Test rozhraní II: SATA 6 Gb/s a USB 3.0 na AMD i Intelu

15. 3. 2010

Sdílet

 Autor: Redakce

Jiný čipset, jiný mrav

Zřejmě nejzapeklitější situace okolo nových rozhraní nastala u čipové sady Intel P55, která byla paradoxně s USB 3.0 a SATA 6 Gb/s uvedena jako první. Výrobci základních desek totiž narazili na nedostatek volných PCI Express linek, které by mohli přídavným řadičům věnovat. Ani SATA 6 Gb/s, ani USB 3.0 totiž nejsou nativní součástí čipsetu. Výrobci se tak rozdělili na dva tábory, přičemž Asus společně s MSI se vrhli na cestu přidání PLX můstku a Gigabyte na odebírání PCI Express linek grafickým kartám. Podrobnosti o těchto dvou řešeních naleznete v tomto článku.

Z tohoto pohledu jsou na tom podstatně líp základní desky postavené na čipové sadě Intel X58, které v našem případě zastupovala deska Gigabyte X58A-UD7. Ani u tohoto čipsetu sice není nová SATA ani USB součástí čipsetu, nicméně pro jejich provoz je již téměř ve všech případech dostatek volných PCI Express linek. Přídavné řadiče by tak již neměly být ničím bržděny a datová propustnost by měla dosahovat svého maxima. Krásně to ukazuje i následující schéma.

Vůbec nejlépe je na tom s integrací nových rozhraní paradoxně AMD. To totiž do svého nového jižního můstku SB850 přidalo nativní podporu pro SATA 6 Gb/s. Díky tomu deska získala rovnou šest portů s tímto rozhraním. Navíc má čipset i dostatek linek pro připojení přídavného řadiče NEC pro USB 3.0.U AMD je ale vždycky otázkou, jak se mu implementace podaří. Je tomu sice již pár let, ale stále se najde jistě dost uživatelů, kteří si vzpomenou na neuvěřitelně pomalé řadiče USB 2.0, které se nacházely ve starších čipsetech. Tam, kde Intel dosahoval reálné propustnosti kolem 30 MB/s, AMD (tehdy ještě ATi) se potácelo kolem 11 MB/s. V následujících testech uvidíte, zda se historie neopakuje.

Testovací konfigurace + Gigabyte X58A-UD7 preview

Pro následující testy byly použity tyto základní desky:

Na poslední jmenovanou se nyní podíváme trochu podrobněji. Jedná se totiž o vlajkovou loď Gigabytu s čipovou sadou Intel X58 a byla by škoda vás ochudit o detaily, které jsme nafotili.

Gigabyte do této desky vložil veškerů svůj um a rovnou ji připravil pro výrazné taktování. Na severním můstku se usídlil již od výroby vodní blok, který navíc můžete doplnit velkým pasivem, který ale trochu znesnadňuje vyjímaní horní grafické karty.

Zadní konektorový blok je vyplněn do posledního místečka. Nechybí dva FireWire porty, dva eSATA/USB porty a ani dva modré USB 3.0 porty. Praktické je i tlačítko ClearCMOS.

Poměrně bohaté je i dodávané příslušenství, kde najdete zadní eSATA modul i dostatek kabeláže.

 

 

Výsledky měření – USB 3.0

Jako první se podíváme na výsledky měření USB rozhraní. V grafech najdete výsledky dvou testů – AS SSD a CrystalDiskMarku. Na USB 2.0 se v podstatě nic převratného nestalo. AMD je stále o pár MB/s pomalejší než Intel, což se projevilo v obou testech.To samé v bledě modrém se projevilo i i připojení přes USB 3.0, kde AMD na Intel stále něco schází. Vyrovnalo se snad jedině USB 3.0 na desce Gigabyte, když deska pracovala v režimu bez turba.

Výsledky měření – SATA 6 Gb/s

Zcela opačná situace nastala při měření rozhraní SATA 6 Gb/s, které je v čipové sadě AMD 890GX a především jižním můstku SB850 zastoupeno nativně. Zde AMD (zejména v testu AS SSD, který se snaží simulovat nejrůznější typické činnosti s pevným diskem) ukázalo konkurenci od Intelu záda. V CrystalDiskMarku pak byly výsledky měření zcela srovnatelné, což jasně svědčí o tom, že se implementace SATA 6 Gb/s do jižního můstku skutečně povedla.

Závěrečné hodnocení

Pokud jste dočetli až sem a prošli jste si všechny grafy, tak jste asi došli ke stejnému závěru, jako já. Nic není dokonalé, přičemž nejblíže k tomu má prozatím nejdražší spojení Intel X58 a přídavné řadiče. Jak jsme psali v této novince, u Intelu se nativní nasazení USB 3.0 a SATA 6 Gb/s dočkáme s příchodem čipové sady Intel P65/H65/Q65, které by se měly objevit na trhu již ve druhém kvartálu letošního roku. Upřímně řečeno, už je skutečně na čase, protože současný stav s čipsetem Intel P55 a spol. je slušně řečeno hodně nevyhovující.

AMD je v tomto směru krok před Intelem, čemuž tak dříve nebývalo. Jako první se vrhlo na integraci rozhraní SATA 6 Gb/s do nového jižního můstku SB850 a nutno říct, že se mu tento počin povedl. Rychlost rozhraní dokonce v některých testech překonává spojení Intel X58 + Marvell.

Asi by to ale nebylo AMD, aby u něj bylo vše růžové hned na první pokus. Nadšení ze SATA rozhraní lehce pohaslo hned s prvními testy rozhraní USB 3.0. To je stejně jako USB 2.0 znatelně pomalejší než na deskách s čipsety Intel, které přitom připojení NECu suplují nejrůznějšími způsoby. Otázkou je, jestli se AMD povede v dohledné době výkonnostní handicap smáznout a nabídnout stejnou propustnost jako konkurence od Intelu. Z historických důvodů, kdy se nepovedlo AMD dotáhnout výkonnostní rozdíl ani u USB 2.0, jsem ale spíše skeptický. Každopádně se ale jedná o obrovský skok kupředu, který bych tímto článkem nechtěl nijak bagatelizovat.

Za poskytnutí produktů k testování děkujeme společnostem Asus Gigabyte.

ICTS24