Toshiba Satellite C75: levná domácí sedmnáctka v bílém (recenze)

Tentokrát nám zastoupení Toshiby na recenzi zapůjčilo model Satellite C75. I přes pár nešvarů šlo o zajímavý větší notebook, co určitě najde místo v leckeré domácnosti. Slušný procesor i grafiku najdete pod čistě bílou střechou, což pro mnohé zájemce bude také výrazné plus.

Toshiba Satellite C75

Design

Notebook je na první pohled určitě krásný. Nablýskané bílé plasty velmi vzdáleně připomínají jednu starší edici MacBooků, ačkoli „unibody“ tělo rozhodně není. Spodní část je klasicky matně černá, jinak ale víko, rámeček displeje, klávesnice, její okolí a opěrky notebooku jsou pěkně zářivé. Bílá dodává přístroji jistý styl.

Méně pozitivní potom je neustálá upatlanost lesklého povrchu. Naštěstí to na bílé barvě není vidět tolik jako na tmavších variacích.

Zpracování

Notebook je očekávatelně celý vyveden z plastu a ten jde snadno prohnout. Větší plochy se logicky prohýbají více, proto může „plovoucí“ plast vypadat děsivě, u levného 17,3" notebooku je to ale pochopitelné. Nic nijak zřetelně nevrzalo, a dá se předpokládat, že takto rozměrný přístroj nebudete denně přenášet, proto bych to nehodnotil jako kritickou vadu. Přesto si myslím, že by zpracování mohlo být lepší, tedy zejména bytelnější.

Celý notebook váží jen 2,7 kg, což není na danou úhlopříčku moc. Víko otevřete jednou rukou na až 140 ° a klouby drží vcelku průměrně. Za roh bych stroj nedoporučoval zvedat, ale při trochu slušnějším zacházení bych se o integritu plastů nebál.

 

Specifikace

Klávesnice, touchpad, displej a konektivita

Porty, konektivita, a notebook ze stran

Na levé straně notebooku najdete pouze konektor pro napájecí adaptér, port USB 2.0 a mechaniku DVD-RAM. Na pravé straně potom dva 3,5mm konektory pro vstup a výstup zvuku, po jednom portu USB 2.0 a USB 3.0 a pro připojení monitoru HDMI a bezšroubový D-Sub (VGA). Dále síťový port RJ-45 (Ethernet od Qualcomm Atheros) a výdech chlazení.

Přední strana obsahuje jen slot na SD karty a kontrolky dobíjení, stavu a Wi-Fi. Zadní strana je prázdná.

Máte tu také Wi-Fi 802.11a/b/g/n, a to síťovku Qualcomm Atheros AR956x a Bluetooth 4.0 + HS.

Klávesnice

S klávesnicí jsem neměl výrazný problém. Klávesy jsou příjemně zdrsněné a mají obvyklý zdvih. Zamrzi trochu vyšší hlasitost, někdy i při opatrnějším psaní. Dá se ovšem psát přesně a rychle.

Z kláves snad nechybí nic podstatného, je tu kontextová klávesa, Insert, klávesy pro pohyb v dokumentech nebo numerický blok. Caps Lock a Num Lock mají vestavěnou zelenou kontrolku (která svítí spíš kolem klávesy než skrz ni). Klávesy F1-F12 mají sekundární funkce přístupné přes Fn. Kurzorový blok je už tradičně snížen na polovinu.

Toshiba Satellite C75

Touchpad

Na touchpadu klasické konstrukce se mi pracovalo vcelku běžně. Mírně zdrsněná plocha dovolí hladký pohyb i jemně zpocenému prstu a na přesnost si také nemohu stěžovat. Nezlobil bych se ale za trochu větší celkovou plochu. Tlačítka jsou opravdu tuhá a klepání na nich celkem hlasitě cvaká.

Toshiba Satellite C75

 

Displej

Z displeje jsem byl spíš rozčarovaný. Když už ne na 15,6", tak alespoň na 17,3" displeje by se výrobci mohli naučit dávat v základu Full HD. Rozlišení je zde 1600 × 900 px, což je přeci jen subjektivně o dost lepší než 1366 × 768 px na 15,6" panelu (rozměrnější plocha i zhruba o 5 % vyšší dpi), přesto to ale není nic moc.

Ještě horší ale byla kvalita panelu. Osazená TN matrice patřila k těm méně kvalitním a zejména vertikální pozorovací úhly jsou značně omezené. Barvy nejsou příliš dobré ani na pohled, podle měření na tom je tradičně nejhůře modrá (co se týče odchylek dE94). Kontrast je špatný a podsvícení musíte vyšponovat na 70 %, abyste vůbec dosáhli 120 cd/m². Dobré TN panely, jak se zdá, vymizely.

Svítivost:  15-176 cd/m²
Kontrast: 1:73

Měřili jsme kolorimetrickou sondou Datacolor Spyder 3 Express.

Hardware, výkon

Hardware

Procesorem je tu Intel Core i3-4000M, dvoujádro Haswell na 2,4 GHz bez podpory Turbo Boostu. Hyper-Threading podporován je, jde tak o virtuální čtyřjádro. V čipu najdeme integrovanou grafiku HD Graphics 4600 na až 1,1 GHz. Operační paměti jsou osazeny 4 GB typu DDR3 na 1600 MHz efektivně. Není problém RAM rozšířit, deska nese čtyři sloty SO-DIMM.

Hlavní grafickou kartou je zde Nvidia GeForce 710M s 1 GB paměti DDR3. Grafika staví na poněkolikáté oprášeném GPU GF117 s 96 shadery architektury Fermi. Paměť je připojena přes 64bitovou sběrnici a takty se pohybují kolem 775–800 a 1800 MHz pro jádro a paměti efektivně. Přepínání karet je realizováno pomocí technologie Nvidia Optimus.

Coby úložiště slouží 750GB pevný disk s rychlostí 5400 ot./min. Jde o model Toshiba MQ01ABD075.

Výkon

Výkon byl očekávatelně nic moc. Všechno stojí nebo spíše padá s pevným diskem. Procesor je slušný,
4 GB RAM jsou standard, ale pevný disk při dnešním rozmachu SSD a různých jiných flash pamětí notně zaostává.

 

Trochu naštve vcelku zbytečná diskrétní grafika. Výkonem integrovanou HD Graphics 4600 už příliš nepředežene, jen zabírá místo, zvyšuje cenu a spotřebu a místo ní by se dalo pořídit levné 64GB SSD pro instalaci systému.

Testy procesoru

Poznámka: Procesory a grafické karty nebyly měřeny na přesně srovnatelných konfiguracích.

x264 FHD benchmark v1.0.1 64-bit

FHD benchmark také používá bezplatný x264, počítá už s 64bitovými systémy a má příjemnější rozhraní. Benchmark si můžete v připraveném vlákně v našem diskuzním fóru.

Cinebench R11.5 64-bit

Poslední verze benchmarku výkonu v Cinema 4D. Výsledek při renderingu na jediném jádru uvádíme spíše jako teoretickou zajímavost.

 

Testy úložiště, PCMark 8

AS SSD Benchmark měří jednak sekvenční i náhodné rychlosti, dále hodnotí úložiště i bodově. Používáme jej pouze pro SSD. Má také subtest Copy benchmark, který se zaměřuje na kopírování vzorku souborů – tento test používáme vždy.

CrystalDiskMark měří výkon úložiště. Zaznamenává jak sekvenční rychlost, tak náhodné čtení různě velkých bloků.

 

HD Tune měří sekvenční rychlost a přístupovou dobu.

PCMark 8 je nový nástroj, který nám Futuremark dal k dispozici ještě před jeho uvedením na trh. Funguje trochu jinak – najdete v něm několik sad testů zaměřených na různé využití PC. Sady si můžete i nastavovat podle vlastních představ.

Vždy pouštíme akcelerovanou verzi benchmarku.

Test Storage bych bral s rezervou – benchmark v něm zřejmě zohledňuje, zda má notebook samostatné SSD. Například modely s SSHD drtivě prohrávají proti hybridním zapojením, která jsou na úrovni velikých SSD – realita je ovšem poněkud jiná.

 

 

Testy herního výkonu

3DMark 11

Ještě před nedávnem nejnovějším testem grafiky od Futuremarku byl 3DMark 11. Ten už používá DirectX 11 (Shader Model 5.0) a žádnou fyziku pouze pro jednu značku. Nyní Futuremark vydal nový 3DMark (bez číselného označení verze) a my začínáme sbírat výsledky z něj.

Opět používám referenční nastavení a profil Performance (skóre je ve tvaru Pxxxx), 1280 × 720 px.

 

Opět samozřejmě přikládám i graf s výsledky skóre grafického výkonu.

Testy herního výkonu

Nejnovějším benchmarkem od Futuremarku je letošní 3DMark, tentokrát bez označení verze. Jeho velkou novinkou je přítomnost hned tří sad testů, z nichž výsledky té nejnižší jsou srovnatelné i s výsledky 3DMarku pro Android a iOS. Ačkoli výsledky vypadají značně divoce a zatím máme k dispozici jen značně omezený počet výsledků, pro informaci sem dávám grafy. Jakmile bude možné sehnat k testu i nějaký top-model konkurence, začnu ze skóre vyvozovat závěry, zatím ale 3DMark v průměrných výsledcích započítán není.

Testuji vždy s referenčním nastavením, pokud používám benchmark Fire Strike, tak s připojeným displejem alespoň s rozlišením Full HD.

3DMark: Ice Storm

Prvním testem je velmi nenáročný Ice Storm. Krásně plynule jej umí vykreslit i mobilní telefony. Výsledky bohužel nejsou příliš přesně vypovídající.

3DMark: Cloud Gate

Cloud Gate je poněkud náročnější a už vázán na platformu x86 a Windows. S výsledky je to stejné jako u Ice Stormu – staré technologie brání reálnému promítnutí výkonu.

 

3DMark: Fire Strike

Pekelně náročná část Fire Strike je pravým nástupcem 3DMarku 11. Spouštíme ji v referenčním nastavení a tedy v rozlišení 1920 × 1080 px.

 

Výdrž, provozní vlastnosti

Výdrž, hluk a zahřívání

Notebook má šestičlánkový akumulátor s kapacitou 48 Wh. Na webu můžete surfovat přes 3,5 h, což na 17,3" přístroj není úplně špatná hodnota.

• Web (Cnews.cz v Chrome, obnovování každých 15-20 s, Wi-Fi, jas ~120 cd/m²): 3:33 h

S provozními vlastnostmi jsem spokojen nebyl. Notebook je hlučný, ventilátor je jasně slyšet i v klidu, v zátěži pak až skoro zbytečně hlasitě. Regulace zřejmě není postupná, ale skokovitá, proto se někdy stane, že ventilátor při kontinuální zátěži zabere na 100 %, pak se uklidní, pak znovu zabere atd. .

V maximální zátěži se procesor rozehřál na 70 °C, grafika dosahovala podobných teplot. Notebook se zahříval zespodu v pravé části a znatelně také pod numerickým blokem nebo na pravé opěrce.

Zvuk

Dva reproduktory skryté pod podlouhlou mřížkou nad klávesnicí mají celkem čitelný zvuk a dovedou být i docela hlasité. Při vyšších hlasitostech se ovšem zvuk stává poněkud plechovým. To je ovšem obvyklý jev, a proto neznačkové stereoreproduktory nemohu ohodnotit jinak než průměrně.

 

Software

Operačním systémem je tu Microsoft Windows 8.1 v 64-bitové verzi. Za zmínku dále stojí asi jen velmi otravná zkušební verze antiviru McAfee Internet Security. Po instalaci a zavedení systému je nainstalováno celkem 38 kusů softwaru.

Závěr, plusy a mínusy

V rámci možností se mi Satellite C75 celkem líbil. Pokud sháníte domácí větší notebook do 16 tis. Kč, asi nebudete nespokojeni. Musím vyzdvihnout pěkný bílý design i vcelku nízkou hmotnost. Uvnitř tepe silný procesor a zahrajete si i méně náročné hry.

Záporů se ovšem našlo také dost. Dnešním nešvarem notebooků pod 20 tis. Kč je nekvalitní TN displej. Ten najdete i zde – se vším všudy – s nízkým rozlišením, zrcadlově lesklým povrchem, slabým podsvícením, špatnými barvami a úzkými pozorovacími úhly. Kritiku k pevnému disku nemohu směřovat moc objektivně – SSD nebo SSHD v této cenové hladině najdete jen těžko. Všeobecně poněkud vyšší hluk (klávesnice, touchpad, ventilátor) může a nemusí v domácnosti vadit.

Toshiba Satellite C75

I přes své neduhy není Satellite C75 na trhu situován špatně, za danou cenu to už o moc lepší nebude. Chybu s ním neuděláte, a pokud byste chtěli vybírat jinde, z konkurentů se můžete poohlédnout třeba po Lenovo IdeaPadu G710, HP ProBooku 470 nebo jiných podobných strojích.

 

+ velký notebook s pěkným bílým designem
+ přijatelná cena
+ slušný procesor i grafika
+ relativně nízká hmotnost

− nekvalitní TN displej (bohužel i u konkurence)
− zbytečná diskrétní grafika vs. absence SSD nebo SSHD
− hlučný provoz, touchpad i trochu klávesnice 

Hodnocení: 70 %

 

Specifikace

Galerie fotografií, screenshoty