Nechci být za rýpala, nebo nějakou protivnost, ale...:
Existují sluchátka i polo otevřená/uzavřená. Totiž do otevřených spadají třeba AKG K612, kdy je to děravý jak řešeto. Uzavřenky mám na stole - ATH M50x (bez jediného otvoru). No a pokud je tam nějaký otvor, ale není to děravé jak řešeto, považuje se to za "mezistav".
Impedance sluchátek sama o sobě není důležitá, protože obvykle volíme sluchátka a zesilovač zároveň, pokud to myslíme s poslechem vážně. Ty vyšší impedance se používaly a používají z historických důvodů, staré vedení bývalo přizpůsobené na 600Ohm, ale pro zjednodušení konstrukcí "spotřebky", se šlo s impedancí dolů. Ono by se totiž z malé 9V baterie špatně budilo 600Ohm zátěž (bavíme se o době, kdy "step up" měnič znamenal velkou škatuli s trafem a elektronkama). I s tranzistory to nebylo jednoduché, bylo to drahé, tak se to hnalo na nízké impedance.
Dneska už není problém vyhnat napětí nahoru, takže vybudit jak vysokou, tak nízkou impedanci. Akorát se to u spotřebky logicky neděje, protože většina spotřebky má impedanci do těch cca 60Ohm.
Frekvenční rozsah je hezká věc, ale i "značkoví" výrobci na něj dlabou, takže pokud obvykle nevidím hezkou křivku - tedy celou cháru s osama, jak to má být, tak to beru dost s rezervou. Totiž ta tolerance je obvykle udávána pro pokles, ale ne pro případné pohoří na spodních kmitočtech pro sluchátka "se zábavným zabarvením", jak rádi recenzenti píší.
Poslední věc, na kterou se dost zapomíná - uzavřenky mají někdy citelný "kelímkový efekt", sice jste to tam zmínil, ale řekl bych, že je to docela zásadní problém, pokud se to výrobci nepovede.
ANC je hezká věc, ale dost záleží na jeho konkrétní implementaci výrobcem (většinou kupují hotové řešení od výrobce SoC) a zároveň je jeho použití dost omezené (brum motoru v letadle, vlaku, automobilu).
A když už řešíte i nějaké nepříjemnosti, určitě bych zmínil servisovatelnost, protože ty "hezké a bezdrátové" ineary lze v případě poruchy nebo horšího akumulátoru jedině zahodit.
Jinak chválím že oproti jiným jste si dal nějakou tu práci a informace dohledal. Celé to shazuje jen jeden problém, ochota výrobců udávat relevantní informace, takže se dá jen opírat o dobře provedené testy, nebo zkoušet na vlastní uši a nahrávky :)
Upřímně jsem za posledních cca 15 let vyzkoušel spoustu sluchátek, většinu z nich převážně špunty, kvůli rozměrům, ale na doma či do kanceláře i "velká" přes uši, "střední" na uši, drátová, bezdrátová, různé značky (Koss, Audiotechnika, AKG, Sony, Sennheiser, JBL, Beats atd.) a nikdy se nevyznal v těch údajích o impedanci, citlivosti a případně dalších. A nikdy jsem to nepotřeboval. Jediný, co vím z fyzicky ze základky je frekvenční pásmo, které bych měl slyšet a to je u sluchátek stejně parametr naprosto k ničemu, když sluchátka za 300 mají kolikrát psáno 10Hz-25kHz a dražší modely mnohem užší (reálné) spektrum. Tyto věci potřebuje vědět člověk až ve chvíli, kdy ta sluchátka bude připojovat k nějaké své dražší audio technice, tedy u sluchátek od 5000 výš, což jsou nejčastěji "velká" na uši (cirkumaurální). A do této fáze dospěje minimum lidí, kteří mohou (a chtějí) dát za audiotechniku deseti-tisíce. Tyto články jsou tak vesměs k ničemu, pokud jde o nákup sluchátek. Je to spíš zajímavé rozšíření znalostí pro laika.
Jen tak pro zajímvaost nejlépe hrající sluchátka byla vždy ta nepříliš drahá, ať už mezi špunty nebo i většími. Často ale za zvuk člověk platil ergonomií. U jednoměničových špuntů pro mě nejlépe hrající byly Sennheisery CX 500 II (děsný kabel, pouťová regulace hlasitosti, pořád jsem to někde pájel, protože to prd vydrželo), u víceměničových mám již přes rok KZ ZS6 a je to pecka, kterou nepřekonaly ani cirkumaurální Sennheisery za 7000 tisíc. U cirkumaurálních mě překvapil kdysi zvuk Platronics RIG 600, která jsem sehnal za 1700. Hrála mnohem lépe jak Kossy (model už nevím) za 5000. Teď naposledy mě hodně překvapil zvuk Beats EP, které jsem na Alze sehnal s utrženým pravým měničem za 230Kč. Měnič jsem připájel a na to, že jde o sluchátka za 1500-2000 hrají parádně, mnohem čistěji, jasněji a je slyšet více složek než u profláklých Marshal Major II/III, která upřímně na svou cenu hrají hrozně. A to je pro mě Beats značka hipsterů, ne audia. Nejpohodlnější sluchátka, co jsem měl na hlavě, jsou ale HyperX Cloud Flight S. Určením herní, bezdrátová, sehnal jsem je za 800 s tím, že šumí. Updatoval jsem FW a šum je pryč. Hudba je poslouchatelná, i když ten zvuk je trochu ploší, méně výrazný, nic nevyčnívá ani není upozaděné. Zvukově z nich nejsem nadšený, ale to pohodlí na hlavě, člověk si připadá jak v polštáři. I Sennheiser (jehož sluchátka jsou pro mě jinak nejpohodlnější) by se tu mohl přiučit. Paradoxně tak používám troje sluchátka, ke kterým jsem dospěl náhodou a vybírat podle parametrů nebo "audio" značek by mi nepomohlo. KZ ZS6, značka o které jsem se dozvěděl omylem a nic jsem nečekal, Beats EP, kterým jsem nevěřil ani to, že jsou originální a herní HyperX od výrobce počítačových pamětí...
Ono je to tak, že se fakt moc na štítkové parametry hledět nedá, každej si to všelijak přikrášluje a všechno je to taková tuctová sériovka, akorát vysoce naceněná. Takovej příklad za všechny jsou beyery DT770/880/990, které když byly relativně nové, stály cca 10kkč, teď jsou to sluchátka za 4-5kkč s tím, že pořád na tom má marži prodejce i výrobce. A to ještě pozor na to, že za těch 15 let nám inflace snižuje "hodnotu měny", takže reálně ty sluchátka teď prodávají za čtvrtinu původní ceny. Výrobní náklady vyšších modelů jsou podobné, jako nižších, typu D7xx/8xx/9xx.
K tomu hodnocení zvuku, každej má rád něco jiného. Technař bude mít prostě jiné nároky, než posluchač jazzu. Teď nemyslím nároky ve smyslu, že ty sluchátka zabijou všechno pod 70Hz, ale ve smyslu maximálního akustického tlaku a průběhu charakteristiky. Je to tak 5 let, co jsem byl na hiendu praha ("po novu" audio video show praha, nebo nějak tak) a vyzkoušel jsem si celou řadu sluchátek od panasonicu, sennu a AKG. Vyhrály to nejdražší panasoniky (měli tam jen uzavřené modely a ty nižší měli nepříjemnej "kelímkovej" efekt), nejlevnější AKG a senny tam měli nějaké "herní" headsety, tam se mi nelíbil ani jeden. Pak o kousek vedle měl stánek beyerdynamic, tam mě překvapil cenově rozumný model Amiron Home. Samozřejmě HD800 a podobné věci jsem už na uších měl, tam není co dodat.
Pak jsem jakožto studý chudent hledal ke svým otevřeným K612 něco, co je uzavřené, protože mně přestávalo bavit přeřvávat všechny ruchy v domácnosti vysokou hlasitostí a zkusil jsem pro mne do té doby neznámou audiotechniku, studoval jsem asi dvě odpoledne recenze a M40x vypadly jako dobrý kompromis, což jsem si ověřil, že jsem necítil zásadní nedostatky pro K612 (tou dobou taky ještě poměrně drahé). Před rokem jsem vzhledem k dlouhému dojezdu do práce hledal i něco přenosného a bezdrátového, chtěl jsem i ANC a tak padla volba na SR50bt a opět, spokojenost (byť je znát nižší výkon a horší dynamika integrovaného zesilovače, ale to jsem jako HW vývojář očekával ještě před koupí a potvrdilo se mi to).
Takže, primární jsou recenze a testy "zkušených" posluchačů, než papírové srovnání. U reprosoustav je to podobné a u zesilovačů taktéž. Každej výrobce si i jinak vykládá pojem RMS výkon, dokonce i v "profi" sféře. Člověk co nemá ponětí o tom, jak AB třída zesilovače funguje a pracuje, jaké jsou typické konstrukce a zkrátka je technickou stránkou nepolíben, bude mít problém oddělit zrno od plevu, já a spousta dalších koukne na štítkové údaje a porovná to s udávanými parametry a hnedka zjistí, že si to začne v některých bodech odporovat (aneb tvrdíme, že zesilovač má výkon 6kW do 2Ohm, ale má jen 16A jištění a hlavně příkon 6kVA, což při účinnosti kolem 50% v AB třídě (je to Hčko, což je vlastně takové ABčko) logicky nemůže mít 6kW výkon, ale v dobrých podmínkách tak polovinu, což odpovídá, protože tvrdí, že do 8Ohm dá 1,2kW ×2 - protože stereo).