Po finančních výsledcích Intelu a AMD za první čtvrtletí roku 2021 už tu máme i statistiku jejich tržních podílů v procesorech x86, tedy pro fanoušky možná to nejšťavnatější z různých ekonomických čísel. Ukazuje se, že konec roku 2020 a nyní rok 2021 přinášejí zlom.
Od vydání Ryzenů v roce 2021 AMD nepřetržitě rostlo a bralo Intelu tržní podíl, ovšem jen pomalu, takže se za skoro čtyři roky vypracovalo na nějakou pětinu trhu. Teď ale jeho růst skončil a Intel mu už podruhé za sebou tržní podíl ubral, a to i poměrně citelně. Nicméně to není tak jednoduché, protože AMD naopak poskočilo nahoru v oblasti trhu, která je nejlukrativnější a v které Intel nejtvrději odolával: v serverech.
Tržní podíly v desktopech, Q1 2021
Statistika tržních podílů v procesorech x86 pochází od Mercury Research a dřív ji zveřejňovalo přímo AMD. Proto se v ní obvykle soustředí pozornost na podíl AMD, ale protože trh x86 je v praxi dvoubarevný (k nějakému většímu rozšíření procesorů Zhaoxin pořád nedochází), můžeme z udávaného podílu AMD rovnou odvozovat i podíl Intelu.
V desktopu AMD v prvním kvartálu letoška bylo podepsané pod 19,3 % prodaných procesorů. Je to víceméně stagnace proti Q4 2020, kdy Mercury Research uváděla stejné číslo. Intel by tedy měl mít zhruba 80,7 % tohoto trhu. Jde jinak ještě o stav do koncem března, takže se ještě plně neprojevilo vydání nové generace procesorů Intelu (Rocket Lake), i když OEM výrobcům PC je Intel nejspíš už chvíli prodával. Meziroční srovnání s Q1 2020 nedopadá pro AMD tak zle, tehdy ještě mělo podíl jen 18,6 %. Avšak na vrcholu v Q3 2020 už drželo podíl 20,1 % a Intel tedy těsně pod 80 %, proti čemuž tedy doteď firma ztratila 0,8 procentního bodu.
Tržní podíly v noteboocích
Podobný příběh jsou notebooky. Tam před rokem v Q1 2020 mělo AMD sice jen 17,0 %, ale v Q3 2020 už to vytáhlo 20,2 %. I zde ale teď nastal propad, už v čtvrtém kvartále se AMD propadlo zpět na 19,0 %. A konečně teď v Q1 2021 podle nejnovějších dat už sklouzlo dokonce jen na 18,0 %, takže zde je to ztráta dokonce víc jak dvou procentních bodů. Intel by tedy měl mít 82 %.
Procesor AMD Ryzen 5000 pro notebooky APU Cezanne v pouzdru BGA 1600 (Zdroj: AMD)Důvod: limit výrobních kapacit?
Společným jmenovatelem tohoto neúspěchu AMD ve snaze posilovat svou roli na trhu vůči dominantnímu Intelu by mohla být jedna věc. Momentálně na trhu vládne krize nabídky způsobená nedostatečnými výrobními kapacitami (a současně také nedostatek některých surovin a komponent). Podepsala se na tom výrazně zvýšená poptávka po PC v době koronavirové pandemie – prodeje PC výrazně stouply, z čehož ale dle růstu tržního podílu profitoval hlavně Intel.
AMD zřejmě nemělo u dodavatelů dost výrobních kapacit na to, aby zvýšenou poptávku uspokojilo, jak se můžete přesvědčit při pohledu do obchodů, kde do nedávna chyběly například Ryzeny 5000 (ovšem pozor, poslední týden jsou u nás všechny čtyři modely, tj. 5600X, 5800X, 5900X i 5950X skladem, takže se to možná již lepší).
Pro AMD je útěchou to, že podle Mercury Research ztráta pozic nejvíc postihla jeho levné lowendové procesory, jejichž výrobu firma zřejmě omezila, aby mohla prodat co nejvíce highendových CPU. V těch podle těchto analytiků naopak mělo úspěch, takže ač mu tržní podíl utrpěl, zvedly se mu průměrné ceny a zisk (což sedí s kvartálními výsledky).
Procesor Ryzen 2200G, 14nm čip Raven Ridge (Foto: Fritzchens Fritz)Problém není přímo v křemíku, ale v substrátech
Zde je možná na místě zmínit to, že omezení výrobních kapacit se netýká jen nejmodernější výroby na 7nm procesu TSMC. Levné procesory, jejichž výrobu podle Mercury AMD zřejmě odsunulo na vedlejší kolej, vznikají na 12nm procesu u GlobalFoundries. Často se proto objevují otázky, proč je i těchto nedostatek (například v eshopech úplně chybí modely s integrovanou grafikou, Ryzen 3 3200G a Ryzen 5 3400G ).
Je to zřejmě proto, že špunt či žába na prameni není zdá se přímo v produkci samotných čipů. Největší nedostatek je údajně v kapacitě linek dělajících „packaging“, tedy osazení procesoru do pouzdra, otestování a vůbec zkompletování. A současně je prý také velký nedostatek substrátů, tedy destiček, na nichž CPU sedí. Ty jsou proti křemíku poměrně „low-tech“ komponenta, ale přesto je jich údajně velmi vážný nedostatek, který údajně silně limituje výrobu pokročilých CPU a podobných čipů.
Ryzen 5 2200G po delidu s naneseným tekutým kovem. Substrát je zelená destička pod čipem (Zdroj: GamersNexus)A mimochodem i Intel nedávno potvrdil, že má substrátů nedostatek. Zatímco na výrobu křemíku provozuje vlastní továrny, substráty jsou zrovna jedna z mála věcí, které Intel řeší outsourcingem a musí je nakupovat od těch samých přetížených firem, jako jeho konkurenti. Takže nedostupnost některých procesorů teď možná hrozí i u Intelu. Prý by se situace s dostupností čipů Intel mohla zhoršit zrovna v aktuálním měsíci (i když nevím, zda se to na koncovém trhu neprojeví opožděně), později v létě by snad mohlo pomalu nastávat zlepšení.
Z pohledu AMD je tu každopádně ten problém, že v podstatě tytéž nedostatkové substráty potřebují jak levné 12nm procesory, tak drahé (a výnosné) 7nm procesory Ryzen 3000, 4000 a 5000. To je pravděpodobně důvod, proč firma nemůže využít příležitost a zaplavit trh levnými 12nm CPU a APU starších generací. Jejich výroba by totiž šla na úkor kritičtější a pro firmu výnosnější nové generace, ač se samotný křemík vyrábí v jiné továrně. Je logické, že přednost dostaly dražší modely, nakonec jde o opakování stejné situace a reakce na ní, v jaké byl v letech 2018 a 2019 Intel (tehdy mu nestačily paradoxně nestačily stejné továrny, představující nyní unikátní výhodu).
Organické substráty pro čipy (Zdroj: Kyocera)AMD má úspěch v serverech
V desktopu a noteboocích se tedy AMD teď z výše popisovaných důvodů (přinejmenším z části, není vyloučeno, že jsou zde i další) moc nedaří a musí pozorovat propad předtím pracně budovaného tržního podílu. Tato situace ale neplatila v serverech. Ty jsou pro AMD priorita a zřejmě tedy také omezené výrobní kapacity nasměrovalo na tento segment. Už to trošku bylo vidět na finančních výsledcích Intelu, jehož zisk ze serverových CPU silně klesl.
V serverech AMD naopak získalo a dostalo se na nejvyšší podíl za mnoho let – podle statistiky Mercury Research má 8,9 % celého serverového trhu, Intel by tedy měl mít 91,1 %. Toto je jinak včetně síťové infrastruktury a 4S a 8S serverů. AMD samo uvádí jen pro něj lepší údaje počítající jen tradiční 1S a 2S servery, na které se soustředí. V takto definovaném koutu trhu by mělo být již znatelně na 10% podílem (toto jen na vysvětlení toho, proč jsou údaje od Mercury Research nižší, než tržní podíly, kterými se chlubí v serverech přímo AMD).
Pro srovnání, před rokem v Q1 2020 bylo AMD v serverech podle Mercury na 5,1 %. V předchozím kvartálu (Q4 2020) se dostalo na 7,1 %. Teď byl růst zase skoro o dva procentní body. Uvidíme, jestli se to teď povede opět znatelněji vylepšit v následujících obdobích díky procesorům Epyc 7003, které serverové modely Intelu výrazně překonávají v energetické efektivitě i výkonu.
Intel teď ale vydal své první 10nm Xeony, které sice výkonem na Epyc 7003 nemají, ale zvýšily efektivitu i počet jader a doplnily chybějící konektivitu PCI Express 4.0, což by podle mnohých analytiků mohlo stačit k zastavení krvácení Intelu (jelikož coby hráč s dominantním postavením nepotřebuje lepší produkt, aby vyhrával v prodejích a stačí, aby Xeony nebyly tak výrazně zastaralé).
Procesory Intel Xeon Scalable třetí generace Ice Lake-SP (Zdroj: Intel)Tip: Intel vydává Ice Lake-SP: 10nm Xeony mají až 40 jader i PCIe 4.0, ale přišly o 3 roky pozdě
Až s konzolemi lehce nad 20 %
Celkový tržní podíl ve všech procesorech x86 by měl teď být 20,7 % pro AMD (a tedy asi 79,3 % pro Intel, plus minus Zhaoxin). Toto číslo je vyšší zřejmě díky tomu, že jsou do něj započítané navíc ještě konzole Xbox a PlayStation, které nejsou v žádné z předchozích kategorií. Po jejich započítání mělo AMD jinak v třetím kvartálu, kdy bylo na dosavadním vrcholu, tržní podíl 22,4 %, i v celkovém počtu je to tedy skluz.
Plánujete pořídit počítač, notebook nebo server s procesorem Intel, nebo AMD?
Zdroj: Tom's Hardware
