Před rokem pořídili vědci vůbec první snímek černé díry. Stalo se tak 10. dubna 2019 díky projektu Event Horizon Telescope (EHT). Zachycená černá díra se nachází v jádru galaxie M87 a od Země je vzdálená 55 milionů světelných let. Pořízení snímku si vyžádalo velké množství dat, přesněji 350 TB každý den po dobu jednoho týdne. Nyní zveřejněné nové snímky zobrazují kvazar 3C 279 vzdálený 5 miliard světelných let, kde vědci objevili černou díru zhruba miliardkrát větší než naše Slunce. Ne však pouze ji, ale také masivní proudy plazmy, které díra vystřeluje dvěma směry. Jeden z nich míří směrem k Zemi, což usnadnilo jeho pozorování. Tip: Takhle vypadá černá díra. Vědci pořídili první fotku nejtajemnějšího objektu ve vesmíru Tento fenomén je způsobený tím, jak supermasivní černá díra „navíjí“ magnetická pole a absorbuje hmotu. To vytváří obrovské množství energie a část vcucnuté hmoty je nakonec vychrlena ven ve formě proudu plazmy. Na fotografii jasná část je umístěna uvnitř černé díry a směrem ven pak tmavne.
První snímky černé díry v galaxii M87:
K zachycení obrazu používají vědci interferometrii, která synchronizuje teleskopy po celém světě. Kombinuje je tak vlastně do jednoho obřího teleskopu, který dokáže rozlišit objekty o velikosti 20 mikroarsekud – pro srovnání, jako byste okem rozeznali pomeranč ležící na Měsíci. Tato data jsou pak kombinována na superpočítačích v Bonnu a na observatoři MIT. Právě tam odhalili, že paprsek světla má poblíž kvazaru nezvykle kroucený tvar.
Vědcům z Institutu Maxe Plancka pro radioastronomii v Bonnu se podařilo sledovat tento proud až k místu jeho vzniku. Proud plazmy podle výzkumníků dosahuje téměř rychlosti světla a díky projekčnímu efektu (dohání své vlastní vyzařované světlo) se zdá, že je ještě mnohem rychlejší.
Vědci stále zkoumají pořízené obrazy černé díry, které nám zatím kladou více otázek, než na kolik odpovídají. Celý projekt EHT je však teprve na začátku – optimální období pro pozorování vesmíru tímto způsobem ja každý rok v jarních měsících. Zpracování trvá dlouho, tyto zveřejněné snímky pocházejí z dat získaných v roce 2017. Letos se kvůli pandemii příliš neměří a vědci se nyní zaměří na data z roku 2018.
zdroj: EHT