V posledních letech zde pravidelně sledujeme vývoj tržních podílů procesorů x86, tedy reálně hlavně Intelu a AMD. Podle čísel analytické firmy Mercury Research už od vydání procesorů Ryzen (za měsíc to budou čtyři roky) kontinuálně rostl podíl AMD, které tím ubíralo z dříve neotřesitelné pozice Intelu.
Vše se ale musí jednou zastavit a vypadá to, že AMD teď narazilo na limity své Zenové expanze. Možná jen dočasně, ale přece. Po těch skoro čtyřech letech totiž v Q4 2020 poprvé tekly bodíky tržního podílu naopak opačným směrem k Intelu.
AMD poprvé za čtyři roky kleslo v desktopu
V desktopové oblasti AMD ztratilo osm desetin procentního bodu: zatímco minule v třetím kvartálu vystoupalo na rekordních 20,1 %, během čtvrtého kvartálu spadlo zpátky na 19,3 %. Je to regres zhruba na úroveň druhé čtvrtiny roku 2020, tehdy mělo AMD podíl 19,2 %. Intelu by mělo zhruba náležet zbylé číslo do stovky, měl by tedy teď mít 80,7 % desktopového trhu. Pokud vás zajímá meziroční srovnání, tak nynější zhoršený tržní je přeci jen lepší než stav před rokem – tehdy mělo AMD podle analýzy Mercury Research 18,3 %.
Mimochodem: pokud vám přijde divné, že pořád mluvíme jenom o tržním podílu AMD a Intel jako by byl zapomenut, neberte to tak, že majoritní značku schválně ignorujeme. Čísla Mercury Research jsou takto zaměřená, uvádějí vždy jenom výsledky AMD (jsou zdá se zveřejňována právě na objednávku této firmy, dřív je Mercury zadarmo nezpřístupňovala). Intel v nich není vůbec zmiňován a domýšlíme si ho na základě toho, že podíl Zhaoxinu a nějakých zbylých legacy x86 procesorů (jako je Vortex86) je asi zanedbatelný.
Notebooky už jen 19 %
Relativně vzato byl propad ještě větší v noteboocích. V čtvrtém kvartálu mělo AMD 19,0 % (a Intel tedy 81,0 %), přestože v Q2 2020 už bylo na 19,9 % a v Q3 2020 až na rekordních 20,2 %, díky úspěchu 7nm mobilních Ryzenů 4000. Před rokem v Q4 2019 AMD mělo podíl jen 16,2 %.Tento trh by měl být nejpodstatnější pro celková čísla, protože nadpoloviční většinu všech osobních počítačů teď tvoří notebooky.
Jen servery šly nahoru
Naštěstí v jedné oblasti se AMD toto vyhnulo a podíl mu rostl – totiž v serverech, kde má firma lepší nabídku, ale zároveň získává proti Intelu pořád jen velmi malý podíl. Podle Mercury Research mělo AMD v Q4 2020 v serverech podíl 7,1 %, o půl procentního bodu větší než v třetím kvartále (tehdy 6,6 %), meziročně je to nárůst z 4,5 % v Q4 2019.
Tip: AMD odhalilo Epyc 7002: 7nm proces, 64 jader, nová architektura. Knockout Xeonů?
Procento je to pořád dost malé – čísla Mercury Research započítávají všechny servery, „edge“ segment s Xeony D a také síťovou infrastrukturu (kde má například Intel větší odbyt pro svoje serverové Atomy). AMD separátně počítá jen trhy, na kterých přímo působí, takže jen jedno a dvouprocesorové (ne 4S a 8S, které nenabízí) servery a bez síťové infrastruktury. V takto chápané disciplíně má asi firma AMD přes 10 %, ale jde jen o vybraný výřez trhu.
V serverech AMD poslední dva roky roste jen o nějaké 2,0–2,5 procentního bodu ročně, což nevypadá moc dobře. Dostat se na 30 % by tímto tempem trvalo deset let. Pokud tedy má v zájmu konkurenčnosti trhu AMD urvat Intelu výraznou část tohoto lukrativního byznysu, potřebovalo by, aby zájem o jeho Epycy rostl víc skokově…
Mercury Reasearch ještě uvádí zvláštní číslo o „celkovém podílu na x86 procesorech“, které pro AMD vychází lepší: prý má 21,7 % trhu. V tomto číslu totiž asi jsou započítané herní konzole Sony a Microsoftu, což skóre vytlačilo nad tržní podíl AMD v desktopu i noteboocích, I zde je ale proti třetímu kvartálu propad, tehdy Mercury Research mluvilo o 22,4 %.
Na vině nestíhající výroba?
Důvod úspěchu Intelu v souboji o tržní podíl nemusí být nutně v tom, že by se obracela konkurenční karta. Naopak se Zenem 3 má asi AMD nejlepší ruku za posledních 14 let (minimálně na chvíli), byť v noteboocích měl asi s 10nm procesory Tiger Lake minimálně v jednovláknovém výkonu navrch Intel.
Klíčovým faktorem v Q4 asi byla celková tristní situace na trhu, kdy je mnoho druhů hardwaru vyprodaných a velmi špatně dostupných. Toto postihlo procesory AMD mnohem více než procesory Intel. Ten byl schopen v této situaci dodávat více svých CPU do obchodů a získal tak prodeje od zákazníků, kteří by třeba i jinak preferovali AMD, ale zboží nebylo skladem.
Nepřímo asi mohlo něco podobného nastávat i v noteboocích, kdy AMD nestíhalo uspokojit veškerou poptávku výrobců po 7nm mobilních Ryzenech, takže se notebooky s nimi nedostaly na trh v množství, které by jinak mohlo být prodáno. A to opět byla příležitost pro Intel. Ale jak bylo řečeno, 10nm procesory Tiger Lake by také měly být velmi dobře konkurenceschopné samy o sobě, takže to není tak, že by si Intel nic sám nevysloužil.
Kam bude směřovat AMD v konkurenčním střetu s Intelem?
Zdroj: Tom's Hardware