Minulý víkend jsme psali o Exynosu 2400, kterým se Samsung vrací k vlastním procesorům pro mobily (ovšem kdo ví, teoreticky by tento čip asi mohl pohánět i notebooky s Windows). Firma toho k tomuto SoC neřekla moc, v podstatě jsme se dozvěděli hlavně to, že opět používá grafiku Xclipse licencovanou od AMD, tentokrát již s architekturou RDNA 3. Teď už ale prosákla i neméně zajímavá konfigurace CPU.
Exynos 2400 kdosi prohnal testem Geekbench 6.2 a nechal výsledky nahrát do databáze. Je třeba pamatovat, že při testování těmito benchmarky mohou být dost velké výkyvy podle teploty zařízení, zátěže na pozadí a tak podobně. Údaje o výkonu proto zatím berte s rezervou. Ale o čem by záznam v databázi „kecat“ neměl, jsou detekované specifikace.
Exynos 2400 má dost neobvyklé uspořádání. Jde opět o big.LITTLE čip, ale s šesti velkými jádry a čtyřmi malými, zatímco většinou lze natrefit na konfiguraci 4+4. Samsung CPU, zdá se, rozdělil na tři klastry a výkonná jádra jsou rozdělená na dvě trojice. Možná si vzpomenete, že desetijádra v mobilech už tu jednou byla v podání MediaTeku. Ten ale používal klasicky 4+4 jádra a přidaná dvě byla ultraúsporná, například Cortex-A35.
1+2+3+4 jádra…
První klastr má „prime“ jádro pro jednovláknové programy, což je pravděpodobně Cortex-X4, dle detekce dosahující frekvence až 3,21 GHz (daný test s ním naměřil jednovláknový výsledek 2067 bodů). Zřejmě ve společném tříjádrovém klastru pak jsou přítomná další dvě jádra na taktu 2,90 GHz. Ty už nejspíše mají architekturu Cortex-A720, tedy lze-říci „prostřední jádra“ (byť zjednodušeně se hovoří o velkých).
Cortex-A720 bude tvořit i druhý klastr, kde mají dle Geekbench běžet tři jádra na taktu 2,59 GHz. Celkem tak procesor má pět těchto jader, což mu dává lepší potenciál v mnohovláknových zátěžích, než kdyby měl jen tradiční tři (mimo čtvrtého prime jádra Cortex-X). Tato prostřední jádra firma ARM ladí na co nejvyváženější poměr výkonu, spotřeby a zabraného místa na čipu.
Samsung Exynos 2400 v Geekbenchi 6.2
Jaký může ale být důvod jejich rozdělení na dvě různé skupiny s odlišnými takty? Jeden klastr nemůže mít víc jak čtyři jádra, což je patrně důvod spojení části jader do stejného klastru s prime jádrem X4, místo aby byla všechna v jedné skupině. Vyšší frekvence u nich asi bude proto, že tento klastr je kvůli prime jádru celkově optimalizovaný na vyšší výkon (možná i používá vyšší napětí), což Samsung využil k navýšení taktu i u těchto jader. Také to může pomoci u aplikací, které sice jsou z velké části jednovláknové, ale pořád dokáží využít i výkon na jednom či dvou dalších vláknech, takže s těmito 2,90GHz pomocnými Cortexy-A720 poběží o kapku lépe, než kdyby všechna tato jádra měla stejný maximální takt 2,59 GHz (který je zaměřen na efektivitu ve výrazně mnohovláknových aplikacích).
Poslední klastr poskytuje již klasicky úsporná jádra Cortex-A520 v počtu čtyř kusů, je na nich dosahováno taktu 1,96 GHz. Jen nevíme, zda Samsung používá obvyklou implementaci s jednotkou SIMD/FPU sdílenou mezi dvěma těmito jádry, nebo použil méně obvyklou možnost, kdy má každé jádro tuto jednotku vlastní. To by mohlo ještě o něco zlepšit vícevláknový výkon.
Výrobní proces asi stále bude brzdou
Otázka je, jak bude procesor schopný potenciál deseti jader proměnit ve vyšší výkon v rámci telefonů, které jsou výrazně omezené tím, kolik wattů může SoC maximálně spotřebovávat a kolik dokáže šasi uchladit. Procesor je zřejmě vyráběný 4nm procesem Samsungu (4LPP+?) a bude patrně v tomto hendikepován proti čipům vyrobeným na procesu TSMC, který má lepší efektivitu a jádra Cortex na něm mají lepší křivku frekvence a spotřeby.
Skóre procesoru Samsung Exynos 2400
Ze zatím dostupných výsledků se spíš zdá, že Exynos 2400 bude o něco pomalejší než Qualcomm Snapdragon 8 Gen 3, avšak rozdíly jsou v řádu jednotek procent, což by při horším výrobním procesu nebyl úplně špatný výsledek. Oněch šest velkých jader tak možná je schopno vykompenzovat horší energetickou efektivitu procesu tím, že při MT zátěži jedou na nižší frekvenci a napětí a doženou výkon výše taktovaných čtyř jader v TSMC vyráběného SoC od Qualcommu. Otázka nicméně je, zda jsou výsledky, které nyní můžeme porovnávat, naměřené při srovnatelné spotřebě. Opět je třeba zopakovat, že takovéto jednotlivé uniklé záznamy v Geekbenchi je třeba brát s rezervou, protože nemusí být vždy reprezentativní.
Zdroje: Notebookcheck, Geekbench
