Názory k článku Uvnitř Threadripperů nejsou žádné atrapy, všechny čtyři čipy jsou zcela reálné

A netvrdí náhodou AMD, že dávají na Threadrippery nejlepší 2 nebo 5% čipů? Jak by toho asi byli schopni schopni dosáhnout, kdyby nemohli otestovat čipy před připájením? ;-)

V momentě, kdy je dokončen wafer, tak jsou všechny čipy na daném waferu otestovány na vady (a při testu jsou schopni zjistit, kde přesně vada je). Vady se podrobně logují, aby byly později k dispozici. Pokud má wafer příliš vysoké % vad, tak se hodí do koše. V opačném případě pokračuje ve zpracování dál (rozřezání, pouzdření).
Až se čipy rozřežou, tak se vytřídí, co jde do koše a co na linku. Po zapouzdření následuje druhé kolo testování, kdy se už netestují vady (ty jsou podrobně známy z předchozího testu), ale testuje se kvalita čipů (při jakém V dosáhnou určitých taktů, měří se spotřeba). Podle toho se rozřadí, co jde do mobilních čipů, co do desktopu, co bude sloužit jako výběrové čipy (ty se darují významným redaktorům na recenzi/overclockerům pro nějaký světový rekord, nebo se používá pro prémiové čipy jako je ThreadRipper). Po tomto kroku se čipy pájí a přilepí/přiletuje se IHS.

Jak psal dom324, vůbec bych nepochyboval o tom, že se jádra testují už na waferu, dříve se to dělalo kontaktními sondami, dnes už to jde i bezdrátově. Otázkou není, jestli to AMD dělá, ale kterou z těchto metod používá pro jádra ZEN. Osobně bych tipoval, že už tu druhou.
Další selekce probíhá po ukotvení na podkladní PCB, kde se dají prověřit i tepelné charakteristiky a maximální takty, proto jsou v prodeji minimálně dvě a více výkonových konfigurací pro každý jeden typ pouzdra/patice. V případě Threadripperu je to plně šestnáctijádrový 1950X a dvanáctijádrový 1920X. Výběrovost jader v Threadripperech pak nejspíš znamená, že jádra jsou plně funkční při testování na waferu a omezení velikosti cache nebo počtu jader je nejspíše proto, aby splnily nároky na takt a TDP. Odemčením 1920X by uživatel nejspíš získal plnohodnotné a funkční šestnáctijádro, ale s vyšší spotřebou nebo nižšími stabilními takty. Do Epyců a Ryzenů pak mohou putovat i částečně defektní kusy křemíku, kterým se dají nejen snížit takty, ale i cíleně vypnout několik jader, bloky instrukčních sad nebo kus cache.
Co se zbývajících dvou křemíků v Threadripperech týká, pak nejpravděpodobnější vysvětlení je, že se jedná o defektní části zpracovaného waferu, které by se jinak vyhodily, ale jejich použití je výhodnější než dělat speciální distanční kousky, s přesnou výškou, které by se daly ukotvit v jednom kroku zároveň s funkčními jádry. PR kecy za tím vším pak budou o tom, že se teoretická výtěžnost waferů z GF o pár procent zvýší i o tyto jádra a firma se pak může honosit tím, že je jejich výrobní proces výhodnější/kvalitnější při jeho prodeji třetím stranám.