Test ventilátorů Gelid Silent 12 PWM a Wing 12 UV Blue

17. 4. 2009

Představení větráků, testovací metodika a podmínky

I v dnes testovaných ventilátorech máme jeden nestandardní a to Wing 12 UV Blue. Ten se mimochodem v USA prodává i v zeleném provedení, které je na první pohled podobné nám známé Nanoxii FX12. Při bližším prozkoumání však zjistíte, že podobnost je opravdu jen na oko a Wing 12 (Blue) je zcela jiný. Ke srovnání se ještě dostaneme při představení, nebudeme předbíhat.

Druhý model Silent 12 PWM patří do kategorie klasických ventilátorů. To ale v žádném případě nemyslím ve špatném slova smyslu. Z předešlých testů si můžete lehce udělat obrázek o tom, zda spousty inovací a zvláštností jsou pro samotný ventilátor zákonitě plusem. Upřímně řečeno, nejsou a Wing 12 má tak i s klasickou konstrukcí velkou šanci zaujmout a hlavně podat velmi dobrý výkon.

Přečtěte si také:
Duel 2×2: Scythe (Gentle Typhoon) a Enermax (Cluster)
Megatest: Osmadvacet 120mm větráků
Velký test devatenácti 120mm ventilátorů
92mm větráky: Scythe, Minebea a Noctua

Metodika testování

Metoda testování zůstala zachovaná, ač došlo na zkoušku
změny měření průtoku vzduchu změnit za účelem větší přesnosti, nebyl shledán
úspěch a došlo k navrácení původního postupu.

Přemýšlel jsem, jak nejlépe změřit průtok vzduchu u
axiálního ventilátoru. Nebyla jiná možnost než udělat z axiálního
ventilátoru ventilátor potrubní. To abych mohl změřit rychlost proudění vzduchu
v potrubí, a díky této hodnotě si už jednoduše můžu spočítat vzduchový
výkon.

Nechal jsem si tedy vyrobit krátký kus spira potrubí, na něj
osový přechodový kus na co nejmenší průměr ale přitom jsem musel dbát i na to,
abych mohl jednoduše použít sondu pro rychlost vzduchu. Výsledný ideální rozměr
byl 45 mm.

Měření rychlostí probíhalo tak, že jsem osadil ventilátor na
sání do potrubí a nakonec osadil sondu. U každé rychlosti jsem ho nechal zhruba
pět minut měřit a sledoval hodnoty na displeji. Rychlosti se pohybovali
v rozmezí 0,4 m/s. Jedná se průměrné nejstálejší hodnoty, jaké byly
zaznamenány.

Pro změření průtoku vzduchu jsme použili Technovent 4000, který se v praxi osvědčil jako přesný a citlivý

Pro měření hluku bylo jedinou nutností správně nastavit
měřák. Ten poskytuje možnosti nastavit filtr, který simuluje odezvu slyšení
lidského ucha, navíc tento váhový rozsah je uveden jako závazný a dle manuálu
je popsán takto: Filtr váhové křivky „A" je blízký ploché charakteristice, to
je vhodné například pro měření hluku od strojů po vyšetření reálné úrovně zvuku
testovaného příslušenství, což jsou v našem případě malé axiální
ventilátory.

K
měření hluku posloužil digitální digitální zvukoměr SL 4011 který
umožňuje měřit signály v kmitočtovém pásmu od 30 Hz do 8 kHz.
Standardně je vybaven váhovými filtry odpovídajícím křivkám hladin
stejné hlasitosti A a C, velmi citlivým elektrostatickým -
kondenzátorovým mikrofonem a analogovým výstupem. Měřicí rozsah je
30–130 dB. Pomocí externího kalibrátoru SC 940 je možné velmi jednoduše
zvukoměr kalibrovat. Dva režimy rychlosti měření (rychlý: 200 ms,
pomalý: 500 ms) jsou, jakož i všechny ostatní funkce, v souladu s IEC
651/2

Měření hluku opět probíhalo asi pět minut, kdy jsem sledoval
hodnoty na hlukoměru. Ty se tentokrát pohybovaly v rozmezí 4 dB(A).
Z nich pak byla určena průměrná a nejstálejší hodnota. Hluk okolí jsem
se
pokusil snížit na minimum, počítač byl ve fázi sledování chlazen
pasivně (vyjma zdroje Enermax MODU82+, ten má však chlazení velmi
tiché). Pevný disk
byl z důvodu použité skříně s rozsáhlou perforací uložen do silentboxu
Acutake Dark Disc 2.

Regulaci ventilátorů zajistil Scythe Kaze Master 5,25"
(viz recenze těchto regulátorů). Za zapůjčení Acutake Dark Disc 2 a Scythe Kaze Master 5,25"
děkujeme společnosti TN Trade.

Představení testovaných ventilátorů, fotky

Gelid Wing 12 UV Blue

Jak bylo zmíněno v úvodu, při prvním pohledu na Wing 12 si řada lidí asi vzpomene na Nanoxii FX 12. Oproti ní je ale dnes testovaný ventilátor hodně odlišný a skýtá několik pro něj charakteristických rysů. Největší rozdíl je hned v počtu lopatek, jichž je u ventilátoru Wing 12 devět a u Nanoxie FX 12 jen sedm.

Modro-černý chladič se na obalu pyšní speciálně upravenými lopatkami. Jedná se hlavně o výstupek na její zadní straně. Bohužel se nikde nedočtete o jeho účelu. Selským rozumem se dá usoudit, že rozšiřující se konec výstupku bude usměrňovat proud vzduchu pro následující křídlo a tím i zlepšovat celkový výkon. Dalším velkým lákadlem, kterým se Gelid chlubí na každém rohu, je nanofluxní ložisko. To má zajišťovat nízké obroušení a z toho plynoucí dlouhodobý provoz, odolnost vůči prachu či vodě a navíc díky vyndavacímu systému i snadné čištění (sundat celé oběžné kolo není nijak náročné, stačí lehce zabrat). Samotné větráky pak reagují na UV světlo, což zaujme hlavně tuningáře. Větrák se připojuje přes 3pin a téměř půl metru dlouhý kabel.

Balení dále obsahuje čtyři silikonové příchytky a vlastní regulátor. Na něj si však dejte pozor, protože rozsah napětí není nijak oslnivý a s jeho pomocí dosáhnete snížení otáček o pouhých 300 ot./min, tedy z 1500 na 1200 ot./min.

Gelid Silent 12 PWM

Vzhledově nijak zvláštní ventilátor má pro koupě chtivé zákazníky připravenu jednu skrytou zbraň. Tou je zde uváděná pokročilá PWM regulace, která má zajišťovat lepší chod samotného ventilátoru při použití dané technologie.

Následující tabulka ukazuje křivku standardní PWM regulace (červená) a „inteligentní“ PWM regulace nacházející se na testovaném kusu. Jak je vidno z grafu, bez zátěže má tato teplotní regulace nižší otáčky, než je obvyklé a naopak v zátěži nabírá na otáčkách dříve za účelem lepšího ochlazení.

Obsah krabičky skýtá pouze samotný ventilátor a čtyři silikonové příchytky. Větrák pak připojíte pomocí 50cm kabelu se 4pinovým konektorem.

Testy výkonu a hlučnosti

Silent 12 PWM si po stránce vzduchového výkonu vede velmi dobře nejen při srovnání s kolegou z herní branže, ale i při srovnání výsledků s jinými větráky podobného typu. Aby se však dotáhnul na svého silnějšího sourozence, musel by použít vyšší otáčky.

Situace se opakuje i při maximálních otáčkách, kde však Wing 12 utíká tiššímu Silent 12 PWM jen o vlásek.

Po hlukové stránce je na tom daleko lépe Wing 12, který se ukazuje jako opravdu velmi tichý ventilátor. Silent 12 PWM je na tom s hlukem hůře a zůstává tak svému jménu něco dlužen.

I při měření z větší vzdálenosti se situace je situace téměř shodná a i zde Wing 12 potvrzuje svůj tichý chod.

Závěrečný verdikt

Výběr 12cm větráku není vůbec jednoduchým úkonem. Jednotlivé modely se od sebe velmi liší hlučností, výkonem a v neposlední řadě i designem. To koneckonců dokazují i dva dnes testované modely jednoho výrobce, kterým je zde Gelid. Pokud si ani jeden z těchto větráků nevyhberete, takpak mohu jen doporučit porozhlédnout se v jednom z našich velkých testů 12cm větráků, kde najdete nejrůznějších modelů více než padesát.

Přečtěte si:
Duel 2×2: Scythe (Gentle Typhoon) a Enermax (Cluster)
Megatest: Osmadvacet 120mm větráků
Velký test devatenácti 120mm ventilátorů

Wing 12 UV Blue

Wing 12 Blue mile překvapil hned v několika ohledech. Tím nejvýraznějším byl tichý chod, kterým směle konkuroval i svému sourozenci s označením Silent. Příjemnná je také možnost vyjmout vrtulku a snadno ti tak očistit. zapomenout bych neměl ani na poměrně bohaté příslušenství, v němž najdete i regulátor otáček (i když s malým rozsahem). Cena pak bohužel odpovídá provedení i výbavě a Wing 12 UV Blue tak u distributora pořídíte za poměrně vysokých 387 Kč.

Plusy a mínusy

+ design
+ snadné čištění díky možnosti vyndání oběžného kola
+ tichý
+ regulátor (i když s malým rozsahem)
- výkon mohl být vyšší
- zaujme spíš majitele skříní s plexi bočnicí
- vyšší cena

Silent 12 PWM

Silent 12 PWM zaujme především svojí velmi příznivou cenou 158 Kč a PWM připojením s vlastní regulační křivkou. Mile nás překvapil i poměrně vysoký vzduchový výkon, který byl tento větrák schopen vyvinout. Zřejmě to ale bylo trochu na úkor tichého chodu, protože větrák vydával v zátěži poměrně slyšitelný aerodynamický hluk.