Jedenasedmdesátistránkový dokument vychází opět z telefonického průzkumu, tentokrát se ale věnuje problematice sdílení mnohem podrobněji a zkoumáním důvodů, proč někteří z nás raději produkty stahují, než by si je koupili, nabízí i vydavatelům a distributorům určitý návod na to, jak se k pirátství postavit.
Věk roli hraje…
Nepřekvapí zjištění, že čím mladší respondent, tím větší jeho multimediální sbírka. O něco méně zřejmým by mohl být fakt, že uživatelé pod třicet let příliš netíhnou k CD, ale ani k DVD diskům. Z výzkumu dále vyplývá, že zatímco hudbu si jak v USA, tak v Německu ještě z větší části uživatelé kupují, u filmů už to tak slavné není a například mladší němečtí dotázaní mají ve filmové sbírce legálně jen jednotky procent.
Kopírovací zvyky v USA a Německu
S věkem se rovněž snižuje náklonnost ke streamovacím službám. Kolem padesáti procent jejich uživatelů napříč věkovým spektrem přitom tvrdí, že s rozšiřováním těchto služeb upouštějí od kopírování a sharovaní. Zajímavé je, že čím starší Němec, tím méně si doma streamuje filmy (na pirátských serverech), zato u Američanů sleduje pirátský streaming patnáct procent uživatelů, kterým nevadí koukat na filmy online. Zvláštní je, že nejčastěji uvedeným důvodem, proč filmy radši stáhnout nebo vidět na pirátském streamu než koupit, nebyla cena – lidem prý nejvíce vadí reklamy.
U elektronických knih na rozdíl od hudby a filmů převládají ve sbírkách uživatelů ty legálně koupené. Jen tři procenta majitelů konzolí potom své herní zařízení upravila tak, aby dokázala spustit pirátsky získaný materiál.
… stahujeme ale všichni
Celkově z průzkumu vyplývá, že každý si sice občas něco stáhne, ale většinu uživatelů potom trápí svědomí a jsou si vědomi toho, že to není úplně legální cesta. Studie dále u většiny zemí hodnotí trend v užívání peer-to-peer sítí jako sestupný, a to včetně České republiky. Z těch, kdo mezi peer-to-peer uživatele patří, jich jen zlomek někdy nějaké soubory nahrál. Drtivá většina ovšem schvaluje sdílení s rodinou a přáteli.
Více než polovina dotázaných si myslí, že stažení neautorizovaného díla by se mělo trestat, a to buď pokutami (nejlépe do sta amerických dolarů – cca dva tisíce korun) nebo alespoň varováním. Jen zhruba třicet procent respondentů by hříšníky odpojilo od internetu.
Za neomezený přístup k filmům/hudbě/seriálům by respondenti zaplatili nejvýše 24 eur (600 Kč) měsíčně s tím, že jsou ovšem skeptičtí ohledně toho, kolik z těchto peněz bude mít autor. Nakonec nechybí zjištění, že kolem třiceti procent uživatelů si nikdy nepřečetlo EULA (licenci pro koncového uživatele softwaru) před instalací. A že černoši a hispánci toho stahují více než běloši…