Přijde mi to stále jen jako postupující technologický pokrok, žádná krize identity.
Je mi jasné, že 144Hz monitor neocení každý, ale v mnoha hrách je ten rozdíl opravdu viditelný a říká to většina hráčů fps titulů, kteří to měli možnost porovnávat.
Dřív se říkalo, že člověk přece vidí max. 20-30 fps jako ve filmu, pak že teda 60fps je smysluplné maximum.
Jenže ono to není jen o tom, kdy člověk (ne)rozezná zcela očividnou trhanost pohybu, ale je to dost i o podvědomí. Na 60fps nevidíte žádné trhání, ale přesto lidem přijde 100fps+ jako znatelně plynulejší obraz, pokud to přímo srovnají.
A viděl jsem i informace o tom, že při vyšších frameratech člověka později bolí hlava, atd, takže to má i zdravotní aspekt - např. VR by mělo údajně mít min. 90fps, protože jinak je z toho člověku špatně dost brzy. Mozek prostě vnímá víc, než člověk vědomě zaznamená a vysoké frameraty smysl rozhodně dávají.
U rozlišení (ač tady jsem přiznám se o tom nic odborného nečetl) to může být podobně. 27/32" 4K monitor, na který se díváte z řekněmes 70-90cm vám přijde jako natoli jemný, že větší rozlišení nemá smysl. Ale jsem přesvědčen, že jemnější obraz pořád smysl má.
Například i u takového monitoru bude mít ve hře viditelný efekt anti-aliasing, což dokazuje, že pixely nejsou natolik malé, jak by se mohl zdát. Zajímalo by mě, jestli třeba na 16K u stejného rozměru už AA opravdu smysl ztratí a šikmé hrany / hladké křivky se budou jevit jako dokonalé, nebo ještě ne; no - uvidíme v budoucnu.
A ano, ty rozdíly při upgradu na novější HW nejsou dnes tak znatelné, jako když jsem třeba kdysi přešel ze 17" 1024*768 CRT monitoru na 23" 1680*1050 LCD, ale to neznamená, že bysme měli vývoj zastavit a říct, že nám stačí, co máme. :)