Naproti tomu materiály Intelu tuto kategorii samozřejmě vynášejí do nebes, často se zde používají výrazy jako "převratný koncept" nebo "redefinice pojmu notebook". Jak je to tedy s často uváděným pojmem Ultrabook, a mohou se skutečně naplnit plány Intelu, které počítají s tím, že na konci roku 2012 bude 40 procent zařízení dodáváno pod tímto označením?
Tenké, lehké a s ultra rychlým startem
Ultrabooky (narozdíl od netbooků) mají jasná a pevně daná pravidla, která stanovil Intel. Tyto stroje jsou postaveny na platformě Intelu, konkrétně na 2. generaci procesorů Intel Core - aktuálně tedy Sandy Bridge, na nízkonapěťových modelech se sníženou spotřebou. Do budoucna se pak počítá s hladkým přechodem na architekturu Ivy Bridge (v prvním kvartálu roku 2012), která by měla přinést ještě nižší spotřebu a také rychlejší sběrnice, jako je USB 3.0 a potom také Intel Thunderbolt.
Tloušťka zařízení v první generaci by měla být maximálně 21 mm (0,83 palců) a vybrané modely nabídnou ještě méně. Dalším parametrem je výdrž baterie, v základu je to minimálně 5 hodin a některé modely slibují až 8 hodin. Podstatným aspektem, na který Intel klade důraz, je i rychlý start systému. V dokumentaci se poněkud nekonkrétně mluví o téměř okamžitém (almost instant) probuzení i z toho "nejhlubšího spánku", čímž je pravděpodobně míněna hibernace. Toho je dosaženo díky Intel Rapid Start Technolgy, tedy spojení klasického disku a malého SSD. Znamená to tedy, že ultrabook by měl být s největší pravděpodobností vybaven alespoň malým SSD, případně nějakým hybridním diskem s podporou RST. Nakonec je třeba zmínit i zabezpečení v podobě Intel Anti-Theft Technology a Identity protection Technology. Součástí Ultrabooků by také měla být obrazovka citlivá na dotyk.
S dodržením ceny pod 1000 USD je potíž
Intel také poskytne finanční pobídky prodejcům, kteří by Ultrabooky vyráběli. Jak jsme informovali v této novince, Intel v nedávné době založil fond na podporu rozvoje těchto zařízení, který čítá 300 milionů USD. Prioritami jsou dotykové technologie pro usnadnění ovládání a zvýšení uživatelského komfortu, nárůst výdrže na baterii na celý den a zvětšení úložné kapacity při zachování tenkého designu.
Důležité je, že cena Ultrabooků by se (alespoň v základních konfiguracích) měla pohybovat okolo 1000 USD, jako tomu bude třeba u ohlášeného Asusu UX21. S dodržením cenové hladiny 1000 USD je však v současnosti trochu potíž, v případě, kdy by Ultrabooky měly být vybaveny výkonnými procesory Core i5, i7 nebo rychlým SSD diskem. Východiskem je v tomto případě použití méně výkonných CPU, například Core i3.
Intel také uvádí následující fáze zavádění Ultrabooků:
1) Tato fáze již byla spuštěna, když Intel uvedl své poslední nízkonapěťové procesory Sandy Bridge.
2) Soustřeďuje se kolem architektury s kódovým označením Ivy Bridge. Procesory s touto architekturou by měly být dostupné v první polovině roku 2012. Notebooky založené na platformě Ivy Bridge přinesou lepší energetickou správu, zlepšení odezvy a v neposlední řadě také vylepšenou bezpečnost. Součástí jsou také vstupně-výstupní zařízení jako je USB 3.0 a Thunderbolt.
3) Dalším krokem je pak zavedení mikroarchitektury Haswell, která znamená další urychlení ultrabooků.
Budoucnost
Jestliže to tedy shrneme, bude to asi takto: chcete-li malý, obyčejný stroj na prohlížení internetu, budete pravděpodobně kupovat netbook v ceně do 10 tisíc. Alternativou zde budou levné stroje s Chrome OS, přezdívané Chromebooky. Chcete-li něco stejně malého a přenosného, ale s lepším výkonem, podíváte se po nějakém Ultrabooku, případně po MacBooku Air. Běžnou kategorií jsou pak stále notebooky - sem bude spadat pestrá nabídka klasických modelů obvyklých rozměrů a vybavení.
