Transcend aXeRam 2400 MHz CL9 – když vám obyčejné paměti nestačí

Na současném trhu operačních pamětí se již vyskytuje mnoho vysokofrekvenčních kitů a mnohdy ani ne za nějak extrémní částky. My si pro vás připravili speciální recenzi jednoho z nich, který je zajímavý především svými výsledky a také cenou. Model aXeRAM 2400 MHz CL9 od společnosti Transcend je po světě převážně chválen a vzhledem k ceně, za jakou se pohybuje na českém trhu, jsme se rozhodli ho pro vás otestovat.

Vliv frekvence operačních pamětí na výkon vám připomene článek z minulého roku, kdy jsme testovali ještě na platformě s procesorem Intel Core i7-870 a základní deskou Gigabyte P55A-UD3. V dnešní době je již několik dalších platforem, které dokážou z RAM vymáčknout naprosté maximum. Jmenovitě Intel Ivy Bridge, AMD Bulldozer a AMD Llano. Konkrétně Ivy Bridge dokáže využít i paměti se specifikovanou frekvencí 2800 MHz, což ještě nedávno byl maximálně zbožný sen všech nadšenců.

 

Ač jsme vám ještě minulý rok radili, že se nevyplatí investovat do vysokofrekvenčních modulů, dnes už si tím nejsem popravdě tak docela jist. Přeci jen rozdíl v taktu mezi levnými 1600MHz a takovými 2800MHz moduly je už mnohem větší, než když jsme testovali výkon při maximální frekvenci 2000 MHz a s časováním CL9, kdy se výkonový rozdíl držel v rozmezí 0–5 %. Jestli však výkon nějak výrazněji stoupne, na to se podíváme někdy v budoucnu na platformě Intel Ivy Bridge. V této recenzi se ale budeme věnovat jednomu konkrétnímu kitu bez výkonového porovnání, tak jako v předchozích recenzích operačních pamětí.

Jelikož jsme paměti obdrželi pouze v provizorním balení, nemůžeme vám ukázat, jak vypadá to originální, které dostanete po koupi v obchodě. Skoro jistě se však nebude příliš lišit od balení ostatních výrobců. Na první pohled zjistíte, že jsou moduly chlazeny. Jedná se o poměrně hrubé hliníkové pasivy, jejichž žebrování je však mírně vyšší a může tak nastat kolize s chladičem procesoru. Co se účinnosti týče, jsou naprosto dostatečné a ani po zvýšení napětí není potřeba paměti ofukovat.

Štítek prozrazuje, že výrobce s dalším přetaktováním počítá a teoreticky jej i garantuje, což značí plusko za hodnotou frekvence. Mnohé by mohlo překvapit časování CL9 (9-11-9-24) při této frekvenci, ale věřte, že to ještě moc výjimečné není ani při deklarovaném napětí 1,65 V. Nalevo od čárového kódu jde trochu vidět stříbrná část, která značí, že jsou paměti kryty doživotní zárukou.

Každý z modulů má velikost 2 GB, což je sice na dnešní dobu už poměrně málo, když se dají běžně sehnat moduly o čtyřnásobné kapacitě, ale musíte myslet na to, že se jedná o paměti pro nadšence, kteří se až tolik na poměr cena/kapacita nedívají a jde jim především o jakousi exkluzivitu.

Použité paměťové čipy jsou specialitou aXeRAM 2400 MHz CL9. Výrobce totiž osadil čipy značky PSC, které jsou synonymem pro výborné přetaktování, což se, jak uvidíte v následující kapitole, potvrdilo.

 

Představení kitu, použité čipy a specifikace

Přetaktování nejen „na vzduchu“, závěr

Přetaktování nejen „na vzduchu“, závěr

Tento test je v něčem dosti výjimečný oproti předchozím. Dosud jsme paměti testovali vždy pouze bez dodatečného chlazení a s výchozím napětím. Jelikož se jedná o extrémní kit, je třeba udělat i extrémní testování frekvencí. Zvolili jsme suchý led pro chlazení a zkusili pokořit český rekord v maximální frekvenci. A povedlo se!

Jako základ posloužila deska Asus Crosshair V Formula a procesor AMD FX-8150. Procesory AMD Bulldozer mají velmi povedený paměťový řadič, který často dokáže paměti vytáhnout na úplnou hranici jejich možností. Extrémní test tudíž nebyl žádným problémem. Samozřejmě jsem vás nemohli ochudit o testování stability „na vzduchu“ a s výchozím napětím. Jak uvidíte za chvíli, v obou případech se aXeRAM 2400 MHz CL9 předvedly v tom nejlepším světle.

 

Maximální stabilní přetaktování běžně v sestavě

Začali jsme od nejnižšího „možného“ časování. CL5 bylo možno sice také nastavit, ale s frekvencí jen něco málo nad 1100 MHz. Proto jsme zvolili časování CL6. Kdo by řekl, že to nad 2000 MHz nepůjde, šeredně by se zmýlil. Dosáhli jsme totiž až na 2200 MHz při výchozím napětí a časování 6-10-6-24. Někteří z vás by jistě namítli, že to ale není CL6. CAS Latency je pouze první hodnota časování, která má také na výkon největší vliv. Jelikož mají tyto paměti čipy PSC, je potřeba „zhoršit“ hodnotu tRCD, jelikož by s nastavením 6-6-6-24 nenabíhaly třeba ani na 1500 MHz. Nejsou to však jediné dnešní čipy. Obdobně to je u modelů od Samsungu, Hynixu a Micronu, což jsou největší výrobci paměťových čipů vůbec.

Pokračovali jsme s časováním CL7. Opět jsme nechali hodnotu tRCD zvýšenou a zkoušeli maximální stabilní frekvenci při výchozím napětí 1,65 V. Frekvence se o moc nezvýšila a dostali jsme se „pouze“ na 2268 MHz.

S CL8 jsme již však zaznamenali významnější nárůst. Z 2264 MHz jsme se pohli až na téměř 2400 MHz. To je zároveň výchozí frekvencí tohoto kitu, což znamená, že jsme byli schopni časování snížit o jeden „stupeň“ při zachování frekvence i napětí. V takovýchto výšinách poměrně slušný výsledek.

Konečně se dostáváme k vychozímu časování 9-11-9. Zde už jsem bohužel narazil na limit v podobě paměťového řadiče procesoru, který mi se vzduchovým chlazením nedovolil jít se stabilní frekvencí pamětí nad 2540 MHz. Z rychlého otestování na platformě Intel Ivy Bridge máme ověřeno, že tyto paměti zvládnou se stejným časováním a výchozím napětím i 2580 MHz a s mírně zvýšeným napětím i přes 2600 MHz.

Extrémní přetaktování za pomoci suchého ledu

Základní desku jsme museli pořádně zaizolovat, aby zbytečně nenamrzala a jeden z modulů jsme obtočili termoizolací armaflex, která posloužila jako jakási nádobka pro obsypání suchým ledem. Ten je z hlediska praktičnosti mnohem lepší, jelikož není potřeba pro paměti vyrábět speciální komín, ale stačí i takové provizorní řešení. Aby nedošlo k omezení paměťovým řadičem a nebezpečným napětím, procesor jsme také chladili suchým ledem.

 

Během taktování jsem nenarazil na sebemenší problém a jeden 2GB modul běžel naprosto nádherně. Nakonec se mi podařilo validovat frekvenci 2984 MHz při časování CL12. Jedná se zároveň o nový český a slovenský rekord v maximální možné frekvenci RAM. Frekvence je to sice pěkná a do nedávna hodně výjimečná. Bohužel se časy mění a kombinace procesorů Intel Ivy Bridge a operačních pamětí s čipy Hynix H9C či novými 30nm Samsungy podávají naprosto monstrózní výsledky (bavíme se ale pouze o maximální dosahované frekvenci, nikoliv o kombinaci frekvence a časování) a nebývá problém provozovat čtyři 4GB moduly při 3000 MHz. Ale nebojte se, máme v plánu zkusit i něco takového právě se zmíněnými komponenty a překonat tak v ČR a na Slovensku poprvé hranici 3 GHz.

 

Závěr

Tak co říkáte? Myslíte, že si Transcend aXeRam 2400 MHz CL9 nějakého zájemce najdou? Já osobně si myslím, že i přes svou dnešní „nevýhodnost“ ano, jelikož se stále mezi námi najde mnoho počítačových nadšenců, který se na poměr cena/kapacita až tak nedívají, naopak je zajímá exkluzivita a co takové moduly dokážou.

S naprostým klidem je mohu doporučit všem overclockerům, protože se jedná o paměti, které je při hledání nejlepšího poměru frekvence/časování nezklamou. Výsledek 2200 MHz CL6 s výchozím napětím 1,65 V je velmi dobrý a pokud bychom napětí zvýšili na zhruba 1,8 V, což je rozumné maximum na vzduchu s paměťovými čipy PSC, myslím si, že by takových 2300–2400 MHz při zachování časování nebyl žádný problém.

+ použité paměťové čipy
+ vynikající možnosti přetaktování
+ nízké zahřívání
- špatný poměr cena/kapacita
- kvůli bodu výše jsou nevýhodné pro běžné použití 

Cena: přibližně 1250 Kč (10. 7. 2012)

Za nekompromisní přetaktování a naprosto vynikající možnost ladění udělujeme paměťovému kitu Transcend aXeRam 2400 MHz CL9 ocenění We want it!.