USA vs. Huawei: hon na čínské čarodějnice (komentář)

Radomír Kejduš

3. 6. 2019

14 nových názorů

Všechny fotografie

Čínské firmě Huawei reálně hrozí, že kromě dodávek technologií 5G nebude moci vyrábět ani smartphony s Androidem. Obchodní válka se Spojenými státy nabírá na síle a původní sankce na síťovou infrastrukturu se naplno projevila i na výrobcích pro koncové uživatele. Prvním mobilem, kterého se to nějak viditelně dotklo, je Honor 20 Pro.

Na škálu mezi válečné choutky Číny, jejímž předvojem by mohly být technologie nasazené v západních infrastrukturách až po Trumpovo ochranářství amerických firem, které nedokáží konkurovat, se ale vejdeme. Je těžké určit, kde je pravda. Ta totiž nebývá černobílá a k běžným uživatelům se často dostávají tendenční informace.

Huawei, Shenzen

Může být čínská firma dostatečně nezávislá? A co ty západní?

Nejprve trocha historického kontextu: Firma Huawei vznikla v roce 1987 a založil ji Ren Zhengfei (čteno Žen Čeng-Fej), což je člověk s vazbami na čínskou armádu. Samozřejmě je i členem Komunistické strany Číny, ale to jsou v té zemi snad všichni. Minimálně lidé ve vysokých pozicích. Renovi rodiče přitom měli blízko ke Kuomingtangu, tedy té demokratické části Číny, která je dnes na Tchaj-wanu. Pro zajímavost, jediní relevantní výrobci smartphonů z Tchajwanu jsou Asus a HTC.

Ren měl však také vždy blízko k elektronice. V roce 1982 opustil armádu a odešel do Shenzenu, kde o pět let později založil Huawei s 21 000 juany (5000 dolary) v kapse. Zde začínají první spekulace, že k tomu dostal mnohem více peněz od čínské vlády a byl od začátku provázaný s režimem. Soukromé podnikání tohoto směru v Číně bez určitých vazeb na vládu prakticky není možné, ale ani na Západě to není zcela bez kontroly. Jen je to jiné.

Ren Zhengfei s čínským prezidentem (zdroj: Fortune)

V roce 1992 v Číně ještě žádná výroba smartphonů nebyla a Huawei prodával servery. Renovi armádní kontakty mu zřejmě pomohly ke státním zakázkám, díky kterým se firmě začalo dařit. První telefon vyrobil Huawei až v roce 2004 a první smartphone s Androidem (kterým byl Huawei U8220) představil v roce 2009.

Pak už to šlo rychle. Svou vlajkovou řadu P zahájila firma modelem Ascend P1 v roce 2012 (s úhlopříčkou 4,3", tehdy byl svět ještě v pořádku). Průlom začal loni s modelem P20 Pro, kdy už smartphony Huawei nebyly dávno známé jako ty levnější, ale také jako ty kvalitnější. To bychom od čínských firem ještě před pár lety nečekali, ale úspěch se Huaweii nedá upřít. Nakolik byl dotovaný čínskou vládou je věc jiná.

Huawei U8220

Že si čínské společnosti nelámou hlavu s duševním vlastnictvím, není nic nového, a je to i znak čínské mentality. Oni to ovšem neberou tak, že by něco kradli. Huawei má ovšem obrovské vlastní oddělení vývoje a výzkumu v několika zemích včetně Spojených států či Německa. Dnes tak spíše jiné čínské firmy „opisují“ od Huawei. Tyhle věci se tak týkají spíše jiného druhu čínských firem, Huawei si technologie prostě koupí. Jestli tomu tak bylo i dříve, nelze říct. Problematika průmyslové špionáže by vydala na samostatné téma.

Český úředník: Problém s 5G? Tak vyhodíme naše staré telefony

Jak se „některé“ čínské firmy staví k duševnímu vlastnictví se vědělo. Že jsou jistým způsobem napojené na vládu, se také ví celou dobu. Problém to začal být až s příchodem technologií 5G, které mají být svým způsobem revoluční. Kromě jiného totiž mohou bezdrátově v duchu IoT propojovat prakticky vše. A tahle data pak budou protékat přes infrastrukturu čínské provenience. A co kdyby v ní byla zadní vrátka? Co kdyby je šlo dálkově vypnout jedním tlačítkem v Pekingu? Zvlášť když vztahy Západu a Číny jsou proti minulosti spíše horší.

Nebo je za tím jen obchodní válka a snaha vyřadit progresivní firmu, protože těm západním se tolik nedaří? Že by infrastruktura (na které samozřejmě záleží) byla záminkou a jde i o mobilní byznys? Úplně první zprávy téhle kauzy totiž zmiňovaly jen infrastrukturu pro budování sítí 5G, jenže některé úřady reagovaly vyřazováním mobilů značky Huawei. Nepochopitelné, nebo jsme jen neměli všechny informace?

K tématu:

Zatímco zástupci značky Huawei tvrdí, že podnikají čestně a data čínské vládě nepředávají, administrativa Spojených států tvrdí opak. Občas přijdou s důkazem, jako když v Kanadě zadrželi finanční ředitelku Huaweie, mimochodem Renovu dceru Meng Wan-čou, za porušování protiíránských sankcí. Obecně ale žádné důkazy pořád předloženy nebyly a jde tak spíše o jistý druh prevence.

Huawei se tak dostal na blacklist, kvůli kterému ztrácí přístup nejen k Androidu, ale i k ARMu (ten i přes vlastní procesor Kirin potřebují), k SD kartám (přestože mají vlastní standard NM Card a paměťové karty v mobilech ztrácejí význam), k alianci Wi-Fi… tohle by nemohl ustát ani obr jako Samsung. Situace se však mění téměř každým dnem.

Na druhou stranu je pravda, že i kdyby byly současné úmysly společnosti sebečistější, tak za půl roku si Peking může dupnout a Huawei s tím nic neudělá. V Číně na to navíc existuje zákon. V praxi to vypadá, že nové čínské startupy mohou být (nebo alespoň vypadají) více nezávislé než starší společnosti. Jak moc velké propojení se státem tam ve skutečnoti je, ví (doufám) snad jen naše tajné služby.

Data nejsou v bezpečí nikde

Když potřebují západní tajné služby přístup k účtům západních firem, tak je také dostanou. Většinou bez nějakého mediálního povyku, klidně pomocí nějakých neoficiálních zadních vrátek. Teoreticky se v tomto dá věřit snad jen Telegramu, ale i u něj buďme realisti. Apple se také ohání bezpečností a tvrzením, že k datům nemá přístup ani on, ale stačí se někde bokem domluvit na zadních vrátkách a jste z obliga.

Tohle je svět velkých kluků a her tajných služeb. Nemůžeme si myslet, že zrovna ti naši jsou Mirkové Dušínové. Přesto i zde platí poučka, že pokud si můžeme vybrat, kdo nás bude odposlouchávat… doplňte si sami podle svého politického přesvědčení.

Lze vůbec konkurovat Číně?

Čínskou konkurenci jsme si vyrobili sami. Bylo to zřejmé od počátku, ale vidina levného zboží byla příliš velkým lákadlem. Důsledkem je, že si sami nevyrobíme už skoro nic a většinu toho bychom už ani vyrobit neuměli. I ty západní značky vyrábějí v Číně, přinejlepším něco na Tchaj-wanu. A jakmile se nové technologie nacházejí na čínském území, dříve či později tam výrobní linky někdo okopíruje. Jedinou obranou je, že v té době už vyvineme zase něco nového, lepšího. Tohle už ale není případ Huaweie, ten se dostal na špičku a v některých technologiích jej musí dohnat zase západní značky.

Čína patří mezi země, kde se dělají věci jinak než na Západě. Je to jiný civilizační okruh. A pokud má mezi nimi fungovat férový volný trh, musí si čínské i západní firmy konkurovat za stejných či podobných podmínek. Západní firmy ale fungují jinak. Jsou zatížené sociálními programy, ekologií a západní zaměstnanci navíc nechtějí pracovat za stejných podmínek jako ti čínští. I to patří mezi důvody, proč všichni vyrábějí v Číně.

Čína navíc nebude tolik hledět na ekologii ani na lidská práva a snižovat si zbytečně zisky. Strategické podniky pak třeba zadotuje (což se ale děje i v Evropě). Je pak jasné, že čínské produkty jsou levnější.

Jakmile některé čínské značky vyrovnaly kvalitu, nastal problém.

Možností (záměrně nepíšu řešení) je několik:

Na zboží z jiného civilizačního okruhu (Číny) bude platit velké clo, které zohlední jiné podmínky firem. Pokud totiž musí západní firma platit nějakou minimální mzdu a dodržovat sociální výhody, zatímco ta asijská může využívat dětskou práci (záměrně zveličeno), nemohou si takové firmy vůbec konkurovat.
Takové výrobky vůbec nedovážet. Jenže bránění volnému trhu nevede k ničemu dobrému. Státy, které spolu obchodují, spolu neválčí.
Západní firmy se přizpůsobí realitě a v rámci vyšší efektivity a nižší ceny to odnesou zaměstnanci. Začneme pracovat lépe a efektivněji za sice férovou mzdu, ale zbavíme se některých sociálních kotev. Skončí paralelní měna zvaná stravenky apod. Na asijský způsob práce a podnikání ale najet nelze, takže nějaké přiměřené clo (protože náklady na dopravu zboží lodí tímto clem už dávno nejsou nejsou) bude potřeba i tak.
Budeme čínské firmy, které se prostě dostaly moc daleko a přerostly nám přes hlavu, nějakým způsobem sankcionovat. Což se pomalu děje. S bezpečností to souviset může i nemusí a nejvíce to bude bolet zákazníky.
Smíříme se s tím, že západní firmy prostě s Čínou neudrží krok. Buď skončí, nebo se přeorientují na jiné produkty či služby. Jak se ostatně už děje celou dekádu. Zatímco výrobu hardwaru opustily západní firmy celkem ochotně, některé technologie se opouštějí hůře. A jsme zase u toho 5G.

Nesahejte nám na smartphony

Pokud by úmysly Donalda Trumpa, potažmo západních vlád, byly úplně čisté, tak lze pochopit snahu mít na kritické infrastruktuře jiné logo než Made in China. Ale prosím, nesahejte nám na smartphony. Pokud by měl mobil sloužit k odposlechům, tak spíše prostřednictvím softwaru, a tím je Android.

A pokud by měl být problém v EMUI, tak vytvoření pravidel a podmínek pro nadstavby Androidu by měly být zase na straně Googlu. Pokud je za tím snaha nedodávat technologie do Číny, tak to ban pro Huawei opravdu neřeší.

Budu první, kdo si stoupne do fronty na opravdu kvalitní smartphone navržený a vyrobený v Evropě. Do té doby, ať hodí kamenem, kdo si (byť třeba zrovna oblečený v tričku Free Tibet), nikdy nekoupil nic na Aliexpresu.