Odpověď na názor

Jak psal dom324, vůbec bych nepochyboval o tom, že se jádra testují už na waferu, dříve se to dělalo kontaktními sondami, dnes už to jde i bezdrátově. Otázkou není, jestli to AMD dělá, ale kterou z těchto metod používá pro jádra ZEN. Osobně bych tipoval, že už tu druhou.
Další selekce probíhá po ukotvení na podkladní PCB, kde se dají prověřit i tepelné charakteristiky a maximální takty, proto jsou v prodeji minimálně dvě a více výkonových konfigurací pro každý jeden typ pouzdra/patice. V případě Threadripperu je to plně šestnáctijádrový 1950X a dvanáctijádrový 1920X. Výběrovost jader v Threadripperech pak nejspíš znamená, že jádra jsou plně funkční při testování na waferu a omezení velikosti cache nebo počtu jader je nejspíše proto, aby splnily nároky na takt a TDP. Odemčením 1920X by uživatel nejspíš získal plnohodnotné a funkční šestnáctijádro, ale s vyšší spotřebou nebo nižšími stabilními takty. Do Epyců a Ryzenů pak mohou putovat i částečně defektní kusy křemíku, kterým se dají nejen snížit takty, ale i cíleně vypnout několik jader, bloky instrukčních sad nebo kus cache.
Co se zbývajících dvou křemíků v Threadripperech týká, pak nejpravděpodobnější vysvětlení je, že se jedná o defektní části zpracovaného waferu, které by se jinak vyhodily, ale jejich použití je výhodnější než dělat speciální distanční kousky, s přesnou výškou, které by se daly ukotvit v jednom kroku zároveň s funkčními jádry. PR kecy za tím vším pak budou o tom, že se teoretická výtěžnost waferů z GF o pár procent zvýší i o tyto jádra a firma se pak může honosit tím, že je jejich výrobní proces výhodnější/kvalitnější při jeho prodeji třetím stranám.