Základní třídění skříní
V první řadě je třeba si uvědomit, že počítačová skříň, nebo také anglicky „case“, jak se již i v ČR vžilo, je společně se zdrojem úplným základem počítače. Můžete vlastnit x-jádrový procesor, vícečipové grafické řešení, veliké diskové pole a mnohokanálovou zvukovou kartu, ale pokud takovouto sestavou osadíte do nevhodné skříně (a mnohdy se stane, že ani neosadíte), zaděláte si jen na problémy. Ty můžou být různé – od kolize komponent, přes přehřívající se počítač až k zbytečně vysoké úrovni hluku. Můžete jistě namítnout, že máte pořádné „dělo“ v obyčejné skříni za několik stovek a vše funguje jak má, nicméně to nemusí trvat věčně. Další věcí, která stojí za zamyšlení při výběru, je ta, že skříň dozajista přežije pomalu zastarávající komponenty a sestav se v ní může objevit několik. Investice to bývá dlouhodobá.
CoolerMaster CM690 – jedna z nejlepších skříní v poměru cena/výkon
Jak při výběru tedy postupovat? V základě je nutné mít představu o tom, co vše bych ve skříni chtěl mít, kolik může zabrat v místnosti místa, jaký má mít design a kolik jsem za to ochoten zaplatit. Postupně zde proberu jednotlivé vlastnosti skříní, na které při výběru dávat pozor.
CoolerMaster Sileo 500
Na velikost záleží
Na trhu je pět základních velikostí a tvarů skříní: bigtower, middletower, minitower, desktop a cube. První tři jsou klasické věže, liší se od sebe počtem externích a interních pozic pro mechaniky a pevné disky. Desktop je typické řešení ala IBM PC, víceméně tower položený na stranu. Cube je relativně novým vynálezem, jde o mezistupeň mezi desktopem a towerem, z čehož plyne tvar ne nepodobný kostce (od toho tedy angl. cube – kostka). Je samozřejmé, že je zbytečné mít obrovský bigtower, ve kterém bude micro-ATX deska a jeden pevný disk, nebo naopak snažit se nacpat výkonné herní PC do malinkého desktopu. I když i to při vhodném výběru jde.
Která je ale ta pravá pro nás? Výběr v této oblasti je nejdůležitější z dlouhodobého hlediska, proto tedy myslete hodně dopředu. Z osobní zkušenosti vím, že uspěchané nákupy skříně se mohou nepříjemně prodražit. Jste si opravdu jisti, že vám stačí malý minitower nebo desktop a nikdy nezatoužíte po počítači s dlouhou grafickou kartou, nebo po více pevných discích? Nebo naopak, chcete bigtower, protože počítač je přeci váš způsob života a větší je lepší? Co když časem zjistíte, že vám takové monstrum pouze hyzdí místnost a vy jej nemáte kam dát? Jak říkám, myslet dopředu.
Rozumným kompromisem jsou middletowery se čtyřmi až pěti 5,25“ pozicemi a obvykle čtyřmi až šesti interními 3,5“ pozicemi pro pevné disky s možností instalace ATX desky. Ano i základní desky mají své velikostní formáty. Existují jich desítky, ale většina z vás má dozajista ATX eventuálně micro ATX desku. Toto si při výběru ověřte ve specifikacích dané skříně, jestli se do ní vaše deska vůbec vejde. Platí, že micro ATX deska se vejde do skříně pro ATX desku, ale ne naopak.
Jestliže máte v plánu delší grafickou kartu, zjistěte si, jestli se vám bezproblémově vejde do case a zda nebude kolidovat s pevnými disky.
Skříň může dostát i takovýchto tvarů. Recenzi této skříně najdete zde
Výběr materiálu a chlazení
Dnes se vyrábějí ve většině případů skříně buď z oceli, nebo z hliníku, oboje s plastovými doplňky. Který je lepší, se paušálně nedá rozhodnout, záleží spíše na tom, jak dokázal výrobce využít výhod a vyvarovat se nevýhodám daného materiálu. Pokud vám to rozpočet dovolí, díval bych se raději po hliníkových skříních. Jejich výhody přeci převažují nad nevýhodami. Za prvé, hliník lépe vede teplo a jeho odvod od komponent bude rychlejší. Za druhé, hliník je lehký, takže skříň nebude zbytečně těžká, což se může hodit třeba při přenášení na lan party. Za třetí, je lépe opracovatelný – v případě, že budete do své skříně chtít zasahovat, půjde to mnohem snáze.
Samozřejmě najdou se i nevýhody, tou hlavní je asi cena, následovaná pevností. Stejně široký plech z oceli bude pevnější jak z hliníku. Hliník má ještě jednu výhodu, ale ta je dost individuální, tak jí uvádím mimo. Pokud je dobře zpracovaný, vypadá podle mě mnohem lépe, než samotný lak. Pozor i na populární okna z plexiskla. Oproti „poctivému“ plechu propustí více hluku. Nejde ale pouze o druh materiálu, ale i o jeho šířku. Levné skříně nedosahují na bočnicích ani 0,6 mm a šasi je na tom obdobně. Takovéto skříně trefně vystihuje pojmenování „papírák“, protože skříň se opravdu chová, jako by byla z papíru. Solidní výrobky mají alespoň 1mm bočnice ze SECC oceli a šasi je v kritických místech ještě silnější.
Kartáčovaný hliník v celé své kráse (zdroj: www.lian-li.com)
Chlazení a hluk
Chlazení a hluk jdou vždy ruku v ruce. Nebudu se zde zabývat vodním chlazením a extrémnějšími metodami, to by samotné vydalo na několik článků, ale pouze chlazením vzduchem. Jako první věc bych rád podotknul, že skříň samotná žádný hluk nevydává, jde o osazené komponenty a jejich chlazení. To, čemu se říká tichá skříň, je ve skutečnosti soubor vlastností case, které předurčují, jak bude hluk vydávaný chlazením a pevnými disky schopná eliminovat. To je oblast, kterou většina výrobců ještě donedávna zanedbávala a část jich jí zanedbává stále.
Dnes už i v těch nejmenších skříních můžeme vidět pozice pro 120mm ventilátory, což je velikost, která je nyní prakticky standardem. U této velikosti je totiž velmi dobrý poměr protlačeného vzduchu a vyprodukovaného hluku. Menší ventilátory se musí pro protlačení stejného objemu vzduchu točit výrazně rychleji. Řešení v podobě dvou menších ventilátorů také není k zahození.
Samotná pozice pro tuto velikost ventilátoru ale nestačí. Musí být i dobře vyřešena mřížka, která ventilátor chrání. Ideální je, pokud zde žádná mřížka není, nebo když se jedná o mřížku z kulatého drátu, jenž vzduchu klade minimální odpor. Proč je to ale tak důležité? Vzduch z ventilátoru průchodem mřížkou naráží na její okraje, tvoří se turbulentní proudění a vzniká nepříjemný aerodynamický hluk. Další věcí je to, že nevhodné perforace mohou dopadnout tak, že většina plochy výdechu je kryta plechem a ventilátor se dusí. Vzdálenost mřížky od ventilátoru je také důležitá, čím je od něj více vzdálená, tím je hluk menší. Samozřejmě mřížka jde snadno vyštípat čí vyříznout, ale nač se zbytečně namáhat, když existují i hotová řešení.
Ideální řešení mřížky ventilátoru (zdroj: www.silverstonetek.com)
Rozmístění větráků, umístění disků a zdroje
Rozmístění je trochu věda
Rozmístění a orientace ventilátorů je také častým dotazem v různých diskusních fórech. Ideální je dosáhnout ve skříni podtlaku, tzn. mít větší celkový výstup vzduchu, než jeho vstup. Tím dosáhneme toho, že se do skříně bude vzduch dostávat samovolně všemi perforacemi bez nutnosti dalších ventilátorů. Určitě bych nedoporučoval kupovat skříň, která nemá alespoň jednu zadní a jednu přední pozici pro 120mm ventilátor, nebo alespoň zadní pozici o průměru 120 mm a menší přední. Pokud toto skříň splňuje, osadíme jí tak, aby byl vpředu vzduch nasáván a vzadu vyfukován. Pozice na bočnici doporučuji ucpat, pouze narušují proudění vzduchu skříní.
Teď již víte něco základního o ventilátorech, otázkou ale je, jak to použít při výběru? Opět je třeba se rozhodnout, zda vám jde spíše o maximální možnosti chlazení, nebo o minimální hluk počítače. Pokud je vaší odpovědí první varianta, koukejte po větších skříních bez dvířek, s více pozicemi pro ventilátory, s dostatečně perforovaným předkem a dobře vyřešeným vnitřním prostorem.
Jestliže je vaší prioritou ticho, sledujte tloušťku použitého materiálu, perforace, kterých by mělo být jen nutné minimum, dobře navrhnuté mřížky, systém uchycení disků a pokud vám nevadí složitější přístup k mechanikám, tak i případná dvířka. Ty mají výhodu v tom, že tvoří další bariéru hluku. Negativní dopad je ten, že tvoří i bariéru pro přístup vzduchu, takže to musí mít výrobce dobře vyřešené.
Solidní výrobci umožnují dvířka nasadit oboustranně (zdroj: www.lian-li.com)
Uchycení disků
Čas SSD (solid state disk) ještě nenastal a tak je jedním z hlavních problémů výběr pevného disku a jeho uchycení. Vibrující skříň není nic příjemného. Na toto téma tu již jeden článek byl, tak vás na něj odkážu, vše důležité v něm naleznete.
Umístění zdroje
V mnoha skříních můžete vidět, že se zdroj přesouvá z horní části skříně do části spodní. Co je lepší, opět záleží na konkrétní implementaci od výrobce. Pokud je zdroj několik málo milimetrů nad zemí a ještě chybí prachový filtr, nemusíte už v místnosti tak často luxovat. Naopak, použití vyšších nožiček skříně a prachového filtru znamená, že zdroj se bude starat pouze sám o sebe a nebude nasávat teplý vzduch, který by zapříčinil zbytečně vysoké otáčky na jeho ventilátoru. To s sebou nese ale i nevýhodu, přijdete o jeden vyfukovací ventilátor a k vytvoření podtlaku tak bude potřeba o ventilátor více. Navíc se může jednoduše stát i to, že vám napájecí kabely nedosáhnou až k vrchním konektorům na desce, předem si tedy zjistěte délku kabelů zdroje.
Vzhled
Nebudu vás přesvědčovat o tom, co je pěkné, nebo ne, to je věc velmi subjektivní. Nicméně spíš bych chtěl dát několik praktických rad v oblasti povrchové úpravy. Lesklý tmavý povrch vypadá fantasticky, ale jen do doby, než na něj sáhnete, nebo na něj nedopadnou první smítka prachu. Někteří výrobci ke svým skříním rovnou přibalují hadříky na leštění. Pokud tedy nejste fanoušci denního leštění a utírání prachu, koukejte spíše po matné povrchové úpravě.
Rozhodovací schéma
V předchozích odstavcích jsme shrnuli teoretické základy výběru skříně, které doporučuji nastudovat a podle nich vybrat. Pro snazší rozhodování jsem připravil rozhodovací schéma s konkrétními problémy, požadavky a modely skříní. Vždy jsem se snažil vybírat takové skříně, aby po vzhledové stránce nikoho neurazily, případně bylo uvedeno modelů více. Pokud se na všechna schémata podíváte, asi vám přijde divné, proč je většina polí zašedlá. I když jsem procházel snad všechny možné výrobce, výrobky odpovídající podmínkám jednoduše nenabízejí, týká se to hlavně skříní pro micro-ATX desky. Pro další zjednodušení jsem nepsal jeden model skříně do více políček, aby nevznikal zmatek, ale logicky si snad každý odvodí, že skříň, do které se vejde dlouhá grafická karta a hodně pevných disků, dozajista pojme i systém s kratší kartou a jedním, dvěma harddisky.
Pro přehlednost bylo vytvořeno několik kategorií podle ceny tak, abyste mohli najít řešení ve vašich finančních možnostech. Pro orientaci ve schématu je v každém uvedena legenda. Nebylo možné zahrnout každý existující model, jestliže máte nějaké zajímavé tipy, nebojte se je zveřejnit v diskusi pod článkem, schémata se mohou doplnit podle vás.
0–1500 Kč
1501–3000 Kč
3001–4500 Kč
4500 Kč – pro milionáře
