Kdo by měl komu na co skákat? Intel si svým procesem vyrábí hlavně své čipy, výroba pro jiné je okrajovou záležitostí.
Že je jádro ZEN o 10 % menší, je jen váš pocit, protože záleží, co všechno počítáte do plochy jádra. Ve skutečnosti 8jádrový Ryzen (14nm) má plochu 192 mm2 a šestijádrový Coffee Lake má 149 mm2 včetně grafické části, kterou Ryzen nemá.
Navíc Intel jasně říká, že ta jeho vylepšení 14nm procesu jdou cestou snižování hustoty tranzistorů kvůli jiným vlastnostem, které preferují. Ostatně, tuto informaci najdete i u 10nm procesu, kde ji demonstruje na velikosti SRAM buňky, kdy (sám sobě) nabízí 3 varianty návrhu. Buď variantu s maximální hustotou nebo variantu s maximální frekvencí nebo variantu s minimální spotřebou. A velikost se v rámci jednoho a téhož procesu liší o 41 %.
AMD šla pravděpodobně cestou co největší hustoty, aby výsledný čip byl co nejlevnější. To se projevilo pak tím, že je limitována maximální frekvence, tak tím, že se ten čip vůbec nehodí pro mobilní použití. Intel si každý návrh dělá podle použití, proto dokáže z téhož procesu vyždímat jak vysoké frekvence, tak nízkou spotřebu. Hustota ho moc netrápí, protože si čipy vyrábí sám.