to teda moc nedava smysl Honzo. Pokud ma 6nm TSMc stejne nebo podobne charakteristiky jako 7nm + EUV, tak jaky smysl by melo ho uvadet ?
Imho ta informace je chybne interpretovana. Smysl by davalo uvest 6nm bez EUV jako levnejsi alterativu k 7nm+ EUV, ktery bude drazsi. Ten 6nm proces by byl pokracovanim puvodni 7nm bez EUV.
Je možné že nejasnosti sú spôsobené nepresnými prekladmi a neúplnými prehláseniami...
...v spojení s tým že TSMC v posledných rokoch nasadilo bezprecedentné tempo to očividne robí veľké problémy s interpretáciou :D Viď konkurenčný web kde to spomínajú snáď každý deň a väčšinou uvádzajú vylučujúce sa tvrdenia.
Budúci týždeň by tu ale mohli byť informácie od oficiálnych zdrojov takže v tom bude viac svetla.
Spíš to vypadá, že ten 7+ EUV je taková zkouška na omezenou dobu, a následně uvedou 6 EUV, který nebude úplně kompatibilní, ale hodlají s ním vydržet dlouho.
Když si firma nechá vyrábět nějaký čip do mobilu, tak jí asi omezená životnost procesu netrápí, protože za rok či dva po tom čipu už ani pes neštěkne, ale existuje spousta čipů, které jsou ve výrobě třeba 5 let a více let a na ty se ty první verze procesů nehodí jednoduše proto, že firma linky předělá na vyladěný a nekompatibilní proces.
Když navrhujete čip, navrhujete ho na nějaký konkrétní výrobní proces. Pro jiný výrobní proces byste musel ten návrh předělat.
Proto je rozdíl, jestli si svůj čip navrhnete na proces, který jede půl roku a pak tu linku předělají na jiný, nebo jestli si ho navrhnete na proces, co poběží roky. Třeba Intel už víc jak 10 let provozuje linky na 65nm a 45nm procesu. Samozřejmě už ne tolik, jako když se jednalo o novinky, ale provozuje je. A díky tomu může vyrábět něco, co se navrhlo už kdysi dávno.
No a u TSMC to vypadá podobně. Ještě vloni tvořily víc než třetinu procesy 40+nm. No a ten 6nm proces bude pravděpodobně patřit mezi ty, co budou mít delší životnost.
Věřím tomu, že jednou dokážeme udělat cestu z jednotlivých atomů křemíku. Ale nevěřím tomu, že v tomto uspořádání bude mít ten křemík polovodičové vlastnosti. Ty totiž vycházejí z uspořádání atomů v krystalové mřížce. A aby to fungovalo, musí být ten jeden atom z třetí nebo páté skupiny uzavřen v krystalové mřížce křemíku, aby si tu vazbu prostě nemohl přehodit nikam jinam, jen ji mohl přehazovat mezi těmi okolními atomy křemíku. A to při jednoatomové cestě nedokážete.
kremik ano, ale kremikovy tranzistor rizeny polem ne. uz ted ma tranzistor sirku cca 70 atomu. Uvadi se, ze pod sirku hradla 2nm se na kremiku nejde dostat, protoze nastane kvantove tunelovani. Proto se uvadi ten dosavadni predpokladany limit 3nm. Je take otazka, kam se da dostat ekonomicky. Uz soucasnych 7nm zacina byt problem.