Sonda Proba-3 bude dokumentovat sluneční koronu, tedy okraj slunce, z relativně blízké vzdálenosti. Vůbec poprvé bude potřeba vypustit dva satelity, kdy jeden vytvoří umělé „zatmění“ Slunce, respektive poslouží jako stínítko, a druhý satelit poté bude moci snímat okraj Slunce. Satelity se budou pohybovat ve vzdálenosti 150 metrů od sebe.
Mezi satelity bude třeba udržovat přesnou formaci. Honeywell Aerospace pro misi vyrobil tříosý MEMS (mikromechanický) gyroskop, který umožní přesné natočení satelitu i v případě, že nebude možná metoda podle polohy okolních hvězd. To se může stát například při rychlém roztočení satelitu. Gyroskop máme všichni v mobilu, tento má rozměry asi jako set-top box.
Laboratoř pro testování, ukázka desky plošného spoje z gyroskopu
První sonda má jméno Coronagraph Spacecraft (CSC) a druhá Occulter Spaceship (OSC). Occulter bude vrhat stín na Coronagraph, který díky tomu uvidí koronu v širokém spektru po dlouhou dobu několika hodin v kuse, aniž by byl oslepen sluneční fotosférou. Na vývoji sond pracují společnosti Airbus, Qinetiq, GMV, Celestia a Spacebel.
„Určování polohy a stabilizace satelitů je dlouhodobá specializace výzkumného a vývojového centra Honeywell v Brně. Stále rostoucí počet satelitů na oběžné dráze zvyšuje potřebu co nejspolehlivěji sledovat jejich polohu a okamžitě reagovat na překážky. Lehká a cenově efektivní technologie založená na MEMS může poskytovat přesná data o poloze, díky nimž se satelit může sám přemístit,“ vysvětluje Tomáš Neužil, Technical Manager, Honeywell Aerospace Technologies.
Tomáš Neužil ukazuje tříosý MEMS gyroskop, který poletí se sondou Proba-3 do vesmíru
Vedle toho Honeywell vyrábí i technologie pro komunikaci pomocí laserového paprsku, který umožňuje vysokorychlostní a bezpečnou komunikaci (nejde zarušit jinou informací) mezi satelity. Tento díl vypadá jako periskop a umožňuje mezisatelitní spojení na vzdálenost kolem 1000 km i více. Má otočnou hlavu s naklápěcím zrcadlem.
Optické pojítko pro mezisatelitní komunikaci
Hlavní doménou brněnské odnože Honeywell Aerospace jsou aktuátory (převádí informační část procesu na technickou) a řídicí elektronika. Pro vývoj zařízení určených pro vesmír je potřeba používat certifikované součástky, ale v případě komerčních projektů lze využít už součástky pro letectví či automotive a absolvovat s nimi potřebné zkoušky – třeba na záření, vibrace, elektromagnetickou kompatibilitu a podobně. S tím pomáhá zkušebna ve Vyškově či VUT Brno. Ve vesmíru je problém například s odpařování lubrikantů z ložisek, které se pak usazují na zrcadlech.
Sonda Proba-1 je nejdéle fungující sondou Evropské vesmírné agentury (v provozu již 23 let) a slouží k pozorování Země. Proba-2 již pozorovala Slunce. Mise Proba-3 bude startovat někdy v tomto roce, plánované je září a pravděpodobně indický kosmodrom Satish Dhawan. Také nosičem by měla být indická raketa PSLV.
