Podle prodejních statistik totiž MSI zjistilo, že uživatelé vracejí minibooky s předinstalovaným Linuxem čtyřikrát častěji, než stroje s nainstalovanými Windows XP. A většina z nich si po vrácení stroje s Linuxem připlatí a odnáší si stejný model, ale s operačním systémem Microsoftu.
Podle Tunga je to způsobeno tím, že lidé nejdříve sáhnou po nejlevnější alternativě (což jsou právě stroje s Linuxem), avšak po krátké době zjistí, že Linuxový operační systém není tím pravým, co by chtěli používat a tyto počítače následně vrací.
Je Linux opravdu tak špatný?
Můžeme spekulovat, proč tomu tak je? Podle našeho názoru jsou na vině sami výrobci těchto zařízení. Ti totiž do svých minibooků neinstalují běžné Linuxové distribuce, ale ořezané varianty s velmi omezenými možnostmi.
Podívejme se například na známé Ubuntu, ve kterém je schopen pracovat i uživatel na Linux nenavyklý: vše se chová tak, jak je z předchozího používání zvyklý (na ploše jsou ikony souborů a adresářů, stavový řádek umožňuje přepínání oken, je zde nabídka "Start", nové aplikace lze jednoduše nainstalovat v grafickém prostředí a je jich dostatečný výběr). Ale jak jsou na tom minibookové distribuce? Podívejme se na dva příklady: Asus Eee PC a Acer Aspire One. Přestože obě vychází z plnohodnotných desktopových distribucí, výrobci usoudili, že bude pro uživatele lepší nedat jim to, co znají (tedy prostředí alá Windows), ale něco úplně nového - grafické prostředí podobné mobilním telefonům. A pak prý že jsou Windows XP jako omalovánky.
Acer Aspire one a upravená Fedora: moc hezká grafika, horší použitelnost
Uživatelské prostředí zjednodušené do absurdna není jediným problémem. Počítač bez aplikací je jen polovičním počítačem, o tom není třeba polemizovat. A zde narážíme na další nelogičnost: když už uživatelé nemohou používat aplikace, na které jsou zvyklí, proč jim neznemožnit instalaci jejich linuxových alternativ? To je totiž problém všech minibookových distribucí, kam není možné snadno doinstalovat další aplikace, využít můžete pouze aktualizace již předinstalovaných aplikací od výrobce.
Pojďme se názorně podívat, co musí udělat uživatel, který si do Aspiru one od společnosti Acer chce doinstalovat tak základní nástroj, jako je komunikátor Skype (a abychom nekřivdili, doinstalace aplikací je stejně krkolomná i u linuxového Eee PC):
Krok první: stažení Skypu pro Linux. V našem případě potřebujeme verzi pro Fedoru 7. Ovšem obyčejný uživatel bude mít problémy již v tomto bodě, protože prostředí Aspire One mu nikde neoznámí, z jaké distribuce vychází a jakou verzi tedy má použít.
Krok druhý: z prostředí souborového manažeru je zapotřebí spustit instalaci staženého balíku.
Krok třetí: nesmíte se leknout chybějících závislostí a neohroženě klepněte na tlačítko Continue (Pokračovat).
Krok čtvrtý: ne, opravdu to není nic podezřelého, je to přeci jen Skype!
Krok pátý: přestože uživatel správně nainstalovat Skype, nemůže jej spustit. To proto, že se nikde neobjeví: omalovánkový spouštěč aplikací negeneruje seznam dostupných aplikací dynamicky. Je tedy zapotřebí v textovém editoru otevřít příslušný konfigurační soubor (uživatel musí přesně vědět, který to je) a dopsat do něj přislušný řádek v přesně stanovené syntaxi.
Krok šestý: hurá! Po absolvování všech kroků se Skype objeví tam, kde má a je možné jej spustit a používat.
Tak, co na to říkáte? Pro linuxové nadšence nic podivného, avšak pro běžného uživatele je tento postup v podstatě nezreplikovatelný. Srovnejte to totiž s tím, nač byl doposud zvyklý ze svého počítače nebo notebooku s Windows: otevře stránku skype.com, klikne na odkaz pro stažení (bez toho, aniž by musel vědět, jako verzi operačního systému má) a uloží soubor na disk. Ten pak myší spustí a klikáním na tlačítko Další v průvodci nainstaluje aplikaci, jejíž ikonu najdete mezi programy přesně tam, kde ji čeká.
Výše popsané však není problém Linuxu, ale jeho úpravy výrobci. Plnohodnotné distribuce totiž obsahují grafické správce aplikací (je i v Aspiru One, je ji však třeba spustit z prostředí příkazové řádky), jejichž prostřednictvím je instalace Skypu stejně snadná, jako na Windows. Linux to umí, proč ne mininotebooky?
Dokud si toto výrobci neuvědomí, budou uživatelé počítače s Linuxem opravdu vracet. Vždyť co s počítačem, na který obyčejný uživatel nedokáže nainstalovat aplikace.
Poznámka závěrem: v žádném případě jsem tímto článkem nechtěl odradit uživatele od nákupu minibooků s Linuxem. Kdepak. Kupujte je, pokud opravdu nutně nepotřebujete Windows. Jen prosím ihned po vybalení z krabice požádejte o pomoc znalejšího známého, aby vám nainstalovat "opravdový" Linux. Uvidíte, že pak nebudete mít chuť svůj minibook vracet prodejci stejně, jako američtí uživatelé.
