Tři desky střední třídy pro Haswell: je lepší Asus, Gigabyte nebo MSI?

Po fórech opět kolují různé debaty o tom, který z trojice známých výrobců základních desek Asus, Gigabyte a MSI má kvalitnější modely. Vzhledem k tomu, že již nějakou dobu máme v testlabu Gigabyte Z87X-UD3H, kterou jste již mohli vidět v preview společně s G1.Sniper 5, využili jsme toho a k ní vybrali další dvě základní desky od Asus a MSI pro porovnání.

Těmi jsou Z87-Pro a Z87-GD65 Gaming. Herní model od MSI byl zvolen z toho důvodu, že MSI v současné době má nejvyšší ne-herní model Z87-G43, což pro tohle srovnání není zrovna ideální. Podle informací, co máme, ani ve vyšších cenových hladinách jiné série než Gaming, MPower a XPower čekat nemáme.

Nejlevnější z testovaných desek je Gigabyte Z87X-UD3H, která za svou cenu 4100 Kč nabízí poměrně bohatou výbavu. O něco dražší je MSI Z87-GD65 Gaming za cenu necelých 4300 Kč. Ta nenabízí až tak bohatou výbavu, ale poskytne kvalitní síťový čip Qualcomm Atheros Killer E2205 a slot mSATA. Nejdražší je Asus Z87-Pro, jež k už tak relativně bohaté výbavě přidává integrované Wi-Fi a Bluetooth. Jak srovnání desek dopadlo, to vám samozřejmě zatím neřekneme, budete muset pročíst celý test a pak se případně ztotožnit se závěrečným verdiktem.

 

Specifikace

Jak jistě tušíte, všechny základní desky mají čipovou sadu Intel Z87, která oproti Z77 přináší více nativních konektorů SATA 6 Gb/s a portů USB 3.0. Na jednotlivé tabulky specifikací se můžete podívat níže.

Jak si vedou Asus, Gigabyte a MSI ve střední třídě?

Asus Z87-Pro – nové „zlato“-černé zbarvení. Sekne jí to?

Asus Z87-Pro – nové „zlato“-černé zbarvení. Sekne jí to?

Poslední čtyři generace základních desek Asus pro procesory Intel (čipové sady P55, P67, Z68, Z77) se nesly v tradiční modro-černé barevné kombinaci. Návrháři v Asusu však již cítili, že je potřeba udělat nějakou změnu. Ta přišla v podobě nové „zlato“-černé kombinace. Ptáte se, proč dáváme zlato do uvozovek? Ono, jak budete moct vidět na fotografiích, tak o zlatou se jedná akorát v případě pasivů, ale rozhodně ne slotů. Mnoho lidí tuto změnu kritizovalo a na tuto novinku vznikla již řada pro Asus ne zrovna vtipných meme, které tento krok zesměšňují.

 

Malou změnou prošlo i balení, které není lesklé, ale matné a také se nese ve zlato-černé barevné kombinaci. Žádných dalších zásadních změn se nedočkalo. Ono taky proč investovat zbytečně prostředky do návrhu nových krabic, které zajímají mizivé procento zákanzíků.

Asus Z87-Pro

Příslušenství obsahuje to podstatné, co by obsahovat mělo: instalační DVD, manuál, čtyři kabely SATA, záslepku zadního I/O panelu, anténu pro WiFi a Bluetooth a SLI můstek (CrossFire můstek se dává ke grafickým kartám).

Asus Z87-Pro

Abych se přiznal, tak přestože po vzhledové stránce vypadá deska v reálu o dost lépe než na fotkách, jsem k tomuto zbarvení skeptický – kritika v diskuzích jednoduše převažuje nad chválou. Rozložení součástek je standardní.

Asus Z87-Pro

Asus Z87-Pro

Napájení procesoru je dvanáctifázové, kdy se vstupních 12 V mění na nějakých 1,8 V (vstupní napětí procesoru). Pokud by se vám to zdálo hodně, nenechte se oklamat, tohle napětí se totiž v procesoru dále reguluje na různé hodnoty podle jeho částí (jádra, řadiče,...). O chlazení MOSFETů se starají dva hliníkové pasivy, které se při zátěži zahřály pouze na 40 °C, což je příjemná změna oproti předchozím generacím.

Asus Z87-Pro

Zlatý hliníkový pasiv chladí taktéž můstek Intel Z87. Při testech se dostal právě na nějakých 37 °C, což je také rozumná teplota.

Asus Z87-Pro

Rozšiřujících portů USB 2.0 má Z87-Pro až nad hlavu, jelikož až osm portů nemá snad žádná počítačová skříň a tak jediné využití je pro brackety do zadních pozic. V pravém spodním rohu se nachází i jeden z konektorů pro ventilátory. Mezi těmito konektory a konektory SATA můžete vidět i dva posuvné přepínače, které slouží pro aktivaci funkcí TPU a EPU.

Asus Z87-Pro

Všechny sloty pro rozšiřujcí karty jsou PCIe a to třikrát ×16 a čtyřikrát ×1. Hnědé ×16 jsou oba po osmi fyzických linkách.

Asus Z87-Pro

Zadní I/O panel je vybaven bohatě. D-Sub, DVI, HDMI a DisplayPort poskytují video výstup z integrovaného grafického jádra procesoru, šest jacků úplně napravo zase obstarává zvukový výstup a vstup. Pro všemožná zařízení je k dispozici šest portů USB 3.0, pro starší klávesnici nebo myš zase konektor PS/2. Ke dvěma zlatým konektorům se připojuje anténa pro Wi-Fi a Bluetooth.

Asus Z87-Pro

Čipy

Zleva: nový síťový čip Intel I217V, Super I/O čip Nuvoton NCT6791D, zvukový kodek Realtek ALC1150.

  

Gigabyte Z87X-UD3H – bohatá výbava s elegancí

Gigabyte Z87X-UD3H – bohatá výbava s elegancí

Balení základních desek Gigabyte také prošlo určitými změnami. Zatímco balení minulé generace dominovala bílá barva, u té dnešní to je černá. Nutno ale uznat, že v kombinaci se stříbrnou a modrou to nevypadá vůbec špatně. 

 

 

Obsah příslušenství je téměř shodný jako ten u desky od Asusu, akorát chybí anténa pro WiFi a Bluetooth, jelikož Gigabyte Z87X-UD3H těmito bezdrátovými připojeními nedisponuje. Čtyři kabely SATA jsou pro běžné počítače více než dost.

Oproti Asusu Z87-Pro mi u Z87X-UD3H přijde vzhled mnohem decentnější a ne tak křiklavý. Kombinace černé, stříbrné a modré působí velmi elegantně. Každému se však líbí něco jiného. Mezi sloty pro rozšiřující karty se vměstnal i jeden PCI, který uvítají především majitelé starších, ale kvalitních zvukových karet. Zbývající sloty jsou PCIe, tři ×16 (šestnáct linek, osm linek a čtyři linky) a tři ×1.

Napájení procesoru je „pouze“ osmifázové, ale jak už jsme se přesvědčili v minulé recenzi Gigabyte Z87-HD3, která má jen čtyři fáze, pro procesory Haswell to bude více než dostatečné, pokud je vše navrženo kvalitně. MOSFETy se v průběhu testů zahřály pouze na 44 °C, což je sice více než u Asusu, ale pořád velmi solidní hodnota.

 

Gigabyte ani ve střední třídě nezapomíná na vybavení pro přetaktování v podobě několika tlačítek a měřících bodů.

Pravý spodní roh desky neobsahuje nic jiného než konektory pro připojení panelu skříně, jeden z konektorů pro ventilátory a konektory SATA. Také nesmí chybět piny pro vymazání nastavení UEFI.

Zadní panel desky je vybaven podobně bohatě jako u Asus Z87-Pro. Jsou zde však navíc dva konetory eSATA a chybí konektory pro připojení antény Wi-Fi a Bluetooth, kdy Z87X-UD3H tyto připojení nativně nepodporuje. Osobně už eSATA v dnešní době moc nechápu, jelikož pro externí úložiště poskytuje USB 3.0 dostatečně velkou datovou propustnost. 

Čipy

Zleva: PCIe-PCI konvertor, zvukový kodek Realtek ALC898, síťový čip Intel I217V, super I/O čip iTE IT8728F.

     

MSI Z87-GD65 Gaming – herní model s kvalitní síťovkou a mSATA

MSI Z87-GD65 Gaming – herní model s kvalitní síťovkou a mSATA

Stejně jako Gigabyte Z87X-UD3H, tak i MSI Z87-GD65 Gaming jste u nás mohli vidět v preview. Pokud jste jej četli, tak už víte, jak základní deska vypadá a že se od své předchůdkyně minulé generace Z77A-GD65 Gaming moc neliší.

 

Balení se nese v „tradičním“ stylu MSI Gaming, kdy převažuje černá barva v kombinaci s červenou a stříbrnou/bílou.

MSI Z87-GD65 Gaming

Příslušenství je o něco bohatější než u testovaných modelů Asus a Gigabyte. Je to hlavně z toho důvodu, že se jedná o edici Gaming, a tak MSI dává do balení stylový samolepící odznak Gaming Series a visačku na kliku s nápisy „I'm sorry busy gaming“ (Omlouvám se, ale jsem zaneprázdněn hraním) a „I'm not here“ (Nejsem zde).

MSI Z87-GD65 Gaming

Rozložení součástek opět standardní a vzhled velmi decentní. Kombinace černé a červené působí dobře téměř vždy a v MSI to dobře vědí, jelikož již první generace modelů Gaming zaznamenala pozitivní názory na barevnou kombinaci.

MSI Z87-GD65 Gaming

Napájení procesoru je dvanáctifázové, což je pro procesory Intel Haswell až až a rozhodně nebude limitem ani při extrémním přetaktování. Maximální teplota, jakou jsme na MOSFETech zaznamenali, byla 38 °C, což je velmi pěkný výsledek.

MSI Z87-GD65 Gaming

O chlazení můstku Intel Z87 se stará velký kus hliníku, který postrádá jakékoliv žebrování. Kryje ho černý plech s vyraženým obrazcem draka. Na konektorech SATA si můžete všimnout nálepky, která upozorňuje, že pokud použijete slot mSATA, tak přestane být konektor 6 funkční.

MSI Z87-GD65 Gaming

Pod plastovým krytem Audio Boost se ukrývá obyčejný zvukový kodek Realtek ALC1150, který ale podle různých zahraničních recenzí od svých předchůdců v kvalitně zvuku pokročil. Všechno si ověříme v testu integrovaných zvukovek, který však v prvním pokusu selhal, jelikož nám umřela zvuková karta, pomocí které jsme integrované zvukové řešení měřili.

MSI Z87-GD65 Gaming

Počet a typ slotů pro rozšiřující karty je stejný jako u Asus Z87-Pro. Chybí tedy PCI a osazeny jsou tři PCIe ×16 (dva s osmi linkami) a čtyři PCIe ×1.

MSI Z87-GD65 Gaming

Pravý spodní roh je naprosto standardní a obsahuje tři rozšiřující konektory pro až šest portů USB 2.0, konektor pro ventilátor a konektory pro panel skříně.

MSI Z87-GD65 Gaming

Na zadním panelu nenaleznete nic výjimečného. Takovým trochu vybočujícím prvkem je v dnešní době koaxiální zvukový výstup. Nachází se zde i tlačítko pro vymazání nastavení UEFI.

MSI Z87-GD65 Gaming

 

UEFI – v novém kabátku u Asusu, Gigabyte i MSI

UEFI – v novém kabátku u Asusu, Gigabyte i MSI

Asus

Ač jsme si původně mysleli, že všichni výrobci přijdou s nějak razantněji upraveným UEFI, mýlili jsme se. Příkladem toho je Asus. UEFI je přepracováno jen z velmi malé části. Bylo upraveno grafické schéma a přidána první stránka v pokročilém režimu, která se jmenuje My Favorites (česky „Moje oblíbené“), kde si můžete pomoci klávesy F4 přidávat dané položky přímo, případně tam na ně vkládat odkazy. Škoda, že tuto funkci využije jen hrstka lidí (typicky overclockeři). Jinak je UEFI stejné jako to předchozí, pokud tedy nepočítáme nové položky související s procesory Haswell, čipovou sadou Intel Z87, apod.

Gigabyte

Rozbor nového UEFI od Gigabyte naleznete v recenzi modelu Z87-HD3. Obě UEFI jsou naprosto stejné a bylo tak zbytečné znovu popisovat něco, co už jednou popsáno bylo. Navíc už jsme vám galerii screenshotů z UEFI Z87X-UD3H ukázali v preview.

 

MSI

UEFI MSI Z87-GD65 Gaming se, stejně jako u Asusu, od své starší generace liší velmi málo. Ostraněny byly nástroje pro prohlížení webových stránek, psaní e-mailů apod. Popravdě se tomu ani moc nedivím, jelikož takové věci jsou v UEFI naprosto zbytečné a dovolím si tvrdit, že ten, kdo to kdy využil, to udělal jen ze zajímavosti. MSI ještě v ClickBIOSu 4 pozměnilo nějaké nabídky, kdy například M-Flash (nástroj pro flashnutí a uložení UEFI) dali přímo jako nabídku na hlavní stránce. Více k tomu asi není co říct, jelikož kdybych vzal popis UEFI MSI Z77A-GD65, tak by na nový ClickBIOS 4 padl téměř dokonale.

Provozní vlastnosti a přetaktování

Provozní vlastnosti a přetaktování

Teploty

Teplotu pasivů měřeníme kontaktním termometrem Voltcraft PL-120 T2, abychom se tak případně vyhli nepřesným měřením bezkontaktními teploměry na lesklých plochách.

Všechny teploty, co jsme naměřili, jsou v přijatelných mezích a i když se rozdíl téměř 10 °C u MOSFETů základních desek MSI a Gigabyte může zdát hodně, při těchto teplotách je to ještě v pořádku.

Spotřeba

Spotřebu měříme pomocí běžného zásuvkového wattmetru. Spotřebu v idle (bez zátěže) měříme až deset minut po skončení zátěže. Každých 30 vteřin odečteme hodnotu z wattmetru a takhle odečítáme po dobu desíti minut. Zaznamenané hodnoty zprůměrujeme a zaneseme do tabulky. Spotřebu v zátěži odečítáme až deset minut po jejím začátku a poté postupujeme stejně jako u měření bez zátěže. Pro zátěž používáme Prime95 nastaven na zatížení sedmi vláken a na osmém vlákně poté běží Furmark.

Přetaktování

Jistě mnoho z vás ví, že procesory Intel Haswell mají určité problémy s vysokým zahříváním, které se táhnou již od modelů Ivy Bridge. To, bohužel pro všechny, omezuje maximální přetaktování a tak se se vzduchovým chlazením pohybuje u běžných prodejních kusů hranice stability okolo 4500–4600 MHz.

 

 

V minulé recenzi jsme došli na frekvenci nějakých 4675 MHz, což na Haswell není vůbec špatné. Teď to však bylo ještě o nějaký ten megahertz výše. Konkrétně na desce od Asusu nám šlo přetaktování vůbec nejlépe. Napětí bylo potřeba držet maximálně okolo 1,35 V, jinak se procesor začne přehřívat a vypínat. Na Z87-Pro jsme dosáhli frekvence pěkných 4697 MHz. Nutno podotknout, že teploty atakovaly 100 °C, ale procesor byl stabilní a navíc se jednalo o umělou zátěž, které i při náročné práci na PC snad nikdy nenastane.

Nejhůř se dařilo základní desce Gigabyte Z87X-UD3H. Dosáhla nejnižší frekvence ze všech tří testovaných, ale faktem je, že rozdíl mezi tímto nejhorším a nejlepší výsledkem výše je ani ne 10 MHz, což je zanedbatelné. Samotné taktování nám však zabralo trochu více času, než jsme očekávali, což bych ale spíše přikládal dezorientaci v nové grafické nástavbě UEFI.

MSI Z87-GD65 Gaming je svým výsledkem téměř přesně uprostřed. Výsledek 4693 MHz je opět velmi pěkný a výše bychom se dostali pravděpodobně už jen při nějakém razantnějším ochlazení procesoru, respektive třeba při přepastování, které by zlepšilo přenos tepla z jádra na tepelný rozvaděč.

Všimněte si, že základní desky, alespoň podle informace z CPU-Z, nastavily napětí poměrně přesně okolo hodnoty, kterou jsme požadovali. Bohužel nemáme možnost ověřit, zda je detekované napětí jader správné, jelikož se reguluje až uvnitř procesoru a měření na napájecí kaskádě základní desky by nepřineslo žádnou podstatnou informaci.

Měření výkonu, propustnosti USB 3.0 a ethernetu

Měření výkonu, propustnosti USB 3.0 a ethernetu

Pro potřeby testů nových základních desek jsme potřebovali i nový procesor. České zastoupení společnosti Intel nám k těmto účelům poskytlo procesor Intel Core i7-4770K, za což děkujeme.

Pro měření spotřeby jsme použili 550W zdroj Enermax Triathlor, který se k takové sestavě hodí mnohem více. K testům přetaktování poté pro jistotu používáme 1200W zdroj Antec HCP-1200.

Od minulých testů naleznete v této kapitole i měření propustnosti USB 3.0 a především měření propustnosti síťových „karet“, ke kterému nás inspirovala testovaná základní deska MSI Z77A-GD65 Gaming, jež nemá běžný síťový čip, ale lepší Qualcomm Bigfoot Killer 2200.

 

Výkon

USB 3.0

Ethernet

Jde můžete v grafech vidět, obyčejný síťový čip Realtek nacházející se na základní desce Gigabyte Z87-HD3 oproti kvalitnějšímu Intelu a Qualcommu Atheros Killer celkem podstatně zaostává. Zároveň si všimněte, že „herní síťovka“ je ještě o něco lepší než nový síťový čip od Intelu.

Souboj, který nemá jednoznačného vítěze

Souboj, který nemá jednoznačného vítěze

Úkolem této recenze bylo prověřit tři základní desky střední třídy od společností Asus, Gigabyte a MSI a rozhodnout, která se v této ceně vyplatí více. No, abych pravdu řekl, nebylo to nic lehkého. Například v dobách procesorů Intel Core 2 Duo bývaly rozdíly mezi jednotlivými výrobci občas obrovské a výběr základní desky byl velmi důležitým úkonem při koupi počítače. Jak je to dnes? Z vlastních zkušeností víme, že kvalitní základní desky vyrábí všichni tři nejznámnější výrobci. Vyšší střední třídu umí i Asrock, ale v nižší střední třídě a low-endu ještě trochu pokulhává.

Vraťme se ale k testovaným deskám. Když jsme přemýšleli nad tím, kterou ocenit za dobrý poměr cena/výbava, přišli jsme na to, že jsou na tom hodně podobně a nelze jednoznačně určit, která z těchto desek by ocenění Smart Buy měla dostat. Každému člověku se může zamlouvat jiný model. Někdo například vezme Gigabyte, protože nepotřebuje Wi-Fi, ani Bluetooth a ušetří tak pár stovek. Někdo zase vezme Asus právě kvůli Wi-Fi a Bluetooth a někdo zase naopak MSI pro jeho skvělý síťový čip Qualcomm Atheros Killer a slot mSATA, který lze využít pro malé systémové SSD.

Když nad tím tak přemýšlím, tak ani nevím, co bych daným základním deskám vytknul. Souhlasím, že pro někoho jejich ceny nemusí být zrovna přívětivé, ale pro ty, kteří požadují bohatou výbavu, určitě nebudou předražené.

 

Nakonec jsme se rozhodli, že udělíme základní desce Asus Z87-Pro ocenění We want it! za bezproblémovou funkčnost, perfektně odladěné UEFI, nejlepší přetaktování a hlavně pro nejbohatější výbavu při zachování podobného cenového poměru.

Za zapůjčení základních desek do testu děkujeme společnostem Asus, Gigabyte, MSI

Za zapůjčení externího SSD ESD200 děkujeme společnosti Transcend

Za zapůjčení procesoru Intel Core i7-4770K děkujeme českému zastoupení společnosti Intel

Za zapůjčení dalších testovacích komponent děkujeme společnostem Kingston, Enermax, Antec a Noctua