Nazývají to vizuálním mikrofonem. Sklenice s vodou, květináč, zvukový měnič ve sluchátkách a dokonce i sáček od chipsů se kvůli zvukovým vlnám pohybují. Oko to nezahlédne, protože frekvence je příliš vysoká. Vysokorychlostní kamera, jež umí zachytit tisíce snímků na sekundu, ale mikropohyby rozpoznat dokáže. (Na podobném principu zachycování vibrací fungují i špionážní laserové mikrofony, ale k těm se běžný smrtelník nedostane.)
Výsledek je překvapivě srozumitelný. Zrekonstruovanou hudbu dokonce poznal i audio vyhledávač Shazam. Díky sáčku od chipsů vědci zvuk rozpoznali dokonce i pomocí běžné výbavy – zrcadlovky se záznamem videa při 60 fps. Výsledkem bylo více šumu, ale melodie v nahrávce zůstala. Takže nejen stěny mají uši.
