Amos-3005 má hliníkovou skříňku o rozměru 15,1 × 4,8 × 11,0 cm, do níž se kromě procesoru a jeho čipové sady (VIA VX11 s grafikou Chrome 640) vejde ještě úložiště typu mSATA, jeden modul DDR3 s operační pamětí (podporováno je až 8 GB s taktem 1333 MHz). Volný je pro rozšíření ještě jeden slot mini PCI Express a také slot pro kartu SIM (volitelně lze mít třeba modul Wi-Fi nebo GPS). Chlazení komponent je řešeno přímo pasivní skříní, napájení je externí stejnosměrným napětím 9–36 V. Podle firmy má být typická spotřeba okolo 19 W a provoz je možný při teplotách od minus 10 do plus 60 stupňů Celsia.
VIA Amos-3005
Jako výstupy má Amos-3005 čtyři porty USB (z toho dva 3.0), dva gigabitové Ethernety (Realtek RTL8111G), HDMI a analogový D-Sub pro obrazovky, dvojici sériových portů a DIO (Digital I/O). Uvnitř je integrováno i audio opět značky VIA (VT2021). VIA toto zařízení prodává jako barebone za 539 USD (s daní skoro 16 000 CZK; vysoká cena je stinnou stránkou toho, že se jedná o embedded hardware). Podporovány jsou operační systémy Windows (7 až 10, WES 7) a také Linuxové distribuce.
Eden X4: nová 28nm procesorová architektura VIA?
Jak už jsem zmínil, nejpozoruhodnější na tom je procesor, který firma do Amosu-3005 pájí. Čtyřjádrový čip „VIA Eden X4“ zatím na webu firmy nenajdete, jedná se zřejmě o nově uvedený model. VIA má čtyřjádrová CPU už hodně dlouho, modely VIA Quadcore jsou ale složené z dvou čipů Nano X2 a vyráběné ještě 40nm procesem. Eden X4 ale z těchto čipů zdá se nevychází. Jak upozorňuje (mimo jiné na našem fóru) neúnavný popularizátor těchto CPU Tralalák, pravděpodobně se jedná o první z nových čipů VIA, vyrobených 28nm procesem a používající novou generaci architektury CN/Isaiah.
Materiály k Amosu-3005 bohužel neudávají mnoho podrobností – procesor má podle nich čtyři jádra na taktu 1,2 GHz a se systémem (včetně GPU a paměťového řadiče v čipsetu VX11) komunikuje přes sběrnici FSB na efektivním taktu 1066 MHz. Například v manuálu lze ještě zjistit velikosti pamětí cache – L1 má 64 KB (po 32 KB pro data a instrukce) a L2 cache, sdílená mezi jádry, by měla mít 2 MB. Právě poslední detail by měl být poznávacím znakem nové architektury, dvojčipové 40nm Quadcore má totiž celkem 4 MB cache (po 1 MB pro každé z jader).
Tyto nové čipy už vlastně vyhlížíme celé roky. Jako o architektuře CN-R jsme o nich psali již v roce 2012, nicméně tehdy se nakonec nic nového ještě neobjevilo. Nadějně to začalo vypadat zase až minulé léto a poté se firmě podařilo vytvořit společný podnik s čínskými investory (najdete jej pod jménem Zhaoxin a pod touto značkou, snad jako ZX-C, se možná budou prodávat také 28nm procesory nové architektury). Fotografie nového čipu, charakteristického poměrně malou čtvercovou plochou (Nano X2 bylo podélné), se už několikrát objevily v propagačních materiálech firmy, takže nyní se už snad skutečně chystá na trh. Naposled ho Tralalák našel například v aktualizovaných dokumentech k desce Epia-M920.
Deska EPIA-M920. Menší z dvou hnědých čipů na fotografii je zřejmě nový Eden X4
