Test WD Caviar Green: 3 TB jen na čtyřech plotnách

Zelený kaviár pro nenasytné

Dalšími přírůstkem do úspěšné řady Caviar Green, disků, které mají sloužit jako levné datové úložiště s nižší spotřebou, je dvojice modelů s kapacitou 2,5 a 3,0 TB.

Asi není třeba zdůrazňovat, že snížení spotřeby výrobci dosahují především snížením otáček disku. Podobné úsporné disky už mají dlouhou dobu všichni větší výrobci – u Seagate je to řada Barracuda LP, Samsung má zase řadu EcoGreen a Hitachi zase řadu 5K.

Výrobci u úsporných disků pro stolní PC volí nejčastěji rychlost 5400 ot./min. Seagate u svých úsporných modelů používá rychlost 5 900 ot./min. Zatímco po příchodu 7200otáčkových disků patřily 5400otáčové modely mezi pomalou „spodinu“, s dalším navyšováním hustoty záznamu se i při nižších otáčkách disky dostaly na solidní rychlostí čtení a zápisu a staly se tak vyhledávaným doplňkem rychlejších systémových disků. Právě na úsporných modelech výrobci disků často poprvé v praxi zkouší plotny nové generace podobně jako v případě nových zelených Caviarů.

Zatloukat, zatloukat, zatloukat…

Western Digital už prakticky s prvními modely ze série Caviar Green začal údaj o otáčkách tutlat a schoval jej pod marketingový výraz IntelliPower, který česky vysvětluje jako „Algoritmy pro pečlivé vyladění rovnováhy otáček, přenosové rychlosti a ukládání do mezipaměti pro dosažení výrazných úspor energie a spolehlivého výkonu.“

Vágní vysvětlení tohoto termínu si kdysi hned několik zahraničních webů přebralo po svém jako možnost měnit za chodu otáčky disku. Tento nesmysl o „proměnných otáčkách“ se s disky WD Caviar Green vleče dodnes, naštěstí už se vyskytuje jen v diskuzních příspěvcích lidí, kteří si to kdysi někde přečetli a ještě v této představě žijí.

Faktem zůstává, že za pojmem IntelliPower se mohou nadále skrývat libovolné, avšak pevně nastavené otáčky – obvykle se mluví o 5 400 ot./min.

Western Digital uvedl hned dva modely, které prolomily další z bariér, které si s sebou disky vláčí z minulosti – 3TB WD30EZRSDTL a menší 2,5TB WD25EZRSDTL. Testovali jsme větší ze dvou modelů – WD Caviar Green s kapacitou 3 TB a modelovým značením WD30EZRS-00J99B0.

Na dosažení vysoké kapacity 3 TB stačily výrobci jen čtyři 750GB plotny. Disk má velkou 64MB cache. Využívá jen pomalejší rozhraní SATA 3,0 Gb/s, ale s ohledem na špičkové rychlosti čtení i zápisu a vůbec na zaměření disku to nelze označit za hendikep – maximální rychlost čtení i zápisu je pod hranicí propustnosti rozhraní. Testovaný disk je odlišen oranžovou barvou.

 

Advanced Format a 2TB bariéra

Oba nové modely využívají „Advanced Format“, novější způsob formátování fyzických sektorů na disku. Zatímco u většiny současných disků se využívají ještě 512B sektory, disky s Advanced Format jsou fyzicky formátované na 4KB sektory, které mají nižší režie a umožňují na stejnou plochu ukládat větší množství dat.

Firmware disku se pak stará o to, aby se disk navenek tvářil jako klasický s 512B sektory, aby starší aplikace a operační systémy neměly potíže s kompatibilitou.  Je to ale dvousečná zbraň. Pokud bude na disku oddíl se 4kB clustery, může se stát, že se cluster obsadí osm po sobě jdoucích 512B logických (emulovaných) sektorů, které budou rozdělené mezi dva fyzické 4kB sektory.

V takovém případě pak musí při práci s jedním clusterem místo jediného 4kB sektoru pracovat hned se dvěma a může dojít ke zpomalení čtení i zápisu. Schématicky se to dá vyjádřit nějak takto:

Moderní operační systémy a aplikace pro manipulaci s disky (přesouvání, klonování, změnu velikosti oddílu) si umí pohlídat, aby byly clustery zarovnané přímo na fyzické sektory, u starších (např. 32b Windows XP) je zapotřebí oddíly (respektive clustery) po manipulaci usadit na správné místo pomocí utilitky WD Align.

Kromě potenciálních potíží s velikostí sektorů je tu ještě další, podstatně palčivější. Starší 32b operační systémy Microsoftu jako Windows XP  a počítače s „archaickým“ BIOSem, který k bootování využívá disky s MBR (Master Boot Record), naráží na bariéru v podobě maximálního adresního prostoru 2³² bloků.

Kromě potenciálních potíží s velikostí sektorů je tu ještě další, podstatně palčivější. Počítače s klasickým BIOSem zvládají pouze zavádění z disku s MBR (Master Boot Record). Ten ale dokáže obsloužit adresní prostor o velikosti „pouhých“ 2³² bloků.

Má-li blok (sektor) kapacitu 512 B, dělá to celkově 2³² × 512 = 2 199 023 255 552 B, což je 2 048 GB, nebo přesně 2 TB (či chcete-li 2 TiB). A to je i maximální kapacita, kterou za normálních okolností na disku s MBR oddílem budete moci využívat.

Jedním ze způsobů, jak by bylo možné tento limit obejít, je vypustit mezikrok s rozsekáním 4kB sektorů na 512B bloky. Pokud by padlo omezení v podobě nutné zpětné kompatibility se staršími aplikacemi, bylo by možné adresovat 8× větší prostor, tedy maximálně 16 TB.

Pokud namísto MBR použijete novější GPT (GUID Partition Tables), lze teoreticky adresovat až 18 Exabytů (2⁶⁴).  Z takového oddílu lze i bootovat. K tomu, aby bylo možné systém z disku s GPT spouštět, byla v případě MS Windows ale dosud zapotřebí deska podporoující UEFI a instalace 64b verze operačního systému. U některých desek, které nemají UEFI, ale jen BIOS, už nyní přibyla položka EFI Boot, se kterou je možné toto omezení obejít a bootování 64b Windows Vista nebo 7 z GPT zprovoznit.

U některých alternativních operačních systémů se omezení „BIOS vs. boot z GPT“ dá obejít tím, že BIOS z GPT (přesněji z míst v GPT, která BIOS považuje za starý MBR) načte zavaděč, který už GPT rozumí a dále pokračuje v bootování z GPT.

Pokud budete disk větší než 2 TB používat jen jako sekundární pro data, můžete plnou kapacitu využít i na desce bez UEFI. Pokud deska 3TB disk rozezná, ve Windows podporujích GPT stačí ve správci disků při inicializaci namísto MBR zvolit GPT. Pokud deska správnou kapacitu disku nepozná, je zapotřebí zapojit disk přes dodávaný PCIe řadič.

Jde o jednoduchou kartičku se dvěma porty SATA 3,0 Gb/s určenou pro slot PCIe 1×. Výrobce k ní dodává i menší záslepku pro skříně s menší výškou.

Překonávání 2TB bariéry aneb co jak funguje a co ne

Následující tabulka od WD znázorňuje, jakým způsobem lze za jakých okolností disk používat.

 

Zatím ne znamená, že se na řešení pracuje ve spolupráci s výrobci desek, neznamená to ale, že se jej musíme dočkat. Některé údaje nejsou už dnes také přesné (v BIOSu u některých desek přibyla položka EFI boot, díky které lze u 64b Windows 7 a Vista z GPT bootovat také).

Ve stručnosti si proběhneme nejčastější modelové situace, které mohou nastat:

Jediný 3TB disk coby systémový na počítači bez UEFI

Pustíme standardní instalátor 64b verze Windows 7. Instalátor vám nabídne 2794,5 GB místa. Maximální velikost oddílu, který můžete udělat, je ale 2048 GB. Pokud na disku nebyly předem vytvořené žádné oddíly, Windows si standardně vyhradí na začátku disku 100MB oddíl pro systémové soubory a vytvoří druhý oddíl s kapacitou 2047,9 GB. Na disku zůstane nepřidělených (a ve správě disků nepřidělitelných 746,5 GB).

Možná si všimnete, že je aktivní možnost Rozšířit oddíl. Pokud se ale pokusíte 2TB oddíl jen o malinko zvětšit, jediným výsledkem je chybová hláška.

Po instalaci systému uvidíte ve správci disků toto uspořádání. Neděste se disku D, jde o flešku s instalačními soubory Windows 7. Pokud máte zkušenosti se správou disků s více oddíly, kurzor vám automaticky vystartuje na nepřiřazené místo a prst zmáčkne levé tlačítko, aby na volném místě vytvořil další oddíl. Chyba.

Položky pro manipulaci se svazky v kontextovém menu jsou neaktivní. Jakákoliv snaha o zužitkování volného místa skončí s chybovým hlášením. Existuje ale řešení, jak se nenechat okrást o volné gigabajty, které ještě po přepočtu z marketingových do reálných hodnot zbyly (rozdíl mezi papírovými 3 TB na polepce a reálnou kapacitou po naformátování je asi 206,03 GB).  

Asus nabízí ke svým deskám utilitu Disk Unlocker, která vytvoří virtuální disk namapovaný právě na nedostupnou oblast. Podporované jsou desky s čipsety řady Intel 30, 40 a 50, 945 a 946, u AMD jsou to desky s čipsety řady 700 a 800 a u Nvidie jsou to čipsety SLI 750a, 780a a 980a a operační systémy Windows XP, 7 a Vista.

Když vyberete v nabídce aplikace část s volným místem a výběr potvrdíte, vyskočí notoricky známá tabulka s možností výběru mezi oddílem MBR a GPT.  Jakmile si zvolíte, aplikace vytvoří druhý disk, se kterým lze v systému pracovat jako s běžnými disky. Než jej začnete používat, je dobré vyzkoušet si, co se dá v utilitě s diskem děla. Jakmile na něm budete mít data a virtuální disk chtěně či nechtěně zrušíte, nejspíš přijdete o všechna data (a že to jde překvapivě snadno) bez možnosti jejich obnovení (s ohledem na to, že se nacházejí v oblasti, která by u disků neměla být přstupná).

Disk s GPT

Ani v případě, že disk naformátujete oddílem s GPT a deska jej vidí a dokáže s ním pracovat, se z něj u starších desek s klasickým BIOSem nedá bootovat.

Datový disk vedle systémového

Nejjednodušší (a v případě disků WD Caviar Green) možná i nejčastější způsob je použití disku coby dalšího datového úložiště vedle systémového disku. V takovém případě stačí jako oddíl souborů zvolit GPT a vytvořit oddíl, klidně jediný přes celý prostor. Mezi GPT a MBR se dá ve správci disků přepínat a v případě disku s GPT lze využ celý oddíl. Zajmavé je, že pokud si budete hrát s diskem s MBR a zrušíte 2TB oddíl, volný prostor zůstane rozdělený.

 

Testovací sestava a software

Se sestavou pro měření výkonnosti SSD a HDD jste se mohli setkat už v několika posledních recenzích disků:

• základní deska Gigabyte GA-X58A-UD5, F3
• čipová sada Intel X58 (Tylersburg) a ICH10R
• procesor Intel Core i7-920 @ 4 GHz (20 × 200 MHz, Turbo a HyperThreading vypnuty)
• pevný disk Western Digital VelociRaptor VR150 (WD3000GLFS, 10 000 rpm)
• připojeno k ICH10R, zapnuto AHCI (tím i NCQ)
• operační systém Windows 7 Ultimate, 64-bit
• ovladač msahci.sys

Na testy hlučnosti  používám jiný počítač (a noční klid), jediným zdrojem hluku je tichý disk v v tlumícím boxu, grafická karta MSI s chladičem Cyclone a ventilátor zdroje:

• hlučnost okolí: 36,5 dBA (měřeno cca 20 cm od grafické karty, sestava je mimo skříň)
• pevný disk: WD10EVDS v boxu Acutake Dark Disc 2
• zdroj: EnergyKnight SS-500ET (OEM Seasonic)
• chladič CPU: pasivní
• grafická karta: MSI GeForce GTX 460 Cyclone

Iometer (databáze, file server, čtení a zápis malých
bloků)

Iometer je testem výkonu úložných zařízení, který byl vytvořen
společností Intel a později uvolněn jako open source. Jeho výhodou i
nevýhodou současně jsou neuvěřitelně rozsáhlé možnosti nastavení.
Pomocí Iometeru tak lze nasimulovat velmi různorodé praktické scénáře,
není to však úplně snadné. V tomto ohledu jsme se inspirovali na
serverech StorageReview a Anandtech.

Testy jsou prováděny na
discích bez souborového systému (unpartitioned), zpřístupněn je celý
rozsah disku a testy jsou prováděny s různou hodnotou outstanding I/Os.

Přiblížení hodnot outstanding I/Os:

• 1... náhodný přístup
• 2... jednoduchá aplikace (Windows Calculator)
• 50... běžný systém
• 100... defragmentace

Databáze

Přesně jako předepisuje StorageReview: 67 % čtení, 33 % zápisů, 100 %
náhodně, zpřístupněno 100 %, 8kB bloky.

 

Pracovní stanice

Opět dle StorageReview Workstation: 80 % čtení, 20 % zápisů, 80 %
náhodně, zpřístupněno 100 %, 8kB bloky.

Náhodné čtení, 4K

Inspirováno AnandTechem (a připraveno především na SSD): 100 % čtení, 0 % zápisů, 100 % náhodně, zpřístupněno 100 %, 4kB bloky.

Náhodný zápis, 4K

Inspirováno opět AnandTechem a fórem NotebookReview (a tentokrát se jedná o skutečnou past na levné SSD): 0 % čtení, 100 % zápisů, 100 % náhodně, zpřístupněno 100 %, 4kB bloky.

Kompletní výsledky tabulkou

Výsledky všech
změřených disků v jediné tabulce. Modře zvýrazněny jsou už právě jen
výsledky z grafů získané na sestavě s Core i7, X58 a Windows 7.

V tabulce jsou i
výsledky na starší sestavě, většina testů není limitována procesorem.
Výjimkou je hlavně Intel X25-M a jeho výkon s I/O queue > 32. Zkratka
P45 + C2D + Vista značí tedy tuto sestavu:

AS SSD Benchmark

Výsledky ve screenshotech

WD Caviar Green, 3 TB (WD30EZRS)

 

WD Caviar Black, 1 TB (WD1002FAEX)

 

WD VelociRaptor VR200M, 600 GB (WD6000HLHX)

Samsung EcoGreen F3, 500 GB (HD503HI)

Western Digital SiliconEdge Blue, 256 GB (SSC-D0256SC-2100)

WD Scorpio Black, 250 GB (WD2500BEKT)

Transcend Ultra SSD, 60 GB (fw 1881)

OCZ Agility 120GB, 128 GB (fw 1.5)

Intel X25-M Gen2 (34 nm), 160 GB (fw HD)

Kingston SSDNow V+ Gen2 (SNVP325), 128 GB

Western Digital VelociRaptor VR150, 300 GB (WD3000GLFS)

Aplikační testy: PCMark Vantage

Aplikační testy: PCMark05

CrystalDiskMark 3.0 x64, ATTO, HD Tach a Sandra

Výsledky ve
screenshotech

WD Caviar Green, 3 TB (WD30EZRS)

 

WD Caviar Black, 1 TB (WD1002FAEX)

 

WD VelociRaptor VR200M, 600 GB (WD6000HLHX)

Samsung EcoGreen F3, 500 GB (HD503HI)

Western Digital SiliconEdge Blue, 256 GB (SSC-D0256SC-2100)

WD Scorpio Black, 250 GB (WD2500BEKT)

Transcend Ultra SSD, 60 GB (fw 1881)

OCZ Agility 120GB, 128 GB (fw 1.5)

Intel X25-M
Gen2 (34 nm), 160 GB (fw HD)

Kingston
SSDNow V+ Gen2 (SNVP325), 128 GB

Western
Digital VelociRaptor VR150, 300 GB (WD3000GLFS)

HD Tach 3

Následující testy jsou svým měřením rychlostí v různých pozicích na médiu zajímavé spíše pro klasické (rotační) pevné disky.

S větší kapacitou disků nejspíš HD Tach doslouží, v případě 3TB modelu už měření evidentně přeteklo a dostalo se na konec grafu. Tam, kde by měla křivka nadále klesat k hodnotám pod 60 MB/s je místo toho zase nástup na špičkovou rychlost. Proto přikládám i snímky z HD Tune ve verzi 4.60, která už se kapacitou 3 TB dokáže srovnat.

WD Caviar Black, 3 TB (WD30EZRS)

WD Caviar Black, 1 TB (WD1002FAEX)

WD VelociRaptor VR200M, 600 GB (WD6000HLHX)

Samsung EcoGreen F3, 500 GB (HD503HI)

Western Digital SiliconEdge Blue, 256 GB (SSC-D0256SC-2100)

U pevného disku je rychlost největší na začátku (= vnější okraj plotny, stále stejná úhlová rychlost, vyšší obvodová):

Western
Digital VelociRaptor VR150, 300 GB (WD3000GLFS)

WD Scorpio Black, 250 GB (WD2500BEKT)

Teploty a hlučnost

Teploty a hlučnost

Na konci benchmarkování, kdy už byly disky rozehřáty na provozní
teploty, jsem na ně začal kopírovat 100 GB dat a po chvíli v nich i
vyhledávat řetězec. Nejvyšší dosažené teploty dle údajů ze S.M.A.R.T.
ukazuje následující graf.

Údaje těchto teplotních čidel jsem porovnal s nejvyššími teplotami
naměřenými na povrchu disku pomocí bezdotykového infračerveného
teploměru s laserovým zaměřovačem.

Takřka u všech disků tyto teploty souhlasily s tím, co ukazovalo čidlo
disku přes S.M.A.R.T., pouze u disků Samsung je realita tradičně
krutější než to, co ukazuje disk přes S.M.A.R.T (výjimkou je až nejnovější SpinPoint F3 a EcoGreen F3 s rozumnou asi dvoustupňovou odchylkou). Ještě u VelociRaptora
byl rozdíl skoro tři stupně Celsia.

 

Hlučnost
disků už nějaký ten pátek hodnotím nejen subjektivně, ale také měřím hlukoměrem. Ten ale jednak měří až od 30
dB(A) a také by pro mě bylo trochu problém zajistit skutečně nízkou
hladinu ambientního hluku, proto hlučnost měřím jen ze 2 cm. Pak se i
tišší disky snadno dostanou nad 40 dB(A) a já je mohu vcelku objektivně
porovnat. Nezapomeňte,
že použitá jednotka hluku (decibel, filtr (A) přizpůsobený lidskému
uchu) je logaritmická.

• Western Digital Caviar Green, 3 TB (WD30EZRS) – potěšily minimální vibrace. Na disku je sotva znát, zda se toč, což je dobré s ohledem na to, že jde o disk se čtyřmi plotnami. U pomalejších „zelených“ disků ale obvykle na problém s vibracemi nenarazíte.
  Otáčení ploten je velmi tiché, i když jej osadíte do odhlučněné sestavy, ze vzdálenosti větší než 20 cm už nerozeznáte, zda disk běží či nikoliv. Při náhodném čtení se hlučnost sice zvedá a z disku se ozývá mírné klepání, stále ale patří k těm nejtišším. Lépe jsou na tom jen úsporné modely s menším počtem ploten či speciální AV disky pro spotřební elektroniku.
• Western Digital Caviar Black, 1 TB (WD1002FAEX) – ač vypadá hlučnost dvouplotnového Blacku hrozivě, nemusí to být v reálu tak strašné. Zvuk je hlubší a na decibelech se podepsaly spíše přenášené vibrace. Disk nemusíte dávat ani do ztišovacího rámečku (boxu), abyste si hodně pomohli. Já jsem jej například zkusil chytit pro skříně Lian Li typickými šrouby s gumovými podložkami a snížení hlučnosti bylo skutečně markantní (a řekl bych, že alespoň v idle je disk jen o malinko hlučnější než WD6400AAKS). Jestli ho ale plánujete dát „napevno“ do skříně s ne úplně nejlepším šasi, počítejte s hlučností daleko vyšší.
• Western Digital VelociRaptor VR200M, 600 GB (WD6000HLHX) – něco jako nevyvážený kus, který by vám rozvibroval skříň snad minimálně i VelociRaptorů v IcePAK neexistuje. V poslechovém srovnání oproti WD3000GLFS jsem došel k názoru, že VR200 má trochu méně pískavý tón otáčení ploten než VR150 a celkově jej považuji za tišší. Přesto je samozřejmě zvuk ploten vyšší než u 7200otáčkových disků, v idle však celková hladina hluku není o mnoho vyšší. Při pohybu hlaviček už o sobě VR200 dává vědět, ale zjistil jsem, že se hluk opravdu hodně liší dle úlohy:
  • 52,3 dBA bylo dosaženo při současném dvojitém kopírování a ještě prohledávání disku na textový řetězec; podobně tomu bylo při startu Windows 7
  • 51,1 dBA dává velká část testu náhodné přístupové doby v HD Tachu
  • ale 57,0 dBA bylo opakovaně naměřeno při části tohoto testu (kdy hlavičky úplně blázní); toho samého výsledku lze docílit testem přístupové doby v SiSoft Sandra
• Samsung EcoGreen F3, 500 GB (HD503HI) – plotny slyšíte až z bezprostřední blízkosti, s pohybem hlaviček to není o moc jiné, testovaný kus nevibroval
• Seagate Barracuda XT, 2 TB (ST32000641AS) – Barracuda XT už jen stručně: šumění otáčení ploten je bohužel dost slyšet a má spíše vyšší tón, pohyb hlaviček je naopak překvapivě tichý (sotva převyšuje hluk otáčení ploten). Testovaný kus byl bez vibrací. U disků Seagate nelze uživatelsky měnit nastavení AAM.
• WD Caviar RE4, 2 TB (WD2003FYYS) – testovaný kus WD2003FYYS nevibroval, zato hned od spuštění o sobě dával pořádně vědět. Pohyb hlaviček připomíná zvuk hoblíku známý ze starších disků. Otáčení ploten rovněž není nejtišší, čtyři plotny na 7200 otáčkách za minutu jsou prostě cítit. Po nastavení AAM na tichou hodnotu (80h) se hluk pohybu hlaviček dramaticky sníží a disk už je použitelný v domácích a ne zcela ztišených PC (u opravdu tichých bude šumění ploten vadit asi i po umístění v silentboxu).
• Samsung EcoGreen F2 (HD154UI) – sotva slyšitelné otáčení ploten (jen s „uchem na disku“), testovaný kus bez vibrací, pohyb hlaviček je dobře slyšet i přes zavřenou skříň, není to však žádný hoblík
• Samsung SpinPoint F3 (HD502HJ) – dost zřetelně slyšitelné otáčení ploten (vyšší tón), mírné vibrace, jen tlumený a velmi kultivovaný pohyb hlaviček (seek)
• Maxtor DiamondMax 23 (STM3500410AS) – testovaný kus bez vibrací, slyšitelné otáčení ploten (nic vážného), pohyb hlaviček tlumený
• Samsung
  EcoGreen F2 (HD502HI) – testovaný kus bez vibrací, otáčení ploten lze
  slyšet uchem snad jen z deseti a méně centimetrů, seek skoro neznatelný
  (výjimkou byl pouze test v HD Tachu a Sandře, který dokáže ukázat, jak
  by to vypadalo s fragmentovanou jednotkou – i tak se jedná ale o jeden
  z nejtišších seeků mezi pevnými disky)
• Western Digital Caviar
  Green (WD6400AACS) – testovaný kus se projevoval velmi slyšitelným
  otáčením ploten – nejednalo se o klasické tlumené šumění, ale o vyšší
  frekvenci, která z mětru zní už skoro jako pískání a celkově je to
  skutečně nepříjemné, AAM je zjevně nastaveno na výkon a seek je docela
  slyšitelný. Zkoušený kus byl dobře vyvážen a tedy bez vibrací
• Western
  Digital Caviar Green (WD20EADS) – bez vibrací, zřetelně slyšitelné
  otáčení ploten (šumění), pohyb hlaviček takřka nepostřehnutelný
• Seagate Barracuda 7200.12 (ST3500418AS) – slabounké vibrace, slyšitelné otáčení ploten (nic vážného), seek tlumený
• Western
  Digital VelociRaptor VR150 (WD740HLFS) – bez vibrací, dost slyšitelné
  otáčení ploten, seek povětšinou tlumený, jen výjimečně hlasitější. Disk
  subjektivně hlučnější než dříve testovaná verze WD3000GLFS (s více
  hlavičkami a plotnami)
• Seagate Barracuda 7200.11
  (ST31500341AS) – velmi tichý seek, zřetelné otáčení ploten, bez
  vibrací, kultivované vypnutí (na rozdíl od 640GB 7200.11)
• Hitachi Deskstar 7K1000 (HDS721010KLA330) – chvílemi hlučný seek, zřetelné otáčení ploten, bez vibrací
• Samsung SpinPoint F1 (HD103UJ) – hlasitý seek, zřetelné otáčení ploten, bez vibrací
• Western Digital Caviar Black (WD6401AALS) – bez vibrací, slabý zvuk otáčení ploten, slyšitelný pohyb hlaviček
• Western Digital Caviar Blue (WD6400AAKS) – tlumený seek, slabý zvuk otáčení ploten, bez vibrací
• Seagate
  Barracuda 7200.11 (ST6340323AS) – kultivovaný seek, jen při současném
  kopírování a prohledávání souborů je občas trošku ostřejší; slyšitelný,
  ale slabý zvuk otáčení ploten; mírné vibrace testovaného kusu, hlasité
  vypnutí
• Samsung SpinPoint F1 #1 (HD642JJ) – bez vibrací, tlumený seek, zvuk otáčení ploten: slabé šumění slyšitelné jen zblízka
• Samsung SpinPoint F1 #2 (HD642JJ) – seek slyšitelný, ale ne tak moc jako u 1TB verze, zřetelné otáčení ploten, bez vibrací

AAM, shrnutí výsledků, cena

Stručné shrnutí výsledků

I když disk umožňoval nastavení AAM, žádné praktické změny jsem nepostřehl. Výkon disku se po změně nastavení lišil jen v rámci chyby měření a také hlučnost byla na stené úrovni. Je ale možné, že jde jen o nějaké problémy s kompatibilitou se softwarem pro nastavení, protože v jednom případě se po změně nastavení v AAM přes CrystalDisk Info počítač poroučel do BSOD.

Grafů bylo v recenzi asi hodně, ale to není důvodem, proč nějaké dávám ještě i do závěrečné kapitoly. Následujích pár grafů by vám mělo pomoci udělat si obrázek o výkonu a do jisté míry také výhodnosti testovaných HDD/SSD rychle a předešlých cca padesát vizuálních zobrazení výsledků mohou projít jen zájemci.

 

 

Verdikt

Verdikt

Jak už je to u disků tradicí, žádný model se nedá označit za nejlepší, vždy je to spíše otázka kompromisu a upřednostnění některé vlastnosti na úkor jiné.

Vysoká hustota záznamu na plotnu má zásluhu na tom, že při sekvenčním čtení i zápisu dosahuje disk podobných hodnot, jako 7200otáčkové disky s 500 GB na plotnu.

Jakmile ale musí hlavička poskakovat, je disk kvůli delším přístupovým časům pochopitelně pomalejší. Mezi disky ze srovnatelné kategorie je na tom ale i při náhodném čtení a dalších běžných činnostech (nejspíš zejména díky vysoké hustotě záznamu) velmi dobFře. Musíte ale počítat s tím, že s ubývajícím prostorem dojde k prudšímu poklesu rychlost čtení a záznamu, než tomu bývá u některých úsporných modelů, které kapacitu ploten neždímou nadoraz.

Ve srovnání s klasickými disky je velmi tichý a nebudete mít problém ani s vibracemi, oproti nejtišším zeleným diskům je ale při náhodném čtení o maličko hlučnější.

Poměr cena/GB je při 1,95 Kč podstatně horší, než u modelů s nejlepší hodnotou (2 TB model pořídíte za nějakých 2 500 korun, což dělá asi 1,25 Kč za GB). Pokud máte dostatek volných portů a pozic, je podstatně výhodnější pořídit za nižší cenu dva 2TB modely. Podobně špatně jsou na tom s cenou za gigabajt už jen nejlevnější 500GB, 640GB a 750GB modely.

WD Caviar Green, 3 TB (WD30EZRS)

+ Jen čtyři plotny a 750 GB na plotnu
+ dodávaný řadič
+ Nejvyšší dostupná kapacita
+ plotny s vyšší kapacitou znamenají zlepšení proti předchůdci ve všech ohledech
- Advanced Format (možné problémy s kompatibilitou se staršími utilitami)
- patří k úsporným diskům s nejhořsím poměrem cena/GB
- vyšší zahřívání (od ostatních disků se čtyřmi plotnami ale nevybočuje)
- problémy s 2TB bariérou
 

Za
zapůjčení WD30EZRS děkujeme agentuře Cvetler
& Pořízek

zastupující společnost Western
Digital