Umělá inteligence je fenoménem dnešní doby a prakticky každý týden se na nás ze všech směrů dostávají nové a nové informace o inovacích a vylepšeních generativní AI. Spolu s těmito novinkami ale vyvstává otázka: Jak ovlivní AI pracovní trh v budoucnosti?
AI v Česku změní pravidla pro miliony zaměstnanců
Podle poslední studie poradenské společnosti Boston Consulting Group a středoevropské pobočky Aspen Institute ovlivní umělá inteligence do roku 2035 více než 40 % pracovních míst v České republice. To se rovná přibližně 2,3 milionu lidí, přičemž zhruba 600 tisíc zaměstnanců zažije zásadní proměny svých pracovních náplní.
„Generativní AI, schopná vytvářet texty, kódy, obrázky či zvuky, umožňuje rychlou syntézu a analýzu informací a automatizaci rutinních úkolů. Mezi nejvíce dotčené profese budou patřit softwaroví vývojáři, juniorní právníci a úředníci zpracovávající velké objemy dat,“ říká Michal Černý ze společnosti Audiopro.
AI ovšem nezasáhne jen technologie či administrativu. Již dnes jsou v marketingu a zákaznickém servisu běžní automatizovaní chatboti, kteří zrychlují komunikaci se zákazníky. Studie poukazuje na to, že generativní umělá inteligence může ovlivnit také řadu jiných profesí, které se na první pohled mohou zdát vůči automatizaci imunní, například zdravotnictví, školství nebo kreativní průmysl.
Například v medicíně může umělá inteligence urychlit diagnostiku a zpracování lékařských záznamů, což by umožnilo lékařům se soustředit na komplexnější úkoly. Podobně může AI ve školství pomoci s personalizací vzdělávání nebo v kreativní oblasti nabízet nové nástroje pro umělce a designéry.
Máme se začít bát?
Pravděpodobně ne. I když umělá inteligence zásadně ovlivňuje technologický vývoj, ve své současné podobě je stále „nechápavá“ – postrádá schopnost systematicky pracovat a logicky uvažovat tak, jak to dokáže lidský mozek (ačkoli OpenAI se o to pokouší).
Nebudeme si nic nalhávat, umělá inteligence pravděpodobně převezme některé pozice lidem pracujícím na rutinních, jednoduchých nebo prediktivních úkolech. Příkladem může být například onen zákaznický servis nebo tvorba obsahu či kódování na základní úrovni.
Stejně jako zánik znamená AI vznik nových, specializovaných pozic, jako je správa a optimalizace AI modelů, etické hodnocení jejich vlivu nebo vývoj strategií pro jejich správné nasazení. Studie zmiňuje nutnost investice do vzdělávání pracovní síly, zejména v digitálních dovednostech a schopnost pracovníků flexibilně reagovat na technologické změny a přizpůsobovat se jim.
„Studie rovněž upozorňuje na potřebu adaptace českého vzdělávací systému a trhu práce na rychle se měnící technologické podmínky. Důraz je kladen na rozvoj digitálních kompetencí a schopnost přizpůsobit se novým technologiím, aby Česká republice udržela svou konkurenceschopnost v globální ekonomice,“ říká výkonný ředitel Počítačové školy GOPAS Jan Dvořák.
zdroj: tisková zpráva
