Názory k článku Toshiba chystá speciální rychlou NAND proti Optane: XL-Flash přinese zpět záznam SLC

A k čemu by vám bylo, kdyby to fungovalo 20 či 30 let?
Před 22 lety jsem si za 10 tisíc korun koupil HDD 3,5 GB. Máte pocit, že bych měl řešit, jestli je nebo není funkční?
Nebo tu mám 64 MB flashku, asi 16 let starou, co má zcela jistě SLC buňky. Vy byste možná ocenil, že ještě funguje, ale mně je to v podstatě ukradené, protože funkční i nefunkční má pro mě stejnou cenu, tedy skoro žádnou. Mám ji spíš na památku.
To s tou vaší hustotou nechápu. Myslíte hustotu tranzistorů?

Nižší životnost přináší výrazně nižší cenu. A tu já ocením daleko víc, než nějakou životnost. Ta životnost je totiž i u těch moderních disků při běžném užívání výrazně delší, než je doba, kdy má člověk ten disk v počítači.
Takže vám vadí, že disk má sice větší kapacitu, ale stejně paměťových buněk? Já myslel, že disk se kupuje kvůli kapacitě a ne kvůli počtu buněk. Představte si to jako papír a třeba oslí kůži. Oboje bude mít formát A4. Na ten papír dokážete zapsat daleko víc informací jednoduše proto, že dokážete použít menší písmo. Na tu oslí kůži nedokážete psát tak drobně a tak se tam tolik informací nevejde. A přitom počet cm2 plochy je stejný.

Ano umí to lecktery prohlížeč. Na it webu by jste si snad mohl poradit sám.

Pletete se určitě a zjevně ani nechápete rozdíly mezi SLC, MLC etc. a nechápete zjevně ani princip morálního zastarání hardwaru.

V jednoduchosti. SLC, MLC, TLC i QLC mají pokud jde o fyzické rozměry buňky srovnatelné. Rozdíl je především v tom, že zatím co SLC buňky zvládnou zaznamenat dvě různé úrovně napětí (typicky vybito/nabito), které reprezentují jeden bit nabívající hodnoty 0 nebo 1, tak u MLC buněk jedna buňka zvládne zaznamenat čtyři různé úrovně napětí. Už tedy musí rozlišit nejen nabito vs. vybito, ale i něco mezi, čímž zaznamená jedna buňka 2 bity. U TLC a QLC roste počet hodnot na buňku exponenciálně. Tedy TLC uloží 8 hodnot (3 bity) na buňku a QLC uloží 16 hodnot (4 bity) na buňku. To samozřejmě znamená i 2x (MLC), 3x (TLC) nebo 4x (QLC) častější manipulaci s každou buňkou. V důsledku tedy roste množství dat, které můžete uložit na stejnou plochu, roste ale i náročnost zápisu i čtení, kvůli čemuž klesá rychlost zpracování čtení/zápisu, samozřejmě klesají výrobní náklady a cena, protože pro vytvoření 1GB uložiště vám stačí polovina/třetina/čtvrtina buněk a taky klesá životnost. Ale vzhledem k tomu že i u TLC SSD disků se podle zkušeností zjevně bavíme o životnosti v domácím použití řádově 5 let (možná i víc) a vzhledem k tomu že za posledních 5 let klesla cena SSD asi tak na čtvrtinu a zároveň nejen díky NVMe rostou i rychlosti čtení a zápisu, tak stejně po pěti letech je průměrný SSD morálně zastaralý. Já třeba kupoval do domácího PC před cca pěti lety 128 GB SSD za cenu přes 4tis. a i když je do teď plně funkční, loni jsem si koupil 500 GB SSD za cenu kolem 5tis.

MLC, TLC a QLC má rozhodně všechno společné s hustotou záznamu, což jako koncový zákazník v domácnosti oceníte nejvíc, protože za stejnou cenu si můžete koupit výrazně větší SSD, nebo stejně velké SSD za zlomek ceny. Zároveň díky tomuto vývoji ani vy jako zákazník nepotřebujete aby SSD fungovalo 20 až 30 let, protože za 5 let bude morálně zastaralý a zralý na výměnu. Navíc za 20 let stejně nebudete mít současný počítač, protože vám umře základní deska a budete muset upgradovat na novější generaci, která už za těch 20 let pravděpodobně ani nebude mít SATA konektor. Pokud si dneska koupíte nový notebook kolem 20-25tis., často v něm už je M.2 disk a 2,5" SSD nejspíš za pár let nebudete mít kam v notebooku dát kvůli tloušťce notebooku. Mimochodem i ty "extrémně spolehlivé" HDD mají průměrnou životnost cca 5 let. A pokud neselže po té době řídící elektronika a ani se na něm neobjeví vadné sektory, garantuji vám, že se u něj opotřebením sníží rychlost čtení a zápisu tak, že stejně budete muset koupit nový disk. ;-)

A pokud chcete nějaké relevantní informace k tomuto tématu, tohle bude vhodnější článek než ty na které se odkazujete: https://www.dps-az.cz/soucastky/id:53616/neni-nand-jako-nand

Pochopil jste to špatně. Ty buňky jsou cca stejně velké (2D rozměr), ale mají různě velkou kapacitu. MLC 2x větší, TLC 3x větší a QLC 4x větší. Cenově to vychází ještě jinak, protože postupem času se vrství čím dál víc buňek na sebe. A čím víc vrstev, tím větší kapacita v jednom čipu a tím méně pouzder je potřeba, takže tam dochází k nějaké úspoře.
A pro vaši informaci, tohle není rozhovor. Já vám vysvětluju to, co vy nechápete.