidně bych vyměnil vyšší teploty GPU za tišší chlazení.
Při výrazném snížení otáček (na nějakých 1200 ot./min) přitom chladič stále zvládá uchladit kartu pod 70 °C při okolní teplotě 25 °C.
Otáčky ventilátoru
Protože ne všechny karty používají stejně koncipované chladiče a zejména stejně velké a stejně výkonné ventilátory, nemá samotné porovnávání otáček ventilátorů valný význam. Údaje v tomto grafu jsou pouze informativní na doplnění ke grafům hlučnosti.
Ještě dodám, že obecně jsou radiální (odstředivé) ventilátory s lopatkami po obvodu, které se běžně používají u výkonnějších referenčních karet, výrazně hlučnější než chladiče s axiálními ventilátory.
Karty s jedním ventilátorem bávají při stejných otáčkách tišší než karty se dvěma obdobnými ventilátory – důvodem nemusí být jen vyšší průtok vzduchu, ale i interference obou ventilátorů, kvůli níž mohou otáčky ventilátorů i hluk kolísat, což člověk vnímá hůř než stabilní hladinu hluku.
Ventilátory MSI GeForce GTX 650 Ti Boost Twin Frozr OC
Minimum mají ventilátory na 990 ot./min (při 30 % výkonu). V zátěži se rozbíhaly až na necelých 1800 ot./min (~46 % výkonu), což je na jednu stranu stále ještě dost nízká hodnota (a stále ještě nejsou příliš hlučné), na druhou stranu jsou ale vyšší, než mohly být.
Na maximálních ~4080 otáček se karta dostává od 88 % výkonu výš, hlučnost karty se pak pohybuje kolem 58,4 ot./min.
Hlučnost testované karty
Bez zátěže kartu prakticky neuslyšíte, hluk vydávaný ventilátory je téměř neměřitelný a ze vzdálenosti větší než 30–50 cm už nepoznáte ani v úplném tichu, jestli běží.
Hodnota naměřená v zátěži patří taky prakticky k těm nejnižším. Nedávno bych asi ještě tvrdil, že je karta extrémně tichá i v zátěži a chválil bych ji za to. V poslední době se ale objevilo pár karet, které posunuly laťku o pořádný kus dál (přímo od MSI to byl třeba nedávno testovaný model MSI GTX 650 Ti PE s chladičem Cyclon II, který je s hlučností s jediným ventilátorem při ~1200 ot./min ale úplně jinde.
Ventilátory na chladiči Twin Frozr III vydávají vyšší a méně příjemný tón, navíc se jejich lopatky otáčejí stejným směrem, takže jak jejich lopatky tlačí vzduch proti sobě, dochází ke kolísání otáček a kvůli tomu kolísá i hlučnost (při nižších rychlostech ventilátorů to není znát).
A ve srovnání s většinou (i úspornějších grafik) ale stále platí, že bude patřit k těm nejtišším kartám. A pokud si s regulací otáček ještě pohrajete, můžete se dostat úplně jinam.
Cena a shrnutí výkonu
Ceny
Ceny jsou vybrané z některých velkých českých počítačovch e-shopů (Alfa Computer, Alza, Czech Computer), jde pokud možno o nejlevnější dostupné modely. Karty, které se už neprodávají, mají poslední ceny, za které byly k mání.
Protože cenu hledáme především kvůli porovnání poměru cena/výkon s nejvýhodnějšími kartami, které jsou ve stejnou dobu dostupné, nemusí odpovídat konkrétním testovaným modelům, ale může jít o levnější kartu na obdobných taktech.
Cena MSI GeForce GTX 650 Ti Boost Twin Frozr OC
Ceny nejlevnějších GeForce GTX 650 Ti Boost už stihly spadnout na mnohem rozumnější hodnoty (ve srovnání s GeForce GTX 660) než při uvedení před pár dny. Nejlevnější karty stojí 4055 Kč. Přetaktovaný model s chladičem Twin Frozr stojí jen o málo víc – 4382 Kč s daní. Bohužel pro i už za nějakých 4640 Kč se dá pořídit i přetaktovaný model plnohodnotné GTX 660.
Průměrný výkon
U každé hry počítáme celkový průměr ze všech měření, který následně započítáváme do celkového průměru. Každá hra je tedy v celkovém výsledku započtena stejnou vahou. Protože porovnáváme nejvýkonnější karty, z celkového průměru jsem tam, kde u her testujeme více nastavení detailů (nemyslím tím rozlišení), vypustil méně náročná nastavení, která používáme pro porovnávání slabších karet.
Jako základ, od kterého se počítá výkon dalších karet, slouží vždy nejvyšší skóre dosažené u všech testovaných karet.
Poměr cena/výkon
MSI GeForce GTX 650 Ti Boost Twin Frozr OC: závěrečné shrnutí
Oproti nepřetaktované GeForce GTX 650 Ti Boost je karta asi o 5 % výkonnější. Je ale také o 8 % dražší. Má tedy o něco horší poměr cena/výkon. S přihlédnutím k tomu, že je vybavená lepším chladičem, než jaký mají nejlevnější karty, je to příplatek určitě adekvátní. Otázkou je, jak by obstála v přímé konfrontaci s podobnou a levnější kartou od Gigabyte s chladičem Windforce 2X.
Bohužel jen o necelé tři stovky dráž úřadují i modely GeForce GTX 660, které budou s touto cenou nejspíš prokletím přetaktovaných modelů z řady GTX 650 Ti Boost. Příplatek na výkonnější GTX 660 tedy rozhodně stojí za uvážení (obdobný model, jako je dnes testovaná karta, se v provedení GTX 660 prodává o necelých pět set korun dráž).
Za 4 640 Kč s daní se navíc už dá pořídit i přetaktovaná GeForce GTX 660, která je oproti tomuto OC modelu o nějakých 10 % rychlejší. A nabídne tak i o chloupek lepší poměr cena/výkon. Pokud má pro vás ale i těch pár ušetřených stovek smysl, dá se říct, že ani s touto kartou neprohloupíte.
Bez zátěže nebudete o ventilátorech chladiče vědět nejspíš ani v pasivně chlazených sestavách, ze vzdálenosti půl metru už se po sluchu prakticky nedá poznat, jestli se ventilátory točí. Jiní recenzenti i majitelé asi budou tvrdit, že je tichá i v zátěži, v podstatě je to pravda. Ve srovnání s většinou grafik dopadne mnohem lépe a tak ji můžeme označit za tichou. Také je pravděpodobné, že v sestavách poskládaných z mainstreamových komponent nebude hluk karty nijak vynikat.
Pokud ale půjdeme do extrému, nedá se říct, že by o ní v zátěži nevěděli ani majitelé tichých a odhlučněných počítačů. naopak by mohli být chladičem zklamaní. Na testech jsem tu měl už nějaké aktivně chlazené karty, které byly výrazně tišší. Ventilátory s „propeller blade“, tedy velkým počtem malých lopatek, vydávají vyšší méně příjemný tón než karty s klasickými ventilátory. Přestože je hodnota naměřeného hluku nižší, subjektivně jej člověk vnímá víc než hlubší tón klasických ventilátorů s dlouhými lopatkami. Ale... !
Teplota grafického čipu v zátěži je při standardním nastavení velmi nízká. S manuální regulaci otáček se tedy dá hlučnost grafické karty ještě výrazně srazit. Když jsem nastavil výkon ventilátorů na 36 % a otáčky šly už na velmi tichých 1200 ot./min, teplota GPU se při okolních 21 °C držela pořád na vynikajících 63 °C.
Automatika taktuje čip výrazně výše (1189 MHz) než na specifikovaných 1098 MHz, takže je karta oproti specifikacím podstatně rychlejší, zároveň to ale znamená, že už se takty nedají moc zvedat. S dalším přetaktováním GPU tedy nedosáhnete proti naměřeným výsledkům výrazného zrychlení.
Zvažoval jsem, jestli kartě udělit oceněnní Smart Buy či nikoliv. Ve většině ohledů se vyrovná nebo i předčí výborný 1GB Radeon HD 7850. Pro ocenění mluví také dobré provozní vlastnosti (zejména s hlučností je na tom podstatně lépe než 1GB HD 7850 od Sapphire, která ocenění dostala). Nabízí solidní výkon a výborný poměr cena/výkon. Oproti oceněné kartě od Sapphire dostanete se 650 Ti Boost od MSI také o rok delší záruční lhůtu.
Proti by mluvilo to, že není úplně dokonalá. Některé GeForce GTX 660 jsou ještě o fous výhodnější (o větším Free2Play bundlu s dvojnásobnou hodnotou nemluvě). Také regulace chlazení není nastavená dokonale a ventilátory roztáčí víc, než by (alespoň podle teplot GPU) musela. Přetaktovaný model má navíc velmi vysoké takty, takže nezůstává tolik prostoru pro další přetaktování.
Náročnější zákazníci, kterým nebude ani velmi tichých 36 dBA v zátěži stačit ke štěstí, už ale asi nebudou mít problém s manuálním doladěním regulace otáček ventilátoru a výsledek je potom opravdu skvělý. Také poměr cena/výkon není u GTX 650 Ti Boost nějak znatelně horší než u momentálně výborné GTX 660 či jiných nejvýhodnějších karet, které se dnes dají pořídit.
I když nejde o produkt dokonalý, celkově je to velmi vydařená a výhodná karta. V některých ohledech je i lepší než jiné nedávno oceněné grafiky, takže jí ocenění Smart Buy udělím.
Plusy a mínusy
+ spotřeba
+ výborný poměr cena/výkon
+ chladič má velkou rezervu
+ neslyšná bez zátěže
+ po manuální regulaci velmi tichá i v zátěži
± přetaktování GPU (takty výrazně vyšší než ve specifikacích, ale už nejdou moc zvednout)
− v zátěži není zcela tichá
− po slevách GTX 660 je jen o málo levnější, doporučuji připlatit na GTX 660
− jen menší balíček pro hry Free2Play v hodnotě 1400 Kč
