Valve uvolnilo SteamOS ke stažení. Zatím je jen pro odvážné a grafiky nVidia

16. 12. 2013

Sdílet

 Autor: Redakce

Ačkoliv byly Steam Machines (či Steam Boxy), tedy konzoloidní herní PC běžící na platformě Steam, jedním z hlavních „témat“ tohoto roku, na trhu se letos už neobjeví. Společnost Valve ale koncem týdne (v pátek třináctého) pustila do světa alespoň své prototypy pro beta-testery. A aby širší publikum nepřišlo zkrátka, byla zároveň zveřejněna první beta verze operačního systému SteamOS, na němž tyto konzole budou běžet. Díky tomu si Steam Machine můžete zkusmo vytvořit i sami doma, jen to zatím nebude příliš komfortní podnik.

SteamOS je založen na Debianu Wheezy (tedy stabilní větvi této distribuce), ovšem s modifikacemi. Jádro je ve verzi 3.10 a také ho zřejmě vývojáři opatřili množstvím patchů. Grafické prostředí je řešeno konzervativně: použit je klasický server X.Org, Valve však nad ním používá vlastní kompozitor (mělo by se jednat o modifikaci softwaru Xcompmgr).

Většina systému je tvořena otevřeným softwarem, samotný klient Steamu je ale dle očekávání uzavřený. Ruku v ruce s ním jde vrstva steam-runtime. Nad touto komponentou v podstatě budou běžet všechny hry; měla by zajistit binární kompatibilitu s dalšími Linuxovými distribucemi (čímž se předejde problémům s rozdílnými knihovnami, komponentami a tak dále). Dle Valve by neměl být rozdíl v tom, na jakém konkrétním Linuxu Steam budete používat, pokud na něj bude možno nainstalovat tuto vrstvu.

První veřejná betaverze operačního systému SteamOS (Zdroj: Ars Technica)
První veřejná betaverze operačního systému SteamOS (Zdroj: Ars Technica)

SteamOS nebude omezen čistě jen na běh Steamu a her. Budete na něm moci používat klasickou pracovní plochu prostředí Gnome a tedy i běžné aplikace. Na komerčně dostupných Steam Machines může být v základním nastavení pracovní plocha vypnutá, lze ji však povolit v nastaveních Steamu. Ve výchozím (či typickém) nastavení nicméně SteamOS nabíhá rovnou do prostředí klienta Steam (pochopitelně v režimu Big Picture), odkud pak také spouštíte hry. K operačnímu systému máte plná přístupová práva, takže není třeba žádných triků k získání „roota“.

První veřejná betaverze operačního systému SteamOS (Zdroj: Phoronix)
První veřejná betaverze operačního systému SteamOS (Zdroj: Phoronix)

SteamOS používá klasický balíčkovací systém (program apt a formát DEB), takže bude možné instalovat další software z repozitářů. Přes balíčkovací systém mají být také řešeny všechny aktualizace, včetně instalace nových verzí grafických ovladačů. Veškeré aktualizace mají probíhat automaticky. Zřejmě by ale mělo být možné se v systému vrtat i manuálně, podobně jako v standardní distribuci Linuxu.

 

Je třeba říci, že toto vydání systému SteamOS zatím není považováno za stabilní. Zatím jde spíše o demonstrační a zkušební verzi. S tím jdou ruku v ruce poměrně závažná omezení. Tím největším je, že SteamOS v tuto chvíli podporuje jen grafické karty Nvidie. Tedy oficiálně – dle zjištění prvních odvážlivců lze používat i oficiální ovladač Catalyst pro Radeony. Pokud uživatel zapne u jádra tzv. kernel mode setting, fungují dokonce i ovladače pro grafické adaptéry Intel. Na tom, aby grafiky AMD a Intelu fungovaly rovnou, ale Valve také pracuje; oficiální podpora by pro ně snad měla přijít už brzy.

Psaní pomocí herního ovladače (Zdroj: Ars Technica)
Psaní pomocí herního ovladače (Zdroj: Ars Technica)

Co se dalších požadavků na hardware týče, vyžaduje SteamOS 64bitový procesor a také 4 GB RAM. Úložiště má mít 500 GB či více, pochopitelně ho ale systém nezhltne celé, jedná se o rezervu pro hry a další data.

bitcoin_skoleni

SteamOS má momentálně poněkud těžkopádnou a nedotaženou instalaci (musíte si například připravit prázdný pevný disk, který vám instalátor přepíše), Očividně se nepočítá s tím, že by jí prováděli běžní uživatelé. Bohužel je pro start vyžadováno zavedení v režimu UEFI, což mezi uživateli Linuxu asi také nebude zrovna populární. Pokud ale nemůžete překonat zvědavost, můžete si každopádně SteamOS vyzkoušet – mělo by to jít i třeba ve VirtualBoxu.

Zdroje: Valve (1, 2), Phoronix (1, 2, 3), Ars Technica