ÚOOÚ nechce dopustit, aby ACTA zasáhla do soukromí občanů

Tisková zpráva

Dohoda deklaruje nejasně zejména nové silné kompetence státních úřadů, zahrnujících i nástroje represivní povahy. Jako celek se tak jeví nevyvážená, vůči existujícím zákonným zárukám garantujícím přirozená práva jednotlivce.

Úřad pro ochranu osobních údajů považuje za nezbytné, aby konkrétní oprávnění pro příslušné orgány ČR bylo podle této dohody nastaveno v zákonech. Úřad bude věc dále sledovat z pohledu ochrany soukromí občanů, aby nová oprávnění příslušných orgánů v ČR nebyla definována a následně aplikována v rozporu se zákonem o ochraně osobních údajů.

Z hlediska požadavků na ochranu osobních údajů nenalézáme v dohodě nic konkrétního a ani nového.

Pro členské státy EU platí – podle toho, kdo a proč, tedy k jakému účelu, osobní údaje na základě této dohody zpracovává – buď směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů, nebo rámcové rozhodnutí Rady 2008/977/SVV, o ochraně osobních údajů zpracovávaných v rámci policejní a justiční spolupráce v trestních věcech, a rovněž tak národní zákony (v České republice zákon o ochraně osobních údajů). Relevantním předpisem je také úmluva Rady Evropy č. 108 z roku 1981 o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat.

Obchodní dohoda proti padělatelství mezi Evropskou unií a jejími členskými státy, Austrálií, Kanadou, Japonskem, Korejskou republikou, Spojenými státy mexickými, Marockým královstvím, Novým Zélandem, Singapurskou republikou, Švýcarskou konfederací a USA (ve zkratce „ACTA“) neobsahuje jako celosvětová úmluva žádné ujednání výslovně odkazující na předpisy, jimiž se ochrana osobních údajů v Evropské unii a jejích členských státech řídí. Současně není pochyb o tom, že osobní údaje budou na základě této dohody zpracovávány. Ochrana osobních údajů je ponechána v působnosti smluvních stran.

Pouze rámec sdílení osobních údajů je dán čl. 4 ochrana soukromí a zpřístupňování informací, podle kterého není možné, aby smluvní strana ACTA zpřístupňovala informace, jejichž zpřístupnění by bylo v rozporu s jejími právními předpisy, včetně zákonů na ochranu práv na soukromí, nebo s mezinárodními dohodami, jejichž je smluvní stranou.

Zdroj: ÚOOÚ