Jak léta běží, navykla si už většina z nás na to, že hvězdy jako jsou Internet Explorer, Adobe Photoshop, Microsoft Excel, Skype a další tvoří dnes nedílnou součást nočního softwarového nebe. Málokdo si přitom ale ještě vybavuje časy, kdy byly tyto programy jenom malými rybami s minoritním podílem na trhu. Málokdo ví, jak vznikly a jaký těžký boj musely svádět, aby se prosadili v tvrdé konkurenci ostatních. V prvním díle našeho historického seriálu se podíváme na vznik a vývoj programu Microsoft Word – nejoblíbenějšího textového editoru dneška.
První verze programu Microsoft Word (1.0) byla distribuovaná na dvou pětipalcových disketách.
Na počátku bylo Bravo
Chceme-li se vrátit až ke kořenům košatého stromu aplikací Office, musíme se přesunout v čase o celých třicet let zpátky. Píše se právě rok 1981, USA a SSSR rokují v Ženevě o nukleárním odzbrojení a Charles Symonyi nastupuje do nové práce v menší washingtonské firmě zvané Microsoft. Symonyi, talentovaný programátor maďarského původu, se rozhodl přijat nabídku šestadvacetiletého Billa Gatese, pro kterého má od této chvíle vyvíjet nový textový editor pod názvem Multi-Tool Word.
Program má fungovat na platformě MS DOS i Xenix (dnes již zastaralá Unixová platforma) a má být schopen pokročilého formátování textu. Výsledný produkt je (již pod názvem Microsoft Word) uveden na trh v roce 1983 a v mnohém staví na textovém editoru Bravo, který Symonyi vyvinul pro svého předchozího zaměstnavatele, společnost Xerox.
První WYSIWYG textový editor se jmenoval Bravo a byl vyvinut pro počítač Xerox Alto (vlevo). Ačkoli nebyl nikdy šířen komerčně, k uživatelům se později dostal inkorporován do rozhraní Xerox Star (vpravo).
Na rozdíl od toho ale není schopen věrně zobrazovat rozdílné fonty písma (ačkoliv zvládá tučné písmo, kurzívu i podtrhování textu) a nedisponuje grafickým rozhraním WYSIWYG (what you see is what you get: co vidíš, to dostaneš). Následující verze 2.0 až 5.0 jsou ve vzhledu prakticky identické jako verze 1.0, a ačkoliv program postupně prochází sérií úprav a vylepšení, stále se mu nedaří vykročit ze stínu vedoucího textového editoru té doby – programu WordPerfect.
Uživatelské rozhraní Microsoft Wordu pro MS DOS zůstalo od verze 1.0 (na obrázku) až po verzi 5.0 prakticky nezměněné.
Word pro Mac a cesta pro Windows
Zlomovým okamžikem se pro Word od Microsoftu stává až uvedení první verze programu napsaného pro operační systém Macintosh, ke kterému dochází v roce 1985. Verze pro Macy, vyvíjená v rámci Microsoftu jiným týmem než ta pro MS DOS, má již mnoho funkcionalit, které dnes dělají Word Wordem. Kromě pokročilého formátování program dokáže konečně zobrazovat různé fonty, pracuje s rozbalovacími menu a disponuje WYSIWYG rozhraním.
Díky tomu může uživatel po celý čas vidět, jak bude jeho vytištěný text ve výsledku vypadat. Mezi zákazníky Steva Jobse vzbudí tento produkt nevídanou pozornost a stane se tak na nejbližší čtyři roky nejprodávanější verzí Microsoft Wordu vůbec. Je pak jen otázkou času, než se Microsoft pokusí úspěch Wordu pro Mac zduplikovat vytvořením obdobné aplikace pro vlastní operační systém.
Microsoft Word pro Mac byl dlouhou dobu nejúspěšnějším textovým editorem Microsoftu.
Microsoft útočí
Word 1.0 pro Windows shledává světlo světa již v roce 1989, je to však až uvedení operačního systému Windows 3.0 v roce 1990, které umožní hladké fungování aplikace a otevře jí tak dveře na softwarový trh. Nová produktová řada, stejně jako dřívější verze pro Mac, pracuje s plně funkčním WYSIWYG rozhraním, rozbalovacími menu a rozličnými fonty písma.
S verzí 1.0 pro Windows pak MS Word po téměř osmileté existenci konečně odstartuje svůj raketový vzestup mezi stálice softwarového nebe. Tu se však ještě chvíli musí dělit o místo s oblíbeným WordPerfectem společnosti WordPerfect Corporation.
MS Word 1.0 pro Windows v mnohém staví na předchozí verzi pro Mac – WYSIWYG rozhraní, rozbalovací menu a rozličné fonty písma se stávají wordovským standardem.
Válka Wordů a smrt Clippyho
Válka Wordů
WordPerfect, tehdejší hlavní konkurent MS Wordu, dokáže formátovat text a užívat různé fonty, umožňuje rovněž vygenerovat náhled stránky v podobě, jakou bude mít při tisku. Dokáže tedy téměř to samé co Word 3.0, navíc existuje ve verzi 5.1 – vyšší číslo může u uživatelů lehce vzbudit dojem, že se jedná o pokročilejší editor. Tato jednoduchá úvaha zřejmě nakonec přiměje Microsoft uchýlit se v boji o přízeň zákazníků k menší válečné lsti: po verzi 3.0 přeskakuje lehce čtyřku a pětku a přichází rovnou s verzí 6.0.
Odpovědí WordPerfect Corporation je expedice WordPerfectu 6.0. Odpovědí Microsoftu pak Word 95 - produkty balíku Office, ale i samotných Windows se od této chvíle začínají označovat letopočtem vydání. Válce verzí je tak učiněn konec. K dalšímu soupeření ostatně stejně není důvod. S verzí 95 se Microsoft díky sérii vydařených marketingových tahů (distribuce Wordu 95 zároveň s Windows 95; slevy na celý balík pro firmy, které se rozhodnou užívat Word 95 na svých počítačích) dostává jasně do vedení.
MS Word 95 se od svého předchůdce (verze 6.0) na první pohled příliš nelišil. Mezi oběma verzemi došlo hlavně k „neviditelnému“ přechodu od 16bitové k 32bitové architektuře.
Vítězné tažení
Po Wordu 95 pak již Microsoft nastoupenou vítěznou stezku neopustí. Ohrozit ho nemohou ani drobné přešlapy v podobě zavedení mírně problematické automatické personalizace menu, která má ve zvyku schovávat před uživatelem zrovna ty hledané nástroje ve prospěch těch nejčastěji užívaných (funkci bylo možné naštěstí vypnout), ani představení dobrosrdečného, no mírně dementního pomocníka – sponky Clippyho.
Další vývoj Word 95 až 2010 se pak nese spíš v duchu zdokonalování již existujících funkcí a uhlazování vzhledu uživatelského prostředí. Nejdramatičtější úpravu pak řada zaznamenává s verzí 2007, ve které je představeno uživatelské rozhraní Fluent (jinak také Ribbon), řadící příbuzné funkcionality do tematických množin, z kterých každá je umístěna na samostatné záložce. V současnosti je Microsoft Office Word nejpoužívanějším textovým editorem vůbec s odhadovaným 90% podílem na trhu a půl miliardou uživatelů.
Microsoft Office Word dneška – verze 2007 a verze 2010 umožňují uživateli díky rozhraní Fluent/Ribbon lepší orientaci v nástrojích a šetří tak jeho čas i energii.
Pomocník Clippy – zrod a zkáza roztomilého rádce
Někteří z nás si možná ještě matně pamatují na veselou kancelářskou sponku Clippyho, která tu a tam sporadicky vyskočila v pravém dolním rohu dokumentu, aby přispěla svým cenným know-how či nabídla pomoc. Tancující a roztomile pomrkávající postavička měla vždy po ruce hned několik návrhů k tomu, jak zefektivnit vaši práci a byla vždy připravená nabídnout další rady, jestliže jste chtěli vědět víc.
Kromě kancelářské sponky Clippyho jste si mohli za svého pomocníka zvolit např. i robota, kočku-origami či Williama Shakespeara. Nápomocní však byli všichni zhruba stejně.
A vlastně i tehdy, když jste víc vědět nechtěli. Dobrosrdečný výtvor animátora Kevana J. Atteberryho se brzo díky své všetečnosti stal nejnenáviděnější sponkou planety (časopis Smithsonian nazval Clippyho nejhorším softwarovým řešením v digitální historii), komiksy a videa parodující tuto funkcionalitu se množily jako houby po dešti a ani tvůrci televizních seriálů jako Simpsonovi nebo Family Guy si neodpustili nějaké to rýpnutí.
Microsoft se nakonec rozhodl k celé situaci postavit čelem (a ke Clippymu zády). Před zveřejněním Office XP rozběhlo jeho marketingové oddělení kampaň s následujícím poselstvím: nové Office XP jsou tak jednoduché, že v nich už Clippy nemá s čím pomáhat. Výchozí pomocník Clippy (narozen v Office 97) nás tak v roce 2001 navždy opustil.
Na odchodu Clippyho vystavěl Microsoft u Office XP celou reklamní strategii.
