Celkem letos získal data ze 416 měst v 57 zemích světa. Výsledné procento „zacpanosti“ vychází z čísel, kdy na jedné straně je doba strávená v provozu při prázných silnicích a na druhé při zácpách. Tím se eliminují rozdíly ve velikosti měst a jejich infrastruktuře – tedy že i ucpané Brno projedete zřejmě rychleji, než prázdné Tokio. TomTom měří jednotlivé dny a umí určit i nejucpanější hodinu (logicky ráno a odpoledne). Nejhorším městem na světě v tomto ohledu je Bengaluru v Indii, které vykazuje průměrnou 71 % zacpanost. V Evropě je to Moskva s 59 %. Na opačném pólu jsou města Greensboro (USA) a Cadiz (Španělsko), kde prakticke neexistují zácpy. Celou tabulku si můžete prohlédnout na webu TomTomu. V Česku je na tom nejhůře Brno (30 %) a Praha (29 %). Obě města si za poslední rok pohoršila. V Brně byl nejhorším dnem z hlediska dopravy 22. květen, kdy se se 60% zacpaností dostalo na úroveň Bombaje. V Praze byl nejhorším dnem 15. květen, ale pořád to nebylo tak hrozné jako v Brně.
Na tuto míru se ale pravidelně dostává denně v pondělí kolem osmé a v pátek kolem patnácté hodiny (vůbec nejhorší čas kamkoliv jet). Z čehož také vyplývá, že výrazné procento řidíčů přes týden zůstává ve městě a v pátek pak hromadně odjede (studenti, apod.). Naopak 25. prosince byly silnice zcela prázdné (1 %). V žebříčku je ještě Ostrava s 20 %.
V Brně TomTom naměřil za rok necelých 50 milionů kilometrů (včetně dálnice, ale ne té na Vídeň, ta neexistuje). Během ranní a odpolední špičky je zacpanost v průměru lehce přes 50 %. V zácpách tak řidiči v Brně strávili za celý rok 124 hodin, více než pět dní. Na každou půl hodinu normální jízdy to dělá zhruba 16 minut navíc.
