Uběhly tři měsíce a zase přichází pravidelné statistiky o tržních podílech výrobců GPU, které sestavuje analytická firma Jon Peddie Research. Ty aktuální jsou za druhé čtvrtletí roku, tedy duben až červen 2023.
JPR uvádí, že celkový trh s počítači a grafikami je pořád meziročně výrazně v propadu – celkově se prodalo o 27 % méně GPU, přičemž propad notebookových je o 23 % a desktopových o 36 %. Ale proti prvnímu kvartálu roku už se situace zlepšila, mezi Q1 a Q2 došlo k nárůstu o 12,4 %. Celkem to sedí s vývojem prodejů procesorů. Ty meziročně klesly o 23 % podobně jako grafiky, ale mezi prvním a druhým kvartálem už došlo k 15% nárůstu. Nárůst prodejů je tedy dán tím, že se celkově lépe prodávaly počítače.
Tato statistika je celková pro integrované i samostatné grafiky smíchané do jednoho pytle. V tomto počítání je tradičně dominantní Intel, který měl v Q1 i Q2 zaokrouhlený tržní podíl 68 %. Reálně trošku podílu ztratil – JPR uvádí, že přišel o 0,4 procentního bodu, což je schováno za zaokrouhlením. Intel v Q2 zaznamenal nárůst prodeje GPU o 11,7 %, což je o něco málo pod průměrem trhu, proto trochu ztratil.
Nvidia podle JPR mezi Q1 a Q2 zaznamenala nárůst prodejů o 7,5 %, také pod průměrem celého trhu. Její tržní podíl se tím zhoršil o 0,8 procentního bodu. Po zaokrouhlení pro ni JPR nyní uvádí 18 % celkového trhu, zatímco v Q1 měla 19 %. V případě Nvidie jsou to jen samá samostatná GPU, zatímco Intel a AMD mají v této statistice samostatná, a navíc i integrovaná GPU.
Poslední AMD zaznamenalo naopak růst prodeje o 22,9 %, tedy skoro dvojnásobný proti průměru trhu, takže získalo tržní podíl – podle JPR si polepšilo o 1,2 procentního bodu a po zaokrouhlení má 14 %, zatímco v prvním kvartálu to bylo 13 %. Před rokem v Q2 2022 ale byl jeho podíl 20 % – před tím, než přišel propad poptávky po PC a procesorech (a v nějaké míře asi také samostatných GPU), pro ně a začalo redukování skladových zásob u odběratelů, které trvalo prakticky od té doby.
Samostatné grafiky
Web WCCFtech publikoval více tabulek z neveřejné části statistiky, díky čemuž máme i čísla pro samostatné grafiky zvlášť. Těch desktopových se v druhém kvartálu prodalo okolo 6 milionů s mírným (+2,9 %) nárůstem proti prvnímu čtvrtletí. Z toho 80 % bylo grafik Nvidia. V předchozím kvartálu měla Nvidia 84 %, takže trošku ztratila. Karty Intel Arc tvořily v druhém kvartálu 2 % (pokles, v Q1 měl Intel až 4 %). A na karty AMD Radeon zbývalo 17 %, což je zlepšení proti prvnímu kvartálu (za ten JPR uvádí 12 %).
Jde opět o přibližná čísla zaokrouhlená na celá procenta, proto není celkový součet 100; také je třeba počítat, že v této statistice může být nějaká nepřesnost. Mimochodem, před rokem v Q2 2022 byla podle JPR situace taková, že Nvidia měla 78 %, AMD 20 % a Intel 2 %.
Monopol Nvidie v noteboocích
Vypadá to, že dominance samostatných grafik Nvidie je nyní mnohem extrémnější v noteboocích. Tam má údajně 94 % (v Q1 to bylo 94 %, před rokem v Q2 2022 pak 82%). Intel i AMD nyní podle JPR měly podíly ve výši jen okolo 3 % trhu samostatných notebookových grafik.
Nvidia má pravděpodobně nyní podobné postavení jako Intel na trhu procesorů, kdy je u výrobců notebooků tak zaháčkovaná, že zejména AMD bude mít velký problém získat nějaký tržní podíl kvůli tomu, že o grafikách instalovaných v noteboocích v prvé řadě rozhoduje výrobce a tzv. „design win“, který s ním vyjedná výrobce GPU. Snazší to bude mít Intel, který má takovéto páky u OEM výrobců na straně procesorů a nějak dostávat svá GPU Arc do notebooků se mu daří díky tomu, ačkoliv ve grafikách je i proti AMD výrazně větší outsider. V prvním kvartálu letošního roku měl dokonce mít podíl vyšší než AMD (JPR uvádí 5 % proti 3 %).
Samostatných mobilních GPU už se prodá stejně jako desktopových?
Zajímavá je ve statistice JPR ještě jedna věc. Prodeje samostatných GPU pro notebooky v prvním a druhém kvartálu roku údajně také byly okolo 6 milionů kusů. Tedy už ve stejné výši jako u desktopových grafik. Je pravda, že zde může větší díl tvořit sorta levných a ne až tak zajímavých GPU. Ale i tak to ukazuje, že se herní trh asi může z podoby, kdy dominují velké stolní počítače, překlopit do stavu, kdy by mohly převzít vedoucí úlohu herní notebooky.
Intel Arc A570M v notebooku NEC Lavie Nextreme Infinity
Neznamená to nějakou blízkou smrt skládačkových ATX počítačů, protože zejména u dražších highendových konfigurací dává modularita a upgradovatelnost hodně velký smysl – když nic jiného, tak v této oblasti skříňové modulární počítače zůstanou nejdéle. Nejde přitom jen o možnost měnit CPU, GPU a chlazení, ale zejména také monitor. Ten je už také velmi významnou částí herní sestavy a jeho fixnost v notebooku bude možná jednou z největších překážek v tom, aby výkonné herní notebooky zabily výkonný herní desktop.
Integrovaná GPU
Mimochodem, mezi tabulkami jsou i údaje pro změnu pro čistě integrované grafiky, tedy statistika procesorů Intel s integrovaným GPU versus procesorů AMD s integrovaným GPU. Je ale třeba pamatovat, že jak Intel, tak AMD prodávají také procesory bez GPU, takže toto neodpovídá tržním podílům CPU.
V desktopu bylo v tomto kvartálu údajně 88 % integrovaných GPU od Intelu a jen 12 % od AMD. Mělo by to odrážet, že u AMD tvoří Ryzeny 3000 a 5000 bez grafiky větší procento prodaných procesorů (generace Ryzen 7000 to změní, ale zatím tvoří jen část prodejů). Intel asi prodává větší část CPU s grafikou a modely F a KF s deaktivovaným GPU nejsou tak početné. Používají se v herních počítačích, ale většina OEM segmentu, který je mnohem větší než retail, asi kupuje modely s aktivním GPU.
V noteboocích to vypadá jinak, podle Jon Peddie Research má Intel 84 % integrovaných GPU a integrované grafiky AMD jsou na 16 %. V tomto případě by to mělo v podstatě odpovídat tržním podílům procesorů. AMD se sice už dříve dostávalo k 20 % a nad tuto hranici, ale poslední rok s výrobci „trávícími“ přebytečné skladové zásoby ho asi vrátil o dost zpět.
Zdroje: Jon Peddie Research, WCCFtech