Test vodních bloků: prosadí se český Stixion mezi zahraniční konkurencí?

Jedním z nejproblematičtějších úkolů při stavbě PC sestav je vyřešení dostatečného a tichého chlazení jednotlivých komponent. Drtivá většina dnešních počítačů je chlazena vzduchovými chladiči. Jejich konstrukce je většinou založena na měděné základně, která je protkána několika heatpipe. Ty odvádějí teplo nejčastěji do hliníkového pasivu. Jednotlivé lamely potom předávají teplo do okolního vzduchu. Tento princip využívá většina dnešních chladičů procesorů i grafických karet. Méně „topivé“ komponenty jako například operační paměti nebo chipsety si vystačí pouze s jednoduchými pasivy. Základem dobrého chlazení je samozřejmě kvalitní počítačová skříň, která by měla nabídnout dostatečný průtok vzduchu napříč celým interiérem.

Vzduchové chladiče jsou rozšířené především díky nízké ceně. Kvalitní chladič procesoru za cenu kolem 1000 Kč stačí na tiché chlazení všech současných procesorů. U většiny z nich si také budete moci dovolit slušné přetaktování, výjimku tvoří high-endové procesory do socketu Intel LGA 2011 a procesory AMD Bulldozer a Vishera, které při zvýšení napětí vyzařují velké množství ztrátového tepla. Kvůli špatné teplovodivé pastě mezi jádrem a tepelným rozvaděčem sem musíme bohužel zařadit také procesory Intel Haswell. Jaké jsou ale možnosti, když chcete i tyto přetaktované procesory chladit tiše? Pro tyto případy je tady vodní chlazení.

Vodní chlazení

Princip vodního chlazení je jednoduchý. Komponenty jsou osazeny vodními bloky, které přenášejí teplo do chladicí kapaliny (nejčastěji destilované vody). Kapalina odvádí teplo do radiátoru, kde se toto teplo přenáší do okolního vzduchu. Proudění kapaliny obstarává vodní čerpadlo.

Na trhu je dostupná celá řada vodních bloků určených snad na všechny myslitelné počítačové komponenty (procesory, grafické karty, paměti, disky, chipsety, napájecí kaskády apod.). Jejich konstrukce se různě liší především v závislosti na chlazené komponentě. Bloky jsou jedním z hlavních faktorů, které ovlivňují výkon vodního chlazení.

U bloků je důležitá hlavně efektivita přenosu tepla do kapaliny a také restriktivita (odpor kladený vůči protékající kapalině). Právě na tyto dva parametry je zaměřen dnešní test bloků.

Dalším faktorem ovlivňujícím výkon je radiátor. Důležitá je především plocha lamel, ale i dobře navržené kanálky, kterými proudí voda. Radiátory jsou dostupné v mnoha různých velikostech a záleží tedy jen na vás, který zvolíte. Pro chlazení samotného procesoru by měl stačit 240mm radiátor, pokud plánujete chladit i grafickou kartu, kupte minimálně 360mm.

Menší modely se vejdou i do počítačových skříní, větší kousky budete muset provozovat jako externí. Většina radiátorů je určena pro osazení ventilátory, ale najdou se i výjimky, které si vystačí s pasivním provozem.

Nedílnou součástí okruhu je samozřejmě čerpadlo. V začátcích vodního chlazení se používala čerpadla určená pro akvaristy. V dnešní době jsou ovšem na trhu čerpadla přímo určená pro účely chlazení. Důležitým parametrem je především maximální průtok a hlučnost. Výkon čerpadla je závislý na restriktivitě bloků a radiátoru, v případě nízkého průtoku nebudou bloky správně fungovat a jejich účinnost bude velmi nízká.

Většina okruhů se také neobejde bez expanzní nádoby, která umožňuje snadné napouštění kapaliny a slouží také k odvzdušnění. Všechny komponenty vodního chlazení jsou propojeny hadicemi. Pro jejich připojení k výstupům na blocích, čerpadle a radiátoru se používají fitinky.

Velmi diskutovaným tématem je pořadí zapojení jednotlivých dílů pro co nejefektivnější chlazení. V praxi je ovšem rozdíl teploty vody v jednotlivých částech okruhu tak minimální, že na pořadí moc nezáleží.

 

Největší výhodou vodního chlazení je jeho výkon. Plocha radiátorů je leckdy mnohonásobně větší než u vzduchových chladičů a navíc můžete umístit radiátor mimo počítačovou skříň, kde nebude zbytečně ohřívat další komponenty. Další výhodou jsou malé rozměry vodních bloků. Můžete tak chladit topivé komponenty i v malých skříních. Problém budete mít pouze s umístěním radiátoru. V neposlední řadě je výhodou jedinečnost tohoto řešení. No schválně, kdo z vašeho okolí má plnohodnotné vodní chlazení?

Jako všechno, i tento druh chlazení má své nevýhody. Tou největší jsou pořizovací náklady. Za jednoduchý set obsahující jeden 240mm radiátor, čerpadlo Laing, vodní blok na procesor a nezbytné příslušenství dáte minimálně 6000 Kč. Další nevýhodou je také větší nebezpeční zničení komponent při nesprávné montáži. Špatně nasazená hadice, nebo málo dotažená fitinka mohou často zlikvidovat velkou část sestavy. Vodní sety jsou také náročnější na údržbu. Správně zvolené komponenty sice nutnost údržby velmi omezí, ale osobně bych doporučoval alespoň jednou za rok celý set rozebrat a zkontrolovat stav bloků a těsnění.

V poslední době zažívají veliký boom all-in-one vodní sety. Jejich princip je totožný jako u klasických vodních okruhů, ale výkon je zcela někde jinde. Kvůli zachování nízké ceny (na úrovni lepších vzduchových chladičů) jsou tyto instantní sety vybaveny poměrně slabými čerpadly, která jsou většinou součástí vodního bloku. Ani samotná konstrukce vodních bloků není moc promyšlená a kvalitní a v kombinaci s nízkým výkonem čerpadla je výsledný výkon srovnatelný se vzduchovými modely.

Za velikou výhodu těchto setů se dá považovat jednoduchost instalace, poměrně nízká cena, malé nároky na prostor kolem patice a v neposlední řadě i snadné údržba (drtivá většina těchto setů nemá ani otvor pro výměnu nebo doplnění chladicí kapaliny).

Testovací metodika a sestava

Nad volbou komponent do testovací sestavy jsem strávil poměrně dost času. Zpočátku budou hlavním předmětem testů vodní bloky určené pro procesory. Volba procesoru byla teda velmi důležitá. Procesory Intel Haswell jsem okamžitě vyloučil kvůli špatné pastě mezi jádrem a tepelným rozvaděčem. Po výměně pasty za lepší by byla situace lepší, ovšem takto upravovat zapůjčený vzorek by nikdo nedovolil. Navíc po výměně pasty lze tyto procesory poměrně dobře uchladit i s použitím dražších vzduchových chladičů.

Jako ideální se tedy jevily procesory do socketu Intel LGA 2011. Tyto procesory mají IHS k jádru připájený, takže přenos tepla je bezproblémový. Po zvýšení napětí a přetaktování navíc produkují velké množství odpadního tepla, které by dokázalo dostatečně prověřit schopnosti testovaných bloků. České zastoupení společnosti Intel bohužel nemělo k dispozici vzorek pro zapůjčení, takže volba nakonec padla na platformu AMD Vishera, konkrétně model FX-8350. Tento procesor dává i na defaultu vzduchových chladičům poměrně zabrat. Po přetaktování bude vhodný i na otestování schopností vodních bloků. Za poskytnutí procesoru děkuji českému zastoupení AMD.

Zbytek testovací sestavy je následující:

• Základní deska: Gigabyte GA-990FXA-UD3 rev. 4.0
• Grafická karta: Gigabyte Radeon HD 7970 (GV-R797OC-3GD)
• Operační paměť: Kingston Fury 2 × 4 GB DDR3 1600 MHz, CL10
• Systémový disk: Kingston Fury 120 GB
• Napájecí zdroj: Enermax Platimax 1000 W

Za zapůjčení komponent děkuji společnostem Gigabyte, Taqtiq, Enermax a AMD.

 

Výběr komponent vodního okruhu byl neméně náročný. Základem je silné čerpadlo Aqua Computer D5, které je klonem oblíbeného Laingu D5. Elektronika byla upravena a díky tomu je možné čerpadlo regulovat a monitorovat. Je také možná k němu připojit teplotní senzor, průtokoměr a další příslušenství.

Expanzní nádoba od EK Water Block je konstruována tak, že se osadí přímo na čerpadlo a nahrazuje tak standardní TOP. Nesmí samozřejmě chybět ani kvalitní radiátor. Do budoucna bychom chtěli testovat také bloky určené pro grafické karty, proto jsme zvolili dostatečně dimenzovaný 480mm NexXxoS UT60 od Alphacoolu. V kombinaci se čtyřmi ventilátory Noctua NF-F12 bude pro naší testovací sestavu ideální.

Jednotlivé komponenty okruhu jsou propojeny PVC hadicemi s průměrem 16/11 mm. Pro jejich připojení jsem použil kompresní fitinky XSPC.

Speciální poděkování za zapůjčení komponent vodního chlazení patří českému e-shopu Alphacool. Fitinky poskytla společnost XSPC. Za zapůjčení ventilátorů a teplovodivé pasty patří poděkování firmě Noctua.

Testovací metodika - teplotní testy

Celá sestava je osazena na jednoduchém „benchtablu“. Do budoucna plánuji realizovat srovnávací test několika vzduchových chladičů proti vodnímu chlazení a sestava bude umístěna ve větrném tunelu, který znáte z testů kolegy Lubomíra Samáka.

Celá sestava zabere opravdu mnoho místa

Radiátor i čerpadlo s expanzní nádobou jsou umístěny v blízkosti zbytku sestavy. Ventilátory na radiátoru jsou zregulované na 800 otáček za minutu.

Kvůli proměnlivým teplotním podmínkám během testování, jsem se rozhodl měřit rozdíl teplot vody a teploty procesoru. Nezáleží proto, zda je teplota okolí 20 nebo 25 °C. Teplotu vody měřím kalibrovaným digitálním teploměrem typu 6082II. Teplotu procesoru zjišťuji pomocí utility HWiNFO32. Procesory AMD se vyznačují tím, že je jejich teplotní čidlo umístěno v blízkosti IHS a proto jsou naměřené hodnoty nižší, než jsou skutečné teploty jádra. V grafech proto k naměřeným teplotám procesoru přičítám 20 °C, což je zhruba rozdíl mezi naměřenou hodnotou a reálnou teplotou jádra. K tomuto kroku jsem přistoupil proto, aby se v grafech nevyskytovaly záporné hodnoty teploty (kdy by měla voda vyšší teplotu než je zobrazovaná teplota procesoru).

 

Na prostředek odmaštěného IHS procesoru nanesu dostatečné množství teplovodivé pasty Noctua NT-H1. Pastu nijak neroztírám a osadím blok podle dodávaného instalačního manuálu. Po dotažení všech šroubků se pasta rozprostře po ploše procesoru.

Průběh měření je následující:

• Spuštění sestavy
• 20 minutová zátěž v programu AMD Overdrive
• Zaznamenání teplot vody a procesoru

• 15 minutové chladnutí
• Opakování testu s přetaktovaným procesorem

Pro okruhy vodního chlazení je doporučován průtok okolo 1,5 GPM (galónů za minutu), což je zhruba 5,7 litrů za minutu. Výkon vodních bloků budu proto testovat právě při této hodnotě průtoku, kterého by měly dosáhnout všechny bloky v testu. Aktuální průtok měřím pomocí senzoru YF-S201. Pro vyloučení nepřesností způsobených špatnou montáží, osazuji každý blok třikrát a počítám průměr z naměřených hodnot.

Dodatečné ofukování napájecí kaskády

Při testech běží procesor nejprve na základní frekvenci 4 GHz při napětí 1,26 V, poté procesor přetaktuji na frekvenci 4,6 GHz a zvýším napětí na 1,45 V. Bloky by zvládly uchladit i výše přetaktovaný procesor, ovšem napájecí kaskáda desky dosahovala velmi vysokých teplot a proto jsme zvolili raději bezpečnou hodnotu napětí. Kvůli vysokým teplotám napájecí kaskády jsem byl dokonce nucen osadit další ventilátor Noctua, který tuto kaskádu ofukoval.

Testovací metodika - test tlakové ztráty a maximální průtok

Pro testy tlakové ztráty bloku je v okruhu zapojen pouze samotný blok a čerpadlo s expanzní nádobou. Před a za blokem jsou zapojeny měděné T kusy, ze kterých vedou úzké PVC hadice až k tlakovým čidlům MPXV5100. Tlaková ztráta je rozdíl tlaku mezi čidlem před a za blokem. Tlakovou ztrátu měříme při několika hodnotách průtoku.

Kromě tlakové ztráty měříme také maximální průtok, jakého dosahuje chladicí kapalina v okruhu.

Aquacool Stixion B-440 - představení

Balení

Stixion B-440 dorazil na test pouze zabalený v bublinkové fólii v obálce. Montážní materiál je zabalen stejným způsobem. Je škoda, že výrobce nedodává blok alespoň v nějaké krabičce, která lépe chrání před případnými nárazy při dopravě.

   

Výrobce bohužel nepřikládá ani instalační manuál. Instalace je naštěstí jednoduchá a většina uživatelů se tedy obejde bez návodu. Pokud by přeci jen nastal nějaký problém, můžete se obrátit přímo na výrobce, který s instalací jistě poradí.

Konstrukce bloku

Základna bloku je pochopitelně vyrobena z mědi. V jejím středu jsou vyfrézovány jemné kanálky, které zlepšují přenos tepla z bloku do vody. Mezi drážkami jsou 0,3mm mezery. Po obvodu základny je vyfrézována drážka pro těsnění. Velmi oceňuji, že výrobce použil silikonový O kroužek, který má několikanásobně vyšší životnost než běžně používané těsnění NBR.

    

Měděná základna je poniklovaná. Poniklování zabraňuje vzniku galvanické koroze a usnadňuje čištění bloku. Díky této povrchové úpravě je také základna odolnější proti poškrábání.

 

Vrchní kryt je vyroben z průhledného polykarbonátu. Můžete si také objednat verzi s černým nebo bílým ertacetalovým topem. Otvory pro fitinky mají standardní závit G 1/4". Součástí krytu je tryska, která rozptyluje proudící vodu mezi jednotlivé drážky v základně a tím zvyšuje účinnost bloku. Pokud budete blok čistit, můžete trysku jednoduše vyjmout.

    

V rozích vrchního krytu jsou otvory, které slouží k montáži. Celý top je masivní a ani při dotažení se neprohýbá. Nevýhodou tohoto systému uchycení je omezená kompatibilita. Námi testovaná varianta je určená výhradně pro procesory AMD, respektive pro sockety AMD AM2(+), AM3(+), FM1 a FM2(+). V nabídce výrobce je samozřejmě také druhá varianta určená pro procesory Intel.

Aquacool Stixion B-440 - montáž

První krok, který musíte udělat před samotnou montáží je odmontování původních plastových dílů pro uchycení chladiče. Spolu s nimi musíte také odstranit backplate. Šrouby se prostrčí skrz montážní otvory a utáhnout se matkami. Nesmíte zapomenout také na podložky. Poté se na šrouby nasadí samotný blok.

Po osazení bloku se musí na šrouby nasadit pružinky, které zajišťují rovnoměrný přítlak a zároveň chrání proti nadměrnému utažení, které by mohlo snížit výkon bloku a v nejhorších případech i poškodit desku. Na závěr stačí zašroubovat matky s velkou hlavou a rovnoměrně je dotáhnout. Matka nesmíte dotahovat až na doraz pružinek. Instalace Stixionu B-440 je tedy velice snadná, jedinou nevýhodou je nutnost vyjmutí základní desky ze skříně.

     

Díky masivnímu topu, který zároveň slouží jako spona, nedochází k žádnému kroucení či průhybu. Je škoda, že součástí balení není backplate, který by ještě o něco zlepšil rovnoměrnost přítlaku. Backplate si ale můžete samostatně dokoupit, výrobce jej nabízí na svém webu. Montáž na platformě Intel probíhá stejným způsobem.

 

Phobya UC-1 Extreme - představení

Balení

Blok Phobya dorazil na test v poměrně malé kartonové krabičce. Velmi překvapující byla hmotnost celého balení, která byla jednoznačně nejvyšší ze všech testovaných bloků. Blok je uvnitř balení chráněn pěnovými bloky, takže se nemusíte bát, že by se při přepravě poškodil.

    

Součástí balení je pochopitelně také instalační materiál a malá tuba teplovodivé pasty. Zklamáním je absence manuálu, který navíc ani nenajdete na webových stránkách výrobce. Instalace není naštěstí složitá a zkušenější uživatelé ji zvládnou i bez návodu.

 

Konstrukce bloku

UC-1 Extreme je vybaven měděnou základnou, která bohužel není poniklovaná. Náklady na poniklování při sériové výrobě nebudou vysoké, většina výrobců bohužel tuto povrchovou úpravu nenabízí. Do dna základny jsou vyfrézování kanálky, mezery mezi nimi jsou oproti ostatním testovaným blokům poloviční – měří pouze 0,15 mm.

   

Vrchní kryt he vyroben z mosazi. Vnitřek tohoto masivního topu má tvar nepravidelného osmiúhelníku. V prostředku je výstupek, na kterém je osazena plastová tryska. Ta má opět za úkol usměrňovat proud protékající vody tak, aby bylo dosaženo co nejlepšího výkonu. Celý vrchní kryt má lesklou černou povrchovou úpravu. Na trhu je k dostání také levnější verze nesoucí označení LT (lite), která má top vyrobený za acetalu. Těsnící O kroužek je vyroben z NBR a je osazen do drážky po obvodu topu.

Závity na fitinky mají standardní rozměr G 1/4". Při instalaci si musíte dávat pozor na správné zapojení vstupu a výstupu, pokud byste hadice přehodili, účinnost bloku by byla mizerná.

    

Spona pro uchycení je vyrobena z hliníkového plechu. Nemusíte se obávat, tento materiál se nedostane do styku s vodou proudící v okruhu, takže nebude docházet ke galvanické korozi. Spona bohužel není univerzální, a pokud přejdete z platformy AMD na Intel, budete muset zakoupit nový blok, nebo alespoň sponu.

Phobya UC-1 Extreme - montáž

Montáž tohoto bloku probíhá velmi podobně jako u Stixionu B-440. I tentokrát musíte nejprve odšroubovat plastové díly pro osazení klasických vzduchových chladičů. Poté montážními otvory prostrčíte šrouby a zajistíte matkami.

Na tyto šrouby poté nasadíte samotný blok a pružinky a rukou dotáhnete matky s velkou hlavou. Ani zde bohužel není ve standardním balení backplate. I přes to, že je blok poměrně masivní a jeho hmotnost se blíží menším věžových vzduchovým chladičům, je přítlak na velmi dobré úrovni.

     

Hliníková spona je dostatečně masivní a nedochází k žádným větším průhybům.

 

XSPC Raystorm - představení

Balení

Ani balení posledního testované bloku není nijak veliké. Kartonová krabička ukrývá samotný blok, sponu, instalační materiál, teplovodivou pastu a konečně také návod na instalaci.

  

Blok je společně se sponou zabalen v bublinkové fólii, takže je dostatečně chráněn během přepravy. Součástí balení je také dvojice modře svítících LED, které jsou napájeny prostřednictvím konektoru molex.

Konstrukce bloku

Základna Raystormu je měděná a stejně jako u Phobye není poniklovaná. Drážky, které jsou vyfrézované do dna základny, mají mezi sebou mezery široké 0,3 mm. Na třech místech jsou drážky o něco silnější. Na rozdíl od předchozích bloků má XSPC plochu drážek znatelně větší, což by se mohlo pozitivně promítnout do výkonu.

    

Top je vyroben z černého polyoxymetylenu (POM). Po jeho obvodu je drážka na těsnící O kroužek. Uprostřed je prostor pro nerezovou trysku, která usměrňuje proud protékající vody. Díky materiálu topu je celý blok velmi lehký. Na trhu je k dostání také verze s měděným vrchním krytem, která je pochopitelně dražší.

 

Na horní straně topu jsou otvory pro fitinky, které mají standardní závit G 1/4". I u tohoto bloku je důležité dbát na správné zapojení hadic.

    

XSPC používá pro uchycení k základní desce sponu z plexiskla. Na jejím povrchu je přilepen tenký hliníkový plech, které slouží především jako designový prvek. Na bocích této spony jsou vyvrtány malé otvory, do kterých můžete osadit dodávané LED. Tento prvek ocení především majitelé počítačových skříní s prosklenou bočnicí. V případě přechodu na platformu Intel si můžete samostatně zakoupit potřebnou sponu. Námi testovaný model byl určený výhradně pro procesory AMD.

XSPC Raystorm - montáž

Montáž bloku od XSPC se od ostatních testovaných dost liší. I tentokrát musíte odšroubovat plastové úchyty pro standardní vzduchové chladiče, backplate ovšem necháte na svém místě. Blok společně se sponou se osadí na procesor.

Na šrouby s velkou hlavičkou se navlečou pružinky a podložky a poté se prostrčí skrz otvory ve sponě. Následně je stačí pouze zašroubovat do závitů v backplatu. Tento způsob montáže je velmi jednoduchý a nevyžaduje dokonce ani vyjmutí základní desky z počítačové skříně. Backplate napomáhá lepšímu rozložení přítlaku a tím i ke zlepšení výkonu.

     

Velkým zklamáním byla spona. Ta je vyrobena z plexi, ale bohužel není dostatečně masivní, takže dochází k jejímu průhybu a po delší době nejspíš dojde také k její trvalé deformaci. Aquacool i Phobya je v tomto ohledu daleko lepší.

Teplotní testy

Způsob, jakým probíhá testování bloků, se dočtete v kapitole s metodikou testování. Neměříme absolutní teplotu procesoru, ale rozdíl teplot vody a procesoru. Díky tomu je eliminován vliv okolní teploty a měření je přesnější. Každý blok jsem osazoval třikrát a jednotlivé výsledky jsem zprůměroval. V grafech také naleznete srovnání nejlepších osazení jednotlivých bloků.

 

Procesor na výchozí frekvenci i napětí

Rozdíly mezi testovanými blok jsou při nepřetaktovaném procesoru minimální. V čele je XSPC Raystorm spolu s blokem Phobya. Stixion B-440 zaostává zhruba o půl stupně Celsia. Podobné je to u srovnání nejlepších osazení. Rozdíl mezi nejlepším a nejhorším blokem je menší než 1 °C.

Procesor přetaktovaný na 4,6 GHz při napětí 1,45 V

Zajímavější je porovnání bloků na přetaktovaném procesoru. Přetaktování spolu se zvýšením napětí znamenalo prudký nárůst teplot zhruba o 13-15 °C a rozdíly mezi bloky jsou již větší. Teplo dokázal nejlépe odvádět blok UC-1 Extreme od společnosti Phobya. O půl stupně horšího výsledku dosáhl blok XSPC Raystorm a nejhůře dopadl Stixion B-440, který zaostává o 2 °C.

   

Tlaková ztráta, maximální průtok

Kritériem pro výběr vodního bloku není jen jeho výkon, ale také restriktivita. Čím menší odpor klade blok vůči protékající vodě, tím slabší (a tišší) čerpadlo vám bude stačit. Čerpadlo je jedna z nejdražších komponent vodního okruhu, a proto koupí slabšího modelu můžete ušetřit i několik stokorun.

Testovací metodiku se dozvíte v druhé kapitole tohoto článku, a proto ji zde nebudu více rozebírat.

 

Tlaková ztráta

Nejnižší tlakovou ztrátu jsem naměřil u bloku Stixion B-440 od výrobce Aquacool. Nižší výkon tohoto bloku je vykoupen velmi nízkou restriktivitou. Druhou příčku obsadil blok XSPC Raystorm, který zaostával zhruba o 0,8 PSI při stejném průtoku. Jednoznačně nejhůře dopadl blok Phobya. Při průtoku 350 litrů za hodinu byla jeho tlaková ztráta 7 × vyšší než u Stixionu B-440! Vysoký výkon je tedy vykoupen velmi vysokou tlakovou ztrátou a nutností pořídit opravdu výkonné a drahé čerpadlo.

Maximální průtok

Maximální průtok je odvozen od hodnoty tlakové ztráty. Čím nižší restriktivita, tím vyšší maximální průtok. Průtok u bloku Stixion B-440 atakoval hranici 800 litrů za hodinu, nakonec se však zastavil jen těsně pod ní. O něco hůře dopadl Raystorm, který nepřesáhl hodnotu 750 litrů za hodinu. Nejhůře dopadl blok UC-1 Extreme, který jen velmi těsně dosáhl průtoku 400 litrů za hodinu.

Závěr

Vodní chlazení bylo, je a bude především pro fajnšmekry a uživatele požadující vysoký výkon, případně nízkou hlučnost. Většinu dnešních komponent lze bezproblémově chladit vzduchovými chladiči při nízké hladině hluku, ale stále je zde malá skupinka hardwaru, která přímo volá po vodním chlazení. V dnešním pilotním testu jsme důkladně prověřili tři zajímavé vodní bloky určené pro chlazení procesoru.

Phobya UC-1 Extreme sice dosáhla nejlepšího výsledku v teplotních testech, ale velmi vysoká restriktivita jí bohužel odsuzuje k použití s velmi výkonnými čerpadly. Zákazníky může zaujmout svou bytelnou konstrukcí, za což vděčí především masivními mosaznému topu. Největším mínusem je ovšem cena bloku, která je stanovena na 1800 Kč.

Blok Raystorm od společnosti XSPC se umístil na druhém místě jak v teplotních testech, tak i v testech tlakové ztráty. Snadná montáž bez nutnosti vyjmutí základní desky ze skříně se jen tak nevidí. Bohužel spona není dostatečně masivní a dochází tak k jejímu průhybu po dotažení. Majitelé skříní s prosklenou bočnicí také ocení možnost podsvícení této spony pomocí dodávaných LED. Za slušný výkon a nízkou restriktivitu si ovšem připlatíte zhruba stejně jako za Phobyu.

 

Největším překvapením testu se stal blok Stixion B-440 od českého výrobce Aquacool. Výkonově sice za ostatními bloky o něco málo zaostal, ale v testech tlakové ztráty nenašel přemožitele. Velkou pochvalu si zaslouží blok za poniklování základny, což bohužel stále není standardem a u konkurence si za tuto povrchovou úpravu musíte připlatit. Další výhodou je silikonový O kroužek, jehož trvanlivost je několikrát vyšší než u klasických NBR kroužků. Největší výhodou je ovšem cena, která je stanovena na pouhých 1198 Kč. Díky skvělému poměru cena/výkon a nízké restriktivitě si blok vysloužil ocenění „Smart buy!“.

Aquacool Stixion B-440

+ Poměr cena/výkon

+ Nízká restriktivita

+ Poniklovaná základna

+ Silikonové těsnění

- Horší výkon (v porovnání s ostatními bloky)

- Nutnost vyjmout základní desku při montáži

- Balení

 

Phobya UC-1 Extreme

+ Vysoký výkon

+ Masivní konstrukce

- Extrémní tlaková ztráta

- Cena

- Nutnost vyjmout základní desku při montáži

 

XSPC Raystorm

+ Slušný výkon i restriktivita

+ Montáž bez nutnosti vyjmutí základní desky

+ Možnost podsvítit sponu

- Tuhost spony

- Cena

 

Za zapůjčení vodních bloků děkujeme společnostem XSPC, Phobya a Aquacool.

 

Poděkování za zapůjčení komponent vodního chlazení patří společnosti JSComputers (Alphacool).