Keystone II je čip typu SoC, který v sobě spojuje až čtyři jádra Cortex-A15 se specialitou firmy TI – obvody DSP s nepříliš malebným jménem C66x. Čip je nabízen v konfiguracích s různými počty jader CPU a přidružených DSP. Můžete si tak poručit například holé dvoujádro a čtyřjádro, jednojádro s jedním DSP a tak podobně, až po královský model 66AK2H12, který má čtyřjádrové CPU a osmero DSP k tomu (ze stručného prohlášení HP lze usuzovat, že v nabídce budou jak čipy s DSP, tak bez).
Jako u jiných podobných SoC tvoří procesorová jádra Cortex-A15 klastr se sdílenou 4MB L2 cache. Jádra jsou taktována až na 1,4 GHz. DSP C66x běží na frekvenci do 1,2 GHz a každé má vlastní paměť SRAM o velikosti 1 MB. Oba „pracovní kolektivy“ jsou pak propojeny s paměťovým řadičem, 6MB L3 cache, dalšími koprocesory a perifériemi. Paměťový řadič jinak podporuje ECC (v seriózním serveru věc veledůležitá) a adresování je rozšířené na 40bitů, takže se není třeba bát 4GB limitu velikosti operační paměti.
Texas Instruments Keystone II - schéma
Na čipu je integrován například řadič USB 3.0 a PCI Express, důležitější ale bude Ethernet; procesor má pětiportový přepínač, kterým může komunikovat s dalšími uzly v systému i s vnějším světem. Součástí je hardwarová jednotka pro zpracovávání síťových paketů jakož i akcelerátor pro bezpečnostní a kryptografické úlohy. K dispozici jsou pochopitelně i technologie pro správu a kontrolu serveru.
Ve svém programu mikroserverů HP vyprodukovalo stroje Redstone (na obrázku) a Gemini. První založený na čipu Calxeda EnergyCore ECX-1000 a druhý pro změnu s procesorem x86 – serverovým Atomem Centerton. Firma tedy zřejmě nesází na jednu kartu, a čipy od TI mají asi spíše zpestřit nabídku, než nahradit uvedené procesory od konkurence. Cílovou skupinou budou nejspíše úlohy, kde přijdou ke slovu integrované obvody DSP. Tedy například síťová infrastruktura analyzující pakety, servery pracující s multimediálními daty (telefonie, kódování videa, zpracování obrazových dat). V určení čipu se dokonce mluví o superpočítačích – z osmi C66x lze totiž prý vytáhnout výkon až 384 GFLOPS ve výpočtech s dvojitou přesností (a až 1 TFLOPS při jednoduché).
Ještě nedávno jsme si mohli myslet, že čipy ARM pro servery jsou otevřeným perspektivním trhem. Mezitím se však na toto pole nahrnulo tolik firem, že lze s úspěchem pochybovat o přežití většiny z nich. Ze zavedených jmen je to Marvell (jeho CPU jsou čerstvě nasazena v Baidu), údajně i Samsung a Qualcomm, možná Nvidia a oficiálně též AMD. Proti nim dále stojí více či méně rozjeté startupy jako Applied Micro s příslibem prvního 64bitového čipu ARM na trhu a Calxeda, která má již své reálné zákazníky. Podle všeho tedy mezi těmito adepty nastane lítá řež – a to je ještě otázka, kolik procent serverového trhu se čipům ARM vůbec podaří Xeonům a Opteronům uzmout.
Zdroje: HP, The Register