Výběr ventilátoru
Jak jsem již psal v předcházejícím článku na toto téma, tak pokud myslíme na tiché ventilátory již při nákupu nového PC, máme z poloviny vyhráno. Na internetu se nachází obrovské množství testů, z českých luhů a hájů bych odkázal na velký test ventilátorů na ExtraHardware, který je opravdu velmi obsahlý. Několik obecných rad k výběru ventilátoru. Vyberte co největší rozměr, jaký se do case vejde. Typicky to v dnešní době bývá rozměr 120 × 120 mm. 12cm ventilátor podává slušné výkony při malých otáčkách.
Samozřejmě výběr ventilátoru je nutné podřídit osazeným komponentám. Pokud máte v počítači několik disků, výkonnou grafickou kartu, topivý čipset a to vše korunováno čtyřjádrovým procesorem, tak potřebujete jinak výkonné ventilátory než počítač na kterém se napíše jednou za čas mail a slouží převážně k brouzdání internetem a je osazený integrovanou grafikou, 45W procesorem a jedním diskem.
Než se podíváme na samotnou regulaci ventilátorů, tak je dobré připomenout si, jak vypadá schéma ideálního proudění vzduchu v PC:
Ale i když věnujete výběru a osazení ventilátorů velkou pozornost, tak většina jich je od výrobce nastavena na větší otáčky než je nezbytně nutné pro chladný chod vašeho PC. Potom ke slovu přichází regulace, kde máme v podstatě následují možnosti:
Softwarová regulace
Asi nejběžnější a nejjednodušší způsob regulace ventilátorů. A samozřejmě také nejlvenější, protože nás to nic nestojí. Jedničkou mezi programy pro tento účel je určitě SpeedFan, který umí nejenom regulovat otáčky, ale i sledovat čidla teplot a další užitečné “fičuriny”. Nebudu tu složitě rozepisovat jednotlivá nastavení, ale odkážu na tento článek, který obsáhle popisuje danou problematiku. Alfou a Omegou tohoto způsobu je ovšem to, aby vaše deska byla v programu podporována. Pokud tomu tak není, tak musíte zvolit jiný způsob.
Hardwarová regulace
Velmi častou a velmi diskutovanou je regulace pomocí různých technických udělátek. Buď přímo panelů, které se montují místo 5,25 záslepky, za všechny jmenujme např. Zalman ZM-MFC1 Plus nebo redukcí snižující standardních 12 V na menší hodnotu (9V, 7V a 5V), což s sebou samozřejmě nese i přiměřené snížení otáček.
Zalman Fan Mate 2 za 80 Kč umožní regulaci jednoho větráku v rozsahu 5,5–11 V. Levnější už je jen nákup výkonnového odporu, tři kablíků, smršťovací bužírky, dvou třípinových konektorů (samec, samice) a samozřejmě chvilka střihání a pájení
Problém u pevných redukcí je ten, že neumožňují pružné nastavování otáček, takže pokud si zredukujute např. 1500 otáček (skrze redukci na 5 V) na nějakých (neslyšných) 700 otáček, tak tím i přiměřeně klesne výkon ventilátoru a v případě nárůstu požadavku na výkon (začnete hrát např. hry, převádět video atp.) dojde i ke zvýšení množství odpadního tepla, tak snížené otáčky již nemají dostatek výkonu aby rozehřáté komponenty uchladily na únosnou mez. Je proto nutné najít rovnováhu mezi tichem a výkonem a nebo zakoupit takový regulátor, který umožňuje otáčky plynule měnit a vždy při větším nároku na chlazení otáčky manuálně zvýšit. Nespornou výhodou redukcí bez potenciometru je jejich cena, případně si můžete redukci vyrobit i doma. Stačí k tomu trochu elementárních technických znalostí a pájka.
Specialitka zvaná PST
Já osobně mám ovšem chlazení vyřešené poněkud jinak. V předchozím odstavci jsme se shodli, že je dobré mít u ventilátorů možnost měnit otáčky, což obzvláště teď v létě, kdy v prosluněné místnosti mohou teploty být až o 10 °C vyšší než v zimě, je velmi vhodné. Můžete to řešit manuálně (tedy, že vy budete otáčky zvyšovat dle potřeby) či SW cestou (viz. předpředchozí odstavec) a nebo všechny starosti můžete hodit za hlavu a nechat to celé na počítači respektive na BIOSu základní desky, který celou regulaci odpracuje za nás.
Jak je to možné? Jednoduše: Všechny moderní desky jsou vybavené 4pinovým konektorem, do kterého se připojuje ventilátor chladiče CPU. Ten pak mění otáčky plynule dle zátěže procesoru. Bohužel výrobci (nevím z jakých příčin) osazují základní desky pouze jedním 4pin konektorem a tak umožňují regulaci pouze jednomu ventilátoru (v počítači jsou většinou minimálně tři: IN, OUT a na CPU).
Firma Arctic Cooling ovšem vymyslela metodu jak tuto regulaci zvanou PWM nasdílet na více ventilátorů a tak skrze jeden konektor bude BIOS ovládat až pět ventilátorů ve vašem PC a plynule měnit jejich otáčky tak, aby komponenty měly optimální teplotu.
Výhody a nevýhody
Výhody tohoto systému jsou jasné: Ventilátory ve stavu bez zátěže (při jednoduché práci v systému = brouzdání netem, psaní mailů, dokumentů, tabulek, poslouchání hudby) roztočí na minimální otáčky (u mne zhruba 450 rpm) na kterých jsou velké ventilátory neslyšitelné. Musí být opravdu velké ticho (většinou hluboká noc) abych podle zvuku poznal, zda-li je počítač zapnutý nebo ne. Pokud ovšem počítač začne pracovat na plný výkon (CPU 100 %), tak BIOS roztočí ventilátory na maximum (tj. 1500 rpm). Což samozřejmě už úplně tiché není, ale to je holt cena za vysoký výkon, který potřebujete uchladit.
Nevýhody tohoto řešení? Musíte mít ventilátory speciálně připravené na sdílení signálu PWM. Ty vyrábí pouze firma Arctic Cooling. Naštěstí tyto ventilátory patří k těm levnějším na trhu (např. oproti ventilátorům značky Noctua), ale přitom jsou velmi kvalitní a z dlouhodobého hlediska více než vhodné, což je podtrženo i šestiletou zárukou. Pro zadní část počítače (OUT) doporučuji ventilátor Arctic Fan 12 PWM, který má speciální protivibrační úpravu, což ještě více snižuje hlučnost. Pro přední, nasávací, ventilátor (IN) je vhodný typ AF12025 PWM. Správně byste měli mít i na CPU chladič také od firmy Arctic Cooling např. nový a dle všeho skvělý Freezer Xtreme, ale mám v praxi ověřeno, že lze zapojit i cizí ventilátory s 4pinovým konektorem.
Zapojení PST
Vlastní zapojení je velmi jednoduché. Každý ventilátor (v mém případě dva - OUT, IN) má průchozí 4pin konektor. Namontujete je tedy do skříně, vezmete jejich napájecí 4pin konektor (který vezmete první je úplně jedno) a ten zapojíte do 4pinu na základní desce, následně do tohoto 4pinu (nezapomínejte, že je průchozí) zapojíte druhý ventilátor a nakonec do něj dáte 4pinový konektor od CPU fanu (který už průchozí není a musí být tedy zapojen jako poslední).
Takto můžete ovládat až pět ventilátorů celkem. Jde hlavně o to, že 4pin na základní desce je dimenzován na určitý odběr proudu (údajně kolem 0,8 A) a pokud byste jich zapojili více, tak by to vaše deska nemusela už utáhnout. Z každého ventilátoru (OUT, IN) vede ještě kablík pro sledování otáček. Ten zapojíte do klasického 3pinu na desce. Pokud si nechcete zaplácnout zbytečně konektory pro ventilátory na základí desce, tak tyto zapojovat nemusíte, ale nebudete vědět, kolik má který ventilátor konkrétně otáček.
Aby BIOS začal regulovat otáčky, tak musíte ještě v BIOSu tuto funkcionalitu zapnout. V menu nalezněte položku PWM a dejte AUTO (každá deska to má trochu jinak nazvané, proto pouze takto obecně). Schéma zapojení přímo od firmy AC:
A takhle to vypadá u mne v počítači. Všimněte si kaskádovitého zapojení ventilátorů (větší červený čtverec, v horní polovině) a i dvou žlutočerných kabílků pro sledování otáček, které jsou zapojené do 3pinů ve spodní části pro sledování otáček (červený čtvereček v dolní části, klepněte pro zvětšení):
Pokud se podíváte pozorně, tak uvidíte, že ventilátor OUT na zadní části case je zapojen přímo do 4pinu na základní desce a až do něj je zapoje přední nasávací IN a do něj chladič CPU Freezer Pro (bílý 4pin konektor). Netvrdím, že technologie PST je jedinou možnou cestou, ale za 200 Kč (což je cena za dva ventilátory) získáte tichý PC (alespoň co se týče přídavných ventilátorů) a zároveň i dostatečný výkon pro uchlazení výkonných komponent.
Originál článku vyšel na webu TechZine.cz.
